Peněžní zásoba – Jak je stimulována k růstu?

Peněžní zásoba, nebo-li měnová báze patří mezi nejvíce stěžejní témata v ekonomii. Pro nás investory a spekulanty je peněžní nabídka taktéž klíčová, protože bez flow peněz do trhu nemohou naše aktiva prosperovat. Proto je hrozně důležité chápat, jak se peníze tvoří a jak je peněžní zásoba k růstu stimulována. Když tohle neznáte, nemůžete chápat, jak kapitálové trhy fungují. Budete vlastně slepí.

Druhy inflace – jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Peněžní zásoba a její tvorba

Na tvorbu peněz jsem v roce 2021 napsal samostatný vzdělávací článek, kde je vše zevrubně popsáno. Nevadí ovšem, když učiníme menší opakování i v tomto příspěvku. Budeme ovšem struční.

Většina lidí se mylně domnívá, že peníze vznikají v centrálních bankách. Další část si zase myslí, že se peníze vytváří pomocí tzv. peněžního multiplikátoru.

Peněžní multiplikátor se učí studenti vysokých škol hned v prvních ročnících, takže i já jsem celé své studium věřil, že to takhle nějak vážně funguje. A když si napíšete do vyhledávače „How is creating money“, vyskočí vám k tématu hodně podobných info grafik jako je na přiloženém obrázku.

Je to ale omyl, protože peněžní multiplikátor je akorát dobrý pro jakési nastínění a dobře se to počítá. Hezky se to zkrátka učí. Leč peníze (peněžní zásoba) se vytváří v komerčních bankách, když si jde Pepíček a Mařenka pro hypoteční úvěr. Tedy ve chvíli, kdy se peníze účetně připíšou na jejich účet jako depozit. Peníze se samozřejmě vytváří vícero způsoby, ale úvěrová expanze je dominantní formou.

Jak se peněžní zásoba stimuluje k růstu?

Centrální banka sice peníze nevytváří, má však v celém procesu zásadní roli. Skrze své nástroje měnové politiky může peněžní nabídku stimulovat, nebo naopak přiškrcovat její růst. Nebo dokonce vytvořit prostředí, kdy se peněžní nabídka začne snižovat. Dlouhodobě se ale centrální banky snaží vytvářet takové měnové prostředí, ve kterém se podporuje růst měnové báze.

Obecně se dá totiž říct, že centrální banky v moderních ekonomikách běží dle keynesiánské ekonomické doktríny. A růst peněžní zásoby stimuluje HDP. Navíc se skrze nafouknutí peněžní zásoby může zastavit recese/krize. Jednoduše se uvolněným měnovým prostředím ta praskající bublina zase přifoukne, takže nikdy úplně nesplaskne.

Centrální banky takto postupovaly během dotcom bubliny (2000), finanční krize (2008) a „covidové“ krize (2020). Keynes totiž tvrdil, že tímto způsobem lze ekonomiku neustále držet v takové kvazi-bublině. Zní to trochu jako perpetuum mobile, ale od 50. let to takto funguje.

Základní úroková sazba a kvantitativní uvolňování

Jaké konkrétní nástroje používají? Dříve se ke stimulaci růstu peněžní nabídky používala pouze základní úroková sazba. Respektive k tomu stačilo její snížení. Centrální banky mohou mít základní úrokovou sazbu plně pod kontrolou skrze operace na volném trhu. Je to ovšem krátkodobá úroková sazba, takže dlouhodobější jsou víceméně na trhu.

Úrokové sazby jsou cenou zapůjčitelných fondů. Zkrátka je úrok cena peněz. A pokud jsou peníze levné, ekonomické jednotky si půjčují mnohem víc. A když si půjčují mnohem víc, stimuluje se tvorba peněz. Proto taky během krizí markantně stoupají rozpočtové deficity.

Růst ekonomiky se primárně odvíjí od růstu dluhu. Bez růstu dluhu nejsou nové peníze. A bez nových peněz neroste HDP (neberte doslovně). Z přiloženého grafu zaregistrujte, že růst úrokových sazeb vždy předcházel recesi ekonomiky (šedé oblasti).

Druhým nástrojem je kvantitativní uvolňování (QE), což se označuje za nekonvenční nástroj měnové politiky. A lidově se nástroji říká dosti pejorativně „tisk peněz“. Ovšem od tisknutí peněz to má daleko. Kvantitativní uvolňování se začalo používat z jednoduchého důvodu. Už nebylo kam základní úrokovou sazbu snižovat. Do záporných hodnot jít nelze. Vlastně ano, ale pouze velmi málo.

Díky QE je možné snižovat úrokové míry po celé délce výnosové křivky. To se ale odvíjí od toho, která aktiva se v rámci programu nakupují. Kvantitativní uvolňování funguje v podobě nákupů na sekundárním trhu, kde centrální banka nakupuje státní a hypoteční dluhopisy s různou dobou splatností.

Nákupem zmíněných cenných papírů tlačí úrok dolů. Čím větší poptávka po dluhopisech, tím nižší jsou na nich logicky úroky. Nástroj se vskutku osvědčil a během covidové recese byla v USA snad největší meziroční změna peněžní zásoby za posledních 150 let (+27 %).

Důsledky rychlého růstu peněžní nabídky

Jak vyplývá z posledního grafu, rychlý růst peněžní zásoby je příčinou akcelerující inflace. Když se do ekonomiky napumpuje obrovské množství nových peněz za velmi krátkou dobu, logicky to musí způsobit růst cenové hladiny. Za tak krátkou dobu se totiž výstup ekonomiky nezvýší. Nevyrobí se prostě více zboží a služeb. Jenom obíhá mnohem větší objem peněz.

Druhým důsledkem je nafukování investičních bublin, jako jsou ty akciové nebo nemovitostní. Technologický index Nasdaq se od roku 2009 až po historické maximum z roku 2021 zhodnotil o cca 1 200 %. A jak to u investičních bublin bývá, s přiškrcením nových peněz splasknou.

Třetím logickým důsledkem je pokles hodnoty měny na měnovém trhu. Americký dolar díky extrémní expanzi peněžní zásoby v roce 2020 dramaticky ztratil na hodnotě. Čím uvolněnější měnová politika, tím horší pro danou měnu.

Jedním z pozitivních důsledků je stimulace růstu HDP. Jak jsme si již řekli, nové peníze se tvoří novým dluhem. To znamená silnou poptávku po zboží, službách a nové investice. Což jsou hlavní faktory, které ženou ekonomiku nahoru. Je to samozřejmě vykoupené vysokým zadlužením a inflací.

Určitě bychom neměli zapomenout i na to, že nové peníze snižují hodnotu starého dluhu. Žijeme bohužel ve světě, kde být dlužníkem, je vlastně tou správnou cestou. Ostatně největší dlužníci jsou ty nejbohatší instituce. A vůbec největší dlužník je stát.

A vyplácí se jim to, protože úrok je nízký a nové peníze postupně mažou hodnotu starých dluhů. Leč normální člověk se příliš zadlužit nemůže. Přijde krize, přijdete o práci a vaše nemovitosti zatížená hypotékou ztratí na ceně klidně 50 %. Nejste schopni splácet a hodnota aktiva nestačí ani na splacení úvěru. Pak máte velký problém.

Proto je pro státy vskutku pohodlné stimulovat tvorbu nových peněz, protože jsou pak peníze jednak levné a jednak postupně mažete hodnotu starého dluhu. Každému musí být jasné, že ty obrovské dluhy jsou v praxi nesplatitelné. A nové peníze znamenají inflaci. A inflace právě tyto dluhy umaže.

Závěrem

Jak je peněžní zásoba stimulována k růstu by měl každý investor určitě znát. A je nutné chápat i zmíněné souvislosti. Když chce člověk investovat nebo spekulovat, musí chápat, jak se peníze tvoří a jak fungují. Zkrátka rozumět světu peněz. Jelikož peníze jsou podmínkou pro růst cen aktiv.

Reference: