Uplynulý týden jen potvrdil skutečnost, že trhy vnímají makroekonomické údaje ve velmi krátkodobém horizontu. Právě tato neschopnost vidět věci s odstupem a jinak než krátkodobě způsobuje, že několikrát za týden i den a někdy i během pár hodin trhy zcela změní pohled na věc. Strach z recese, která má být nejhorší od krize ve dvacátých letech minulého století, vystřídá zase ujištění, že vše je pod kontrolou a americký Fed se blíží k měkkému přistání.

Tento fenomén jsme mohli velmi dobře pozorovat během týdne, kdy se očekávala čísla obecné a jádrové inflace za měsíc srpen. Od pondělí se hodně spekulovalo oběma směry. Jak se trhy zachovají, pokud budou čísla dobrá, rozuměj, bude-li inflace mnohem nižší, než se čeká. Sníží v tomto případě Fed svoje sazby o 50 bazických bodů? A když se naopak dočkáme toho, že inflační čísla budou špatná, může Fed ještě výši sazeb ponechat?

Video: Výnosová křivka spustila medvědí signál

Inflace dle očekávání

K zveřejnění došlo ve středu. Když to velmi zkrátíme, čísla byla prakticky podle očekávání, což znamená, že trhy se shodly, že Fed sníží sazby o 25 bazických bodů. Kdo sleduje trhy dlouhodobě, musí se trochu usmívat. Jedna nebo dvě desetiny s ohledem na statistické chyby, jaké předvádí U.S. Bureau of Labor Statistics nemůže rozhodovat o osud trendů na akciových trzích. To je tentýž úřad, který zrevidoval nově vytvořená pracovní místa o 800 000 za období od března 2023 do března 2024.

Jedna nebo dvě desetiny opravdu nic nezmění na trendu, který je pořád stejný. Inflace klesá, avšak ne tak radikálně, aby se dalo říct, že se v dohledné době dostaneme pod dvouprocentní inflační cíl. Problémy restriktivní měnové politiky zůstávají stále stejné. Inflace klesá, ale ne dostatečně rychle. Právě skutečnost, že klesá málo, je známkou, že americká ekonomika výrazně nezpomaluje.

Mimochodem, CEO JP Morgan Jamie Dimon i uplynulý týden zopakoval, že stále nevyloučil nejhorší možný scénář, kterým je stagflace. Tedy stav ekonomiky, kdy inflace zůstává veliká a ekonomika je v recesi. Problém je, že se příliš neví, jak ho mají centrální banky řešit.

Údaje o obecné inflaci analytiky překvapily, protože za srpen klesla o něco více, než se předpokládalo. Oproti očekávaným 2,6 % byla ve skutečnosti 2,5 %. To už je dobré číslo, avšak není moc překvapivé. Kdybychom zůstali jen u něj, mohli bychom jásat a čekat, že Fed sníží sazby o více než 25 bazických bodů, protože inflace se zdá být utlumená.

Cena ropy pomáhá poklesu americké inflace

Na tomto úspěchu se totiž odrazil vývoj ropy v posledních týdnech. Americká lehká ropa se dostala na svá roční minima. Z pohledu technické analýzy to s ní vůbec nevypadalo dobře, spadla až k hranici 66 dolarů za barel. Kdyby se ropa propadla pod 60 dolarů, možná bychom zažili volný pád až k hranici 40 dolarů. Pokles ropy by byl také jedním z mnoha dalších příznaků, že americká ekonomika je v recesi.

Zatím však pokles způsobuje zintenzivněná těžba v USA, uvolňování státních rezerv na pokyn dosluhujícího prezidenta Joea Bidena, který chtěl před volbami zajistit levný benzín. Což se mu povedlo. Následně se spekuluje, že země OPEC jsou připraveny na příštím zasedání navýšit těžební limity o dva miliony barelů denně. Jediné, co by mohlo vyvážit tyto pro ropu negativní trendy, je geopolitika. Rozšíření konfliktu na Ukrajině nebo na Blízkém východě by mohlo ceny ropy zvednout.

Jádrová inflace neklesá

Bohužel jsme se dozvěděli také čísla jádrové inflace. Jedná se o inflaci, která je očištěna o dvě nejvíce volatilní složky: ceny jídla a energií. Jádrová inflace byla stabilní a v meziročním srovnání na úrovni 3,2 %, což se víceméně čekalo. Investory však vyděsil meziměsíční růst na úrovni 0,3 % oproti očekávaným 0,2 %. Jádrová inflace meziměsíčně stále silně roste.

Mluvit tedy o tom, že je inflace v USA poražená, by bylo opravdu předčasné. Za nárůst můžou především ceny v dopravě a náklady na bydlení. Právě do nich se promítá stále vysoká cena nemovitostí, jež v USA zůstává stálým velkým problémem pro další týdny. Je otázkou, jak je vůbec možné, že při tak vysokých sazbách ceny bydlení rostou.

S velmi zajímavou teoretickou úvahou přišel nobelista Joseph Stiglitz, který tvrdí, že vysoké ceny bydlení jsou způsobeny velkými úrokovými sazbami. Jakmile přijde rozvolnění sazeb, developeři se nebudou bát stavět a nabídka nemovitostí se rozšíří. To pak pošle ceny dolů. Stiglitz v současnosti velmi kritizuje americký Fed a volá po tom, aby v září sazby snížil víc než o 25 bazických bodů. Podle něj by tempo mělo být ještě rychlejší v nadcházejících měsících.

Debata Trump vs. Harrisová

Nebyla to pouze inflace, jež měla potenciál zahýbat s cenami akcií. V ekonomickém tisku se hodně mluvilo o tom, že by americká předvolební debata mohla hodně napovědět o ekonomických úmyslech obou kandidátů. To se však vůbec nestalo. Ani jeden z nich si v těchto tématech nelibuje.

Donald Trump má svůj byznysový přístup, v němž je řešení všech hospodářských problémů založeno na svobodě podnikání. Princip je jednoduchý: snížit daně a zásahy ze strany státu na minimum a zavést cla na ochranu americké ekonomiky. V zásadě má pravdu, že je to řešení, avšak otázkou je aplikace těchto principů v aktuálním kontextu amerického zadlužení.

Kamala Harrisová má opačnou strategii. Zvýšit daně a přerozdělování prostředků. Jedná se tedy o dva naprosto odlišné přístupy k ekonomice. Návrhy Harrisové bohužel zatím všechny spíše děsí jako například daň z nerealizovatelných zisků z akcií nebo zavedení cenového stropu na potraviny. Harrisová je navíc známá svými základními ekonomickými neznalostmi, bude se tedy spoléhat především na experty. To jí však nebrání být ambiciózní a argumentovat autoritami, protože její program má podporu hned několika nobelistů v čele právě s Josephem Stiglitzem.

Jelikož Harrisová neudělala žádný velký přešlap a Trump nebyl tak útočný, jak jsme si v posledních letech zvykli, odborníci vyhodnotili, že debata prospěla především Harrisové. To se pak projevilo i v tom, že chtěla se svým soupeřem ještě jednou diskutovat. Trump tuto možnost následně odmítl.

Vzhledem k tomu, že debata připomínala dva paralelní monology a že není stále jasné, jak oba kandidáti chtějí vyřešit státní dluh, byla největší reakce trhů na akcie Trump Media & Technology Group. Jejich cena se prudce propadla. Tyto akcie jsou přímo korelované na výkon Donalda Trumpa. Pokud věříte, že zasedne v Bílém domě, nemusíte si sázet. Stačí, když koupíte pořádný balík akcií Trump Media & Technology Group.

Akciové indexy: Optimismus se na trhy vrátil i přesto, že je září

Září je pro investory tradičně těžké období. Z historických statistik totiž vyplývá, že v tomto měsíci trhy většinou klesají. Ani letos tomu nebylo jinak. První růstová seance na amerických trzích přišla až 9. září. Na druhou stranu od té doby trhy rostou a dohánějí tak ztráty ze začátku měsíce.

Jedinou výjimku představují čínské akciové trhy. Makroekonomické údaje tamní ekonomiky jsou pořád smíšené. Stále se jí nedaří pořádně rozjet a vrátit se na předcovidovou výkonnost. Inflace v Číně byla za srpen 0,6 %, což ukazuje, že Peking má jiné starosti než USA. Čím dál víc ekonomů mluví o tom, že Čína pomalu, ale jistě směruje k japonskému scénáři devadesátých let. To potvrdila i průmyslová produkce, která klesla z 5,1 % na 4,5 %.

Špatná kondice čínské ekonomiky se ukazuje také na finančních trzích. Šanghajská burza klesla o 2,3 %. Hongkongský index Hang Seng ztratil 0,43 %. O něco lépe si vedla japonská burza. Index Nikkei 225 posílil za týden o 0,49 %.

Situace v Evropě byla lepší. Francouzský CAC 40 vzrostl o 1,54 %, německý DAX i přes problémy automobilového průmyslu o 2,17 %. Také londýnská burza zůstala v zelených číslech a připsala si 1,12 %.

V zámoří jsme zažili opravdové dohánění ztrát. Technologický Nasdaq vzrostl o 5,95 %. Tomuto skvělému výkonu pomohla především akcie Nvidia, která si za týden připsala více než 9 %. A to přitom mnoho investorů tuto firmu po jejích výsledcích již odepisovalo. Index S&P 500 přidal 4,02 %. Dařilo se i průmyslovému Dow Jones, ale zde byl již přírůstek mnohem menší, index si připsal 2,6 %.

Kryptoměny: Bitcoin znovu u 60 000 dolarů

V době psaní článku se bitcoinu podařilo znovu vrátit nad psychologickou hranici 60 000 dolarů, konkrétně na 60 182. To představuje slušnou týdenní výkonnost ve výši 4,48 %. Bitcoinu pomohly dvě věci. V závěru týdne znovu vzrostly šance, že Fed sníží sazby o 50 bazických bodů.

Následně se výrazně zmenšil objem uzavřených pozic na krátko. To naznačuje, že bitcoinoví investoři očekávají, že snížení sazeb bude mít na cenu pozitivní vliv. Podle očekávání a všech makroekonomických zákonitostí by k tomu mělo dojít. Avšak bitcoin nemá ještě dostatečnou historii s měnovými cykly, abychom mohli takovýto závěr udělat.

Kdyby Fed překvapivě opravdu snížil sazby o 50 bazických bodů, mohli by bitcoin prorazit 100denní klouzavý průměr, který se nachází na 64 000. Právě překročení této hranice by znamenalo zásadní změnu dlouhodobého trendu z klesajícího na růstový.

Závěr: Zasedání Fedu a implikace

Evropská centrální banka se zachovala přesně podle očekávání a snížila sazby o 25 bazických bodů. Otázku dalšího snižování však nechala otevřenou. Velká část expertů se kloní k tomu, že ECB nebude mít jinou možnost, než to v říjnu zopakovat. Ekonomická situace Evropy není růžová a inflace je prakticky velmi blízko inflačnímu cíli.

V USA situace tak jednoznačná není. Podle nástroje Fed Watch Tool byly v pátek po uzavření trhů šance naprosto vyrovnané. V pondělí ráno se dokonce trhy přiklonily na stranu většího zvýšení. A to se během týdne zdálo, že Fed sníží sazby pouze o 25 bazických bodů skoro na 80 %.

Rychlá změna názorů ukazuje, že situace je značně nečitelná. Vycházíme-li čistě z makroekonomických údajů, není důvod k snížení většímu než o 25 bodů. Je tu však velký politický tlak, který samozřejmě vede dobrý úmysl zachránit americkou ekonomiku od recese či vyšší nezaměstnanosti. Její nárůst ani velký pokles HDP se ovšem zatím neprojevily.

Samotná výše sazeb podle mě neovlivní trh tak jako výhled Fedu na další měsíce. Máme dvě možnosti: buď Fed nepředstaví nic konkrétního a zopakuje, že další rozhodování bude záviset na datech, nebo se dočkáme změny plánu a Fed bude konkrétnější. Právě ve druhém případě se můžeme na finančních trzích dočkat velké volatility.