Americký index S&P 500 dosáhl v srpnu historického maxima, ale současně se obchoduje za vysoké násobky zisků. Obavy z AI bubliny, koncentrace v několika technologických gigantech nebo další recese proto nejsou pro mnoho investorů zcela mimo mísu. Nikdo však nedokáže spolehlivě určit, zda medvědí trh začne zítra, za rok nebo třeba i mnohem později.
Pro dlouhodobého investora je tak pravděpodobně nejlepší držet se původní strategie: mít diverzifikované portfolio, pravidelně přikupovat a při poklesu nepropadat panice. Akcie mohou krátkodobě výrazně ztratit – historie však ukazuje, že snaha předvídat každý propad často přinese horší výsledek než samotný pokles trhu.
Téměř 100 let odměňuje trpělivost, nikoli dokonalé načasování
Od roku 1928 přinesl S&P 500 včetně reinvestovaných dividend průměrné zhodnocení kolem 10 % ročně. Do tohoto období patří Velká hospodářská krize, druhá světová válka, ropné šoky, splasknutí internetové bubliny, finanční krize, pandemie i prudké zvyšování úrokových sazeb.
Podle historických dat profesora Aswatha Damodarana by se 100 dolarů investovaných na začátku roku 1928 do konce roku 2025 proměnilo na více než 1,15 milionu dolarů. Výpočet počítá s dividendami, ale nezahrnuje daně, poplatky ani dopad inflace.
Sílu složeného úročení ukazuje i pravidelná investice. Vklad 1 000 Kč měsíčně by při průměrném výnosu 10 % mohl za 30 let vyrůst přibližně na 2,06 milionů Kč. Samotné vklady by přitom činily jen 360 000 Kč. Největší část takového růstu by totiž vznikla až v posledních letech, kdy se díky složenému úročení zhodnocují v největší míře i dřívější výnosy.
Poslední období bylo ještě silnější. Ke konci srpna 2026 vykazoval S&P 500 desetiletý anualizovaný výnos 13,48 % a za předchozí rok přidal přibližně 19 %. Takové tempo nelze automaticky promítat do budoucnosti.
A co je velmi podstatné – dnešní vyšší ceny akcií mohou přinést slabší budoucí výnosy, pokud investor dnes nakupuje za vyšší valuace. I to je důvodem, proč nelze s těmito procenty úplně počítat i nadále.
Prozkoumejte ETF na index S&P 500 na platformě XTB
Riziko ztráty kapitálu.
Prodej v panice mění dočasný pokles ve skutečnou ztrátu
Medvědí trh se obvykle definuje jako pokles nejméně o 20 % od předchozího maxima. Je nepříjemný, ale pro investora s dlouhým horizontem nemusí změnit jeho strategii nebo finální cíl hodnoty portfolia. Pokles tržní hodnoty je reálný, prodejem jej však investor definitivně podepíše a připraví se o možnost jakéhokoliv zotavení svých investic. Jinými slovy, prodejem si uškodí více než kdyby držel a kvalitní tituly překoupil.
Správné načasování trhu totiž vyžaduje 2 správná rozhodnutí. Investor musí včas prodat (což je velice náročné a na úplném vrcholu prakticky nemožné) a následně poznat okamžik, kdy se má vrátit (opět, definitivní dno rozpoznat prakticky nejde).
Trhy se navíc často odrážejí vzhůru ještě před zlepšením ekonomických zpráv. Čekání na jistotu proto může znamenat návrat až po prudkém růstu a nákup za vyšší cenu.
Pravidelné investování pomáhá toto riziko snížit. Za stejnou částku investor během propadu nakoupí více akcií nebo podílů a při vyšších cenách naopak méně. Nemusí tak odhadovat přesné dno trhu. Potřebuje však dlouhý investiční horizont, pravidelný příjem a dostatečnou finanční rezervu, aby nemusel investice prodávat kvůli nečekaným výdajům.
Jak jsem uvedl výše – nebezpečnější je pro dlouhodobého investora v panice opustit svou strategii než dočasně sledovat propad hodnoty portfolia. Samozřejmě za předpokladu, že nedrží akcie firem ve velice nestabilní či kolabující ekonomice.
Ani dlouhodobý investor by však neměl vložit do akcií všechny úspory. Peníze, které bude potřebovat během několika let, je bezpečnější držet v hotovosti nebo stabilnějších aktivech, jako jsou třeba dluhopisy. Investor před koupí bydlení či důchodem totiž snáší propad hůře než člověk s 20letým horizontem a tedy i silnější tolerancí k riziku.
S&P 500 je široký index, přesto roste jeho závislost na technologiích
S&P 500 zahrnuje 500 předních společností a pokrývá přibližně 80 % dostupné hodnoty amerického akciového trhu. Jednotlivé firmy však nemají stejnou váhu. Čím vyšší je jejich tržní kapitalizace, tím více ovlivňují celý index. Růst několika AI gigantů proto zvýšil jeho koncentraci i citlivost na technologický sektor. Podívejte se níže:
Investor, kterému toto riziko vadí, nemusí americké akcie úplně prodávat. Může část portfolia přesunout do středně velkých a menších firem, případně mimo Spojené státy. Tím snižuje závislost na jedné skupině mimořádně drahých společností, zároveň se však nevzdává dlouhodobého růstu akciového trhu.
Příkladem je fond MDY sledující čtyři sta středně velkých amerických společností. Podle aktuálních údajů State Street dosáhl od května 1995 průměrného ročního výnosu 11,3 %. Technologické firmy tvoří pouze přibližně 14 % portfolia, zatímco největší zastoupení mají průmysl a finance.
Další možností je Vanguard Russell 2000 ETF, který drží téměř 2 000 menších společností a účtuje roční poplatek 0,06 %. Small caps (společnosti s nízkou tržní kapitalizací, zpravidla od 250 milionů dolarů po 2 miliardy) mohou při ekonomickém oživení růst rychleji, zároveň ale bývají zadluženější, citlivější na úroky a výrazně kolísavější. Nejde tedy o bezpečný úkryt, ale o jiný zdroj rizika a výnosu.
Jednoduchý plán pomůže přežít příští medvědí trh
Prvním krokem je zvolit poměr akcií, dluhopisů a hotovosti podle horizontu. Portfolio, které investora při poklesu o 30 % přiměje prodávat, je nastavené příliš agresivně. Dostatečná finanční rezerva zároveň umožní hradit nečekané výdaje bez likvidace investic v nejhorší chvíli.
Druhým krokem je automatizovat pravidelné nákupy a portfolio jednou či dvakrát ročně vyvážit. Pokud akcie výrazně klesnou, rebalancování je přirozeně dokoupí. Při výběru ETF k nákupu sledujte UCITS varianty, které jsou přizpůsobené evropským trhům a regulaci.
Prozkoumejte ETF na platformě XTB
Riziko ztráty kapitálu.