To je na trzích a investování zároveň krásné a strašlivé současně. Nikdo neví přesně, co se stane. Máme za sebou výborný rok 2024. Během roku jsme zažili historické rekordy jak na akciích, tak na bitcoinu a ostatních kryptoměnách. Vše bylo na dobré cestě. Chyběla nám poslední zatáčka do cílové rovinky.

Tato poslední zákruta byla zasedání Fedu. V první chvíli se zdálo vše v pořádku. Fed snížil sazby přesně podle očekávání o 25 bazických bodů. Takže zde žádné překvapení nebylo. Trhy očekávaly dvě věci, které mohly přinést nestabilitu: upravenou ekonomickou projekci na příští roky a tiskovou konferenci. Právě v těchto dvou věcech musíme hledat příčinu, proč trhy začaly silně klesat. Pojďme se nejprve podívat, co by mělo USA čekat v příštích letech.

Video: Bitcoin formuje lokální vrchol

Projekce Fedu na příští roky

Dobrou zprávou bylo navýšení odhadu růstu HDP v roce 2025, který byl zvýšen z 2 % na 2,5 %. USA zatím zdaleka nehrozí hospodářská recese. Efekt Trump by se neměl pouze limitovat na burzovní trhy, ale optimismus by se měl ukázat i na celkovém ekonomickém růstu.

Silný růst HDP v USA bude tvořit i nadále pracovní místa. Amerika bude nadále vyčnívat mezi západními zeměmi. Evropská centrální banka počítá s růstem HDP o 1,1 %. Navíc ani v následujících třech letech by v Evropě nemělo HDP růst. Nejlepší výkon by měla podat Evropa v roce 2026 s růstem 1,4 %. Tyto růsty jsou tak malé, že ani není možné říct s jistotou, že se v evropské ekonomice tvoří nová pracovní místa. Z projekcí ECB a Fedu tak vyplývá jedno: dolar by měl dále posilovat vůči euru. Není až tak otázka, jestli k tomu dojde, ale správná otázka je, kde bude dno pro euro?

Silný americký hospodářský růst měl bezprostřední dopad na projekci americké nezaměstnanosti. Fed snížil výhled nezaměstnanosti z 4,4 % na 4,3 % pro rok 2025. I v následujících letech by neměla nezaměstnanost přesáhnout 4,4 %. To je klíčová úroveň, při které by měl Fed začít jednat. Fed na rozdíl od ostatních centrálních bank má dvě mise: držet stabilní cenovou hladinu a udržovat přijatelnou míru nezaměstnanosti. Jestli budeme věřit projekci Fedu, nezaměstnanost by v dalších letech neměla být problém. A to je další relativně dobrá zpráva. Problém je jinde. A jmenuje se zase inflace.

Návrat problému s inflací

Fed navýšil projekci PCE inflace pro rok 2025. V září počítal s inflací 2,1 %. Nyní by inflace PCE měla v roce 2025 dosáhnout 2,5 %. To je velký posun dopředu. Prakticky to znamená přiznání problému s inflací. Dvouprocentního inflačního cíle nebude dosaženo. Tuto skutečnost odráží i výhled na úrokové sazby v roce 2025. Ještě v září se čekalo, že by Fed mohl snížit sazby čtyřikrát, ale nyní vedení Fedu plánuje pouhá dvě snížení sazeb. A ani tyto dvě snížení nebudou stačit, aby byla inflace pod kontrolou.

Co se týče samotného výhledu na menší počet snížení sazeb, je to pro trhy negativní zpráva, ale ne neočekávaná. Již před zasedáním se totiž spekulovalo, a Powell sám to několikrát říkal, že Fed bude se snižováním sazeb opatrnější, protože změna orientace americké ekonomiky pod vedením Donalda Trumpa může být silně proinflační.

Fed dopředu avizoval, že si vyhrazuje vzít dostatek času, aby mohl důsledky Trumpovy politiky zanalyzovat a následně dospět k úpravě měnové politiky. Trhy se přizpůsobily. Nyní se očekává, že další snížení sazeb by mělo přijít až v červnu. Je to sice o dost později, než se čekalo, ale to by samo o sobě nestačilo pro tak silnou negativní reakci trhu.

Bylo to těžké rozhodnutí, ale správné

Samotná projekce a reakce na projekci Fedu nebyla až tak katastrofická. Trhy se držely relativně vysoko. Dolů je poslala až tisková konference Powella. Analytikové a komentátoři přesně identifikovali větu, která všechny zneklidňovala.

Powell prohlásil, že dnes to byly velmi těžké rozhodnutí, ale správné. Z toho jasně vyplývá, že diskuze o snížení sazeb nebyla jednoduchá. Jinak řečeno, důvody, proč pochybovat o snížení sazeb, jsou odůvodněné.

Hlavním důvodem je pořád vysoká inflace, která poslední dobou neklesá. Powell zariskoval tím, že snížil sazby. Když se podíváme do historie, tak zrovna tyto riskantní kroky Powellovi nejdou. Většinou se chová tak, že celou situaci nezlepšuje. Stačí si připomenout slavné období, kdy tvrdil, že inflace je přechodná. Tenkrát riskovat nechtěl. Dnes riskuje tím, že snížil sazby. Trhy si pamatují jeho schopnost v krizové chvíli zaujmout vždy ze dvou možností tu špatnou. Proč by tomu mělo být dnes jinak?

Další kapkou, která přispěla k tomu, že investorský pohár přetekl, bylo Powellovo prohlášení, že k tomuto těžkému kroku snížit sazby došlo, protože chtěl předejít problému na americkém pracovním trhu.

Avšak ještě na minulém zasedání tvrdil, že americký pracovní trh je na tom dobře a nic se neděje. Jak je možné, že během měsíce změnil názor, i když čísla z amerického pracovního trhu zůstávají prakticky stejná? Powell tím jen přiživuje spekulaci, že čísla z amerického pracovního trhu jsou značně nepřesná a situace bude daleko horší, než se předpokládá. Tisková konference se tak Powellovi vůbec nepovedla.

Bude Powell muž na odstřel?

Navíc po delší době se stalo, že centrální bankéři nehlasovali jednomyslně, jako na posledním listopadovém zasedání Fedu. V bankovní radě Fedu se objevil po dlouhé době jeden disidentský hlas – bankéřka Beth Hammack z Clevelandského Fedu. Ta vystoupila otevřeně s tím, že Fed dělá chybu, když snižuje sazby. Fed si měl počkat, až znovu inflace začne nabírat klesající dynamiku. Nyní je inflace v USA stabilní.

Hammack tak dostala Powella do velmi nepříjemné situace. Bude muset nést zodpovědnost, když se ukáže, že toto rozhodnutí nebylo správné. Pokud by se v následujících měsících ukázalo, že se blíží druhá inflační vlna, Powell by nemusel svůj mandát dokončit. Pnutí v americké centrální bance začíná být viditelné, a to ještě není u moci Donald Trump.

A právě tento zdroj nejistoty je hlavní příčinou silně negativních reakcí. Trhy mají rády jistotu, ale máme zde mnoho palčivých otázek. Co se stane, když inflace bude růst nebo bude stagnovat?

Zvýší Fed opět svoje sazby, nebo úplně zastaví proces snižování sazeb, aby se měnová politika stala opět restriktivní? A co na to vše Donald Trump? Už teď je americký dolar silný a když se podíváme na atmosféru v jiných centrálních bankách od Číny přes Japonsko až k ECB, je evidentní, že dolar by měl růst.

Pád akcií Micronu

I když se díky Fedu trhy obecně propadly, u některých společností to nebylo jen zásluhou Fedu, ale i firemními zprávami. Takovou společností byl právě Micron. Micron patří k největším výrobcům paměťových karet a flash disků. K těmto všeobecně známým produktům se připojuje i divize paměti pro automobily a paměti pro datová centra. Výrobky Micronu jsou tedy spotřebním zbožím pro svět informatiky. A to je důvod, proč právě špatné výsledky Micronu vzbudily pochybnosti, jak na tom celý technologický sektor je.

Za poslední čtvrtletí společnost Micron uvedla tržby ve výšce 7,9 miliard dolarů a zisk na jednu akcii 1,43 dolaru. Tyto výsledky byly mnohem horší, než se čekalo. Analytici očekávali tržby na úrovni 8,98 miliard dolarů a zisk na jednu akcii na 1,91 dolaru. Takže reakce trhů byla logická.

Situaci nezachránil ani CEO společnosti Sanjay Mehrotra, který špatné výsledky vysvětlil tím, že ani růst umělé inteligence v minulém roce nestačí k vykompenzování poklesu spotřeby mezi uživateli. Výsledky Micronu jsou tak jen další střípek do aktuální ekonomické mozaiky, která nám ukazuje, že svět není v dobré ekonomické kondici. Akcie Micronu se dostala blízko k ročním minimům. Pro dlouhodobé investory začíná být tato akcie zajímavá, protože i přes nižší dosažená čísla firma nadále silně roste.

Akciové indexy: Nejlepší výkon zaznamenal index strachu VIX

Tisková konference Fedu spustila vlnu výprodejů. Na trh se vrátil strach. Vítězem se stal index VIX, který vzrostl o více než 32 %. Pro investora může být útěchou, že pokaždé silný nárůst volatility se vždy skončil investorským happyendem. Uvidíme, jestli se scénář bude opakovat i na závěr roku. Výkyvy na trhu nejsou ničím neobvyklým. Situace se mění až ve chvíli, kdy se z těchto výkyvů stane medvědí trend. To se však za poslední roky ještě nestalo.

Další důležitou věcí, kterou by si měl každý investor uvědomit, je, že i přes výprodeje na konci týdne se indexy nějak zásadně nepropadly, když se podíváme na výkonnost od začátku roku. Burza v Šanghaji klesla o 0,70 %. Index Hang Seng odevzdal 1,25 %. Japonská burza Nikkei oslabila o více než 1,89 %. Nikkei klesl i přesto, že japonská centrální banka nechala úrokové sazby na stávajících velmi nízkých úrovních.

V Evropě se trhům nedařilo. Politická situace v Evropě zůstává zablokovaná. Je jen otázka času, kdy se tato politická krize odrazí i na burzovních trzích. Francouzský index CAC 40 poklesl o 1,82 %. Německý DAX oslabil o 2,55 %. Londýnská burza zaznamenala ještě horší výsledek a propadla se o 2,60 %.

V USA výprodeje v pátek přerušilo zveřejnění inflace PCE, která meziměsíčně vzrostla o 0,1 % při očekávání 0,2 %. Inflace PCE tak přispěla k relativizaci celé situace. Problémy existují, ale nejsou ještě samy o sobě tragické. Technologický Nasdaq odevzdal 1,78 %. Index S&P 500 ztratil 1,99 %. Nejhůře dopadl Dow Jones se ztrátou 2,25 %.

Kryptoměny: Výhled na nižší počet snižování sazeb spustil výprodej na kryptu

Ještě hůře než akciové trhy dopadly kryptoměny. Zde se jednalo prakticky o panický výprodej, který probíhal ve více vlnách. Po delší době se ukázalo, že strategie „buy the dip“ nemusí být nejlepší. Kryptoměny se dostaly do pasti s tím, že rychlý růst cen dával zapomenout na skutečnou situaci. Příchod Donalda Trumpa do Bílého domu totiž neznamená, že se všechno mění. Odstranění administrativních překážek je jen jeden z mnoha vlivů na cenu bitcoinu.

Všemocný Donald Trump se bude muset nejprve pustit do křížku s Fedem, aby zajistil levný dolar a nízké sazby, které by kryptoměnám zajistily silně růstové podmínky.

V době psaní článku byla hodnota bitcoinu na 95 925 dolarech. To představovalo týdenní ztrátu ve výši 7,23 %. Ještě hůře dopadly kryptoměny jako Solana – 17,24 % a Dogecoin – 20,72 % za jediný týden.

Z pohledu technické analýzy může být volatilita bitcoinu veliká. Až prolomení hranice 90 000 dolarů by znamenalo, že investoři bitcoinu přestávají věřit. Pokud se bitcoin v nejbližší době dostane zpět nad 100 000 dolarů, tak tento výprodej bude velmi brzy zapomenut.

Závěr: Na burze nic není jisté

Poslední zasedání Fedu připravilo všem investorům důležitou lekci. Poslední zasedání Fedu se bralo spíš jako formalita. Snížení sazeb byla hotová věc. I když existovaly nějaké pesimistické hlasy, nikdo jim nepřikládal žádnou důležitost. Predikce Fedu nebyla zas takové překvapení. A i přesto trhy spustily výprodeje, kterým letos může konkurovat pouze krize carry trade na začátku srpna. Výprodeje prostě přišly ve chvíli, kdy to nikdo nečekal. A tak je tomu vždy. Ve chvíli, kdy se zdá, že nikde není žádný problém, tak se věci začnou hroutit.