Netrvalo to dlouho a již tu máme další porci výsledků z Wall Street. Tentokrát je však klima velmi odlišné. V podstatě do konce února se zdálo, že nás čeká především pokračování témat z celého minulého roku, a to jmenovitě umělá inteligence, dění okolo cel a přípravy na velké setkání mezi čínským a americkým prezidentem v květnu tohoto roku.

Jenomže do toho přišel americký útok na Írán. K čemu se neodvážil žádný z novodobých amerických prezidentů, k tomu se odhodlal Donald Trump. Původní vojenská operace se však protáhla z týdne na dva, pak na šest a nyní stále pokračuje. Experti se zatím neshodují na tom, jaký bude reálný ekonomický dopad.

Co však víme jistě, je skutečnost, že americké finanční trhy se zatím křečovitě drží představy, že jde o přechodný fenomén, který brzy odezní. Zpočátku se to zdálo jako rozumný postoj. Nyní se ale s každým dnem navíc, kdy zůstává Hormuzský průliv uzavřen, situace značně komplikuje.

O návratu inflace již nikdo nepochybuje. Jaká bude její míra? Někteří analytici mluví o tom, že nás čeká recese. Jiní zacházejí tak daleko, že možná zažijeme i nedostatek klíčových surovin a přídělový systém. A právě toto budeme ve výsledkové sezóně sledovat především: jak se velké firmy staví ke krizi a jaká v ní dnes vidí rizika.

Rekordní zisky Goldmanů a boom umělé inteligence

První velkou ochutnávku této nové reality nám nabídla banka Goldman Sachs. Na první pohled její čísla za první čtvrtletí vypadají skvěle, přičemž čistý zisk meziročně vyskočil o 19 % na 5,63 miliardy dolarů (17,55 dolaru na akcii) a tržby dosáhly 17,23 miliardy dolarů, čímž banka hravě překonala odhady analytiků. Zlatým dolem se stalo obchodování s akciemi, které hlásí historicky rekordní kvartál.

Značný podíl na tom měl investiční boom kolem umělé inteligence, kvůli kterému institucionální investoři razantně přeskládávali svá portfolia. Taktéž úspěch obchodní divize nám připomíná, že během volatilních trhů jsou to především profesionálové, kteří bohatnou. Dařilo se i investičním bankéřům, neboť poplatky za poradenství u velkých fúzí a akvizic vyletěly o 48 %.

Varovné signály a úvěrová rizika

Pod povrchem těchto zářivých čísel se ale skrývá přesně ta nervozita, o které jsme mluvili v úvodu. Akcie banky totiž po oznámení výsledků v předburzovním obchodování paradoxně oslabily o 4,5 %. Proč?

Trhy totiž vyděsila klíčová divize FICC (dluhopisy, měny a komodity), jejíž výnosy se propadly o 10 % a zaostaly za odhady o masivních 910 milionů dolarů. Válka v Íránu a prudké výkyvy cen energií zjevně donutily mnoho firemních klientů stáhnout se do ústraní a přestat obchodovat.

Aby toho nebylo málo, banka více než zdvojnásobila rezervy na krytí úvěrových ztrát na 315 milionů dolarů, což představuje největší skok od pandemického roku 2020. Bankéři se zkrátka reálně připravují na to, že někteří dlužníci mohou mít brzy vážné problémy se splácením.

Generální ředitel David Solomon ve zprávě varoval, že geopolitické prostředí zůstává „velmi složité“. Přiznal sice, že byznys kolem fúzí zatím drží, ale válku na Blízkém východě bedlivě sleduje.

Otevřeně uvedl, že pokud se konflikt protáhne, stane se z něj ve druhém a třetím čtvrtletí vážná překážka, a to zejména kvůli návratu inflačních tlaků. Již v březnu navíc tržní nejistota viditelně zchladila chuť firem vstupovat na burzu skrze nová IPO. Goldman Sachs nám tak jasně ukázala, že i když umělá inteligence stále dokáže generovat na Wall Street miliardy, válka a inflace již důrazně klepou na dveře.

ASML: Základy čipového průmyslu a AI boom

Po analýze slavné americké investiční banky přesuneme pozornost na samotný počátek celého čipového průmyslu. Jedním z častých vysvětlení skutečnosti, proč trhy nezaznamenaly hlubší propad, je pokračující megainvestiční cyklus do umělé inteligence. V letošním roce mají investice velkých společností pouze ve Spojených státech přesáhnout hranici 600 miliard dolarů.

Klíčovým prvkem datových center jsou pochopitelně čipy. Tyto čipy musí být vyrobeny za pomoci vysoce pokročilých litografických strojů. A taková zařízení dokáže v celosvětovém měřítku prakticky produkovat jediná společnost, a to nizozemská ASML.

Čísla za první čtvrtletí tento příběh o neutuchajícím AI boomu naprosto potvrzují. Společnost ASML reportovala čistý zisk ve výši 2,76 miliardy eur při tržbách 8,77 miliardy eur, čímž s přehledem překonala odhady analytiků z Wall Street. Její management navíc hýří optimismem.

Vzhledem k tomu, že poptávka po čipech drtí nabídku a giganti jako TSMC či Samsung chystají masivní rozšiřování svých výrobních kapacit, zvýšila ASML výhled tržeb pro rok 2026 do rozmezí 36 až 40 miliard eur. Všechno to zní naprosto idylicky, že ano?

Dokonalá čísla již trhům nestačí

Jenže právě zde přichází ono pověstné „ale“. Zcela totožně jako v případě Goldman Sachs se po oznámení těchto skvělých čísel dostavila na trzích studená sprcha. Akcie ASML se propadly o 6,2 %, přerušily svou šestidenní růstovou sérii a zapsaly si nejhorší jednodenní pád od loňského července. Z jakého důvodu?

Pokud totiž na trzích panuje euforie a akcie jsou naceněny na naprostou dokonalost, pouhé naplnění vysokých očekávání k udržení raketového růstu zkrátka nepostačuje.

Geopolitika jako ultimátní hrozba

Tím hlavním a mnohem vážnějším strašákem je však opět geopolitika. Zatímco u bankéřů z Wall Street budila hrůzu válka v Íránu, u ASML je to pro změnu Čína a hrozba dalších obchodních restrikcí. Skupina amerických politiků totiž protlačuje takzvaný zákon MATCH, který cílí přímo na ASML a má ještě výrazněji omezit vývoz čipových technologií do Pekingu.

Firma sice investory uklidňuje tvrzením, že v roce 2026 již bude Čína tvořit pouhých 20 % jejích tržeb, avšak trh má velmi dobrou paměť, neboť v loňském roce tento podíl činil celou třetinu.

Část analytiků dokonce varuje, že současné nadprůměrné výsledky mohly být zčásti hnány vzhůru skutečností, že se čínské firmy snaží v panice předzásobit. I ten nejlepší technologický monopol na světě nám tak jasně ukazuje, že před politickými hrami a zákazy exportu jej nezachrání ani samotná umělá inteligence.

Pepsi: Spotřebitel na bodu zlomu

Po americké bance a nepostradatelné firmě pro umělou inteligenci se podíváme na kondici běžného spotřebitele. Nesmíme zapomínat, že v západních ekonomikách hraje nejdůležitější roli právě spotřebitel. Jestliže má konzument chuť nakupovat a dokonce je připraven si na spotřebu i půjčit, pak je vše v pořádku. Až ve chvíli, kdy se začne obávat a bude šetřit na horší časy, představuje to obrovský varovný signál pro celou ekonomiku.

Přesně tento barometr spotřebitelské nálady nám ukázaly výsledky potravinářského giganta PepsiCo. Na první pohled se zdá, že americký spotřebitel má stále hlad i žízeň. Firma překonala odhady Wall Street, když vykázala tržby 19,4 miliardy dolarů a zisk 1,61 dolaru na akcii, na což akcie reagovaly slušným dvouprocentním růstem.

Když se ale ponoříme do detailů, vidíme, že se onen varovný signál již začal rýsovat. V předchozích měsících totiž spotřebitelé, a to zejména ti s nižšími příjmy, řekli dost neustálému zdražování a začali nákupy pochutin reálně omezovat. Lidé zkrátka narazili na svůj cenový strop.

Sleva jako lék na inflační únavu

Společnost PepsiCo proto musela rychle zatáhnout za záchrannou brzdu a otočit kormidlem. Aby firmu nezačaly trápit prázdné nákupní košíky, přikročila k něčemu, co jsme v posledních letech inflační spirály příliš neviděli, a sice začala zlevňovat. Snížila ceny klíčových taháků, jako jsou chipsy Doritos nebo Lay’s, a začala nabízet menší a dostupnější balení.

Tento krok spotřebitele okamžitě probudil z letargie a objem prodaných potravin v Severní Americe se v prvním čtvrtletí vrátil k dvouprocentnímu růstu. Spolu se sázkou na nové trendy, jako jsou zdravější funkční a energetické nápoje v čele s investicí do značky Celsius, se podařilo byznys znovu nastartovat.

A jak se vedení staví k našim hlavním otázkám ohledně války v Íránu a riziku návratu drtivé inflace? Zatím překvapivě s ledovým klidem. Management prohlásil, že blízkovýchodní konflikt jim dodavatelské řetězce nijak nenarušuje a proti případnému inflačnímu šoku jsou dobře pojištěni robustními zajišťovacími kontrakty.

Na rozdíl od bankéřů z Goldman Sachs tak PepsiCo aktuální krizi zatím jako hrozbu nevidí. Ukazuje se, že i když je geopolitická situace napjatá, běžný Američan si za předpokladu alespoň malé slevy ty chipsy k večerním zprávám zkrátka koupí.

Equifax: Hypoteční trh jako lakmusový papírek

Poslední akcií, na kterou se v této první várce střípků z výsledkové sezóny podíváme, je titul, který pravděpodobně neznáte. Jedná se o americkou společnost Equifax.

Tato korporace se zaměřuje na úvěrové informace, kreditní skóre, ověřování identity a data o finanční spolehlivosti lidí i firem. Jinak řečeno, sbírá a zpracovává data o tom, jak lidé a firmy splácejí dluhy. Sleduje také, jak používají úvěry, kreditní karty, hypotéky nebo jiné finanční produkty.

Tato data pak využívají banky, pojišťovny, zaměstnavatelé nebo jiné instituce při posuzování rizika. Proč se o tuto zdánlivě okrajovou akcii zajímat? Jedná se totiž o jeden ze spolehlivých barometrů amerického realitního trhu.

Když čísla Equifaxu rostou, znamená to jediné. Mnoho lidí si chce vzít hypotéku a americké banky prověřují jejich bonitu. Pokud tržby klesají, signalizuje to ochlazení nemovitostního trhu.

A proč sledovat americký realitní trh, když investujeme z Česka a tamní domy nás nezajímají? Protože americký realitní trh je velmi pružný. Na zvýšení sazeb reaguje prakticky okamžitě.

Zde nacházíme pravý důvod, proč sledovat výsledky této společnosti. Zvýšení sazeb totiž znamená, že inflace je přítomna a jen tak nezmizí.

Válka v Íránu zmrazila hypoteční trh

Výsledky Equifaxu za první kvartál nám posílají jasný vzkaz. Firma sice reportovala lepší než očekávaný zisk 1,86 dolaru na akcii a tržby ve výši 1,65 miliardy dolarů. Její akcie však po oznámení výsledků odepsaly 2 %. Proč? Protože i zde hraje hlavní roli náš „černý pasažér“ v podobě války v Íránu.

Ta vystřelila úrokové sazby vzhůru. To okamžitě zmrazilo aktivitu na hypotečním trhu. Vedení Equifaxu otevřeně přiznalo, že od začátku konfliktu čelí mnohem větší nejistotě ohledně inflace. To je přesně to, o čem jsme psali v úvodu. Geopolitika se propisuje přímo do nákladů na bydlení běžných Američanů.

Firma sice mírně navýšila svůj celoroční výhled zisku. Učinila tak ale pouze kvůli pohybu měnových kurzů, nikoliv kvůli víře v brzké oživení trhu. Naopak Equifax počítá s tím, že zájem o hypotéky bude v roce 2026 i nadále klesat. K tomu si připočtěte zuřivou cenovou válku s konkurenčním modelem FICO. A také tlak regulátorů na to, aby bylo bydlení v USA dostupnější.

Equifax nám tak dává poslední a možná nejdůležitější dílek do skládačky letošního jara. Ukazuje, že vysoké sazby nejsou jen teoretickou hrozbou v novinových titulcích. Jsou to reálné faktory, které právě teď drtí americký realitní trh. Zároveň naznačují, že nás čekají velmi turbulentní měsíce. Jako vítězové z nich vyjdou jen ti nejlépe připravení.

Nová realita, nikoliv náhlá panika

Závěr této první výsledkové mozaiky je tedy poměrně jasný. Amerika zatím nepadá, ale začíná se viditelně lámat. Wall Street stále vydělává na volatilitě, technologický sektor dál žije z příslibu umělé inteligence, spotřebitel se ještě nechá přesvědčit slevou a hypoteční trh se snaží přežít ve světě drahých peněz. Jenže za každým z těchto příběhů už stojí stejný stín v podobě války, inflace, sazeb a politiky.

Trhy se stále tváří, že jde jen o přechodnou bouři, po níž se svět vrátí do starých kolejí. Výsledky firem však naznačují něco podstatně méně pohodlného. Nová realita se neblíží dramatickým krachem, nýbrž postupným přeceňováním rizik. A právě to bývá pro investory nejnebezpečnější. Není to samotný okamžik paniky, nýbrž chvíle, kdy si všichni příliš dlouho namlouvají, že panika ještě nezačala.