Zdravotnický ETF XLV letos zůstává ve stínu rozjetého indexu S&P 500 – od začátku roku přidal jen zlomek procenta, zatímco širší trh dál roste. Přesto situace zdaleka není jednoznačná. O tom, zda fond ztrátu na index ve druhé polovině roku 2026 dožene, rozhodnou především dva faktory: další směřování americké politiky cen léků a schopnost Eli Lilly udržet ziskovost svých nejprodávanějších přípravků. Podíváme se, proč právě tyto dvě proměnné drží osud celého fondu.

Zatímco širší americký akciový trh pokračuje v růstu, zdravotnické společnosti zůstávají stranou zájmu investorů. Přesto není situace zdaleka tak jednoznačná, jak by se mohlo na první pohled zdát. O tom, zda se XLV ETF znovu přiblíží výkonnosti indexu S&P 500, rozhodnou především dva konkrétní faktory.

Sektor roste, ale o výkonnosti XLV rozhoduje pět gigantů

Fond XLV kopíruje vývoj zdravotnického sektoru indexu S&P 500. Přesto nejde o široce diverzifikovaný ETF, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vývoj jeho ceny dnes stojí především na několika málo gigantech. Největší váhu mají Eli Lilly, Johnson & Johnson, UnitedHealth Group, AbbVie a Merck, přičemž právě jejich výsledky určují většinu pohybu celého portfolia.

Nejsilnější pozici si drží Eli Lilly, jejíž tržní kapitalizace se pohybuje těsně pod hranicí jednoho bilionu dolarů. Akcie společnosti za poslední rok vzrostly přibližně o 41 % a zůstávají hlavním tahounem fondu. 

Výrazné oživení zaznamenal také UnitedHealth Group, který od začátku letošního roku přidal kolem 23 %. To je výrazný obrat po náročném roce 2025, kdy společnost čelila rozsáhlému kybernetickému útoku i tlaku ze strany amerického ministerstva spravedlnosti.

Samotné fundamenty zdravotnického sektoru přitom nevypadají vůbec špatně. Spotřeba amerických domácností za zdravotní služby dosáhla v dubnu 2026 hodnoty 3,70 bilionu dolarů.

Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst přibližně o 206 miliard dolarů.

To potvrzuje, že peníze do sektoru stále proudí. Pro investory však zůstává důležitější otázka, které společnosti z této rostoucí poptávky dokážou vytěžit nejvyšší zisky.

První faktor: americká politika cen léků

Z pohledu investorů bude jedním z nejdůležitějších témat další vývoj americké politiky vůči farmaceutickému průmyslu.

Po turbulentním roce 2025 se situace začíná stabilizovat. Nové obchodní dohody Spojených států zachovaly 15% limit na dovoz farmaceutických produktů a zároveň přinesly předvídatelnější prostředí pro vyjednávání cen léků v programech Medicare a Medicaid.

Některé farmaceutické společnosti navíc zvolily pragmatický přístup. AbbVie a Merck oznámily investice do výroby přímo ve Spojených státech výměnou za výhodnější podmínky v oblasti cel a cenové regulace. Pokud tento rámec vydrží, postupně mizí nejistota, která v roce 2025 výrazně snižovala ocenění zdravotnických společností.

Právě proto budou investoři sledovat každé nové oznámení úřadu CMS nebo případné změny obchodní politiky americké administrativy. Pro fond XLV mají podobné informace mimořádnou váhu. Čtyři z jeho pěti největších společností totiž generují většinu svých příjmů právě z prodeje léků na předpis.

Na druhou stranu jakékoli zpřísnění cenové regulace nebo omezení současných výjimek by se pravděpodobně nejvíce promítlo do hospodaření Mercku a AbbVie. Merck například inkasuje přibližně 8 miliard dolarů za čtvrtletí z prodeje přípravku Keytruda, zatímco AbbVie je silně závislá na cenové síle léčiv Skyrizi a Rinvoq.

Druhý faktor: budoucnost fondu stojí na jediné firmě – Eli Lilly

Druhým faktorem, který může rozhodnout o výkonnosti fondu, je vývoj společnosti Eli Lilly. Přestože XLV drží desítky zdravotnických firem, právě tato jediná společnost má dnes tak vysokou váhu, že její výsledky mohou výrazně ovlivnit celý fond.

Nejdůležitější částí jejího podnikání jsou léky ze skupiny GLP-1 určené především k léčbě diabetu a obezity. V prvním čtvrtletí roku 2026 dosáhl přípravek Mounjaro tržeb 8,7 miliardy dolarů, což představovalo meziroční růst o 125 %. Další přípravek Zepbound přidal 4,2 miliardy dolarů, což meziročně řiní nárůst o 80 %. Dohromady tyto dva produkty vytvořily přibližně 65 % všech tržeb společnosti Eli Lilly za první čtvrtletí.

Pro tradery ale není nejdůležitější samotný růst tržeb. Klíčové bude sledovat vývoj cen.

Společnost totiž současně oznámila, že průměrná realizovaná cena jejích GLP-1 přípravků během prvního čtvrtletí klesla zhruba o 13 %. Vyšší objemy prodejů tento pokles zatím bez problémů vyrovnaly, otázkou ale je, zda se stejný scénář bude opakovat i v dalších kvartálech.

Velkou neznámou představuje také nově schválený perorální přípravek Foundayo (orforglipron). Pokud si Eli Lilly udrží silnou cenovou pozici na americkém i evropském trhu, mohou být současné odhady tržeb ve výši 82 až 85 miliard dolarů pro rok 2026 příliš opatrné. Jestliže však zdravotní pojišťovny prosadí výraznější slevy, může se očekávání trhu rychle změnit.

Právě proto budou investoři začátkem srpna pečlivě sledovat výsledky Eli Lilly za druhé čtvrtletí. Ještě důležitější než samotná čísla bude komentář managementu k budoucím cenám orforglipronu. Ten může výrazně ovlivnit nejen akcie společnosti, ale také vývoj celého XLV ETF.

Závěr: proč může být druhá polovina roku 2026 pro zdravotnické ETF zlomová

Zdravotnictví letos za technologiemi výrazně zaostává. Přesto se pod povrchem formují dva fundamentální impulzy, které mohou sentiment během následujících měsíců změnit.

Prvním z nich je stabilnější regulační prostředí pro farmaceutické společnosti. Druhým bude schopnost Eli Lilly udržet vysokou ziskovost navzdory rostoucímu tlaku na ceny svých nejprodávanějších léčiv.

Naplnění obou scénářů by mohlo znamenat postupné zlepšování výkonnosti fondu. Právě proto bude druhá polovina roku pro investory sledující XLV ETF pravděpodobně mnohem zajímavější než dosavadní vývoj naznačoval.