Ceny ropy v pondělí prudce vzrostly. Důvod je poměrně očividný. Konflikt mezi Izraelem a Hamásem se po překvapivém útoku palestinských ozbrojenců z Hamásu na Izrael přehoupl do třetího dne.
Ropa Brent se v pondělí na globálních trzích obchodovala o 4,53 % výše za 88,41 USD za barel. Futures na americký West Texas Intermediate (WTI) pak vzrostly o 4,69 % na 88,67 USD za barel.
Překvapivý útok Hamásu na Izrael
V sobotu za úsvitu během významného židovského svátku zahájila palestinská militantní skupina Hamás několikanásobnou infiltraci do Izraele. A to po souši, po moři či vzduchem s využitím paraglidingu. Útok přišel několik hodin poté, co byly z pásma Gazy na Izrael vyslány tisíce raket.
Aktuální údaje (platné v době psaní článku) mluví o nejméně 700 mrtvých Izraelcích. Palestinské ministerstvo zdravotnictví pak dosud zaznamenalo 313 úmrtí.
Ačkoli vidíme prudký nárůst cen ropy, analytici se domnívají, že se jedná o reakci
Vivek Dhar, ředitel výzkumu těžebních a energetických komodit Commonwealth Bank se k situaci vyjádřil těmito slovy:
Aby měl tento konflikt trvalý a významný dopad na trhy s ropou, musí dojít k trvalému omezení dodávek nebo přepravy ropy […] V opačném případě, jak ukázala historie, bývá pozitivní reakce cen ropy dočasná a snadno ji překonají jiné tržní síly.
Dodal, že probíhající konflikt přímo neohrožuje žádný významný zdroj dodávek ropy. Žádná ze stran totiž není významným hráčem na ropném trhu. Izrael se může pochlubit dvěma ropnými rafineriemi s celkovou kapacitou cca 300 000 barelů denně. Podle amerického úřadu U.S. Energy Information Administration (EIA) se země může pochlubit “prakticky nulovou produkcí ropy a kondenzátu”. Podle údajů EIA pak palestinská území neprodukují žádnou ropu. Nutno ovšem přiznat, že konflikt se skutečně nachází na prahu klíčového regionu pro těžbu a vývoz ropy.
Bezprostřední obavy trhu vyvolává na ropu bohatý Írán
Dhar ve svém komentáři také přidal varování v případě, že se potvrdí spojení mezi Hamásem a Íránem.
Pokud západní země oficiálně spojí íránské zpravodajské služby s útokem Hamásu, pak skutečně hrozí bezprostřední riziko pro dodávky a vývoz íránské ropy.
Pro doplnění dodávám, že vývoz ropy pocházející z Íránu byl v roce 2018 omezen. Tehdy bývalý americký prezident Donald Trump rozhodl o odstoupení USA od jaderné dohody a znovu zavedl sankce, jejichž cílem bylo omezit příjmy Teheránu.
Ovšem pod vlivem pobídek ze strany USA a tajných jaderných rozhovorů došlo v Íránu v období od konce roku 2022 do poloviny roku 2023 k nárůstu vývozu a produkce ropy o zhruba 600 tis. barelů denně na 3,2 mil. barelů.
Možné rozšíření konfliktu do regionu
Libanonská militantní skupina Hizballáh uvedla, že zahájila útoky na tři místa v oblasti Shebaa Farms. Jde o pruh země, který se nachází na rozhraní libanonsko-syrské hranice a Izraelem okupovaných Golanských výšin.
Pokud by Spojené státy prosadily sankce na íránský vývoz, mohlo by to mít “docela dramatický dopad na trh s ropou”, uvedl Josh Young, ředitel energetické investiční společnosti Bison Interests. Podle něj by tak ropa (u WTI) mohla vzrůst asi o 5 dolar.
Vzhledem k tomu, že 40 % světového exportu prochází Hormuzským průlivem, prezident společnosti Rapidan Energy Group Bob McNally předpokládá, že konflikt mezi Izraelem a Íránem by mohl snadno vést k nárůstu cen ropy o 5 až 10 dolarů. Úžina je považována za nejdůležitější světové místo pro tranzit ropy a nachází se mezi Ománem a Íránem.
Závěr
Útok na Izrael zahýbal snad všemi trhy. Krom cen komodit či akcií posilnil třeba i americký dolar. Situace je velmi nepřehledná a můžeme jen spekulovat, co vše nás ještě čeká.
