Trhy pod lupou: Dobrá čísla z trhu práce investory nepotěšila

4.5
(8)
Dr. Matěj Široký
Dr. Matěj Široký
O investování jsem se začal prvně zajímat v roce 2013, kdy jsem si poprvé koupil akcie. Díky studiu filosofie jsem se dostal k otázkám politiky. Právě tento zájem o politické dění mě dovedl k pochopení toho, co se děje na finančních trzích. Své úvahy jsem publikoval v různých českých (Euro, Česká pozice, Ekonom, Hospodářské noviny, Novinky) i zahraničních médií. Rozumět světu financí a dokázat ho interpretovat je dnes klíčové pro pochopení nejen tohoto světa, ale i toho kolem nás. Dávat věci do souvislostí a analyzovat dění z více úhlů je mojí vášní. Ve volném čase se věnuji popularizování filosofie na YouTube kanálu Přátelé filosofie.

Do posledního zasedání amerického Fedu v tomto roce chybí jen pár dní. 14. prosince se dozvíme, jak pro obchodníky skončí velmi těžký rok 2022. Tak jako před každým letošním zasedáním americké centrální banky se spekuluje o tom, zda konečně nastane její pivot. To neznamená, že sníží úrokové sazby, pivotování bude mít víc fází. Nejdříve Fed začne snižovat sazby méně agresivně než na předchozích zasedáních. Druhým pivotem bude nezvedání sazeb a teprve až poté přijde opětovné uvolňování měnové politiky. V současnosti se spekuluje na první pivot, tedy že by Fed mohl přestat zvyšovat sazby tolik agresivně.

Powell a dobrá čísla z amerického trhu práce

Na spekulace okolo pivotování měly zásadní vliv dvě události: vystoupení šéfa Fedu Jeroma Powella a zveřejnění statistiky trhu práce v USA. Powellovo vystoupení bylo přijato dobře, protože většina investorů pochopila, že se sazby budou zvedat pomaleji. Den poté se několik analytiků rozhodlo přezkoumat každé jeho slovo a došli k závěru, že ohledně zvyšování, nebo přesněji řečeno pomalejšího zvyšování, neříkal nic závazného. Platí to, co pro všechny předchozí případy spekulací. Až 14. prosince se dozvíme, o kolik přesně se budou úrokové sazby Fedu zvyšovat. Všechna vystoupení jeho šéfa a ostatních členů předtím nebo potom mají informativní charakter a nikoliv závazný.

Aby toho nebylo málo, tak trh práce v USA velmi dobře prosperuje. Americká ekonomika v listopadu vytvořila zhruba 263 tisíc pracovních míst, přičemž se jich očekávalo jen okolo 200 tisíc. Analytikům tudíž jejich odhady vůbec nevyšly. Míra nezaměstnanosti v USA zůstala beze změny na 3,7 %. S nedostatkem pracovních sil roste i průměrná hodinová mzda, která vzrostla o 5,1 %. Růst mezd má negativní vliv na inflaci. Pokud v USA porostou tímto tempem, tamní inflace jen těžko spadne pod 2 %. Dobrá kondice amerického trhu zase posílila spekulace, že Fed bude muset přitvrdit a zvednout sazby znovu o 75 bazických bodů.

Dva závěry ze současné situace

Spíše než spekulace ohledně toho, zda se bude zvedat o 25, 50 nebo 75 bazických bodů, je zajímavější skutečnost, že v současnosti se již nemluví o 100 bazických bodech jako před předchozím zasedáním Fedu. Mohli bychom to shrnout tak, že nikdo již nečeká, že by Fed ještě víc přitvrdil. Trhy tuto informaci nacenily, a proto se již neočekávají velké výprodeje. Není už potřeba sazby drsně zvedat a zrychlovat tempo. Zkrátka, to nejhorší je za námi.

Dále to ukazuje vysokou odolnost americké ekonomiky. Když se ohlédneme nazpět, můžeme vidět, že spousta analytiků věštila obrovské propady na akciových trzích s tím, že západní ekonomika nemůže vydržet sazby vyšší než 3 % a že bez levných peněz se vše zhroutí. Zatím to na kolaps nevypadá. Investoři si už zvykli na myšlenku až pětiprocentních sazeb na americkém dolaru. Některé firmy v USA již propouštějí, zatímco jiné zaměstnance stále hledají. Masivní nárůst nezaměstnanosti je tedy v nedohlednu. Pokud stoupat nebude, kupní síla Američanů drasticky neklesne. Vše naznačuje, že se Powellovi daří měkké přistání. Důležitá bude výsledková sezona za poslední čtvrtletí a výhled firem na první polovinu příštího roku. V USA zatím situace vypadá velmi dobře.

Evropská situace

V Evropě je situace mnohem komplikovanější, boj se vede na mnoha frontách. V současnosti se již oficiálně ví, že v lednu čekají Francii organizované odstávky elektrického proudu, které mají za cíl snížit spotřebu energie. Dopady na ekonomiku a společnost budou obrovské. Pokud se tato opatření rozšíří do celé Evropy, můžeme být svědky narůstajícího sociálního napětí. Aby toho nebylo málo, ekonomické rubriky plnilo dění okolo banky Crédit Suisse. Tento symbol spolehlivého švýcarského bankovního systému má problémy již delší dobu. Šíří se spekulace, že bance hrozí krach. Cena jejích akcií od začátku roku klesla o hrůzostrašných 65 %. Pád se zastavil. Růst o 9 % v pátek 2. prosince způsobilo prohlášení jejího ředitele pro Bloomberg, kdy Axel Lehmann řekl, že odliv kapitálu z banky se již zastavil.

Z Crédit Suisse odteklo přes 10 % z aktiv. Nejhorším dnem byl 11. listopad, kdy zákaznici vybrali 6 %. Je však otázkou, zda je nebezpečí opravdu zažehnáno a nepřijde další odlivová vlna.

Čínská covidová indexová hra

O největší rozruch se postaraly čínské akcie. Pokaždé, když přijdou zprávy, že se Číňané začínají bouřit proti tvrdé politice zero covid, začne čínská vláda opatření rozvolňovat. A nejenom to. Masivně začne také podporovat domácí ekonomiku, aby si u obyvatelstva udržela oblibu. Prohlášení o masivních dotacích čínského hospodářství je živou vodou pro čínské akcie. To se projevilo i na burzovních indexech. Index Hang Seng vzrostl o 6,27 %, burza v Šanghaji přidala 1,92 %. Do Japonska asijský optimismus nedorazil a tamní Nikkei oslabil o -1,79 %.

Růst čínských akcií pomohl americkému technologickému Nasdaqu, kde se největší čínské společnosti dají nakoupit, přidal solidních 2,07 %. Indexu S&P 500 se již tolik nedařilo a vzrostl jen o 1,13 %. Dow Jones přidal kosmetických 0,27 %.

Nijak výrazně se nedařilo Evropě. Německý Dax odepsal -0,08 %, francouzský CAC sice zůstal v zelených číslech, ale výkon 0,44 % za týden není nijak oslnivý. Britský FTSE dopadl nejlépe a přidal 0,93 %.

Bitcoin útočil na hranici 17 000 dolarů

Vývoj bitcoinu znovu překvapil, žádný velký výprodej se nekoná. Zdá se, že dění okolo burzy FTX bitcoinu naopak prospívá na úkor dalších kryptoměn. Krach této burzy možná povede ke snížení počtu kryptoměn, takže zůstanou dvě, tři nebo pět nejsilnějších. Mezi těmito přeživšími bitcoin určitě nebude chybět.

Prozatím se na něm nepodepsala prohlášení mnoha analytiků, kteří věští konec kryptoměn obecně. Za všechny zmiňme Nouriela Roubiniho, který nešetří slovy a čeká další „krvavou lázeň“, přičemž zatím jsme teprve na začátku. Roubini se může konečně radovat, protože krach kryptoměn předpovídá již od roku 2018. To by bylo, aby mu to jednou nevyšlo. V každém případě zůstává rezistence bitcoinu na závěr roku 2022 příjemným překvapením.

Závěr: Klid před bouří

Máme před sebou relativně klidný týden. Zveřejňovat se nebudou žádné důležité makroekonomické údaje. Ty přijdou až 13. prosince, kdy se dozvíme čísla o americké inflaci za listopad. I když nemusí dopadnout přesně podle předpokladů analytiků, kteří očekávají další zpomalení inflace na 7,6 %, dostane se nám ujištění, že její růstová tendence je minulostí. Poté bude 14. prosince následovat zasedání Fedu. Do té doby si můžeme užít pohodový týden na burze a finančních trzích.

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 4.5 / 5. Počet hlasujících 8

Buď první kdo článek ohodnotí

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
2 Komentáře
nejstarší
Nejnovější S nejvíce hlasy
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře
Stephanos

Pohodový týden = nudný týden. Já vím, trpělivost růže přináší. 🙂 Ale teda nevím, jestli bych byl až takový optimista, co se měkkého přistání týče. Na takové závěry bych si počkal aspoň do konce prvního kvartálu příštího roku.

spot_img