Tradičně se mluví o 3 základních funkcí peněz. V poslední epizodě podcastu Speaking Of Bitcoin ale Andreas Antonopoulos zmínil čtvrtý možný způsob využití – funkci kontrolní. To je obzvlášť zajímavé v současné digitální době s přibývajícími snahami o tvorbu CBDC (státní digitální měnu centrálních bank) i regulacemi týkajícími se anonymity v oblasti kryptoměn. O jaké funkce se tedy jedná a jak to souvisí s kryptoměnami?
Funkce měn
Úplně základní funkcí, na které spousta měn začala, je úschova hodnoty (store of value). Následuje ta, se kterou si peníze asi nejčastěji spojíme, a to využití peněz jako prostředku směny. Třetí funkci peněz poté představuje jejich využití jako zúčtovací jednotky, kdy je v penězích samozřejmě mnohem jednodušší vyjádřit cenu, než kdybychom stále využívali plně směnný či barterový obchod. Jedno z největších jmen mainstreamové kryptoměnové scény, Andreas Antonopoulos, ale zmiňuje, že peníze rozhodně nejsou využívány jen k těmto třem účelům. A jejich čtvrtý je pro každého z nás, kdo peníze využíváme, určitě neméně důležitý. Peníze jsou totiž podle něj využívány také za účelem kontroly:
Peníze jako systém kontroly. Peníze mají metadata, sledování, kontrolní politiky, firewally, blokace, různá geopolitická omezení a další, co jsou do nich přidávány. A to až do stavu, kdy se z nich stává současný toxický nepořádek.
Peníze jako prostředek kontroly
A v tomhle stavu v současnosti opravdu jsme. K podcastu se dále vyjádřil i podnikatel a autor Mark Maraia, který navrhl, že bychom klidně mohli peníze označovat radioaktivním symbolem. Nebo že by každá centralizovaná digitální měna měla obsahovat i varování. V tom by stálo, že když využijete tuto digitální centralizovanou měnu, značně ulehčujete vládám, bankám, regulátorům či velkým společnostem získat perfektní informace pro sledování veškerých pohybů na daných měnových účtech. A samozřejmě jim také dáte možnost blokovat vaše peníze, pokud se jim nebude líbit, jak s nimi nakládáte, co děláte, nebo co říkáte.
Ač tato čtvrtá funkce není v teorii zmiňována, v současnosti je oblíbená snad každou vládou na světě. Státy si drží monopol na peníze, které mohou velice jednoduše kontrolovat. A to se jim samozřejmě líbí. Realita poté samozřejmě není jen černobílá a kontrola peněz státem a nastavení monetární politiky jsou stav, který nese i své výhody (např. v oblasti stability měn, obecného přijímání atd.). Je ale důležité si uvědomit, že se s využitím zejména centralizovaných digitálních měn tato omezení pojí a že peníze nejsou úplně svobodnou věcí. A pokud nemáme svobodné peníze, jsme opravdu svobodní my?
Příklady kontroly peněz
Digitální měny centrálních bank jsou poté rozhodně na vzestupu, a právě tuto kontrolu ještě výrazně navyšují. Tradičními příklady v oblasti CDBCs a potažmo i kryptoměn může být čínská digitální měna či reakce kanadské vlády a blokace prostředků v kontextu s Freedom Convoy. Čistě kryptoměnovými poté jsou např. snahy o regulace nutící lidi nahlašovat své krypto transakce přesahující určitou hodnotu (a v mnoha případech i bez omezení!) či současný zákaz nástroje pro anonymizaci kryptoměn (mixéru) Tornado Cash na území Spojených států.
Z těch opravdu globálně důležitých a poměrně aktuálních případů stojí za zmínku určitě situace z února letošního roku, kdy Spojené státy zmrazily miliardy dolarů v ruských rezervách u USA jako odpověď na invazi na Ukrajině. Žijeme tedy ve světě, kde jedna velmoc dokáže zmrazit (určité) prostředky jiné velmoci. A v obou případech se zde navíc jedná o státy disponující nukleárními zbraněmi. Samozřejmě zde poté nehodnotím tento konkrétní krok, ale čistě to, že se takové situace můžou stávat.
Kontrola vs. základní funkce
Andreas se v podcastu mimo jiné dostal i k tomu, jak právě kvůli kontrole a vlastnímu monopolu na peníze státy obětují část základních funkcí peněz:
Peníze přestaly účelně fungovat jako prostředek směny kvůli hranicím území, kde jsou přijímány. Peníze přestaly fungovat jako účetní jednotka, protože jsou volatilní. A peníze přestaly plnit svou funkci jako uschovatele hodnoty, protože geopolitická situace ovlivňuje jejich dlouhodobou stabilitu. Státy tak obětují základní funkce peněz, aby získaly maximální kontrolu. Naplnit všechny 4 funkce je nemožné. A chcete peníze využívat jako metr či jako bič? Jednoduše není možné mít obojí.
Z mnoha příkladů lze zmínit např. (téměř neomezenou) možnost tisku nových bankovek, kontrolu nad převody na bankovních účtech (a nad jakýmikoliv převody u CBDCs) či hyperinflační měny, které jsou problémem nejednoho státu. Základní tři funkce tak přesně na tyto věci samozřejmě značně trpí.
Jak jsme odevzdali kontrolu
Na závěr článku se podíváme na to, jak jsme podle Marka Maraia v bodech odevzdali kontrolu nad svými penězi státům a přišli o část základních funkcí peněz:
- Emitovat komoditami jištěné peníze do oběhu
- Pro zjednodušení využívání natisknout papírové peníze jištěné stejnou komoditou
- Zakázat občanům držet komoditu, kterou jsou peníze jištěny
- Přesvědčit ostatní státy navázat jejich měnu na vaší a udělat ji směnitelnou za zmíněnou komoditu
- Přetrhnout vazbu na komoditu a odstranit tzv. peg
- Vynalézt technologii pro digitální měny, které je jednodušší využívat
- Nastavit regulace, které umožňují kontrolu a sledování těchto měn
- Přidat velké platformy jako Google/Apple/Amazon/Facebook
- Vše promíchat dohromady a získáte parádní nástroj pro kontrolu (Mark zde zmiňuje až zotročení lidí)
A to vše se reálně děje v poměrně nedávné minulosti. Ač je tento článek jen zhodnocením názorů dvou zmíněných influencerů na poli kryptoměn, stále v nich najdeme spoustu strašáků, které si je důležité uvědomit. A co je důležitější, které dělají opravdu decentralizované kryptoměny jako Bitcoin víc a víc lákavými. U tradičních měn se totiž dá očekávat, že v kontextu s jejich digitalizací směřujeme k větší a větší kontrole. A je rozhodně dobře, že zde alternativa, Bitcoin, existuje.
