Kryptofiat – co to je a co znamená pro svět?

0
(0)
Denisa Falta
Denisa Falta
Původem vystudovaná ekonomka, se zkušenostmi z bankovnictví, neziskovek a později s vlastním podnikáním. Přes sci-fi, zejména utopické a dystopické romány, jsem se dostala až ke kryptoměnám a blockchainu. Na nich mě fascinuje možnost sledovat v přímém přenosu to, co by dřív bylo považováno za sci-fi.

Světové vlády se kryptoměnám poslední léta spíše vyhýbaly nebo před nimi, v horším případě, dokonce varovaly. Přesto se v minulém i letošním roce objevilo dost zemí, které objevily kouzlo decentralizovaných měn (jak jsme již informovali). Místo nekonečného zástupu regulací ovšem zvažují jinou, pro trh daleko podstatnější možnost – zavést vlastní, téměř plně centralizované měny. Ty jsou v komunitě nepříliš příznivě přezdívané „kryptofiat“. Jaké potenciální situace nás mohou čekat?

Venezuela se stala průkopníkem

Mezi první země, které se praktické využití kryptoměn začaly aktivně zajímat, patří právě Venezuela. Tou v dnešní době otřásají nejen mezinárodní sankce, ale také chudoba, nezaměstnanost a obrovské zvyšování cen zboží. Právě z toho důvodu se prezident Nicolas Maduro rozhodl vzít situaci do svých rukou a oznámil kryptoměnu Petro, jež je kryta ropou. Předprodej tokenů začal 20. února, ovšem zrovna velkého úspěchu se projekt nedočkal. Zatím se venezuelská kryptoměna těší od světových investorů spíše skeptického přístupu. Přesto se podařilo vybrat zhruba 735 milionů dolarů z více než 171 tisíc objednávek, především od tamních firem.

Petro je postaveno na blockchainu Etherea a využívá platformu NEM. Podle opozice se jedná o nelegální měnu, stejně agresivně reagovali představitelé ministerstva financí USA, podle nichž se jedná o násilné porušení mezinárodních sankcí. Problémem je také fakt, že teoreticky by sice mělo být Petro kryto ropou, ale reálně se obchoduje za běžnou venezuelskou měnu – bolívar. Tím může docházet k manipulaci inflace a deflace, tedy umělému navyšování a snižování hodnoty kryptoměny. Jedinou kladně reagující zemí se stalo Rusko, které bere Petro jako možnost obou zemí se ekonomicky přiblížit a spolupracovat.

Rusko po kladném přijetí Petra zvažuje kryptorubl

Stejně jako na Venezuelu, i na Rusko jsou uvaleny přísné mezinárodní sankce. To dovedlo prezidenta Putina k rozhodnutí nejen úzce ekonomicky spolupracovat s Venezuelou, ale především vytvořit si vlastní kryptoměnu. Podle nejnovějšího návrhu zákona z konce ledna má být kryptorubl spuštěn v polovině roku 2019 a sehrát zásadní roli v tom, kterým směrem se bude ruský finančí sektor dále ubírat.

I Čína zakazující ICO má svého favorita

Byť se Čína stavěla dosud ke kryptoměnám negativně a vyhrazovala se vůči jejich používání, zakazovala ICO a bojkotovala jakékoliv snahy investorů, začíná pomalu otáčet. Yao Qian, hlavní vedoucí výzkumného týmu banky PBOC (People’s Bank of China), projednával s vládou možnost národní kryptoměny. Pochopitelně by za ni zodpovídala banka, tudíž by se zredukovaly poplatky na minimum, vše by bylo plně regulované a volatilita by nebyla tak velká jako například u Bitcoinu. Zatím je celý projekt teprve ve fázi plánování, tak uvidíme, zda i největší světová mocnost začne kryptoměny akceptovat.

Ostatní země si také chtějí ukrojit svůj díl

Před nedávnem se na tomto novém trendu, kdy každá země chce svou kryptoměnu, svezlo také Turecko se svým Turkcoinem, který má podpořit tamní rozvoj společností. Rychle následoval Irán, Marshallovy ostrovy se Sovereignem (SOV) a vlak si nechtějí nechat ujet ani Velká Británie, Švédsko a Kanada. Poslední tři jmenované země dělají zatím pouze průzkumy, zda by se kryptoměna vůbec uchytila a neohrozila finanční prostor.
Mezi největší příznivce patří Švýcarsko, které aktivně pracuje na své vlastní digitální měně a pomalu začínají otáčet i Spojené státy, jež nevidí důvod v zákazu Bitcoinu ani dalších kryptoměn. Dokonce ani vysoce postavení vládní úředníci už nevidí v rozšíření bezhotovostního decentralizovaného placení takový problém a zvažují, že tuto problematiku ještě přezkoumají.

Nezbývá než čekat, jak celá situace dopadne. Jak je vidět, velké mocnosti se přestávají obávat kryptoměn, ale na druhou stranu propagují jejich centralizaci a vládní intervenci. Na první pohled se může zdát, že tu máme jedno neřešitelné dilema – regulace a centralizace kryptoměn, jakožto „kryptofiat“, nebo ponechání decentralizace, ovšem bez masového rozšíření? Kdoví, uvidíme v následujících letech.

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 0 / 5. Počet hlasujících 0

Buď první kdo článek ohodnotí

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře
spot_img