Jak profitovat na stakingu v DeFi?

5
(4)

Zprávy a souhrny

Ivo Čechman
Ivo Čechman
Jsem dlouhodobým technologickým nadšencem do kryptoměn, kde se pohybuji už dlouhá léta. Mojí hlavní specializací jsou Decentralizované Finance.

Ve spolupráci s Crypto Kingdom pro vás Ivo Čechman připravil seriál na svět decentralizovaných financí. V tom vám chce tuto lukrativní oblast představit a ukázat vám, jaké možnosti výdělku nabízí. V nejnovějším díle se potom podíváme na to, co je to staking, a proč byste se o něj také měli zajímat.

Za sebou již máme obecný článek o tom, co to vlastně decentralizované finance jsou i jaké možnosti zisku nám nabízejí. V posledních dvou článcích jsme se poté věnovali nejtradičnějšímu způsobu využití decentralizovaných financí v úžším slova smyslu, a to lendingu. Dnes se poté podíváme na DeFi a yield farming (farmení výnosů) více ze široka. Rozebereme si totiž staking, který sice v principu do této oblasti rozhodně patří, ale v tom nejužším slova smyslu jej do této oblasti nemusí zařadit každý. V následujících dílech se můžete těšit na návrat do pravého DeFi, a to k decentralizovaným směnárnám a poskytování likvidity.

Co je to staking

Staking

Staking představuje proces, při kterém můžete za pouhé držení určitých kryptoměn rozmnožit počet jejich mincí. V jednoduchosti se tak jedná o způsob získávání odměn za držení kryptoměn, které staking umožňují. Co se ale děje v pozadí a kde se berou ty zmíněné odměny?

Staking se dá považovat za alternativní způsob těžby kryptoměn. Nemusíte při něm však vlastnit žádná těžařská zařízení, stačí vám jen a pouze kryptoměny daného projektu. Zde se zpravidla jedná o projekty využívající Proof of Stake mechanismus konsenzu či jeho úpravy. U Proof of Stake kryptoměn totiž poskytnutím svých kryptoměn (a často jejich uzamčením) podporujete blockchainovou síť a ověřujete transakce na ní. Protokol si poté ze stakeujících na základě přednastavených podmínek (může být i náhodný výběr s např. větší šancí pro ty, kteří stakeují větší množství) vybere konkrétní validátory, kteří ověří nejnovější blok transakcí. Jejich stake (uzamčené kryptoměny) poté zajišťují, že budou ověřovat poctivě.

Odměny zde tedy plynou na stejném základě jako při těžbě, tedy z odměn za vyražení nového bloku na blockchainu. Odměna za nový blok je tak rozdělena mezi stakeující validátory. V naprosté většině případů poté za staking získáte odměnu přímo v kryptoměně, kterou stakeujete, ale existuje i pár výjimek typu např. VeChainu. Ke stakingu také často nestačí pouze držet kryptoměny na své peněžence, ale je nutné provozovat na síti node/validátorský node. To je ale často v peněženkách a na burzách řešeno delegací někomu, kdo již jako validátor na síti operuje. Možností je také delegace tzv. staking poolu, který funguje na podobném principu jako klasické mining pooly. Akorát zde samozřejmě lidé skládají své kryptoměny a ne svou hashrate dodávanou síti.

Proč začít se stakingem?

Staking

V první řadě rozhodně pro to, že čím více lidí na dané síti stakeuje, tím by měla být síť decentralizovanější. Proto pokud fandíte určité kryptoměně a chcete podporovat její chod, staking je určitě zajímavá možnost.

Přesto však největším lákadlem na stakingu je často úplně pasivní příjem, který tento proces nabízí. Obvyklé roční úroky u stakingu se pohybují na těch největších kryptoměnách jen okolo 5-15 %. Dají se ale najít i projekty, jejichž roční úrok při stakingu je vyšší než 100 %. U těchto projektů to chce však sledovat to, jestli se opravdu míra inflace rovná těmto astronomickým ročním úrokům, nebo jestli v sobě mají zabudované i nějaké deflační mechanismy. Zde se jedná např. o pálení mincí v z výnosů projektu, poplatků za transakce a další.

Právě inflace na kryptoměnách je také důležitou věcí, proč by mohlo stát za to se stakingem zabývat. Jednoduše v dobu, co držíte kryptoměnu, která staking podporuje a nestakeujete, tak vám inflace nových mincí znehodnocuje držené kryptoměny. Navíc je staking často poměrně likvidní (alespoň s využitím delegace) a výrazně ani nesnižuje bezpečnost kryptoměn, které byste jinak drželi na peněžence. Zde zase ale záleží na konkrétním projektu, který zvolíte a na možnosti držení, kterou jste využívali před stakingem. Každopádně ale pokud kryptoměny tak jako tak držíte a způsob jejich stakingu je dostatečně likvidní a bezpečný, neexistuje důvod, proč kryptoměny ‚nenechat vydělávat‘ místo toho, aby jen ‚ležely‘ na vaší peněžence či účtu na burze.

Jak prakticky nechat své kryptoměny vydělávat se dozvíte v kurzu zde.

Výhody stakingu

  • Možnost rozmnožit své kryptoměny/pasivního příjmu
  • Množíte kryptoměny s volatilním kurzem (může růst)
  • Spousta možností
  • Delegace snižující vstupní bariéru
  • Zajímavé úroky
  • Úročení kryptoměn, které byste stejně drželi
  • Podpora operací na blockchainu, kterému fandíte
  • Nižší zátěž na životní prostředí oproti těžbě

Nevýhody stakingu

  • Množíte kryptoměny s volatilním kurzem (může klesat)
  • Často potřeba minimálního kapitálu, provozu nodu apod.
  • Zpravidla pouze Proof of Stake kryptoměny
  • Občas nižší likvidita stakeovaných kryptoměn

Jak začít se stakingem?

Staking

Staking je možný provozovat hned několika způsoby. Tím prvním a nejjednodušším je pouhé držení kryptoměn na k tomu určené peněžence. To probíhá např. na kryptoměnách Algorand (bude brzy končit) či VeChain. Zde se ale jedná spíše o nastavení odměn sítě než o podporování operací na blockchainu. Tím jsou další způsoby, kdy některé peněženky umožňují přímo staking nezávisle na objemu kryptoměn či provozu validátoru, protože celý proces zajišťují za vás.

Mimo to se jedná např. o provoz masternodu či jiného typu validátoru. Zde musíte spustit vlastní node, ideálně nonstop jej provozovat a mít v něm uzamčené určité množství kryptoměn. V principu to samé platí i o provozování staking poolu. Masternody či pooly však mohou být drahé na spuštění jednotlivcem, a tak je možné se na ně složit právě s využitím možnosti delegace kryptoměn. Zde si s využitím k tomu určené peněženky (pro každou kryptoměnu bývá jiná peněženka či rozhraní) vyberete pool či validátora, kterému chcete své kryptoměny delegovat a získáte podíl na vyražených kryptoměnách, které získá ten, komu delegujete.

Poslední možností je staking skrz centralizovanou burzu, kde však přicházíte o anonymitu a držení vlastních privátních klíčů k daným kryptoměnám. Burza si také bere drobné poplatky z úroků, které byste jinak získali jen vy. Naopak je ale tento proces uživatelsky přívětivější a stakeovat zde lze větší množství kryptoměn na jednom místě. Staking umožňují z velkých burz a směnáren např. Binance či Coinbase.

Na jakých kryptoměnách lze stakeovat?

V principu na všech, které využívají mechanismus konsenzu Proof of Stake. Jednotlivé projekty se však liší způsobem stakingu i požadavky pro začátek stakingu. Zde se jedná jak o technologické zabezpečení, provoz vlastního nodu, tak i třeba o minimální počet kryptoměn, které ke stakingu potřebujete. Z největších kryptoměn v současnosti staking umožňuje např. Ethereum, Cardano, Polkadot, Solana a další.

Chcete se o DeFi dozvědět ještě více? Dorazte na workshop. V současnosti v této oblasti pořádáme 2 workshopy:

Byl pro vás tento článek přínosný a dobře napsaný?

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hlasujících 4

Buď první kdo článek ohodnotí

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře

Reklama: