Ajit Tripathi je výkonným ředitelem ve společnosti Binance. Předtím působil jako partner ve společnosti ConsenSys a patří mezi spoluzakladatele společnosti PwC U.K. Blockchain Practice. Před nedávnem se podělil o své názory na COVID-19, ekonomickou a politickou situaci a také budoucnost kryptoměn. (Připomínáme, že názory v článku vyjádřené jsou jeho osobní názory).
1. Zvyšování politického vlivu
Kryptokomunita byla až pozoruhodně přesná ve své prognóze, jak koronavirus ovlivní globální ekonomiku a společnost. Během dlouhých měsíců, kdy se političtí vůdci a Světová zdravotnická organizace (WHO) zdráhali vyhlásit globální pandemii a podniknout jasné a rozhodné kroky, předpovídalo mnoho známých krypto osobností, včetně @balajis, @naval, @twobitidiot a dalších, že události, které začaly ve Wuhanu, se budou opakovat i v dalších městech.
WHO prohlásil COVID-19 za pandemii až téměř tři měsíce poté, co se na twitteru začaly hromadně objevovat obavy, že Wuhan bude uzavřen. Ve Velké Británii navrhl předseda vlády Boris Johnson, že by Británie měla zaujmout odlišný přístup od zbytku světa a usilovat o „stádní imunitu“. Kryptoměnové osobnosti na Twitteru a Redditu jeho nápad ihned tvrdě kritizovaly a zpochybňovaly. Tak výrazný nesouhlas v těchto událostech hodně naznačuje o mentální úrovni lidí, kteří jsou přitahování ke kryptu – zvědaví, přemýšliví, nespokojení se současným stavem a více se zajímající o nové možnosti.
2. Banky mohou konečně držet bitcoiny
Regulátoři po celém světě byli historicky velmi opatrní, než vůbec umožnili bankám začít se zabývat kryptoměnami. Dokonce i ve Švýcarsku a v Německu, kde více než 40 bank žádalo o kryptolicence, byly jejich kapitálové požadavky na držení kryptoměn dlouho odmítány. Předpokládalo se totiž, že bankovní systém post-Basel III (bankovní systém po roce 2009) funguje dobře a problémy poslední finanční krize byly vyřešeny. To ovšem znamenalo, že banky se musí vyhnout neznámým a nestálým třídám aktiv, jako jsou kryptoměny.
Nyní záchranná opatření COVID-19 a repo krize, která předcházela COVID-19, ukázaly, že Basel III a IV předvedly jen o málo více, než byl přesun systémových rizik bankovního systému do jakéhosi stínového bankovního systému. Všichni, od předsedy Federálního rezervního systému Jerome Powella až po makrofinanční legendy, jako je Ray Dalio, byli tímto zjištěním poníženi.
Tato pokora povede k opětovnému zkoumání naší závislosti na složité matematice, která maskuje skutečnou výši dluhů a magické slovo „nedostatek“ bude opět v módě. Když banky začnou hledat vzácná aktiva kvůli dlouhodobé stabilitě svých rozvah, většina z nich si vybere zlato, ale značné množství si již vybere zlato digitální – tj. Bitcoin.
3. Centrální banky zavedou digitální měny (CBDC)
V březnu, měsíc před uzavřením ekonomiky Velké Británie, vydala Bank of England výjimečně dobře vypracovaný dokument o potenciálních výhodách maloobchodních CBDC. Krátce nato se několik zákonodárců USA pokusilo shrnout opatření, která mají zachránit ekonomiku, kam byl zahrnut také digitální dolar. Tento návrh (společně s dalšími) sice mezitím selhal, ale najednou je „digitální dolar“ horké téma v politické agendě.
“COVID-19 může TEDY mít tento pozitivní, digitální, vedlejší účinek”
Historicky je jedním z nejsilnějších politických argumentů proti maloobchodním CBDC to, že banky jsou primárním nástrojem úvěrové a měnové politiky. CBDC, dostupné domácnostem, by mohly podkopat roli bank v dobách krize. Tato krize však ukázala, že bankovní systém je při plnění svého sociálního účelu neefektivní.
Jak nedávno informoval The Guardian, pouze jeden z pěti podniků ve Velké Británii, které formálně požádaly o půjčky podporované vládou, skutečně získal během omezení ekonomiky v důsledku COVID-19 nouzové financování. V plné nahotě se tak ukázala tragédie pomalosti tohoto programu, kdy se peníze určené na podporu nedokázaly dostatečně rychle dostat k firmám, které bojovaly v důsledku koronaviru prakticky o přežití. Doufejme, že i odpůrci maloobchodních CBDC po tomto fiasku důkladně zváží jejich myšlenku a výhody. Maloobchodní CBDC vždy dávaly smysl a nyní se během koronavirové krize ukázalo, jak zásadní je dokázat poslat peníze rychle a přímo.
4. Tržní infrastruktura bude integrovat “magické peníze”
Historicky byly pokusy o regulace kryptoměn po celém světě charakterizovány nekonzistentní směsicí reaktivních, globálních a státních pravidel jednotlivých zemí. To je pro odvětví, postavené kolem třídy aktiv, která je navržena pro okamžitý, globální, internetový přenos, “navigační minové pole”. V západní Evropě, kde většina zemí nyní skutečně zavedla právní předpisy o praní peněz (5AMLD), narůstají v jednotlivých zemích požadavky na licence a registrace. Pro dokreslení situace dodejme, že třeba Španělsko dosud formálně neupravuje kryptoměny, zatímco Německo nyní formálně charakterizuje kryptoměny jako finanční nástroj.
Tento nedostatek harmonizace právních předpisů by mohl vytvořit (pro některé) zajímavé příležitosti, ale kryptografický průmysl jako celek tím trpí, protože by bylo téměř nemožné globálně škálovat kryptografické podniky. Pevným a pozitivním začleněním bitcoinových a kryptografických aktiv do politického a regulačního diskurzu kolem COVID-19 by se měl tento nekonszistentní regulační postoj posunout směrem k harmonizovaným a integrovaným fiatovým a kryptoměnovým trhům.
Někteří odborníci, jako je Caitlin Long, věří, že takový posun přinese do kryptoprostoru více institucionálních peněz. Ajit Tripathi je hlavně předsvědčen, že i když institucionální balík peněz bude přínosem pro kryptoměnový průmysl, ještě mnohem důležitější je, že cesta k přeshraničním elektronickým penězům typu peer-to-peer by se nyní mohla výrazným způsobem zkrátit.
Závěr
Není pochyb, že pandemie COVID-19 byla velmi závažnou a nešťastnou událostí, která zasáhla prakticky celý svět. Ale jak říká i jedno hezké české přísloví: Všechno zlé je pro něco dobré. A z této pandemie by jako vedlejší účinek mohly mít prospěch právě digitální měny.