[Politika] Čínský zázrak, který přerůstá v bublinu všech bublin

O Číně se mluví jako o ekonomickém zázraku a rozhodně toto přirovnání není zcela od věci. Čína se za posledních třicet let stala ekonomickou velmocí, kterou převyšují pouze Spojené státy a Evropská unie. Čína je tak třetí největší světovou ekonomikou. Nyní se ovšem ekonomický růst výrazně zpomalil a zázrak se mění v bublinu. 

Zázrak jménem Čína

Pokud bychom se vrátili v čase 70 let zpátky, tak najdeme Čínu jako chudou a zemědělskou zemi, kde většina obyvatelstva balancuje na hraně chudoby. Čína ovšem nastoupila cestu masivní industrializace, která ji dovedla až k tomu, že se stala ekonomickou velmocí.

Čína byla v době Mao Tse Tunga klasickým komunistickým zřízením, kde lidé nemohli prosperovat a to se významně promítlo v celé ekonomické situaci tehdejšího zřízení. Nikde nebyly žádné mrakodrapy a průmyslu by se člověk nedohledal. Po smrti Mao Tse Tunga ovšem nastoupil Deng Xiaoping, který pochopil, že přísné komunistické podmínky zemi nesvědčí a tak nastoupil cestu rozsáhlých ekonomických reforem.

Po uvolnění podmínek a změně priorit se z Číny stala největší industriální velmoc. Od 70. let se až 500 milionů obyvatel Číny dostalo z úrovně chudoby a v Číně se začala vytvářet masivní střední třída. Život se tak pro Číňany změnil během pár desítek let k nepoznání. Nově nastupující generace se tak mají podstatně lépe, než se měly ty předchozí.

Tento neuvěřitelný růst ovšem sebou přinesl i jisté problémy, které jsou nyní zřetelným ohrožením nejen čínské ekonomiky, ale díky globalizaci mají také vliv na celý svět. Čína totiž nastoupila cestu rozsáhlého zadlužení, které v době dvojciferného růstu sice nebylo až takovým problémem, ale nyní růst bohužel zpomaluje.

Tip redakce:Čína vede v patentech na blockchain technologie i navzdory zákazu v zemi

Dluhová past

Čína čelí momentálně dluhům ve výši 260% svého HDP. To by samo o sobě nemuselo být až takovým problémem, protože existují a bez problémů stabilně fungují státy s ohromným dluhem. Sem patří například Japonsko či Spojené Státy. U Číny je ovšem problém někde jinde. Jde o rychlost, s jakou tento dluh narůstá.

BIS (Bank for International Settlements) rozděluje dluhy na tři různé druhy. Je vládní dluh, který tvoří přibližně 45 % celkového dluhu. Následují dluhy domácností, které jsou lehce pod 40 % HDP. A nakonec máme dluh korporátní, který tvoří zbytek celkového dluhu. Ten se pohybuje okolo 175% HDP. V porovnání se Spojenými státy, které mají korporátní dluh ve výšce okolo 70% HDP, je jasně vidět, že Čína může mít zaděláno na pořádný problém.

Dobrým příkladem může být ekonomická krize, která sice na Čínu nedopadla s takovou silou jako na Západ, nicméně i tak Čína vytvořila masivní záchranný balíček, který dosáhl výše 600 miliard dolarů. USA přitom poskytly na řešení ekonomické krize “pouze” 185 miliard dolarů. Hlavním problémem je rychlý růst dluhů. Korporátní dluh v Číně byl v roce 2008 ve výši cca 100% HDP a během pouhých deseti let se téměř zdvojnásobil.

Mohlo by vás zajímat: Čína využije blockchain na monitorování osob

Státem řízená ekonomika

Ačkoli za finančním úspěchem Číny stála z velké části liberalizace trhu, tak je situace stále nesrovnatelná s demokratickými zeměmi. Velká část korporátního prostoru je řízena buď centrální vládou, nebo vládami regionálními. To samozřejmě působí problémy.

V první řadě jsou tyto společnosti náchylné ke zvyšování svého dluhu, protože mají dobré podmínky, za kterých si mohou půjčovat. Nemusí se tak ani moc rozmýšlet, jestli budou investovat rozumně, protože případné ztráty pokryjí dalšími výhodnými půjčkami. A přesně tak to také dělají. Je obecně známo, že Čína investuje významně nejen ve své zemi, ale po celém světě. A mnoho těchto investic je opravdu velmi rizikových. Při ztrátách se tak záplaty lepí dalšími záplatami a korporátní dluh rapidně vstoupá.

Dalším závažným ekonomickým problémem je pak nadprodukce. Protože je stát stále nejsilnějším hráčem, tak Čína trpí rozmarem centrálně řízeného (částečně) hospodářství. V roce 2016 se odhadovalo, že nadprodukce dosáhla 20%. Neefektivní využití zdrojů pak bude působit další problémy, které bude korporátní sektor řešit. 20% práce a materiálů prostě nemá koncového zákazníka.

Dalším dobrým příkladem nadprodukce jsou ohromná betonová města vystavění na zelené louce. Centrálním rozhodnutí se došlo k tomu, že je to prostě třeba. Bohužel se ale soudruzi v Čínské komunistické straně spletli a ukázalo se, že tam vlastně nikdo bydlet nechce a také tam nikdo nebydlí. Toto jsou rány, které se později mohou vrátit jako fatální, protože dvouciferný ekonomický růst už v Číně skončil a ekonomika pomalu, ale jistě ochlazuje. To bude ohromný problém pro předlužené společnosti, které řeší své problémy dalšími půjčkami.

Problém s bankami

Už jsme se podívali na to, jak problematická může být budoucnost Číny vzhledem k velmi rychle narůstajícím dluhům ve všech oblastech čínské společnosti. Vzniká zde ale i další problém, který jsme již lehce nakousli.

Banky v Číně momentálně kopírují své kolegy z bankovního sektoru USA (hypoteční krize)  a míří tak k vytvoření další, globální, ekonomické krizi. V podstatě se jedná o to, že banky používají jiné společnosti k tomu, aby vytvořily obchodovatelné balíčky dluhů. Banky tyto dluhy poté nakupují. Jenže je neuvádějí jako dluhy, nýbrž jako investice. Čísla, která jsme si ukázali v předchozích řádcích, tak s největší pravděpodobně ještě výrazně narostou.

Odhaduje se, že Čínské banky schovávají více než 2 biliony dolarů v těchto dluzích, ačkoliv jim říkají investice. To znamená, že banky v Číně budou podstatně méně stabilnější, než se momentálně může zdát. Dobrou zprávou ale je, že čínská politická reprezentace si je problému vědoma a chce přitvrdit podmínky pro poskytování půjček. Už nyní je ovšem jasné, že ekonomika země nesmí zpomalit, protože splácení dluhů by se pak stalo velmi problematickým.

NAŠE NEJNOVĚJŠÍ VIDEO: