Facebook se nedávno přejmenoval na “Meta” a aktualizoval své logo na smyčku značící nekonečno. Jde o první kroky, jejichž cílem je, aby se společnost přesunula ze sociálních médií na Metaversi.
Mark Zuckerberg, generální ředitel společnosti Meta, také prozradil, že na rozdíl od předchozích dob, kdy se uživatelé dívali na malé obrazovky, se Meta zaměřuje na to, aby přinesla svým uživatelům virtuální zážitek, paralelní se zážitky z reálného světa.
“V této budoucnosti se budete moci okamžitě teleportovat jako hologram, abyste byli v bez dojíždění v kanceláři, na koncertě s přáteli nebo v obývacím pokoji svých rodičů.”
I když mohlo Markovo rozhodnutí u většiny uživatelů značky vyvolat velké nadšení, jeho přístup k uskutečnění tohoto 3D zážitku již čelí odporu nemalé části netizens (jako netizens jsou označovány osoby, které se účastní online komunikace prostřednictvím internetu a dalších sítí – zejména konferenčních a chatovacích služeb).
“Headset pro virtuální realitu? Ne, děkuji”
Jedním z nejpřekvapivějších Markových odhalením je, že uživatelé si budou muset nasadit “brýle pro rozšířenou realitu”, aby si mohli vychutnat 3D zážitky v metaverzu.
Mark prozradil, že prostřednictvím společnosti Oculus, která vyrábí 3D VR headsety a kterou v roce 2014 koupil Facebook, pracují na projektu nazvaném “Project Nazareth”, což je název Meta pro jejich první brýle pro plnou rozšířenou realitu.
“Do brýlí, které jsou tlusté asi pět milimetrů, musíme vměstnat hologramové displeje, projektory, baterie, rádia, vlastní křemíkové čipy, reproduktory s kamerami, senzory pro mapování světa kolem vás a další prvky”
Generální ředitel Insideru Henry Blodget však Markovu myšlenku přenést zážitek z VR do Metaverse neuznává. Domnívá se, že náhlavní soupravy VR jsou pro současné fanoušky techniky poměrně zastaralé a představují příliš velkou zátěž.
The main problem with today's big Metaverse vision is the idea that normal people will spend a lot of time wearing VR goggles. They won't. They're hot and uncomfortable and give you a headache. (In "Neuromancer," Case got neural implants. He didn't wear colossal goggles). https://t.co/RUrS1fika5
— Henry Blodget (@hblodget) November 12, 2021
“Hlavním problémem dnešní velké vize Metaverza je představa, že normální lidé budou trávit spoustu času nošením VR brýlí [… ] Nebudou. Je v nich horko, jsou nepohodlné a bolí z nich hlava”
A ve svých názorech nezůstává ani zdaleka sám, kupříkladu Joanna Sternová z Wall Street Journal, která měla možnost si VR headset vyzkoušet, se vyjádřila v podobném duchu s tím, že VR headsety jsou příliš velké a nepohodlné.
A jako třetího zmíníme Kima Dotcoma, který rovněž považuje náhlavní soupravy VR za matoucí. Ten sdílel video “hlavního vizionáře Zacka Mossbergssona” zesměšňující Zukerbergovu úvodní sérii videí Meta.
Some said an open-world experience this immersive wasn’t possible. But it’s already here. And you don’t even need silly VR headsets.
Introducing, ✨Icelandverse✨#icelandverse pic.twitter.com/b1cf1REKl9
— Inspired by Iceland (@iceland) November 11, 2021
Závěr
Právě Metaverse má být „ta příští velká věc“ a podle zveřejněných odhadů plánuje letos Meta utratit nejméně 10 miliard dolarů za budování své divize metaverse. Jak moc úspěšná bude, je zatím ve hvězdách. Jedno je ale jasné už nyní, konkurence – včetně Microsoftu, nespí.
Máte-li jakýkoli dotaz týkající se kryptoměn, neváhejte se přidat do naší diskuzní skupiny na Facebooku. Rádi vás také přivítáme na našem oficiálním discord server ZDE.
Jakmile se podaří vyřešit Oculus, bude to hit. Vím, že se mnou tento názor málokdo sdílí a to je dobře. Opravdu nemám rád Facebook ani Zuckerberga. Není v tom nic, než přesvědčení, že toto bude hit, který musí projít fází hate od lidí bez představivosti nebo zmanipulovaných svou sociální bublinou (těch je drtivá většina). Stejně, jako si touto fázi prošel internet, osobní počítače, mobilní telefony, platební karty, automatické převodovky (kuriózní je, že tento nesmyslný hate v Čechách stále přetrvává) nebo Bitcoin a nyní se veze například po elektromobilech, udržitelných zdrojích na výrobu elektřiny, jiných digitálních mincích než je Bitcoin atd. Je to běh na dlouhou trať a mladé nebude zajímat nějaká naše ideologie. Budou chtít VR svět, protože to bude něco nového, vzrušujícího, a navíc se jedná o poměrně logickou evoluci sociálních sítí. Ať už si o tom my, starci nad hrobem, myslíme cokoliv. 😉
Já teda nevím, ale podle mě je ta technologicko/prostorovo/sociální bariéra pro vstup do VR natolik velká, že představa nějakého paralelního virtuálního světa naprosto absurdní. Tím samozřejmě nevylučuju specifické krátkodobé použití pro konkrétní účel (hry, testování, školení atd. atd. k čemuž se koneckonců využívá už teď), ale žít v tom životy fakt nebudeme…
No právě… Testování, školení, porady, setkávání, reklama, hra, virtualizace, cloud, ale i třeba vývoj (kde je možné být například součástí nějaké simulace) a bůh ví co ještě… Podle mě ta bariéra je především technologická. VR helma a i vnímání virtuální reality může být problém. Někomu se z toho dělá špatně. Otázkou je, jak lehce se na to dá zvyknout? Větší problém je spíš nekomfort té samotné helmy a vůbec noseného zařízení. Jinak souhlasím. Co se týče života, mám radši klasické poctivé analogové žití. Jenže už taky nejsem nejmladší… Jako malej kluk, v době Win 3.0 jsem si představoval operační systém na bázi VR, coby vizi budoucnosti. Od té doby jsem ale čím dál tím analogovější a analogovější. Je to tak. 🙂
A potom… Mám velkou obavu z technologií Web3, o které jsem se tu už někde zmiňoval. Nechci to moc rozebírat, protože současné technologie datové decentralizace, pokud jde o měnu a ne o technologický prostředek sdílení souborů pro dApps (což je záležitost Metaverse), se zdají být zdaleka tím nejbezpečnějším z toho, co lidstvo vynalezlo. Na druhou stranu může dojít (a tedy dojde) k chybě v Matrixu, pokud se radikálně nezmění přístup k HASHování. Je to matematický problém. Pokud chcete znát reálné cenové výkyvy třeba Bitcoinu vůči USD v celém dlouhém časovém horizontu, zapnete si logaritmický graf. Pak jste v realitě. Na pravděpodobnost chyby je potřeba nahlížet také jinak. Je potřeba položit si otázku, kolikrát větší je pravděpodobnost chyby než kdyby žádná neexistovala? Upozorňuji, že zde máme dělení nulou. Takže se dostáváme k různě velkým nekonečnům podle toho, jak vysokou pravděpodobnost chyby má systém z pohledu časově lineární reality. HASHování totiž není 100%. Může dojít k nežádoucí shodě pouze s velmi, velmi nízkou pravděpodobností, pokud se na to díváme lineárně z pohledu času. Ale to nekonečno (ať už menší nebo větší) znamená ve skutečnosti nekonečnou pravděpodobnost, že k chybě dojde, pokud systém stále poběží. A podle toho, jak velké to nekonečno je, se dá vypočítat, jak dlouhá časová perioda, za kterou dojde k chybě, vlastně bude (pokud k ní nedojde hned zítra). Takže Bitcoin spíše ano, ale Metaverse budoucnosti? To už bych se bál. Ale věřím, že i na Bitcoinu si jednou někdo otevře novou peněženku a ejhle – bude tam zůstatek! Bonus. A třeba zrovna ten Satoshiho milion. 😉 Touto optikou jsem začal chápat, jak je možné, že můžete potkat náhodně někde na vesnici člověka, se kterým jsem se seznámil před týdnem v Austrálii…
Musím říct, že se mi to nepíše zrovna lehce. Teprve nedávno jsem si uvědomil, že s tou zanedbatelnou chybičkou je to ve skutečnosti jinak. Jen to chce ten logaritmický přístup. Dokonce mě napadá, jestli Satoshi nakonec nezmizel právě kvůli tomu. Čím je totiž pravděpodobnost chyby nižší a přitom není nulová, tím mohou být následky fatálnější, neboť systém díky extrémně nízké chybovosti dostane hodně času k adaptaci…
Robe, máš asi principiálně pravdu. Ale ta pravděpodobnost, že se ti na nově vygenerované peněžence objeví zůstatek (tedy, že ta peněženka již existuje v systému) je tak extrémně malá, že se dá považovat za nulovou. Vůbec se to nedá srovnat se situací, že bys v Austrálii potkal svého souseda nebo s něčím podobným. Myslím, že se to nestane, ani když budeš peněženky generovat nonstop miliardu let. Samozřejmě výkon počítačů jde neustále nahoru, takže v budoucnu by to teoreticky mohlo být reálné. Předpokládám, ale, že pokud se takovéto hrozby stanou reálnými, dojde k úpravě kryptopeněženek tak, aby byly tyto hrozby odstraněny – tzn. zůstatky si majitelé ve vlastním zájmu převedou na nové bezpečnější peněženky.
Ahoj Pietro! Děkuji moc za odpověď. A ano, já jsem to tak, jak píšeš, vždycky bral. Ostatně nejedná se o novou myšlenku. Nový je pouze přístup. Chyba, která se zdá lineární optikou jako naprosto zanedbatelná, se však stává chybou zásadní ve chvíli, kdy si uvědomím, kolikrát větší je jakkoliv malé číslo než nula. Proto mě to začalo reálně děsit. Začal jsem se před nějakou dobou zabývat vývojem dApps, protože ty možnosti jsou naprosto úžasné hlavně z pohledu konektivity a ceny provozu takových aplikací. Na Webu 3 se nehraje na názvy souborů nebo cesty. Identifikátorem souboru je HASH, odpovídající obsahu souboru. Jedná se prostě o bitový součet na nějakém kvalitním HASHovacím algoritmu, aby byl lepší, než třeba zastaralý MD5, kde není problém vyrobit průnik (proto se už nepoužívá). Na jednu stranu je geniální, že takový globální file systém nezná něco jako duplikace souborů a moje aplikace klidně může tahat prostředky z jiné aplikace, aniž bych si toho byl vůbec vědom a přitom vše krásně funguje. Na druhou stranu soubor, který má řekněme 10MB, je identifikovaný HASHem o délce stovek znaků. Už z toho vyplývá, že může dojít k průniku, protože v samotných souborech je množství kombinací bajtů mnohonásobně vyšší, než v samotném identifikátoru, který však má odpovídat obsahu souboru. Ano, pravděpodobnost průniku je vlastně malá, ale protože není nulová, je zároveň obrovská. Dnešní model server-klient je sice neefektivní, starý a drahý, ale dlouhodobě udržitelný na systémové úrovni, zatímco Web3 je dlouhodobě neudržitelný, i když se můžeme bavit o opravdu dlouhé době. Na druhou stranu nenulovost pravděpodobnosti chyby může mít za následek, že se projeví klidně hned. Jenže to by byl ještě dobrý scénář. Horší je ten, že se chyba projeví až za velmi dlouhou dobu, protože mezitím dojde k přirozené a samovolné adopci technologie Web3, která má oproti Web2 naprosto revoluční vlastnosti. To bude ten důvod, proč se prosadí. Internet bude opravdu globální, opravdu rychlý a chytrý. Jenže… Jednou dojde k “chybě v Matrixu”. Chyba se projeví tak, že v některých oblastech světa (nebo vesmíru) bude dApp šlapat bez chybičky, zatímco jinde z naprosto záhadných důvodů nebude fungovat a nikdo nebude chápat proč? Navíc tato oblast bude cestovat internetem podle toho, jak budou jednotlivé uzly natahovat a vysypávat cache. A jestli půjde vyřešit, to opravdu nevím. Vypnout dApp rozhodně není totéž, jako vypnout server. Soubory frontu mohou na síti existovat klidně 100 dní po vypnutí distribučního uzlu v případě, že aplikací nikdo nepoužívá. A ve chvíli, kdy od některého z uzlů dostane tzv. pin, už se jí nezbavíte. Web3 bude velmi těžko cenzurovatelný, což bude mít samozřejmě i svou odvrácenou tvář. Hlavně ale bude velmi, velmi rychlý. Jak ale dosáhnout opravdu trvalé udržitelnosti takového systému? To mi teď opravdu vrtá hlavou… Každopádně děkuji už jen za ochotu se mnou na toto téma diskutovat, Pietro.