Co všechno víte o kryptoměnových burzách? Nebo ještě jinak, co všechno víte o burzách jako takových? Lidé o těchto finančních institucích vědí poměrně málo a to i přesto, že burzy mají obrovskou moc a to nejen ve světě financí. Vždyť například burza NYSE (New York Stock Exchange) má celkovou tržní kapitalizaci větší než London Stock Exchange, Tokyo Stock Exchange a Nasdaq (3 největší burzy po NYSE) dohromady. Tím však ukazuje závislost finančního světa na New Yorku a tedy Americe jako takové. Pojďme se ale společně podívat na úplné počátky. Podíváme se, jak burzy vznikaly, které z nich byly první a čekají nás i další fakta spojená s finančními trhy.
Počátky burz
Kolem úplných začátků burz panuje mnoho nejasností. Možností, jak skutečně burzy jako takové začaly fungovat, je hned několik. Jsou lidé, kteří si myslí, že počátky burz sahají až do dávné historie. Například ekonomka Ulrike Malmedier z University of California at Berkeley si myslí, že ty úplně první počátky burz sahají do starověkého Říma. Jiní ekonomové zastávají názor, že instituce podobné dnešním burzám se vyskytly již v Mezopotámii. Všechno to jsou však jen dohady a těžko ověřitelné informace.
Avšak oficiálně se proslavila až Holandská Východoindická společnost (VOC). Tato lodní přepravní společnost měla ze začátku, který se datuje až do roku 1602, fungovat jako propojení mezi Evropou a Indií. Nicméně své obzory brzy změnily a většina expedici začala směřovat do Ameriky. Problém byl však s financováním těchto výprav.
Právě proto, že tato mezinárodní společnost měla sice velmi smělé plány ale příliš málo financí na jednotlivé expedice, přišla s řešením, které nemělo v tehdejším světě obdoby. Začala totiž vydávat dluhopisy, akcie a podíly společnosti. Z vybraných financí následně VOC hradila výpravy do Ameriky, odkud se měly vyslané lodě vrátit se surovinami a produkty. Ze zisků z prodeje tohoto zboží se následně vyplácely podíly investorům.
Od boomu až po krizi
Tím, že na světě nebyla ještě žádná oficiální burza, která by byla otevřena veřejnosti, tak většina lidí, kteří chtěli obchodovat, musela vyhledat pomoc brokera. S ním se nejčastěji setkávali v různých kavárnách. Právě proto bychom mohli kavárny považovat za první burzy. Lidé navštěvovali tato zařízení zejména za účelem koupě nebo prodeje akcií.
Po úspěchu společnosti VOC nastal obrovský boom v investování do společností za vidinou zisku z akcií nebo podílů. Jelikož byl však tento trh zcela neznámý a neregulovaný (zní vám to až příliš povědomě?), tak bohužel přinesl s sebou i jeden z největších finančních kolapsů v tehdejším světě. Koncem roku 1720 začaly postupně tyto firmy krachovat a lidé přišli o finance. To vedlo až k prasknutí velké investiční bubliny a odstartování krize.
Reakce na krizi – první oficiální burzy
Po vzpamatování se z krize začalo finančnímu sektoru opět svítat na lepší časy. Jednou z hlavních příčin bylo například otevření London Stock Exchange v roce 1801. Tato burza byla jedna z prvních oficiálních burz, přičemž dodnes patří mezi největší na světě (s tržní kapitalizací 4,59 bilionu USD).
Pouze o pár let později spatřila světlo světa pravděpodobně nejznámější burza nejen historie, ale i současnosti. Jde o burzu nacházejí se v New Yorku (New York Stock Exchange – NYSE). Zajímavostí však je, že nebyla první americkou burzou. Tento triumf patří burze ve Philadelphii (Philadelphia Stock Exchange). Avšak NYSE se velmi rychle adaptovala a propracovala na vrchol mezi burzami, kde si své místo neohroženě drží až do dnešních dnů.
Jak se s burzami roztrhl pytel
Poté, co LSE a NYSE nastavily “burzovní trend,” bylo jen otázkou času, kdy se budou otevírat nové a nové finanční instituce tohoto typu. V 19. a 20. století se téměř každý stát rozhodl otevřít vlastní burzu. Počínaje Švýcarskem a Japonskem začaly burzy po celém světě růst jako houby po dešti.
Je mnoho takových, o kterých bychom se měli zmínit, jenže to by bylo na velmi dlouhé povídání. Rozhodli jsme se proto vyzvednout (kromě LSE a NYSE) pouze další dvě, které jsou poměrně zajímavé. První z nich je kanadská burza (Toronto Stock Exchange – TSX), která byla založena v roce 1861. TSX je řazena jako 3. největší burza v Severní Americe a jako 8. největší burza na světě. Zajímavostí také je, že tato burza je domovem většího množství společností zabývajících se ropou a zemním plynem, než kterákoli jiná burza na světě.
Abychom vám ukázali, že burzy nejsou pouze v těch nejvyspělejších státech světa, ale i v zemích, které jsou například zmítané válkou, podíváme se na největší burzu v Iráku. Tou je Iraq Stock Exchange (ISX). I když nemá až takovou nabídku společností jako jiné burzy, přesto je tato burza otevřená i pro zahraniční investory. Možná právě malý počet společností byl důvodem, proč ISX přežila ekonomický kolaps v roce 2008 téměř bez problémů. Iraq Stock Exchange patřila mezi jednu z mála burz, které přežily finanční krizi v 2008, aniž během tohoto období výrazně trpěly nedostatkem investorů, likvidity nebo financí.
Dovolujeme si nabídnout i náš další článek o burzách: Fiat vs. centralizované vs. decentralizované burzy: čert aby se v tom vyznal
Závěr
S burzami jsme určitě neskončili. Čeká nás ještě pohled na ty nejmodernější praktiky a nástroje, které tyto burzy používají. Stejně tak se podíváme například na Nasdaq, který jsme už dnes zmínili. Zcela jistě se tedy máte ještě na co těšit.
Přeloženo ze slovenského originálu, který pro Kryptomagazín napsal Marek F.
Zdroje:
bebussnessed.com
investopedia.com
