[REAKCE] Blockchain už není bezpečný – Hospodářské noviny nepravdivě informují o kryptoměnách

Toto je reakce na zveřejnění (placeného) článku o kryptoměnách na stránce byznys.ihned.cz. Autor textu, zdá se, nepochopil jistý klíčový pojem a ve výsledku tak vznikl článek, jehož obsah je přinejlepším matoucí a přinejhorším přímo škodlivý.

Věříme, že ze strany Hospodářských novin a redaktora Patrika Urbana šlo o upřímnou chybu. Redakci jsme kontaktovali a doufáme, že brzy dojde k nápravě. O dalším vývoji situace vás ještě budeme informovat.

O co vlastně jde?

Ve zmíněném článku se informuje o tom, jak jednoduché a levné by bylo hacknout kryptoměny a ukrást tak miliardy dolarů přímo z peněženek. Pouze tak se totiž dá vyložit věta:

“Hackeři berou “účetní knihy” kryptoměn útokem a kradou z nich “mince” za miliardy dolarů [..]”

Hospodářské noviny se přitom odvolávají na prestižní časopis MIT Technology Review. Jako zdroj informací používají také stránku crypto51, která veřejně dokumentuje, jaké drahé by (odhadem) bylo jednu hodinu udržet 51 % útok na různé kryptoměny.

“Na webu dokonce vznikla pravidelně aktualizovaná stránka, jež sdružuje informace o tom, kolik by útočníci zaplatili za pronájem potřebného množství “těžařské síly”. Získat kontrolu nad více než polovinou počítačů v síti by bylo u nejznámějších virtuálních měn poměrně drahé.

Za pronájem dostatečném množství těžařských počítačů na hodinový útok na blockchain Bitcoinu by útočníci zaplatili 321 tisíc dolarů. U druhé nejznámější měny složené z jedniček a nul, Etherea, by to bylo 79 tisíc dolarů. Při hackerském útoku na některou z méně známých kryptoměn ale vyjde pronájem jen na pár dolarů. “

V čem se Hospodářské noviny mýlí?

Problém je v tom, že na webu crypto51 nejsou odhady ceny za “pronájem výpočetního výkonu.” Crypto51 předpokládá, že máte k dispozici dostatečné množství výpočetní síly a jejich odhady v podstatě počítají hlavně s cenou za spálenou elektrickou energii. A to je sakramentský rozdíl!

Protože, ano, technicky je možné, že pokud máte dostatečné množství ASIC minerů a přístup k levné elektřině, tato energie by vás na hodinu stála pouhých 321 tisíc dolarů. Za hodinu byste vytvořili nejdelší chain a vytvořili byste double spending attack. Ale… to ještě neznamená, že byste někomu mohli ukrást miliardu dolarů!

Je možné hacknout Bitcoin?

V případě Bitcoinu je 51% útok prakticky nemožný. Tato kryptoměna se těží pomocí ASIC minerů. Jde o speciální zařízení, které slouží výhradně k těžbě kryptoměn, které používají jistý druh hashovacího algoritmu (v případě Bitcoinu je to SHA256). Nikdo na světě nevlastní více než 50 % všech ASIC minerů. Ani samotní výrobci, protože v současné době je jich velmi mnoho. ASIC minery tak pocházejí z různých zdrojů.

Je možné hacknout Ethereum?

Ethereum využívá algoritmus ETHash, který vyžaduje více paměti, a proto v současnosti nikdo neumí vyrobit ASIC miner, který by dokázal výrazněji překonat grafické karty. Teoreticky byste tedy mohli zajít za Amazonem, Googlem, nVidií a AMD a pronajmout si dostatek výpočetního výkonu potřebný na 51% útok.

Pravděpodobně by se vám to však nevyplatilo.

Kryptoměna se může forknout

V případě, že kryptoměnu zasáhne 51% útok, je vždy možné vytvořit fork. Síť počítačů by se dohodla, že váš nejdelší chain odmítne a přejde na svůj vlastní, který váš útok znegoval. V tom případě neukradnete vůbec nic a máte smůlu.

A přesně toto je důvod, proč jsme dosud zaznamenali jen pár 51% útoků na větší kryptoměny. Jistě, pár jich za ta léta vzniklo. Naposledy to postihlo Ethereum Classic (ETC) – více informací naleznete zde. Předtím 2x Verge a psali jsme také i o možnosti 51% útoku na Bitcoin Cash. To však nic nemění na faktu, že se to prostě nevyplatí.

Blockchain velkých kryptoměn je prostě bezpečný. Rozhodně bezpečnější, než bankovní sítě.

Další chyby v článku

V placené části článku jsme bohužel objevili i další chyby. Redaktor zmínil, že kryptoměna Zcash nepoužívá těžaře a transakce se provádějí pomocí matematického vzorce. To nedává smysl a svědčí to o tom, že autor článku absolutně kryptoměnám nerozumí.

Dále se tam uvádí, že podle vývojáře Bitcoin Core byla v Bitocinu 18 měsíců chyba, díky které bylo možné bez problémů vytvořit Double Spend Attack – další nepravda.

Zmateně také působí zpráva, že hackeři od roku 2017 ukradli už 2 miliardy dolarů. To je sice pravda, ale neukradli je přímo z blockchainu, ale ze špatně zabezpečených burz, případně od důvěřivých lidí, kteří se stali obětí phishingu. To rozhodně není totéž! A určitě to není bezpečnostní chyba blockchainu.

“Kryptoměny jsou pro nájezdy zlodějů jako stvořené. Celý systém je postaven na anonymní uživatelích. Za transakcemi stojí v blockchainech pouze kódy, nikoliv jména, takže hackeři mohou po ovládnutí sítě nerušeně přepisovat historii ve svůj prospěch, bez nutnosti odhalit svou identitu.”

K tomuto odstavci bychom rádi dodali, že hackery je možné vypátrat i zpětně. Nedávno se totiž americké policii ve spolupráci s burzou Bitfinex podařilo chytit hackery, kteří v roce 2016 ukradli z Bitfinexu Bitcoiny. Vláda následně Bitfinexu zbytek mincí vrátila. Informovali jsme o tom na našem investičním webu.

Toto můžete udělat při 51% útoku

Rozhodně nikomu nevytáhnete Bitcoiny přímo z peněženky. To je i při 51% útoku nemožné. Možné je pouze poslat tytéž Bitcoiny na dvě různé peněženky. Např.

1. Začnete těžit
2. Koupíte si Teslu z Alzy za BTC
3. Počkáte, než se vám transakce schválí
4. Zveřejníte váš nejdelší chain, ve kterém je ale místo transakce k Alze jiná transakce, v níž vaše Bitcoiny byly poslány do jiné (stále vaší) peněženky

Případně byste mohli poslat BTC na burzu, vyměnit si je na ETH, poslat si ETH na vaši peněženku a poté vrátit první transakci. Jste pánem sítě, tak proč ne. Ale jste omezeni Bitcoiny, které vlastníte.

Řekněme, že krást tímto způsobem by bylo velmi náročné. Pokud by to bylo tak jednoduché, jak popisují Hospodářské noviny, lidé by to dělali neustále.

Výzva pro Hospodářské noviny

Tento článek jsme poslali do redakce Hospodářských novin. Slovenská kopie byla publikována na našem slovenském magazínu. Věříme, že Hospodářské noviny svou chybu napraví a článek buď vymažou, nebo ještě lépe přepíší tak, aby odpovídal realitě.