Pentagon v budoucnu očekává útoky smrtících zbraní AI

V rámci zásadního posunu směrem k modernizaci vojenských schopností se Pentagon pohybuje ve složitém prostředí umělé inteligence. Očekává budoucnost, kdy budou smrtící zbraně s umělou inteligencí hrát na bojišti ústřední roli.

Ambiciózní iniciativa Replicator si klade za cíl do roku 2026 nasadit tisíce autonomních vozidel s umělou inteligencí. Tento krok by americkou armádu posunul do nové éry válečných technologií. Tuto naléhavost podtrhuje vnímaná hrozba ze strany globálních protějšků, zejména Číny a Ruska. Tyto země rovněž agresivně usilují o pokrok v oblasti umělé inteligence ve vojenské oblasti.

Závod o nadvládu nad zbraněmi s AI

Pod vedením náměstkyně ministra obrany Kathleen Hicksové vzniká projekt Replicator. Jde o průkopnickou iniciativu, jejímž cílem je urychlit zavádění malých, inteligentních a nákladově efektivních platforem AI v americké armádě. Ačkoli financování a konkrétní podrobnosti zůstávají nejisté, projekt je připraven utvářet budoucnost AI ve válce a potenciálně ovlivnit nasazení zbraňových systémů AI.

Pentagon v současné době využívá AI v různých funkcích. Od pilotování sledovacích dronů ve speciálních operacích až po předvídání potřeb údržby letadel. Tato technologie se neomezuje pouze na konvenční válku. Zasahuje i do vesmíru, kde nástroje s podporou AI sledují potenciální hrozby. Uplatní se dokonce i ve zdravotnických aktivitách, jako je sledování kondice vojenských jednotek. Spolupráce se spojenci NATO, zejména na Ukrajině, ukazuje globální dosah a dopad AI v boji proti protivníkovi.

Technologické a personální výzvy AI

Přestože se ministerstvo obrany může pochlubit více než 800 projekty souvisejícími s umělou inteligencí, čelí při zavádění nejnovějších průlomových poznatků strojového učení mnoha výzvám. Gregory Allen, bývalý vrcholný představitel Pentagonu pro AI, upozorňuje na problémy při zavádění inovací v oblasti umělé inteligence. Zejména pak na obrovské technologické a personální výzvy spojené s programem Replicator.

Zatímco úředníci trvají na lidské kontrole, odborníci předpovídají posun k dozorčím rolím. Důvodem je pokrok ve zpracování dat a komunikace mezi stroji. Ta připravuje půdu pro plně autonomní smrtící zbraně. Perspektiva rojů dronů vyvolává etické otázky a k nejistotě přispívá i absence závazku velkých hráčů, jako jsou Čína, Rusko a Írán, používat vojenskou umělou inteligenci zodpovědně.

Spolupráce člověka, stroje a autonomní technologie

Aby se Pentagon přizpůsobil vyvíjející se povaze války, upřednostňuje vývoj vzájemně propojených bojových sítí známých jako Joint All-Domain Command and Control. Cílem této iniciativy je automatizovat zpracování dat v různých ozbrojených složkách s využitím optických, infračervených, radarových a dalších zdrojů dat. Výzvou je zejména překonání byrokratických překážek a rychlé zavedení těchto propojených sítí.

Armáda se zaměřuje na “týmovou spolupráci člověka a stroje“. Ta zahrnuje integraci vzdušných a námořních vozidel bez posádky pro účely sledování. Společnosti jako Anduril a Shield AI hrají při vývoji autonomních technologií zásadní roli. Program letectva “loyal wingman”, který má v úmyslu spojit pilotované letouny s autonomními, je ukázkou pokračujícího úsilí o vytvoření inteligentnějších a nákladově efektivnějších síťových zbraňových systémů.

Závěr

S tím, jak Pentagon vstupuje do éry, které budou dominovat smrtící zbraně s umělou inteligencí, vyvstávají otázky ohledně etických a praktických důsledků takového pokroku. Jsme na prahu nové éry, kdy se umělá inteligence stane rozhodujícím faktorem na bojišti.