Bitcoin, ekologie a energetická efektivita

4.2
(5)

Každý z nás už asi zažil situaci, během níž bylo mladému člověku se zaujetím vysvětlováno, jak funguje bitcoinový blockchain a těžba kryptoměn, a najednou se z ničeho nic objevil “protiargument”, který celou technologii blockchainu označil za naprosto zbytečnou, protože není šetrná k životnímu prostředí.

To, že takto uvažují mladí enviroaktivisté, není nic překvapivého. Jiná věc ale je, že na podobném principu bylo publikováno mnoho seriózně se tvářících studií.

Konkrétními studiemi a jejich omezeními se v tomto článku zabývat nebudeme. Vysvětlíme si situaci přesně z opačného konce – podíváme se na to, jak lze o tomto tématu uvažovat racionálně a bez předsudků, abychom mohli dospět k nezaujatým a střízlivým závěrům. A to nejen o Bitcoinu, blockchainu nebo ekologii.

Elasticita výpočetní kapacity (nejen) bitcoinové sítě

Výpočetní kapacita Bitcoinové sítě (a většiny sítí proof of work) překvapivě vůbec nezávisí na tom, zda a jak se daná kryptoměna rozšíří. Dalo by se tedy říci, že počet transakcí za sekundu s výpočetním výkonem nesouvisí.

Proč? Nu, protože těžba funguje tak, že se nejprve vytvoří blok, z něhož se pomocí tzv. hashovací funkce vypočítá fingerprint, který je vstupem do těžebního algoritmu. Nezáleží na tom, zda je blok velký jeden kilobajt nebo jeden terabajt, na výpočetním výkonu těžaře to nic nemění.

Bitcoin ve svých počátcích, kdy neprobíhaly téměř žádné transakce, běžel na jediném počítači Satoshiho Nakamota a tento jediný počítač mohl snadno zpracovat všechny transakce, které se nyní provádějí v bitcoinovém blockchainu.

V případě množství těžařů a počítačů nejde o rozsah, který daná kryptoměna má, ale o prostou ekonomickou kalkulaci – a tedy o to, co se vyplatí. Těžařům se investice do výpočetního výkonu vyplatí. Těžaři to nedělají proto, aby se v Bitcoinu mohlo uskutečnit více transakcí. Čím více výkonu investují, tím má síť vyšší hash rate, což ji činí bezpečnější proti tzv. double-spending útoku. Důležité však je, že soukromou motivací těžařů není zlepšení výkonu sítě.

Právě tohle je mimochodem jeden z hlavních argumentů slavné knihy The Bitcoin Standard, ve které autor tvrdí, že Bitcoin jsou ty “hardest money”, jaké kdy byly vynalezeny.

Bitcoin a peníze na asteroidech

Moje spolužačka ze střední školy (která v současné době studuje psychologii) se například před časem rozhořčila nad tím, jak je tento ekonomický systém “zdegenerovaný”, jakmile zjistila, že se někde na nějakém asteroidu nachází zlato, jehož hodnota je vyšší než hodnota zlata na Zemi.

Nicméně zlato se na mezihvězdných tělesech netěží, a to z jednoho prostého důvodu. A to ten, že se to těžařům nevyplatí. Předpokládejme však, že by unce zlata najednou nestála 1 842 dolarů, jak tomu bylo v době psaní tohoto článku, ale jeden bilion dolarů. Při této částce by se lidem dokonce mohlo vyplatit stavět vesmírné lodě určené k těžbě zlata z asteroidů, protože taková těžba by mohla být zisková. Čím vyšší je cena zlata a cena ostatních komoditních peněz, tím více se ho vyplatí produkovat (a tím více se ho tedy nakonec vyrobí). A to je něco, co moje spolužačka s největší pravděpodobností nepochopila.

Tomuto bodu pravděpodobně nechápe ani většina příznivců zlata, kteří tvrdí, že “na Zemi je konečné množství zlata”. Vesmír je přece nekonečný a zlata je v něm téměř neomezené množství.

U Bitcoinu to však funguje trochu jinak – pokud cena Bitcoinu stoupne a těžařům se vyplatí investovat více výpočetního výkonu, výsledkem bude pouze to, že vytěžené Bitcoiny budou bezpečnější, ale nikdy jich nebude více. Počet Bitcoinů v celém vesmíru je omezený.

Průzkum provedený mezi 10 000 mladými lidmi - jak moc se cítíte ohroženi klimatickou krizí?
Průzkum provedený mezi 10 000 mladými lidmi – jak moc se cítíte ohroženi klimatickou krizí?

Recept na výpočet globálního oteplování

Oteplení o několik stupňů mohou “pseudovědci” předpokládat modelem klimatických změn, ale realita je bohužel taková, že v klimatických jevech existují tak extrémní nelinearity, že je naprosto nesmyslné tvrdit, že lze odhadnout nějaké číslo. Dokonce ani řádově.

A jak si nelinearitu představit? Nelinearita znamená, že například emise CO2 při těžbě bitcoinů nejsou jedinou proměnnou. Ve skutečnosti se mohou spojit s jinou proměnnou a způsobit ekologickou katastrofu – nebo se nemusí stát vůbec nic, protože se v neefektivním bankovním systému ušetří spousta energie.

Zde je třeba poznamenat, že většina lidí, kteří hovoří o neefektivitě bankovního systému, obvykle počítá energetickou náročnost serverů, osvětlení v budovách centrálních bank apod. To však není ta zásadní neefektivita. Proč? Pokud výrobce lithia čeká na platbu od klienta za dodávku lithia do baterie, která bude ukládat energii ze solárního panelu, ale baterie už dva měsíce leží ve skladu a čeká na smlouvu a fakturu od úředníka v bance, přičemž smlouva s klientem leží na dně hromady papírů a oddělení analýzy rizik si ji chce ještě ověřit u majitele firmy, výrobní cyklus se nesmyslně prodlužuje. Takže v době, kdy zelený solární panel s lithiovou baterií začne vyrábět elektřinu, spaluje uhelná elektrárna tuny uhlí, protože baterie a solární panel byly díky neefektivnímu bankovnímu systému postaveny o půl roku později, než by původně mohly.

V tomto případě samozřejmě není rozumné kritizovat pouze banky, protože ty jsou také pouze součástí bankovního systému. Příčinou těchto neefektivit jsou regulace v bankovním systému, FATCA, politika KYC, politika AML a podobné vylomeniny. Stovky lidí ve velkých bankách jsou zaměstnáni jen proto, aby tyto regulace dodržovali. Například v případě boje proti praní špinavých peněz (AML) – náklady na dodržování těchto předpisů jsou stokrát až tisíckrát vyšší než objem odhaleného praní špinavých peněz (v závislosti na studiích). Na každý dolar vynaložený na boj proti praní špinavých peněz tak připadá pouze jeden cent odhaleného praní špinavých peněz. A to je ta opravdová neefektivita – samotné servery v datových centrech se řídí Moorovým zákonem a i když to říkám nerad, jsou pravděpodobně mnohem efektivnější než Bitcoin.

O výpočet energetické náročnosti klasického finančního systému se však pokusil Michel Khazzaka ze společnosti ValueChain ve své publikaci z 20. dubna 2022. Porovnává přitom energetickou náročnost vydávání, distribuce, účtování a plateb v tradičním finančním systému a v Bitcoinu. Zahrnuje tisk a distribuci bankovek a mincí, provoz bankovních institucí, bankomatů, ale nezahrnuje šeky ani poskytování pojištění a úvěrů, aby mohl porovnat srovnatelné – vydávání, distribuci a používání platebního systému.

Nároky klasického finančního systému vyčíslil na 4981 TWh za rok, při kapacitě 3,14 bilionu transakcí ročně. Oproti tomu současný Bitcoin spotřebuje pouze 88,95 TWh ročně, přičemž podle autora může s pomocí sítě Lightning provést až desetkrát více transakcí než klasický finanční systém. Přestože pan Khazakka spočítal, že při současném počtu transakcí je Bitcoin méně efektivní vzhledem k jedné převedené transakci, škálování sítě umožňuje přidávat více transakcí bez toho, aby se zvýšila spotřeba. A to nás přivádí k jasnému a jednoduchému závěru – pokud chceme, aby byl Bitcoin energeticky účinnější, musíme ho prostě používat více. Spotřeba se nezvýší a každá jednotlivá transakce přitom spotřebuje méně energie. Bitcoin, který budou lidé používat, bude tedy několikanásobně efektivnější než tradiční finanční systém. Na tom, zda pan Khazzaka zvolil ve svém výpočtu správné konstanty, tolik nezáleží, důležitá je struktura – Bitcoin se škáluje pomocí sítě Lightning, může pokrýt množství transakcí a jednotlivé transakce v takovém světě budou časově méně náročné než srovnatelný počet transakcí v tradičním finančním systému.

Vláda není eko!

Nyní se však zamysleme nad plýtváním způsobeným samotným FIAT systémem – nikoli jeho managementem, ale institucionálním uspořádáním a tiskem peněz. Oblíbeným ekologickým projektem bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy byla například Solyndra. Obama byl hrdý na to, že do něj investoval veřejné peníze, protože mu to umožnilo přinést Američanům o něco zelenější budoucnost. Přesto Wikipedie říká:

“Solyndra byl kalifornský výrobce válcovitých tenkovrstvých solárních panelů se sídlem ve Fremontu. Ačkoli byla společnost kdysi chválena za svou neobvyklou technologii, prudký pokles cen křemíku způsobil, že společnost nebyla schopna konkurovat běžným solárním panelům vyrobeným z krystalického křemíku. Společnost vyhlásila 1. září 2011 bankrot a vyšetřování odhalilo, že vedení Solyndry oklamalo federální úředníky, aby s pomocí Bílého domu bývalého prezidenta Baracka Obamy získalo vládou podporovanou půjčku ve výši 535 milionů dolarů.”

A co má Obama a Solyndra společného s Bitcoinem? Nehospodárný projekt financovaný nikoliv rizikovým kapitálem s reálnými náklady obětované příležitosti, ale s vytisknutými penězi. V systému “hard money” musíte prokázat návratnost převyšující očekávané zhodnocení hard money, abyste získali půjčku nebo investici. Vláda to však díky FIATu dělat nemusí. A to je typický příklad špatné alokace zdrojů, což je bohužel jen další environmentální katastrofa.

Lineární vztahy, pseudovědci a pseudostudie

Jak již víme, pseudovědci se ve svých studiích dopouštějí mnoha chyb právě proto, že na nelineární svět nahlížejí lineárně. Například násobí spotřebovanou energii průměrnými emisemi CO2 na kilowatthodinu energie v systému.

Představte si příklad, při kterém pseudovědci nehledí na mnoho zřejmých souvislostí, například na to, zda je vhodné postavit jejich uhelnou elektrárnu vedle uhelného dolu, protože jinak by uhelný důl zkrachoval. Proč? Protože uhelná elektrárna potřebuje uhlí neustále. Těžaři uhlí potřebují levnou energii, ideálně zdarma nebo téměř zdarma. Nejlépe tak, aby mohli růst a nebyli tolik závislí na budoucích cenách uhlí.

Použijme podobnou analogii. Tentokrát ne s těžaři uhlí, ale s těžaři bitcoinů. Větší těžaři bitcoinů uzavřou dohodu s energetickou společností, která staví vodní elektrárnu. Tím vzniká stálý přebytek energie, kterou elektrárna hravě vyrobí (voda teče víceméně neustále). Těžba a vodní elektrárna jsou tedy ideální kombinací – vodní elektrárna je stálým zdrojem energie, nevypíná se, když nesvítí slunce nebo nefouká vítr. Těžba kryptoměn je téměř konstantní odběr – pokud mám ASIC miner, nikdy se nevyplatí ho vypnout, dokud nezačne vyrábět méně, než spotřebuje energie. Tedy snad jen tehdy, když se stane něco mimořádného a přestane téct voda.

Konstantní přebytek obnovitelné energie je téměř zadarmo – to, za co platíme, je energie, kterou nemůžeme předvídat. Pokud je v systému přebytek energie, má dokonce zápornou cenu – elektrárna zaplatí firmě za to, aby ji spálila. Pokud vím, kolik energie potřebuji, odběr je konstantní a mohu si postavit centrum pro těžbu kryptoměn kdekoli, kde je internet s nízkou latencí, a nebudu kopat uhlí a pálit ho v peci vedle elektrárny, která energii vyrábí, protože nevím, jakou cenu bude mít toto uhlí za dva roky.

Aby si to pseudovědci uvědomili, musí se nejprve podívat mimo tabulky, ve kterých násobí čísla, a trochu nahlédnout do skutečné složitosti reálného světa.

Proč není Bitcoin výjimkou

Již víme, že těžaři bitcoinů nejsou iracionální tajtrlíci, a protože nechtějí přijít o peníze, hledají pro bitcoinovou síť co nejlevnější zdroje energie. Zdroje, kde těžba může být zisková, ale s marží málokdy přesahující 20 %. Jakýkoli dražší zdroj energie by dostal podnikatelský plán těžaře do červených čísel. Proto se k těžbě Bitcoinu hojně využívá vodní energie. Zajímavostí je také využití geotermální energie ze sopky v Salvadoru, který mimo jiné přijal Bitcoin jako zákonné platidlo.

Těžební zařízení na Bitcoin poháněné sopkou v Salvadoru
Těžební zařízení na Bitcoin poháněné sopkou v Salvadoru

Pokud znáte základy fyziky, víte, že množství energie ve vesmíru je konstantní, a proto není možné vyrábět nebo ničit energii ze vzduchu. Energii lze pouze transformovat.

Těžba bitcoinů není výjimkou – většina energie, kterou spotřebováváme, se přeměňuje na teplo, takže těžbu bitcoinů lze chytře využít k vytápění domů, napájení hydroponických farem nebo výrobních procesů. V tomto případě těžba bitcoinů efektivně přeměňuje elektřinu na teplo a vytěžené bitcoiny také zvyšují bezpečnost sítě a snižují náklady na vytápění. Jak praktické!

Ještě zajímavější je však propojení tržních cen energie, distribuce, domácích fotovoltaických systémů a baterie Tesla Powerwall s těžbou. Problémem elektrické sítě jsou zejména energetické špičky (období vysoké spotřeby energie), které je často nutné pokrýt méně ekologickými zdroji energie a které často narážejí na kapacitu distribuční sítě. Těžař Miner 4 Heat (@techengineer21) například popsal své řešení, ke kterému ho přivedly tržní ceny. Vzhledem k tomu, že většina domácností v jižní Nevadě zapíná klimatizaci v době energetické špičky – v létě mezi 13. a 19. hodinou – je možné zvolit dvoupásmový program, který stojí 6 centů za kWh mimo špičku a 36 centů ve špičce, a přitom po celou dobu prodávat vlastní energii do sítě za 22 centů, může-li ji domácnost vyrobit nebo dodat z baterie.

Těžař tak v noci těží pomocí energie ze sítě a nabíjí baterii – tato energie je předvídatelná a síť se ji naučí dodávat z dlouhodobého zdroje. Ráno už využívá solární energii a dům ještě trochu ochlazuje klimatizací, čím využívá dobře tepelně odizolovaný dům jako “baterii na chlad”. Ve špičce, kdy je poptávka po energii nejvyšší, ji již prodává do sítě – ze solárního panelu a baterie.

Díky inovátorům, jako je Miner 4 Heat, a tedy inovátorům s dobrými informacemi, využívajícím tržní ceny, lze problém poptávky po energii ve špičce vyřešit pomocí domácí baterie a solárního systému, což domu umožní snížit náklady na energii a těžba může být stále zisková. Energie se dostává do sítě blízko místa, kde je potřeba – sousedé si mohou pustit klimatizaci a využívat energii, kterou do sítě prodává někdo v jejich blízkosti, a ne nějaká elektrárna vzdálená stovky kilometrů. Takový účastník trhu tedy stabilizuje síť – odčerpává energii, když ji ostatní nepotřebují, a poskytuje kapacitu pro své baterie a výrobní kapacitu solárních panelů.

A jak s tím souvisí bitcoin? Inu, díky tomu, že je Bitcoin peer to peer síť ho na rozdíl od bank nebo finančních institucí (jejichž výkonná místa se nacházejí v jejich datových centrech) mohou těžit lidé doma. Tímto způsobem mohou vyrovnávat výkyvy v poptávce a vyladit svůj domácí systém, protože je mnohem citlivější na cenu energie. O něco dražší energie totiž znamená oddálení návratnosti domácího podnikatelského projektu.

V zimě je situace ještě jednodušší – těžaři používají energii na vytápění stejně jako kdykoli jindy, jen v tomto případě snižují náklady, protože “vytápění” zároveň potvrzuje bloky v síti a získává odměnu v podobě nových bitcoinů.

Čím více takových sofistikovaných domácích systémů existuje, tím menší smysl má pro pseudovědce vypočítávat energetickou náročnost Bitcoinu. Koneckonců, těžaři nezpůsobují dodatečnou špičkovou poptávku, protože by se jim to nevyplatilo, a pokud se na situaci dívají jako podnikatelé, mohli by energetické síti dokonce pomoci.

To vše by fungovalo ještě lépe v prostředí deregulované výroby a distribuce elektřiny. Místní energetické sítě, kde si lidé v okolí mohou prodávat elektřinu navzájem za aktuální tržní ceny, které mohou přesněji řídit výrobní procesy, sníží náklady na těžbu a zefektivní výrobu i distribuci elektřiny. Něco takového však vyžaduje výraznou deregulaci energetického sektoru, které se v Evropské unii asi jen tak brzy nedočkáme.

Vytápění kurníku ASIC minerem
Vytápění kurníku ASIC minerem

Jak stabilizovat energetickou síť v celosvětovém měřítku

Některé energetické firmy si již všimly, že těžbu bitcoinů lze využít ke stabilizaci sítě ve větším měřítku. Přechod k obnovitelným zdrojům energie, ke kterému dochází, přinejmenším v západním světě, totiž znamená i výkyvy na straně nabídky, které přenosové sítě v současné době nemohou řešit – přinejmenším ne příliš šetrným způsobem.

V elektrické síti musí výroba a spotřeba energie odpovídat – a to poměrně přesně. Čím více energie ze slunce a větru vyrábíme, tím větší jsou “vlny”. Stačí, aby na chvíli zafoukal trochu silnější vítr nebo nad solární farmou přešel mrak, a dodávky ochabnou a rozvodná síť na to musí téměř okamžitě reagovat. A to lze provést buď úpravou odběru, nebo úpravou výroby.

Na straně výroby mohou například některé typy uhelných nebo plynových elektráren velmi rychle přizpůsobit výrobu tak, aby odpovídala poptávce. Mnoho takových elektráren běží “naprázdno” – dodávají energii do sítě pouze v případě potřeby. Na druhém konci spektra rychlosti reakce na poptávku jsou jaderné elektrárny, které jsou mnohem méně flexibilní.

Neočekávaný nedostatek nebo přebytek energie například z větrných nebo solárních elektráren se tedy řeší pomocí fosilních paliv a potřeba takové neekologické “pojistky” bude s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie růst, dokud nevymyslíme jiné způsoby vyrovnávání sítě.

Podívejme se tedy také na stránku spotřeby energie. Při spotřebě můžeme spotřebič buď zapnout, nebo vypnout. Petr Rokůsek z energetické společnosti Nano Energies například počítá s možností ovládat elektrické kotle na dálku a tím vyrovnávat síť. V případě potřeby čerpat energii ze sítě (kdy mohou být tržní ceny energie záporné) bude navíc kotel ohřívat vodu a v případě nedostatku energie v síti budou spotřebitelé využívat vodu, která zůstala ještě ohřátá. Pro zvýšení skutečné spotřeby (což je stejně častý problém jako její snížení) je možné například zapnout výrobní proces, který nemusí běžet nepřetržitě, a získat tak platbu za odběr energie ze sítě. To ovšem vyžaduje, aby se tržní ceny mohly nějakým mechanismem dostat ke spotřebiteli, čemuž se většina centrálně plánovaných elektrických sítí zatím brání.

Nicméně neexistuje příliš mnoho výrobních procesů, které by měly dostatečný dopad na zvýšení spotřeby a které by bylo možné kdykoli jednoduše zapnout na dálku. Energeticky náročná odvětví, jako je výroba oceli nebo hliníku, vyžadují lidský zásah a zkrátka při nich nelze připustit, aby docházelo k libovolně dlouhým výpadkům výroby.

Co když náhodou již dnes existuje způsob, jak odčerpávat elektřinu tak rychle, jak ji potřebujeme, téměř s jakýmkoli výkonem a granularitou, přičemž tato spotřeba je zároveň i produkcí něčeho jiného? Tomuto způsobu se říká Bitcoin.

Samozřejmě, že na rozdíl od elektrárny nemůže těžař Bitcoinu vyrábět energii, když je poptávka vyšší a výroba zaostává. Řešení je však jednoduché – vždy nadprodukovat s dostatečnou rezervou (alespoň na zapnutí jiného typu výroby) a z nadprodukce (z obnovitelných zdrojů) těžit Bitcoiny přesně v potřebném množství.

A kdo donutí těžaře bitcoinů vypnout své těžební stroje? Tržní cena energie. Pokud je cena záporná, vyplatí se těžaři těžit s jinak neefektivním hardwarem – hlavním příjmem je poplatek ze spotřeby nadprodukce. Pokud je energie v síti nedostatek, spotová cena energie stoupne na číslo, kvůli kterému se těžba přestane vyplácet.

Těžař si samozřejmě může cenu energie zahedgeovat na trhu. V tomto případě však již hedgeování vede k finančnímu vypořádání – protistrana kontraktu zaplatí těžaři rozdíl mezi spotovou cenou na trhu a v kontraktu a dohodnutou fixní cenou. Těžař by tedy mohl pokračovat ve výrobě a spotřebě, ale pokud vypne zařízení, obdrží finanční vyrovnání z hedgeu, ale nemusí platit spotovou cenu, protože nebude spotřebovávat žádnou energii. Hedging ceny energie ho tedy může stát více, než by sám vytěžil, kdyby nechal těžební zařízení zapnuté. Při správně nastavených pobídkách tak může těžař bitcoinů pomoci vyrovnat energetickou síť jen tím, že bude sledovat svůj bezprostřední finanční zájem.

S podobnými zařízeními se v budoucnu budeme setkávat častěji. Bitcoin tedy není žádný problém a obnovitelná energie na něj čeká.

Moderní shitcoiny a proof of stake

Proof-of-stake může znít pro mnoho mladých lidí atraktivněji než klasický bitkojnerský proof-of-work, protože se při něm nespaluje spousta zbytečné elektřiny, takže je celý systém ekologičtější. Nebo snad ne?

Inu, hlavním problémem proof-of-stake coinů je, že zatím nevyřešily zásadní otázku – pokud dojde k výpadku sítě (například pokud Číňané vypnou čínský firewall a odpojí Čínu na dva měsíce od internetu) – který chain bude ten správný? Protože všichni dodržují pravidla, nikdo nechce podvádět, a přesto není jasné, kdo má pravdu. V proof of work (klasické těžbě bitcoinů) je řešení tohoto problému jasné – vždy vyhrává síť s největší akumulací energie po těžbě; tj. síť s největším proof of work. Dokud nebude tento zásadní problém odolnosti sítě proof of stake vůči tak zásadním problémům vyřešen, je pravděpodobně lepší se s mladými lidmi o emisích proof of work hádat, než bezmyšlenkovitě přecházet na “zelené” alternativy.

Mimochodem, je důležité si uvědomit, že přestat používat bitcoiny nemá žádný dopad na uhlíkovou stopu – pokud je budou používat ostatní, těžaři je budou těžit a neušetří se ani milimetr krychlový CO2. A dokonce i jiné kryptoměny (altcoiny) mohou využívat proof of work Bitcoinu. Ve skutečnosti nám pro celou planetu stačí pouze jeden systém proof of work, pokud bude správně navázán na proof of work Bitcoinu. Existuje několik způsobů, jak toho dosáhnout – proof of proof, merged mining atd. Takže ten cool solarpunkový zelený proof of stake coin může být zelený mnohem snáze – stačí, když k zabezpečení použije existující proof of work. Problém je v tom, že u něčeho takového se lidé hůře chytají na buzzwordy, slibované výnosy a filozofii “tahle mince je ta jediná správná”.

Většina věcí na světě má dvě specifické vnitřní struktury, jejichž složitost zkrátka nelze popsat lineárními závislostmi. S čím však můžeme počítat, je to, že podnikatelé nejsou hloupí a nebudou platit hodně peněz za své největší provozní náklady, když mají možnost platit málo peněz.

Velmi často bude ekologické řešení na trhu levnější než to neekologické, pokud k tomu bude dostatek kapitálu a nedojde k socializaci negativních důsledků. Z mého pohledu si všichni, kdo Bitcoin používáme, můžeme být jisti tím, že svět směřuje k lepší a ekologičtější budoucnosti, kterou umožňují nové technologie – a Bitcoin je jednou z nich.

Čísla ze světa a praktické příklady na závěr

Čísla ze světa a praktické příklady

Podívejme se na toto téma také zcela konkrétně a prakticky. Z nějakého důvodu lidé stále nevěří v neviditelnou ruku trhu, pokud jde o ekologii.

Představme si například, že máme těžařskou společnost, která ročně spotřebuje 5TWh energie.

A my se rozhodneme, že nás to bude něco stát:

A) 100 milionů dolarů

B) 85 milionů dolarů

C) 40 milionů dolarů

D) 180 milionů dolarů

I když třeba nejsme ekologičtí aktivisté, jsme racionální. Takže si vybereme možnost c), protože je to tak velká částka, že vyhodit 45 milionů dolarů ročně na druhou nejlepší možnost b) nám opravdu nepřipadá jako dobré podnikatelské rozhodnutí.

Legenda - cena za:

a - fosilní paliva, b - jaderná energie, c - vodní energie, d - plyn

Ceny se samozřejmě liší také v závislosti na místních podmínkách, ale například v USA stojí vodní energie 0,85 centu za kWh. To je přibližně polovina ceny výroby energie z jaderných elektráren, 40 % ceny energie z fosilních paliv a 25 % ceny při použití zemního plynu.

Navíc pokud potřebujeme dlouhodobě stálý příjem energie, měla by být cena paliva co nejnižší, protože pokud se cena paliva změní, může to cenu energie v budoucnu dost podstatně ovlivnit. Pokud je naším hlavním nákladem cena energie, pak jako dobří podnikatelé chceme co nejvíce eliminovat riziko, že se tento důležitý náklad zvedne.

Rakouská ekonomie a ekologie

Neviditelná ruka trhu v tomto případě nejen dobře funguje, ale můžeme říci, že ekonomie a ekologie jsou do značné míry stejná věda. Trh a ekosystém jsou decentralizované lokální interakce, z nichž vznikají emergentní jevy. Makroekonomové a ekologové se rádi dívají na “ekosystémové”, tj. globální jevy, ale pro jejich správné pozorování je důležité především správně pozorovat lokální interakce (nikoli je modelovat). Výše zmínění pseudovědci se také věnují modelování a většinou to nedopadá příliš šťastně. Modelování je zjednodušením reality (z definice), a proto je vždy falešné. A zejména v ekologii a ekonomii, kde existují obrovské nelineární závislosti, je většina modelů naprostý nesmysl.

Navíc při produkci energie je hledání rozdílu mezi ekonomikou a ekologií ještě těžší než v jiných případech – pokud něco teče a nemusíme nic těžit, stačí využít gravitaci tekutin, bude to levnější i “ekologičtější” než těžit uhlí ze země a pálit ho.

Obnovitelná energie v podstatě znamená “neplýtvat vzácnými zdroji”. A vzácné zdroje jsou jedinou drahou věcí na této planetě. Všechno ostatní je zadarmo. Ekonomika a ekologie jsou tedy v poměrně úzkém souladu.

Zásadní problém toho všeho je, že státy umožňují, aby se negativní důsledky externalizovaly na všechny. Například na Slovensku se uhlí těží v dole a neefektivně spaluje v uhelné elektrárně Nováky. Proč? Protože stát nechce, aby 4 000 lidí přišlo o práci. Náklady jsou mnohem větší než jen to, že z našich daní dotujeme naprosto neefektivní zdroj energie – zejména Nováky jsou druhým největším znečišťovatelem ovzduší na Slovensku. Negativní dopady (nemoci dýchacích cest, poškozená imunita) však neplatí ani těch 4 000 lidí, ani majitel dolu či elektrárny. Stručně řečeno, negativní účinky jsou externalizovány na všechny.

Paradoxně si lidé často myslí, že stát chrání celý svět před znečišťovateli. Nesmíme zapomenout, že je to často právě stát, kdo znečišťování umožňuje, protože dotuje znečišťovatele, kteří díky dotacím nezkrachují a nepřestanou vypouštět svinstvo do ovzduší.

Faktem je, že ekologičtější zdroje energie jsou také ve většině případů levnější, a to dokonce dost výrazně.

Ale zpět k bitcoinu.

Všimněte si, že u Bitcoinu existují i platební sítě druhé vrstvy, například Lightning network, které k vypořádání plateb nepoužívají blockchain. Síť Lightning používá blockchain Bitcoinu (a těžbu) pouze k otevírání a uzavírání platebních kanálů. S otevřeným kanálem můžete provést libovolný počet transakcí v rámci kapacity kanálu. Systém tedy nespaluje žádnou “zbytečnou” energii, ani když běží v režimu proof of work.

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 4.2 / 5. Počet hlasujících 5

Buď první kdo článek ohodnotí

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
6 Komentáře
nejstarší
Nejnovější S nejvíce hlasy
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře
Fantom

Děkuji autorovi za obsáhlý technický článek. Chtěl bych znovu využít příležitosti a požádat o článek na téma security budgetu / incentivy těžařů v kontextu budoucích halvingů. Tento problém je bohužel soustavně ignorován. ☹️

Pandrhola & Trautenberk & Krkovička

“Nevadí, že ten chladič teče”?
“To se potom doleje” pravil děda Komárek. Takže asi tak ;-D

Fantom

Díky za reakci. Přesně tento většinový pohled mne jen utvrzuje v tom že BTC je pouze spekulativní aktivum ne investiční. Systémová vada je bagatelizována ☹️. Naštěstí tu jsou alty 😀

Fantom

Ještě dodám, že mne docela překvapuje, že právě od vás slyším takový lajdácký přístup. Ten je totiž vlastní právě holotě, kam jistě Honza Komárek patří. Děda Lebeda je nämlich totéž 🙂 “Nějak se to udělá”, “je to hotový jen to dodělat”. A přesně na to BTC dojede. Pravda, může to trvat klidně ještě 20-30 let. Ale zarputilí hodleři pravděpodobně skončí na nule. Bohužel.

Pandrhola & Trautenberk & Krkovička

My ale nepsali, že ten lajdácký přístup ala Dařbuján, Kuba a dědek Komárek Lebeda schvalujeme ;-). Naopak souhlasíme, že by se to mělo řešit, jen je ještě pár let čas, příští halving to ještě nerozbije.

Mimochodem, kdyby nebyl Litecoin v takovém hnoji, dalo by se to cca testovat na něm. Má halvig za tři měsíce, tak uvidíme, co bude. Už minulý halving s ním pěkně zamával, tak se uvidí, co bude tentokrát, jestli půjde do kopru definitivně…

Fantom

Pochybuji, že se to dá zkoušet na LTC. Rozdíl ve spotřebě el. energie je obrovský a stejně tak zapojení velkých hráčů. V BTC je to regulérní byznys velkých firem. Mnohé jsou obchodovány na burze.
Co mi ale nejvíc vadí, je ten postoj BTC maximalistů i vývojářů. Buď se tento problém okázale až arogantně ignoruje/bagatelizuje nebo se o něm mlčí jako kdyby to bylo naprosté tabu. O jiných záležitostech se mele neustále, i když jsou nepodstatné nebo vyvrácené – kriminalita, ekologie, zavádění zbytečných NFT, a LN tento problém neřeší… .
Vám tenhle neřešený problém vážně nevadí? A ještě ten postoj k (ne)řešení? Jako kdyby to lidé z vývoje BTC věděli a hráli to jen na další a další FOMO s tím, že nakonec se to stejně zhroutí … .

spot_img