Trhy pod lupou: Co bude dalším motivem pro trhy?

Máme za sebou rozpačitý týden na finančních trzích. Důvodem je, že nyní chybí důležité zprávy či údaje a trhy jsou ve vzduchoprázdnu. Jediným rozvířením stojatých vod bylo vystoupení Jeroma Powella na ekonomickém fóru. Šéf Fedu neřekl v zásadě nic nového, jen zopakoval, že Fed chce dostat inflaci pod 2 %. Jak již bývá zvykem, polovina trhů viděla sklenici poloplnou a druhá poloprázdnou. Takže žádná změna.

Lednovou růstovou reakci trhů si lze vyložit tak, že trhy jen korigovaly svoji cenu, protože loni jsme se báli recese, která možná nepřijde. V současnosti se mluví pouze o ekonomickém zpomalení. Nebylo jasné, kam až Fed zajde se zvedáním sazeb, hovořilo se i o tom, že sazby v USA budou muset vystoupat na 7 %. Dnes se ví, že v nejhorším případě je Fed zvedne dvakrát, třikrát či dokonce čtyřikrát, ale vždy o 25 bazických bodů. Maximální sazba by byla 5,75 %, ale i tento scénář je nyní velmi málo pravděpodobný. Trhy si můžou oddechnout, maximální úroková sazba na dolaru je na dohled. Inflace pomalu klesá, Fed zvyšování sazeb zpomalil. Vše je nyní započítáno v ocenění trhu. Zde vystává naléhavá otázka: co tedy bude trh nyní anticipovat?

Geopolitické a ekonomické riziko ruské ofenzivy

Makroekonomická situace se zdá být pod kontrolou. Dobře dopadá i výsledková sezona v USA za poslední čtvrtletí 2022, a to až na několik nepříjemných překvapení jako Apple nebo Goldman Sachs. Nebezpečí se neskrývá zde, ale zejména v geopolitické situaci. Na Ukrajině se schyluje k další ruské ofenzivě. Přestože si osobně myslím, že nebude mít za cíl územní zisky, ale především ničení ukrajinského vojenského vybavení a infrastruktury, efekt může být dvojí. První je samozřejmě napětí na komoditním trhu. Vyšší cena komodit by mohla podkopat snahu centrálních bank o řízení inflace. Vyšší inflace by znamenala přehodnocení sazebních plánů. Sazby by mohly růst mnohem víc, než s čím trhy počítají teď.

Druhý efektem by mohlo být přehodnocení pomoci Ukrajině. Pokud bude opět zničena většina nové techniky, hrozí, že evropské státy změní strategii pomoci. To může zvýšit politické napětí v celé eurozóně. Ve většině států jsou vlády pod tlakem kvůli rostoucím cenám a nutnosti škrtů a reforem. Neúspěch na Ukrajině by připomněl, že do této války investovaly nemalé prostředky, které nyní chybí pro jejich vlastní občany. Nespokojenost s politiky může přerůst v politicky nestabilní situaci, která bude škodit ekonomice.

Zemětřesení v Turecku

Dalším nepředvídatelným jevem jsou přírodní katastrofy. Ty jsou z investičního hlediska zajímavé v tom, že i přes hrůzu, kterou způsobují, se lidé jim navzdory dokážou velmi rychle postavit na vlastní nohy. Přírodní katastrofa a následné odstranění škod vyžadují nemalé investice, které ekonomice pomůžou. Reakce trhů jsou často velmi emotivní a přehnané. Dobrým příkladem je současné zemětřesení v Turecku. S největší pravděpodobností poškodilo turecký ropovod a cena ropy tak vystřelila nahoru. Turecko bude muset ropovod co nejdříve opravit. Růst ropy bude časové omezený, ale i tak se může stát, že spekulanti budou držet cenu nahoře.

Když se podíváme na graf, vidíme, že cena může vystoupat až k hranici 100 dolarů za barel, aniž by vybočila z neutrální střednědobé tendence. Obrat na ropě by nastal teprve při silném proražení této hranice. Od tohoto scénáře jsme ještě značně daleko. Platí totéž jako výše. Nečekané zvednutí cen komodit ničí snahy centrálních bank v boji s inflací. To jsou největší rizika současnosti. Další vlna nárůstu cen komodit by byla pro finanční trhy smrtonosná.

Indexy po delší době v červených barvách

Už bylo na čase, aby si světové indexy vybraly oddechový čas v nepřetržitém růstu, který trvá prakticky od začátku roku. V Asii byl jedinou zelenou výjimkou japonský index Nikkei, který přidal 0,59 %. V Japonsku se pomalu začíná hledat nový guvernér centrální banky. Stávající Haruhiko Kuroda, který se proslavil nízkými úrokovými sazbami, skončí svůj mandát 8. dubna. Za horkého kandidáta je považovaný jeho nynější zástupce Masayoshi Amamiya. Jelikož se jedná o Kurodova blízkého spolupracovníka, neočekává se v konzervativním Japonsku žádná velká změna. S největší pravděpodobností zůstane i nadále zemí s nulovými úrokovými sazbami.

Ostatním asijským trhům se však nedařilo. Burza v Šanghaji odepsala 0,64 %. Ještě hůře dopadl hongkongský Hang Seng se ztrátou -2,17 %.

Situace v Evropě byla podobná. Čestnou výjimku tvořila vídeňská burza se svým indexem ATX, který přidal 1,91 %. Na tomto dobrém výsledku má lví podíl rafinářská OMV, který za pouhý týden přidala 10,42 %. Ostatní evropské burzy však již byly v červených číslech. Britský FTSE odepsal 0,24 %, francouzský CAC40 ztratil 1,44 % a německý Dax 1,07 %.

Technologický Nasdaq ovlivněn soubojem o umělou inteligenci

Trhy v zámoří propadly negativní náladě, a to zejména technologický Nasdaq, který přišel o 2,41 %. Na špatném týdenním výsledku amerického indexu má svůj podíl Google, který ztratil 9,85 %. Způsobila to jedna špatná odpověď její umělé inteligence přezdívané Bard. Bard se na tiskové konferenci dostal do úzkých, když popletl otázku po nových objevech teleskopu Jamese Webba. Špatná odpověď stála Google desítky miliard z burzovní kapitalizace. Ačkoliv to pro společnost jistě není dobrá vizitka, neodpovídá tento propad fundamentům. Stejně tak můžeme reagovat na růst Microsoftu po oznámení toho, že jeho vyhledávač Bing bude spolupracovat s umělou inteligencí. Microsoft se svým ChatGPT sklízí úspěch a pozornost médií, zatímco vyhledávač Bing nikdo příliš nepoužívá a v porovnání s Googlem jde o trpaslíka. Kurzotvorné zprávy jsou však novinky.

Pro úplnost dodejme, že průmyslový Dow Jones oslabil jen o 0,16 %, zatímco index S&P 500 se propadl výrazněji, o 1,11 %.

Bitcoin pod tlakem: zdravá korekce, nebo příprava na nový pád?

Už se zdálo, že bitcoin na cestě za světlými zítřky nic neohrozí. Jeho cena rostla spolu s chutí investorů riskovat. Tento vývoj přerušila špatná zpráva o směnárně Kraken, která byla donucena okamžitě zastavit staking a zaplatit pokutu 30 milionů ve vyrovnání s americkou Komisí pro kontrolu cenných papírů (SEC). Mnoho investorů se obává, že SEC bude využívat svůj vliv k omezení celého kryptobyznysu.

Bitcoin ztratil za posledních sedm dní okolo 6 %. Propad znovu oživil naděje na větší výprodej této slavné kryptoměny. V následujících dnech se ukáže, zda jde o nový pád (v tom případě by bitcoin mohl zamířit až k hranici 15 000 dolarů), anebo pouze o růstovou korekci. Pokud by se jednalo o druhý případ, bitcoin by se znovu mohl pokusit vystoupat až k 26 730 dolarům.

Závěr: Pokles neznamená změnu trendu

Máme za sebou týden, kdy trhy oslabovaly či v lepším případě přešlapovaly na místě. Hned se vynořilo množství analytiků a komentátorů věštících nový krach. V kontextu lednového růstu není nic nenormálního v tom, že si trhy dávají přestávku. Naopak, kdyby pokračovaly v rychlé rallye a za únor přidaly dalších 10 %, šlo by o velkou bublinu, která by musela co nejrychleji splasknout. Z tohoto pohledu se reakce trhů jeví jako normální. Několikadenní pokles neznamená automaticky změnu trendu. Trhy nejsou větrné korouhvičky, které by každý den měnily směr. Změně trendu bude předcházet delší konsolidace, která sotva začala.