Uplynulý týden se nesl ve znamení inflace. O moc chytřejší než v předchozích dvou měsících nejsme. Dobrou zprávou je, že inflace se vyvíjí podle očekávání. Nebyli jsme svědky nepříjemného překvapení, že by se odhady nějak zvlášť spletly. Sice jeden z údajů byl lehce nad očekáváním, ale samo o sobě to žádná tragédie nebyla.

A teď ta špatná zpráva. Inflace prakticky stagnuje. Zůstává pořád nad inflačním cílem. Celková inflace dokonce mírně zrychluje v meziročním vyjádření. Od zářijových 2,4 % na listopadových 2,7 %. Mohlo být ještě hůř, kdyby ceny ropy reagovaly negativně na dění na Blízkém východě. Naštěstí ani rychlý politický převrat se na ceny ropy nepodepsal. A to je dobře, protože panika kolem inflace by mohla být ještě větší. V každém případě se celková inflace v listopadu ještě víc vzdálila od dvouprocentního inflačního cíle.

Video: Jak poznat vrchol trhu?

Makroekonomika: Inflace stagnuje

U jádrové inflace je výsledek ještě horší. Jádrová inflace, tedy ta, která je očištěna od dvou nejvolatilnějších složek – jídla a energie, stagnuje na úrovni 3,3 %. Inflaci drží nahoře především rostoucí ceny dopravy.

Každý měsíc tak můžeme pozorovat, že větší nárůst cen se přesune do jiné položky. Jádrová inflace je tak ještě víc vzdálená inflačnímu cíli než obecná inflace. Za poslední tři měsíce se prakticky vytratil efekt restriktivní měnové politiky. Pokud by Fed jednal přísně racionálně, tak by musel sazby zvednout.

I když si osobně myslím, že Trumpova ekonomická politika bude dost jiná než před osmi lety. Tehdy byla jiná situace. Amerika měla problémy s růstem HDP. Trump je pragmatik. Není tedy důvod si myslet, že bude jednat úplně stejně jako před osmi lety a udělá identické kroky. Navíc si je vědom toho, že právě vysoká inflace byla důvodem, proč lidé nehlasovali pro Joe Bidena. Takže si myslím, že jeho politika nebude tak proinflační jako v prvním období.

Na druhou stranu není důvod si myslet, že žádné z jeho opatření, jako deregulace nebo zavedení cel, nebude mít žádný efekt. Vzhledem k situaci i malý inflační efekt bude znamenat další oddálení od dvouprocentního inflačního cíle. Trump se tak velmi rychle může dostat pod mediální tlak.

Jaká budou možná řešení ohledně inflace?

A zde se rýsují dvě možná řešení. První je, že se připustí vyšší inflace. Sice se bude formálně držet rétorika o dvouprocentním inflačním cíli, ale nebude se prakticky nic dělat, abychom se k němu dostali. Tato situace bude vyhovovat všem. Protože vysoké sazby přestanou tlumit ekonomiku a zároveň inflace bude pomalu a spolehlivě ukrajovat ze státního dluhu. Win-Win strategie pro všechny od politiků až po centrální bankéře.

Druhé řešení je naopak návrat k více restriktivní měnové politice. Nemusí jít nutně o zvedání sazeb, ale Fed přeruší snižování sazeb a bude vyčkávat. Tato varianta je z pohledu správného spravování měny asi lepší. Avšak bude tak vznikat obrovské pnutí mezi Bílým domem a Fedem. Čím déle jsou sazby nahoře, tím větší je riziko, že se něco pokazí. Slabší články řetězu odpadnou a banky a akcionáři budou odepisovat velké ztráty. Správná otázka je, proč k tomu nenastalo?

Jedno z možných vysvětlení je, že měnová zásoba i přes zvýšení sazeb mírně rostla. Fed zajišťoval, že i přes vysoké sazby je na trhu dostatek peněz. K žádným velkým problémům nedošlo. Toto řešení se možná stalo základním kamenem Powellovy teorie měkkého přistání.

Jediný problém je v tom, že jakmile se sazby sníží, peněžní zásoba znovu začne dramaticky růst. Takže inflace bude hlásit svůj návrat. V tomto případě by nešlo o inflaci mezi 3-4 %, ale o vyšší hodnoty. Eventualita vyšší inflace v příštích dvou letech by neměla být investory zanedbána, ale měla by být jedním z možných investičních scénářů.

Podle Goldman Sachs vánoční rallye právě vyráží

Analytik Scott Rubner z Goldman Sachs zveřejnil zprávu, v níž považuje růst trhů do konce roku za jasnou věc. Vítězství Donalda Trumpa přineslo přes 186 miliard dolarů na akciové trhy. Vítězem celých voleb je pak podle tohoto analytika pasivní investování do indexu S&P 500. Pasivní investování do ETF se stalo hitem nejen v Evropě, ale i v USA, kde investice do burzy představuje formu důchodového pojištění.

Každý investovaný dolar do tohoto indexu však přinese 33 centů nových investic do skupiny „Magnificent Seven„. Velcí technologičtí giganti tak absorbují velkou část prostředků. Takže i v případě špatných firemních zpráv se nic nemění a tyto firmy budou růst dál. A jelikož analytik Rubner očekává další snižování sazeb, které ještě zrychlí příliv investic do akcií, tak se prakticky nic nemůže stát.

Silný růst na konci roku připravuje dobrý základ pro další růst akcií na začátku roku. Rubner si myslí, že index S&P 500 by mohl velmi rychle překonat hodnotu 7000 bodů. Analytik Rubner tak dokonale vtěluje optimismus na trhu. Nic se nemůže stát. A kdyby něco, tak na konci ledna ovládne prezident Trump, který vyřeší všechny problémy.

Je až legrační sledovat v USA otočku kolem prezidenta Trumpa. Před třemi měsíci to měla být ekonomická katastrofa a nyní je to naděje trhů. I Mark Zuckerberg z Meta přispěchal s omluvou a přispěl milion dolary na novou inauguraci amerického prezidenta.

Akcie: Tesla na novém historickém vrcholu

Akcie Tesla za poslední týden přidaly přes 10 %. Na tento výkon jsme si v posledních týdnech zvykli. Co však bylo nezvyklé, je, že Tesla tak posunula cenu svých akcií na historické maximum. Po třech letech se nyní obchoduje znovu na cenovém vrcholu. Kdo vydržel držet tři roky akcie Tesly nakoupené při posledním historickém maximu, patří jistě ke tvrdému jádru fanoušků Elona Muska.

Když se podíváme na cenu akcií z pohledu fundamentů, tak jen stěží najdeme něco, co by tento růst vysvětlovalo. V roce 2021 tržby za třetí čtvrtletí představovaly 13,8 miliardy dolarů. O tři roky později jsme na 25,2 miliardách. Růst za poslední tři roky je nepopiratelný, ale v roce 2024 Teslu čeká spíše stagnace tržeb. Jestliže v příštím roce se nerozjede projekt Robotaxi, tak tržby budou přibližně stejné.

Komentátoři mají opravdu těžké vymyslet, proč akcie Tesla v poslední době rostou. Někdo to vysvětluje tím, že čísla prodejů Tesly v Číně ukázaly, že se situace zlepšuje. Tesla prodala v listopadu 73 490 svých výrobků v Číně. Číslo je lepší než předchozí měsíc, ale není to žádný zázrak. Minulý rok za stejný měsíc prodala 82 423 vozů. Oživení na čínském trhu je velmi daleko.

Někdo mluvil o tom, že v Číně by se měl brzy dovolit prodej Cybertrucků. Nebo za tím stojí neurčitá naděje, že vliv Elona Muska na americkou administrativu zařídí co nejrychlejší schválení samořiditelných aut. I když k tomu dojde, spustit masovou výrobu bude chvíli trvat.A tak je jen těžko pochopitelné, jak akcie Tesla mohla překonat burzovní kapitalizaci 1,8 bilionu dolarů. To odpovídá součtu HDP všech zemí na světě mimo Čínu a USA.

Akciové indexy: Světové indexy přešlapovaly na místě

Jestli má pravdu analytik z Goldman Sachs, tak tento týden trhy nabíraly síly, aby se vydaly na závěrečný akciový sprint na konci roku. Světové burzy totiž uplynulý týden obchodovaly značně smíšeně bez výrazného jednotného směru a s relativně malými změnami.

Burza v Šanghaji oslabila o 0,36 %, zatímco hongkongský index Hang Seng zakončil týden v mírném zisku 0,53 %. Japonskému Nikkei se dařilo a přidal přes 1,02 %. Japonští investoři ukázali, že před nadcházejícím zasedáním japonské centrální banky se nebojí. Pořád totiž existují spekulace o tom, že by japonská centrální banka mohla zvednout své sazby, aby utlumila japonskou inflaci.

V Evropě se akcie obchodovaly bez výrazného směru. Německý DAX přidal skromných 0,10 %. Francouzská burza zvláštní nadšení pro nového francouzského premiéra nemanifestovala a oslabila o 0,23 %. Londýnská burza zase zaznamenala velmi malou ztrátu 0,1 %. Obchodování v Evropě tak bylo značně nudné.

Zveřejnění čísel americké inflace nějaké velké nadšení nevyvolalo. Zároveň však stouplo přesvědčení, že Fed svoje sazby sníží. Na akciových trzích se zatím žádná velká euforie neprojevila. Možná si ji trhy schovávají až po zasedání Fedu. Technologický Nasdaq přidal v uplynulém týdnu 0,34 %. Index S&P 500 oslabil o 0,64 %.

Nejhůře dopadl Dow Jones, který odepsal 1,82 %. Slavný americký index stahovaly dolů především akcie UnitedHealth – 5,30 %, Nvidia -5,75 % a Sherwin-Williams -5,31 %. Americkému indexu nepomohl ani raketový růst akcií Boeing, které přidaly 10,21 %.

Kryptoměny: Bitcoin znovu zpět nad 100 000 dolary

Bitcoin zase svým vývojem ukázal, že si nic nedělá ze skeptických a pesimistických předpovědí. V době psaní článku byla hodnota bitcoinu 102 170 dolarů. To představovalo solidní týdenní růst o 5,67 %.

Bitcoin během týdne ukázal sílu, protože i odmítnutí akcionářů Microsoftu, že nebudou zatím nakupovat bitcoin do svých finančních rezerv, se na kurzu bitcoinu nějak zvlášť neprojevilo. Naopak velmi pozitivní zprávou je zařazení MicroStrategy do indexu Nasdaq 100. K tomuto kroku by mělo dojít těsně před Vánocemi.

Poslední dobrou zprávou pro bitcoin by mohlo být zasedání Fedu. Jestliže Fed sníží své sazby, tak by to byl pro další růst bitcoinu pozitivní signál. Avšak již nyní trhy vidí 99% pravděpodobnost, že tak Fed učiní. Takže se klidně může stát, že toto snížení sazeb je již dnes započítáno v ceně.

Závěr: Fed a švýcarská centrální banka

Trhy by měly čekat jen už vánoční rallye. Poslední zatáčkou před cílovou rovinkou by mělo být zasedání Fedu. Jak již bylo řečeno výše, překvapení se neočekává a Fed by měl snížit své sazby o 25 bazických bodů. Daleko větší záhadou bude výhled Fedu na příští měsíce.

Zde panuje značná nejistota, protože Fed se obecně ještě nějak nevyjádřil k zvolení Trumpa a jeho programu. Zatím reakce ze strany Fedu jsou takové, že se nechce unáhlovat předčasnými soudy a počká si na to, s čím opravdu Trump přijde. To se zdá jako rozumný postoj, ale má to jeden háček. Kroky amerického prezidenta se začnou projevovat až za několik měsíců. Takže uvidíme, jestli Fed bude chtít čekat tak dlouho.

V každém případě se můžeme dočkat i překvapení ze strany centrálních bank, jak to ukázala tento týden švýcarská centrální banka. Ta oproti všem předpokladům snížila své sazby rovnou o 50 bazických bodů oproti očekávaným 25 bazickým bodům. Úrokové sazby na švýcarském franku jsou nyní na 0,5 %.

To už je opravdu velmi blízko tomu, aby se sazby opět staly nulové nebo dokonce záporné. Švýcarská centrální banka vysvětluje tím, že chce znovu nastartovat inflaci. Ta je ve Švýcarsku velmi nízká a pohybuje se na 0,7 %.

Krok švýcarské centrální banky se tak dá vyložit jako značně pesimistický v celkovém kontextu, a to hned ze dvou důvodů. Švýcarská centrální banka zasedá jednou za čtvrt roku, takže výraznější snížení sazeb znamená, že centrální banka anticipuje slabý ekonomický vývoj.

Druhým důvodem je samozřejmě snaha oslabit silný švýcarský frank. Avšak sílící poptávka po švýcarském franku znamená, že na trzích roste obecně potřeba se chránit. Není defenzivnější volba než držet hotovost ve švýcarských francích. Kdo vyhraje v roce 2025? Americký optimismus nebo švýcarská opatrnost?