Japonsko patří stále k nejdůležitějším hráčům v kryptosvětě. Jak vyplývá z údajů Coinhills, je mezi fiat měnami, které se nejčastěji obchodují s Bitcoinem, jasnou jedničkou je americký dolar. Ovšem hned o druhé místo se s korejským wonem (KRW) přetahuje japonský jen (JPY). A kdo patří k těmto japonským investorům, kteří tvoří skoro 20 % světového obchodu fiat měny s Bitcoinem?
Oki Matsumoto
- kariéru zahájil v Salomon Brothers Asia,
- v roce 1990 nastoupil do Goldman Sachs,
- v roce 1999 založil společnost Monex,
- v roce 2004 po integraci se společností Nikko Beans vzniká společnost Monex Beans Holdings (nyní Monex Group),
- předseda a generální ředitel Monex Group (tokijská finanční společnost, která získala Coincheck, jednu z největších kryptoměnových burz v Japonsku),
- 2008–2013 finanční poradce předsedy vlády.
Oki Matsumoto potvrdil, že japonský kryptoobchod je tvořený hlavně drobnými investory:
„Japonský trh je maloobchodní trh. Americký trh je institucionální trh. V kryptu je to podobné. Japonští institucionální investoři bývají velmi averzní vůči riziku. A drobní investoři bývají kovboji.“
Postoj ke kryptoměnám
Když došlo začátkem roku 2018 k hacku krypto burzy Coincheck, japonské regulační úřady zpřísnily předpisy v oblasti kryptoměn. I když je nyní pro japonské kryptoburzy obtížnější zalistovat nové kryptoměny, Matsumoto je přesvědčený, že se tato situace již brzy změní.
Postoj Japonska ke kryptoměnám se začíná zlepšovat. V říjnu přijede do Japonska inspekční skupina FATF (Financial Action Task Force) a až do té doby nebude FSA (Financial Services Agency), japonský regulační úřad, zpřísňovat předpisy.
Předpisy pro příští rok budou zahrnovat kryptoměnové deriváty a vysvětlení nabídky bezpečnostních tokenů – STO (Security token Offerings). V roce 2020 by tudíž mělo být vidět více aktivity, a to nejen obchodní, ale i v oblasti nových produktů a služeb.
Matsumoto k této věci uvedl:
„Dlouhodobý trend je pozitivní. Přestože je v současné době v Japonsku činnost kryptoobchodů v maloobchodu minimální, stále máme pravděpodobně nejpokročilejší právní rámec na světě, co se kryptoměn týče. Takže dříve nebo později uvidíme obnovení maloobchodního kryptoobchodování. Nakonec bude Japonsko vůči kryptům přátelštější než USA. Japonští retailoví investoři jsou ochotni riskovat.“
Chybějící institucionální peníze
V japonském kryptosvětě však zatím chybí institucionální peníze, a je tudíž tvořen především drobnými investory. Na prvním místě je maloobchod. Maloobchodní trh je pokročilejší i ve srovnání s USA.
Jak k tomu Oki Matsumoto dodává:
„V Japonsku existuje obrovská příležitost pro institucionální kryptografii. Nikdo tam není.“
A jak si vysvětlit tento podivný jev?
Manažeři fondů pro japonské institucionální investory jsou placeni za to, aby se nedopouštěli chyb. Nevyplatí se jim proto jít do nového teritoria a investovat zde. Je to příliš riskantní. Institucionální investoři mají velmi silnou averzi vůči riziku.
Globální index
Jedním ze způsobů by mohlo být vytvoření globálního indexu, který by nezahrnoval pouze akcie, ale také komodity a krypto. To, že hrají američtí institucionální investoři v kryptech hlavní roli, nestačí. Takových investorů je potřeba mnohem více. Matsumoto tvrdí, že by japonští institucionální investoři měli z globálního kryptotrhu prospěch, a dodává:
„Mít více japonských institucionálních investorů na kryptografickém trhu by přineslo mnohem stabilnější likviditu a pravděpodobně by snížilo volatilitu a pomohlo procesu hledání cen.“
Postoj k Libře
Ačkoliv se vůči nové kryptoměně od Facebooku Libře vymezilo spoustu kritiků, Matsumotova společnost Monex Group se hrdě přihlásila do sdružení Libra Association. Ohledně Libry má Matsumoto vysloveně býčí náladu a k této kryptoměně dodává:
„Libra bude jednou z nejvíce demokraticky provozovaných stabilních mincí.“
Závěr
Matsumoto na závěr uvádí, že zcela chápe, že ne každý bude mít Libru rád. Špatná zpráva je to zejména pro některé země, jejichž národní měna může prostě zmizet. Rozhodně bude lepší vlastnit Libru než národní měnu, kterou lze velmi rychle devalvovat. Vždyť již nyní dávají lidé těchto zemí přednost dolaru (a v mnoha případech i Bitcoinu) před domácí měnou.
Země vycházejícího slunce má tedy ke kryptoměnám velmi vřelý vztah. Teď už nezbývá nic jiného než panu Matsumotovi držet palce, aby přesvědčil institucionální investory, že krypto trh je pro ně tím pravým.
Co číst dále?
Snaha dostat Bitcoin zpátky nad 10 000 USD zatím selhává, dosáhne letos BTC na ATH?
