Anglie 1640 – První neoficiální bankovní papírové peníze začínají cirkulovat po ostrově. O dvacet let později se objevily i první “polo-oficiální papírové peníze.” Peněžní systém se změnil. Zlaté mince začaly být příliš těžké a možnost, uložit své bohatství v bezpečí trezoru důvěryhodné bankovní instituce a platit “na dálku” pomocí papírků vyměnitelných za zlato, byla stále lákavější.
O vzniku papírových peněz si můžete přečíst v prvním dílu tohoto seriálu.
Před tím, než rozebereme problémy, které se vyskytly po vzniku papírových peněz, bychom ještě chtěli poděkovat našemu sponzorovi – DigiPay – který financoval náklady spojené s vytvořením tohoto seriálu. Budeme rádi, pokud si prohlédnete nabídku této zajímavé firmy a podpoříte tak vznikající krypto-ekonomiku. Více info najdete v jejich tiskové zprávě.
Frakční bankovnictví, frakční rezervy a půjčky
Papírové peníze (bankovky) brzy nahradily zlato. Banky si velmi rychle všimly, že lidé už o drahé kovy nemají zájem. Papír je přece mnohem menší, lehčí, dobře se jím platí a banky začaly vytvářet bankovky ve standardizovaných nominálních hodnotách (1, 2, 5 …). Logickým pokračováním tohoto experimentu byl vznik frakčního bankovnictví.
Co je frakční bankovnictví?
Řekněme, že Banka X má v trezoru 10 tun zlata. Teoreticky je při tisku bankovek limitovaná tímto číslem. Realita však byla samozřejmě jiná. Lidé ztratili zájem o „nepraktické zlato(!).” Proč nevytvořit bankovky, jejichž kombinovaná hodnota přesahuje tento „hard cap?” A tak vzniklo frakční bankovnictví.
Banka X má v trezoru 10 tun zlata a vytvořila bankovky s nominální hodnotou 100 tun zlata. Většina lidí své bankovky nikdy nevymění za zlato, protože věří své bance. Dokud existuje tato důvěra, systém nemůže padnout. Banka tak vytvořila hodnotu rovnou 90ti tunám zlata prakticky z ničeho.
Důsledky vzniku frakčního bankovnictví
No super! Lidé právě našli způsob, jak „vytvořit hodnotu” z ničeho. Británie se této myšlenky chytila a rozhodla se otestovat její limity. Po prohrané válce s Francií v roce 1695 byl vytvořen Bank of England, který měl za úkol financovat znovuvytvoření anglické námořní flotily.
Dalším důležitým milníkem byl velký londýnský požár, který v roce 1666 připravil o domov statisíce lidí. Finanční génius (v té době doktor) Nicholas Barbon se zasloužil o vytvoření National Land Bank a vytvořil první hypotéky.
Tyto finanční nástroje měly dalekosáhlý vliv na britskou ekonomiku. Frakční rezervy vládě umožnily utrácet více zlata, než skutečně vlastnila a hypotéky zase uvolnily peníze, které zablokovaly investice do nemovitostí.
Tok peněz – základ úspěšné ekonomiky
17. a 18. století se nesly v duchu finanční revoluce. Papírové peníze velmi rychle dopomohly ke vzniku nových myšlenek. Do té doby převládala náboženská ideologie, podle níž měl každý utrácet co nejméně. Zlato je vzácné a plýtvání se protiví Bohu!
Dnes už však víme, že konzumní způsob života je dobrý pro ekonomiku. Pokud má obyvatelstvo velkou kupní sílu, firmy vzkvétají, stát prosperuje (daně) a kvalita života roste. Naopak, pokud lidé utrácejí málo, firmy krachují, stát musí šetřit a ekonomika krachuje.
Rizika spojená s papírovými penězi
Papírové peníze přinesly mnohé. Bohužel, mají i svá rizika. Nebezpečím číslo 1 je lidská chamtivost. Banka, která funguje na frakčních rezervách, musí neustále odolávat pokušení, vytvořit ještě více bankovek. A ještě více bankovek. A ještě více bankovek. Půjčky se přece splácejí reálným zlatem. Lidé si však po čase všimnou, že papírků je více než zlata a bankovky začnou hromadně vyměňovat za tento drahý kov.
Tištění peněz rozhodně nevytváří hodnotu. Pokud se lidé rozhodnou své papírky vyměnit za zlato, máte problém. Pokud se občané celého státu rozhodnou vyměnit své bankovky za zlato, krachne celá ekonomika.
Papírové peníze jsou dobrý sluha, ale zlý pán a stály za úpadkem nejedné země.
Jak odstranit toto riziko? No … pokud máte dostatečně silnou ekonomiku a vliv na celém světě, můžete prohlásit, že vaše papírová měna již nadále není kryta zlatem. Dnes nám to připadá úplně normální, ale opuštění zlatého standardu byl obrovský krok pro lidstvo a jeho důsledky v podobě finančních krizí pociťujeme dodnes.
