Historie papírových peněz – část první – Okolnosti vzniku prvních papírových peněz

0
(0)

Zprávy a souhrny

[Večerní souhrn článků] • Bitcoin dosáhl nového cenového rekordu • a další články

Pokud máte málo času a nestíháte si procházet naše články po jednom, zkuste naše večerní shrnutí. Vše důležité, co...

[Polední zprávy] • Hackeři z KuCoinu využívají UniSwap pro dump OCEAN a Synthetix, další DeFi mohou následovat • a další články

Připravili jsme pro vás přehled toho nejdůležitějšího, co se událo během uplynulého víkendu v kryptosvětě.  TRHY Bitcoin pokračoval v postupném zvyšování...

Žijeme ve zvláštním světě. V práci trávíme 8–10 hodin denně a na konci měsíce na oplátku dostaneme pár barevných papírků. Je opravdu zajímavé sledovat, jak funguje lidská mysl. Od výměnného obchodu jsme se dostali k vzácným kovům a nakonec jsme skončili u něčeho, co je absolutně bezcenné. V tomto seriálu se podíváme na historii papírových peněz – jejich vznik, vývoj a samozřejmě také budoucnost.

Na začátek bychom ještě chtěli poděkovat našemu sponzorovi – DigiPay – který zafinancoval náklady spojené s vytvořením tohoto seriálu. budeme rádi, pokud si prohlédnete nabídku této zajímavé firmy a podpoříte tak vznikající kryptoekonomiku. Více informací najdete v této tiskové zprávě.

Od vzácných kovů k fiatu

Peníze vždy byly (a jsou) pro lidi něčím vzácným, klíčem, který vám splní všechny vaše touhy. Můžete ho vyměnit za domov, jídlo, zábavu… Tato každodenní realita „průměrného občana“ je však relativní novinkou. Papírové peníze tu s námi nejsou nijak dlouho. Přesto lidstvu odemkly cestu k budoucnosti plné prosperity a bohatství, ale i krizí.

Ještě předtím – od barteru k vzácným kovům

Barter neboli výměnný obchod byl v minulosti primárním způsobem výměny zboží. Většina obchodů se udála na centrálním tržišti, kde jste mohli najít vše od ryb, alkoholu a zvířat až po trvalejší výrobky, jako je oblečení…

Vyměňovat výrobky kus za kus a pokaždé se dohadovat na ceně však zabíralo hodně času. Naši předkové tak začali experimentovat s prvními měnami. Měnu můžeme charakterizovat jako nosič hodnoty, tedy předmět, který „v sobě“ ukrývá něco, co je pro lidi inherentně vzácné.

Nosič hodnoty má tyto vlastnosti:

  • musí být vzácný (tzn. nesmíte ho najít jen tak, u kraje cesty)
  • musí být možné ho dělit
  • jeho pravost se musí snadno ověřit
  • nesmí být příliš křehký (např. skleněné mince nejsou moc dobrý nosič hodnoty, protože se snadno rozbijí)

Jinými slovy, naši předkové hledali něco, co vydrží, co je vzácné a dalo by se to používat v každodenním životě. Prvními měnami se staly mušle, kly, kosti… Větší civilizace brzy začaly používat drahé kovy jako zlato a stříbro.


Zajímavost: Na ostrově Yap se jako oficiální měna používaly gigantické vápencové „koblihy“, které byly tak velké, že s nimi nikdo nehýbal a každý si raději pamatoval, komu patří. Některé vážily desítky tun! Na ostrově neexistoval přirozeně se vyskytující vápenec, takže tyto obrovské kameny byly skutečně vzácné a neduplikovateľné.

Jeden z těchto „vzácných“ kamenů se během převážení ztratil v moři. Loď se během bouřky potopila, ale posádka přežila a jejich nešťastný příběh byl znám po celém ostrově. Tamní společnost však kámen na dně moře nepřestala používat a nadále s ním obchodovala!

Do dnešního dne někdo tento gigantický vápencový kámen vlastní!!!


Drahé kovy jako nevhodný nosič hodnoty moderní společnosti

V té době šlo o ideální nosiče hodnoty. Byl tu však jeden problém. Drahé kovy jsou prakticky všude. Nikdo nad nimi nemá kontrolu. Pokud jste vládce a chcete vytvořit stabilní území s kvalitní armádou a efektivním zemědělstvím, potřebujete „buffer“ mezi obrovskou silou zlata a vaší ekonomikou. Jinak skončíte jako Egypt po návštěvě panovníka africké říše Mali – Musa Keita (známého také jako Mansa Musa) – který do země napochodoval s tak velkým objemem zlata, že v podstatě položil egyptskou ekonomiku. Pro zajímavost, cena velblouda ve zlatě se po jeho návštěvě zdesetinásobila!

„Měny založené na nedostatku čelí problémům spojeným se změnou „vzácnosti“ komodity, která jim dodává hodnotu. Tzn. ekonomika založená na zlatě padne, pokud bude zaplavena zlatem.“

Nebylo by lepší, pokud by stát „vlastnil“ svou oficiální měnu?

Navíc, drahé kovy jsou vcelku nepraktické. Pokud máte hodně zlata, musíte ho schovat před zloději. To není až tak velký problém, dokud dané zlato nechcete utratit, resp. nosit ho neustále u sebe.

Nebylo by lepší vytvořit instituci, která vaše zlato uchová v bezpečí a zároveň vám dovolí používat ho? Jistěže bylo! Stačí, když vám instituce vydá jakýsi doklad o tom, že dané zlato vlastníte, a v případě potřeby vám doklad vymění zpět za zlato. A tak vznikly první papírové peníze.

Protože „peníze jsou způsob, jehož pomocí se vyměňuje zboží, a ne hodnota, ZA kterou se vyměňuje zboží“. A přesně toto je myšlenka, která transformovala svět a dovoluje nám vytvořit hodnotu prakticky z ničeho (tak, jak to děláme my v Medial Base) . NA této myšlence je založena moderní ekonomika.

O vývoji papírových peněz, jejich transformaci na fiat a nakonec o jejich budoucnosti budeme psát příště. V další části se podíváme na problémy, které přinesly první papírové peníze, a řekneme si více o ekonomice založené na Fiat. Pokud si nechcete nechat ujít další díly tohoto seriálu, sledujte nás na facebooku, případně se přihlaste k odběru notifikací (návod najdete zde).

NAŠE NEJNOVĚJŠÍ VIDEO:

Přeloženo ze slovenského originálu. Autorem článku je Samuel Slavkovský.

Byl pro vás tento článek přínosný a dobře napsaný?

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 0 / 5. Počet hlasujících 0

Buď první kdo článek ohodnotí

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře