Jak ve své zprávě uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF), staly se projekty Libra od Facebooku a digitální jüan podporovaný Čínskou lidovou bankou motorem změn ve světě bankovnictví. V souvislosti s nimi rovněž centrální bankéři po celém světě zaznamenali nárůst digitálních měn centrální banky (CBDC).
Digitální měny
Tato aktiva jsou digitální formou fiat peněz. Digitální měny jsou zkoumány jako životaschopnější, účelnější a nákladově efektivnější prostředky oběhu hodnoty v digitální ekonomice. Protože se jedná o aktiva centralizovaná, není zde nutné využití technologie blockchainu, jako je tomu u decentralizovaných kryptoměn.
MMF ve své nedávné zprávě uvedl:
„Zaznamenali jsme nárůst zájmu centrálních bank o CBDC po oznámení Facebooku o jeho iniciativě Libra a zprávách o možném spuštění CBDC Čínskou lidovou bankou.”
Tři typy digitálních měn
MMF dělí digitální měny centrální banky do tří skupin:
1. skupina
- aktivně probíhající pilotní projekty k prozkoumání proveditelnosti CBDC
- zvyšování zdrojů přidělených na CBDC a fintech výzkum v centrální bance, někdy ve spolupráci s poradci ze soukromého sektoru
- přezkum a revize právních předpisů na podporu CBDC v případě jejich zahájení
- aktivní studium možných důsledků konkurenčních návrhů CBDC
2. skupina
- zvyšování zdrojů určených pro CBDC a platební systémy
- zaměření na omezenější praktické testování technologie
- aktivní zkoumání alternativních řešení kromě CBDC
3. skupina
- není vidět okamžitá potřeba vydání CBDC
- zaměření na zlepšení stávajících platebních režimů a posílení regulace
Zpráva MMF také uvádí seznam výhod a nevýhod spojených s CBDC. Ve zprávě zdůrazňuje a vnímá vysoké náklady při nakládání s hotovostí jako pobídku pro některé vlády, aby své měny digitalizovaly a riziko konkurenčních a obchodních konfliktů v bankovním sektoru jako negativní. Ve zprávě se uvádí:
„Vklady by mohly být vybírány z komerčních bank, pokud by se lidé rozhodli držet CBDC ve významném objemu. Banky by musely zvýšit úrokové sazby z vkladů, aby si udržely zákazníky. V důsledku toho by banky buď zažily kompresí marží, nebo by musely účtovat vyšší úrokové sazby z úvěrů.“
A zpráva dodává:
„Míra, v jaké bude CBDC v běžných dobách konkurovat vkladům komerčních bank, bude částečně záviset na úrokových sazbách zaplacených za CBDC, pokud vůbec budou nějaké. Bezúročná CBDC by byla nejblíže k prosté výměně hotovosti.“
Závěr
Andy Mukherjee z Financial Services uvedl v komentáři k příchodu krypto jüanu pro Bloomberg, že Čína stojí na vrcholu bankovnictví a zavede digitální aktivum, které bude mnohem větší než Bitcoin (BTC). Pro Bloomberg sdělil:
„Krypto jüan, který může být v nabídce již v roce 2020, bude plně podpořen centrální bankou druhé největší ekonomiky světa, přičemž si bude moci čerpat svou hodnotu ze schopnosti čínského státu trvale ukládat daně.“
A dále k tomu dodává:
„Digitální jüan by mohl obejít současný bankovní systém založený na vkladech a umožnit jakémukoli držiteli měny, aby měl vklad v centrální bance, čímž by stát mohl být monopolním dodavatelem peněz retailovým zákazníkům.“