Trhy pod lupou: Krvavá lázeň technologických gigantů a šok z Asie. Proč je teď hotovost král?

Jízda na horské dráze pokračuje už druhý týden. Prakticky všechny motory, které tuto zběsilou jízdu v minulém týdnu zažehly, ještě více přidaly plyn. Letošní léto má zkrátka velmi daleko ke klidnému lenošení s drinkem na pláži.

Jeden den nepozornosti může investora stát obrovské peníze. Sektory navázané na polovodiče a umělou inteligenci jsou totiž extrémně volatilní.

Do této šílené jízdy navíc začala promlouvat i výsledková sezóna. Jedeme tak ještě rychleji a zběsileji než v minulých týdnech.

Írán, ropa a hrozba návratu inflace

Ještě než vybereme ty opravdu klíčové momenty z minulého týdne, připomeňme si jednu důležitou obecnou věc. Na začátku týdne se totiž vytvořila velmi zajímavá situace. Konflikt v Íránu nabral znovu na obrátkách a pohyb lodí v Hormuzském průlivu opět klesl prakticky na nulu.

Nejde ani tak o samotný růst cen ropy. Situace je vážná spíše v tom, že ještě na začátku března měl svět přebytek ropy a velké zásoby. Nyní jsou tyto zásoby tenké, takže cena ropy a navázaných produktů může letět vzhůru mnohem rychleji.

Zvláště pak v momentě, kdy se rozšíří spekulace, že světu dochází ropa. V takovém případě by se cena velmi rychle přehoupla přes hranici 100 dolarů za barel.

Tato skutečnost by jen potvrdila, že pokles červnové inflace ve Spojených státech byl pouze výjimečným výkyvem. Čeká nás další inflační vlna, a tím pádem i období vyšších úrokových sazeb.

S poklesem akcií tak klesala i cena dluhopisů. Pokud k tomu přidáme skutečnost, že v pondělí klesalo i zlato, závěr je jasný. Na začátku týdne zmizel z finančních trhů bezpečný přístav.

Akcie vs. dluhopisy: hledání nového paradigmatu

Tato situace je ojedinělá a trh se z ní vždy nakonec vrátí k normálu. Akcie a dluhopisy představují spojené nádoby. Když rostou akcie, dluhopisy by měly klesat.

Investoři se totiž zbavují neatraktivních dluhopisů, aby dosáhli zhodnocení na akciích. Naopak v případě akciových výprodejů se investoři snaží zaparkovat svůj kapitál do dluhopisů. Pokud finanční trhy takto nefungují, znamená to, že je něco rozbité, anebo že se trhy teprve hledají a nastolují nové paradigma fungování.

První závěr, který z toho můžeme vyvodit, zní, že v nadcházejících měsících bude platit pravidlo „cash is king“. Jedinou možností, jak v těchto dnech neztratit, je držet dostatek hotovosti a popřípadě její objem ještě navyšovat. To je mimochodem současný hlavní trend.

Investoři se nezbavují akcií výrobců pamětí a čipů proto, že by investiční bublina splaskla. Dělají to primárně za účelem uzamčení dosažených zisků. Když vám některý titul vynese sto nebo dvě stě procent od začátku roku, je prozíravé část zisku vybrat. Žádný strom totiž neroste do nebes.

Investor nemusí pozici uzavírat úplně, stačí jen své portfolio mírně rebalancovat. Je dobré podívat se na žebříček světových tržních kapitalizací a zamyslet se, jak si jednotlivé firmy stojí v porovnání s podniky, které tvoří skutečné pilíře světové ekonomiky.

Americké dluhopisy na bodu zlomu: klíčová hranice výnosů

Druhý závěr se týká především dluhopisů. Svět prochází fází, kdy si uvědomuje, že všichni potřebují kapitál jednak na splátky dluhů a jednak na udržení současné životní úrovně. Peníze budou proto zdražovat.

K tomu musíme připočíst skutečnost, že mnoho technologických firem, které si doposud masivně nepůjčovaly, se nyní zadlužuje. Úroky na dluhopisech tak musí plošně růst, a to i s ohledem na inflační očekávání.

Zůstává otázkou, kde se vytvoří nový standard. Jakmile bude ukotven, akcie a dluhopisy se opět dostanou do rovnováhy. Kdo chce na dluhopisovém trhu investovat větší částky, měl by ještě chvíli vyčkat.

Například výnosy desetiletých amerických dluhopisů se od začátku íránského konfliktu nacházejí v dlouhodobém růstovém trendu. Velmi důležitá je zde hranice rezistence na úrovni 4,8 %.

Pokud bude proražena, mohou se výnosy utrhnout ze řetězu. To se ovšem nemusí stát tak snadno, tato rezistence je totiž bráněna především Bílým domem. Vždy, jakmile výnosy začnou růst, je Donald Trump připraven změnit rétoriku.

Druhým pilířem je samozřejmě americký Fed, který může zasáhnout, pokud by výnosy rostly příliš strmě. V každém případě by měl investor tuto rezistenci bedlivě sledovat.

Osobně se domnívám, že právě v rámci přenastavování dluhopisového paradigmatu dojde k jejímu proražení. Pokud k tomu skutečně dojde, ovlivní to plošně růst výnosů u všech dluhopisů.

Konec levných peněz v Japonsku: výnosy míří k hranici 3 %

Druhou důležitou křivkou jsou výnosy japonských dluhopisů. Ty se naopak nacházejí nejvýše za posledních třicet let. Přestože výnosy mírně klesly z 2,85 % na 2,7 %, jejich růst bude pokračovat, pokud poroste cena ropy.

Jelikož Japonsko ropu dováží, platí jasná úměra: čím dražší je ropa, tím vyšší je inflace. Tento vztah je navíc umocňován velmi slabým jenem. Proč bychom měli sledovat japonské výnosy pozorněji než ty v ostatních zemích?

Jakmile bude proražena hranice 3 %, nepůjde jen o symbolický milník. Už totiž nebude tak levné vypůjčit si japonský jen a investovat ho do jiných aktiv.

Běžným Japoncům, kteří investují konzervativně, začne opět dávat smysl nakupovat domácí dluhopisy, protože jim nabídnou jisté zhodnocení. Vzhledem k aktuální volatilitě na asijských trzích může útěk do dluhopisů začít dávat ještě větší smysl, obzvláště když nabízejí historicky vysoké zhodnocení.

Jihokorejská horská dráha: KOSPI propadl o 8,77 % a zasáhl regulátor

Jihokorejská burza je velmi dobrým příkladem současné jízdy na horské dráze. Denní pohyby indexu KOSPI byly skutečně impozantní. V pondělí se propadl o 8,95 %, v úterý se téměř nepohnul, ve středu vyskočil o 6,24 % a ve čtvrtek znovu odepsal 6,37 %.

Od pátečního závěru 10. července do čtvrtka 16. července tak KOSPI klesl přibližně ze 7 476 na 6 821 bodů, tedy asi o 8,8 %. Během výprodejů musela burza několikrát aktivovat mechanismy, které při mimořádně prudkých pohybech dočasně zpomalují obchodování.

Velkou roli přitom sehráli drobní investoři, kteří nakupovali akcie společností Samsung a SK Hynix prostřednictvím pákových produktů. Tato finanční páka sice při růstu násobila jejich zisky, při obratu trhu však stejným způsobem urychlila ztráty a vedla k nucenému uzavírání pozic.

Jihokorejský regulátor proto zasáhl. Dočasně zastavil schvalování nových pákových ETF navázaných na jednotlivé akcie a minimální vklad pro jejich obchodování zvýšil z 10 na 30 milionů wonů, tedy v přepočtu přibližně na 20 000 dolarů.

Investoři navíc budou muset tuto částku držet v hotovosti. Možná tak bylo nakonec dobře, že v pátek zůstala burza kvůli státnímu svátku zavřená. Soudě podle vývoje na japonských a amerických trzích by pondělní otevření mělo znovu začít krvavou lázní.

Samsung a SK Hynix: od technologického boomu k systémovému riziku

Za zvýšenou volatilitou stály především akcie firem SK Hynix a Samsung, které dohromady tvoří mimořádně velkou část jihokorejského trhu. Oba tituly předtím prudce rostly díky očekáváním spojeným s umělou inteligencí a paměťmi HBM.

Jakmile však investoři začali vybírat zisky, pokles ještě zesílily pákové ETF a nucené uzavírání pozic.

Společnost SK Hynix současně vytvořila krátkodobý tlak na posílení wonu. Firma totiž po své obří americké emisi začala převádět část dolarových prostředků zpět do Jižní Koreje.

Ani tento příliv kapitálu však nic nezměnil na rozhodnutí tamní centrální banky (Bank of Korea) zvýšit úrokové sazby z 2,50 na 2,75 %. Banka tak reagovala především na inflaci, zadlužení domácností a celkově slabý won.

To přesně odpovídá trendu, který jsme popsali dříve: peníze zdražují. V případě Jižní Koreje je však situace mimořádně citlivá. Kdyby se akcie dále propadaly, zahraniční investoři by mohli začít kapitál ze země stahovat.

To by následně oslabilo won a vytvořilo další tlak na centrální banku. Akciový trh, měna a úrokové sazby jsou zde propojeny podstatně těsněji, než se na první pohled zdá.

Jihokorejský případ je typickou ukázkou problému, který vzniká, když se příliš mnoho kapitálu soustředí do jediného investičního tématu. Dokud ceny rostou, koncentrace působí jako výhoda a táhne vzhůru celý trh.

Ve chvíli, kdy se trend otočí, se však riziko rychle přelévá z jednotlivých akcií do měny, úvěrového trhu a nakonec i do rozhodování centrální banky. Podstata problému tak dávno nespočívá jen v polovodičích. Z úspěšného investičního příběhu se může stát systémové riziko pro celou ekonomiku.

Změna technologických rozpočtů: Případ IBM

Koncentrace kapitálu do jednoho investičního tématu však nevytváří problémy pouze na burze. Začíná měnit také způsob, jakým firmy rozdělují své technologické rozpočty. Velmi názorně to tento týden ukázala společnost IBM.

Firma nečekaně zveřejnila předběžné výsledky hospodaření ještě před řádným termínem. To většinou znamená jediné: vedení chce investory připravit na nepříjemnou zprávu. IBM očekává za druhé čtvrtletí tržby ve výši 17,2 miliardy dolarů, zatímco analytici počítali s přibližně 17,9 miliardy.

Upravený zisk by měl dosáhnout 2,93 dolaru na akcii oproti očekávaným 3,01 dolaru. Samotný rozdíl ovšem rozhodně nebyl natolik velký, aby ospravedlnil jednodenní propad akcií o 25,2 %. Trh vyděsilo především vysvětlení.

Generální ředitel Arvind Krishna přiznal, že zákazníci na konci června náhle přesunuli své rozpočty do nákupu serverů, datových úložišť a pamětí. Chtěli si tak zajistit nedostatkové komponenty dříve, než jejich ceny dále vzrostou.

IBM tuto změnu podcenila, nedokázala na ni dostatečně rychle reagovat, a několik velkých zakázek proto neuzavřela včas. Jinými slovy, investiční boom kolem umělé inteligence začal vysávat peníze z ostatních částí technologických rozpočtů.

Firmy dávají přednost čipům, pamětem a výpočetnímu výkonu. Na software, poradenství a tradiční infrastrukturu tak logicky zbývá méně. Výrobci pamětí, kteří stáli za extrémní volatilitou v Jižní Koreji, se tím dostávají na jednu stranu stejného obchodu, na jehož opačném konci stojí právě IBM.

Jim Cramer v akci

Celý příběh navíc dostal téměř komickou tečku díky Jimu Cramerovi. Tento známý televizní komentátor ještě v pondělí doporučoval akcie IBM okamžitě nakoupit a případného poklesu využít k dalším nákupům.

O necelých 24 hodin později se akcie propadly o čtvrtinu. O den později už Cramer mluvil jinak: ani po pětadvacetiprocentním propadu už podle něj akcie IBM k nákupu vhodné nebyly.

To jen dokazuje, že investor by měl být maximálně obezřetný, pokud sleduje doporučení mediálně známých osobností. Nabízí se dokonce otázka, zda Cramer sám nakonec akcie neshortoval. Na trhu je zkrátka lepší věřit číslům než názorům televizních analytiků.

Výprodej navíc prvním dnem neskončil. Ve středu akcie odepsaly dalších 2,7 % a během pouhých dvou obchodních seancí se z tržní hodnoty IBM vypařilo přes 72 miliard dolarů. Akcie se po tomto propadu obchodovaly přibližně za osmnáctinásobek očekávaného zisku.

Problém IBM tak nespočíval jen v jednom slabším čtvrtletí. Trh začal přehodnocovat celý příběh firmy. První fáze AI boomu zatím přeje hlavně výrobcům čipů, pamětí a serverů. Na software a poradenství přijde řada až později.

IBM se tak během jediného dne změnila ze stabilního vítěze AI boomu na jednu z jeho prvních vedlejších obětí. Nyní musí dokázat, že svou poradenskou a softwarovou divizi zvládne včas přesměrovat k zavádění umělé inteligence.

Akciové indexy: Asie ztratila nejvíc, USA jen mírně

Na první pohled to v USA nevypadá jako masivní výprodej, zdání však klame. Když se podíváme pod povrch indexů, obraz je mnohem ostřejší. Polovodiče zažily malá burzovní jatka, zatímco zdravotnictví a finance část ztrát vykrývaly.

Díky tomu hlavní indexy neklesly tak dramaticky, jak by naznačoval pohled na nejcitlivější technologické segmenty.

Nejtvrdší ránu inkasovala Asie. Japonský Nikkei 225 za týden propadl o 6,33 %, korejský KOSPI o 8,77 % a tchajwanský index o 5,92 %. Jde přesně o tu část trhu, která v posledním roce z technologického optimismu těžila nejvíce.

Stačí se podívat na meziroční čísla: KOSPI je stále výše o 113,94 %, Taiwan Weighted o 82,49 % a Nikkei o 61,08 %. Korekce tak nevypadá jako definitivní konec příběhu, ale spíše jako tvrdé připomenutí, že i ty nejhezčí grafy umí klesat. Čína zůstala tradičně slabá: Shanghai Composite ztratil 5,81 %, zatímco hongkongský Hang Seng naopak za týden přidal 1,60 %.

Evropa byla klidnější, ale postrádala přesvědčivost. Euro Stoxx 50 odepsal 0,62 %, německý DAX klesl o 0,94 % a italský FTSE MIB o 1,39 %. Na druhé straně stál britský FTSE 100 s růstem o 0,98 %, švýcarský SMI přidal 0,76 % a nizozemský AEX 0,71 %.

Kapitál se tak nepřeléval pouze pryč z akcií, ale rotoval z agresivnějších příběhů do defenzivnějších a méně přepálených částí trhu.

Ve Spojených státech byl obrázek obdobný. Dow Jones ztratil 0,93 %, S&P 500 1,55 % a Nasdaq 2,90 %. Index menších společností Russell 2000 klesl jen o 0,52 %, což naznačuje, že prodejní tlak neležel plošně na celém trhu.

Šlo primárně o sektorovou rotaci: investoři vybírali zisky v technologiích a polovodičích, ale zároveň nakupovali zdravotnictví a finanční tituly. Indexy tak na povrchu vypadaly relativně stabilně, zatímco pod kapotou probíhal velmi tvrdý přesun kapitálu.

Kryptoměny: Bitcoin se drží nad 64 000 USD a jde do strany

V době psaní tohoto článku se cena Bitcoinu pohybovala na úrovni 64 095 dolarů. Za celý týden tak nejslavnější kryptoměna ztratila marginálních 0,95 %. To je v porovnání s technologickými akciemi relativně velmi málo.

Během týdne bitcoin dokonce na chvíli atakoval hranici 65 000 dolarů. Zatím to ale vypadá na relativně klidné léto. Trhu zjevně vyhovuje pohyb v pásmu 60 000 až 65 000 dolarů.

Aby bitcoin zažil poslední finální propad, musela by cena klesnout pod 58 000 dolarů, a k takovému scénáři se zatím neschyluje. Každým dnem se navíc blížíme ke konci medvědího trhu (cyklu), a to za předpokladu, že historické vzorce vázané na halving stále platí.

Bitcoin neoslabila ani zpráva ze slyšení guvernéra Fedu v americkém Kongresu. Ten zůstal velmi tajemný ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb. Zároveň však zdůraznil, že v boji s inflací zůstane centrální banka velmi přísná.

Přestože celkové vyznění bylo jednoznačně jestřábí, na cenu bitcoinu to nemělo zásadní vliv. To jen potvrdilo současnou odolnost kryptoměny i tváří v tvář zprávám, které by ji za normálních okolností srazily dolů.

Na druhou stranu je nutné dodat, že pro změnu dlouhodobého trendu v býčí trh by bitcoin musel prorazit hranici 70 000 dolarů, od které je zatím poměrně daleko. Přes celé léto se tak budeme muset obrnit trpělivostí, protože to nejdůležitější přijde zřejmě až na podzim.

Závěr: Co sledovat příští týden?

Investoři budou v příštím týdnu bedlivě sledovat především geopolitický vývoj na Blízkém východě. Přestože se pozornost většiny trhu upírá na ropu, pro Evropu je nyní mnohem důležitější vývoj cen zemního plynu na amsterdamské burze.

Ty se totiž dostaly na úroveň 60 eur, což odpovídá cenovým špičkám z dob minulé energetické krize. Jde o mimořádně vysokou úroveň. Ropa naopak zůstává hluboko pod svými letošními maximy. Vzhledem k tomu, že se však nyní musí před zimou plnit plynové zásobníky, situace na trhu s touto komoditou se může velmi rychle vymknout kontrole.

Z makroekonomických dat nás čekají klíčové údaje o inflaci ve Velké Británii a v Japonsku. Tato čísla budou ostře sledovaná, protože budou mít přímý dopad na tamní restriktivní měnovou politiku.

Mimochodem, 23. července se dozvíme i rozhodnutí o výši úrokových sazeb v eurozóně. Ještě před dvěma týdny trhy počítaly s jejich stabilitou, ale s novým růstem cen energií může být nakonec vše jinak. Zasedání Evropské centrální banky tak slibuje velmi napínavou podívanou.

Hlavní slovo však bude mít výsledková sezóna, které jsme se v dnešní „lupě“ záměrně nevěnovali, protože si zaslouží detailnější samostatné články. Ve středu nás čeká velká nálož čísel. Své hospodářské výsledky představí technologičtí giganti Google (Alphabet), Tesla a Texas Instruments.

O den později přijde na řadu ostře sledovaný Intel. Na závěr týdne pak budou reportovat společnosti Exxon Mobil, American Express a Verizon. Zejména u Exxonu bude mimořádně zajímavé sledovat jeho prognózy vývoje cen ropy pro nadcházející kvartál. Na trzích tak bude opět velmi rušno.