V první části této série jsme si představili regulace kryptoměn, které jsou aktuálně v USA a Kanadě. V tomto článku se blíže podíváme, jaká nálada vládne v zemích východní Asie. Jestliže jste propásli první část, celý článek si můžete přečíst po kliknutí na tento odkaz.
Japonsko
Zemi vycházejícího slunce lze považovat za nejvíce liberální z pohledu akceptace kryptoměn v této části světa. Pokud Čína a Jižní Korea vytváří do určité míry nejisté prostředí pro adaptování digitálních měn, Japonsko se zaváděním rozumných opatření snaží toto odvětví udržovat co nejbezpečnější.
Na sklonku minulého roku udělila Japonská agentura pro finanční služby (FSA) licenci pro jedenáct kryptoburz, od čehož si slibuje větší bezpečnost. Negativní zprávou však zůstalo napadnutí jedné z předních burz v zemi – Coincheck. Hackerům se z ní podařilo zcizit kryptoměnu NEM v hodnotě více než 500 miliónů dolarů.
Čína
Čínská lidová republika podniká stále intenzivnější kroky na identifikování všech skrytých příjmů. Na začátek vydala zákaz pro ICO, následně zavedla opatření proti těžbě Bitcoinu a nakonec nastolila celostátní zákaz přístupu (internetového i mobilního) ke všem věcem týkajících se obchodování s kryptoměnami.
Čína se tak jako jedna z hlavních světových ekonomik jeví jako nejpřísnější regulátor digitálních měn. Přitom ještě v roce 2017 čínští mineři zastávali z celosvětového hlediska nadpoloviční většinu. Země, které vládne generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany a zároveň prezident, Si Ťin-pching, se všemi možnými způsoby snaží zastavit odliv kapitálu ze své vlasti.
Jižní Korea
Země se v minulosti vyznačovala vstřícným postojem k digitálním měnám. Po zákazech, které nastaly v Číně, se zároveň stala jakýmsi útočištěm pro lidi zaobírajícími se kryptoměnami.
Vše se však začalo obracet v lednu 2018, kdy vrcholní korejští úředníci postupně vydali stanoviska týkající se budoucí regulace. Svými prohlášeními vyvolali vlnu nejistoty, která vyvrcholila masivními výprodeji na všech burzách 16. ledna 2018 (den označovaný jako Red Tuesday – červené úterý).
Významným opatřením bylo také vydání zákazu obchodování na anonymních účtech, které vstoupilo v platnost 30. ledna 2018. Úřad tím chtěl docílit, aby banky mohli dodržovat svoje závazky týkající se KYC (know-your-customer). Stejně tak mířil na eliminování prostoru pro transakce, které by se mohly využít k nezákonným činnostem jako jsou zločiny, praní špinavých peněz a daňové úniky.
Singapur
Až donedávna bylo toho finanční a bankovní centrum Asie k otázce kryptoměn poměrně laxní.
Měnový orgán Singapuru (MAS), podobně jako mnoho jiných finančních regulačních orgánů, varoval během největší kryptohorečky (prosinec 2017) před možnými riziky.
Pozitivní zprávy přišly 9. ledna 2018, když místopředseda vlády Tharman Shanmugaratnam uvedl, že „zákony země nedělají žádné rozdíly mezi transakcemi vykonanými pomocí fiat měnami a kryptoměnami“.
Podobný postoj zaujal i ředitel MSA, Sopnendu Mohanty, který pár dní nato uvedl, že momentálně nepředpokládá u kryptoměn finanční zhroucení typu Lehman Brothers. Stejně tak poznamenal, že regulace budou muset zabezpečovat ochranu spotřebitelů i pro tento typ investicí.
Indie
Indie byla dlouho považovaná za zemi nakloněnou kryptoměnám. Začátkem tohoto roku však nadšení utichá. Aktuální postoj vládních představitelů vychází z podobných obav, které uvedly také další státy. Jde především o praní špinavých peněz, šíření nelegálních aktivit, sponzorování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem atp.
Indie se v tomto roce zviditelnila také zprávou ministra financí Aruna Jaitleyho, který mluvil o zásahu vůči „nelegálním činnostem“. Média si tuto informaci vysvětlila jako zákaz kryptoměn, což mělo za následek značný pád digitálních měn na burzách. Nakonec se ukázalo, že žádný přímý zákaz vydaný nebyl.
Také na tomto příkladě je vidět, jak zprávy z jednotlivých států dokáží zamávat s trhem. V následující části se podíváme na aktuální právní postoj k této problematice v Austrálii a Africe.
