V sobotu 1. září 2018 jsme byli svědky masivního zátěžového testu, kterým prošel blockchain kryptoměny Bitcoin Cash. Výsledky byly senzační. Tato platební síť za jediný den zpracovala 2,1 milionu transakcí a dokázala si přitom uchovat minimální poplatky. To je vlastnost, kterou mohou i projekty jako Bitcoin, Ethereum či litecoin zatím pouze tiše závidět.
Pokud však víte něco o tom, jak fungují poplatky na Bcash blockchainu, mělo by vám být jasné, že jde o propagandu ze strany big-blockerů. Tento test rozhodně nesimuloval reálnou zátěž. Zvětšování bloků není řešením! Více o konfliktu mezi stoupenci Bitcoin Core a big-blockery se dočtete v tomto článku.
Problém s drahými transakcemi
Mnozí z nás si ještě pamatují na nepříjemnou situaci, do které se Bitcoin dostal poté, co v prosinci 2017 poplatky za posílání transakcí narostly do neuvěřitelných výšek. V jisté dny se medián vyšplhal až na 35 $. Bitcoin Cash se naopak vždy chlubil nízkými poplatky. Jak je to možné?
Nuže, počet transakcí BCH je víceméně nulový, zatímco teoretická propustnost sítě je osmkrát větší. Bcash toho dosáhl díky zvětšení maximální velikosti jednotlivých bloků. Abychom však mohli pokračovat, musíme si nejprve udělat rychlokurz blockchainu. Pokud víte, jak vše funguje, můžete násl. kapitolku přeskočit.
Jak se vlastně potvrzují transakce na blockchainu?
Pro potřeby tohoto článku vynecháme všechno o těžení a výrazně zjednodušíme realitu. Na pochopení celého problému to však bude stačit.
Bitcoin Cash blockchain produkuje nový blok jednou za deset minut. Tento blok má velikost
8 MB a teoreticky může být plný transakcí. Představte si ho jako krabici a transakci jako míček – transakce má jistou velikost -> adresa odesílatele, adresa příjemce, počet poslaných BCH a digitální podpis, pomocí kterého je možné ověřit, že mince skutečně posílá jejich majitel.
Pochopitelně se do krabice vejde pouze určité množství míčků. To limituje maximální propustnost sítě.
Proč je sobotní zátěžový test irelevantní?
Jednoduše proto, že na jeho provedení komunita okolo kryptoměny Bitcoin Cash zaspamovala síť transakcemi s minimálními poplatky. Každý si sám může určit, jaký poplatek chce zaplatit za odeslání transakce. Všechny tyto poplatky jdou minerům, kteří vytěžili nejnovější blok. Tito mineři si mohou vybrat, jaké transakce do svého bloku vloží. Aby vydělali co nejvíce, tak si logicky vyberou transakce s největšími poplatky.
Právě proto se cena transakcí Bitcoinu v čase mění. Pokud je síť přetížená a chcete, aby mince dorazily co nejrychleji, musíte zaplatit vyšší poplatek než ostatní. Navíc je cena transakcí Bitcoinu často uměle navyšována samotnými minery, kteří tak nutí uživatele platit ještě více.
Zátěžový test Bcash blockchainu nemá nic společného s realitou. Členové komunity nechtěli co nejrychleji poslat BCH z jedné adresy na druhou. Oni pouze poslali pár transakcí, aby tím pomohli uskutečnit test. Nebyli proto motivovaní platit vyšší poplatky.
Co si o tom myslíte vy? Byla celá tato „šaráda” pouze jedno velké PR? Vyjádřit se můžete v komentářích pod článkem.
Tento článek je přeložen ze slovenského originálu, který pro Kryptomagazín napsal Samuel Slavkovský.
Samozřejmě je to PR. Osminásobné zvětšení bloků neřeší opravdu vůbec nic. Možná v současné situaci je to ok, ale pokud by měl být BCH široce přijat, je to sice pořád rychlejší než BTC, ale stejně je to zoufale málo. Tyto sítě čekají na další podpůrné vrstvy, které pomohou škálovatelnosti. Je to stejné, jako vývoj internetu obecně. BTC coby nejnižší vrstva budoucího platebního systému by však vzhledem k zachování důvěry měl zůstat neměnný. Otázkou zůstává, zda by se blockchain Bitcoinu nezačal zahlcovat po případném masivním přijetí i za použití například Lightning network. Transakce mezi peněženkami, propojenými skrze LN budou samozřejmě rychlé, ale i tak jednotlivých konsolidovaných transakcí pro Bitcoin nesmí být nadkritické množství. Prostě jich nesmí být ve finále více, než cca 7 za vteřinu nebo lépe 1MB za deset minut. To už je otázka pro odborníky v oboru LN. Možná, že BCH by se z tohoto pohledu za použití LN nebo podobné technologie mohl stát použitelnějším, ale je to matematika. Jinak přiznám se, že osobně mi je milejší těžba, která využívá dnešní ohromné výkony těžebních strojů k smysluplné práci. Například k běhu virtuálních strojů atd. A navíc stále mám v hlavě pachuť z článku o cestovateli v čase, ikdyž je jasné, že si to někdo (s perfektním analytickým myšlením) vymyslel. Má otázka zní… Je inflace pro společnost důležitá i k jiným věcem, než je pokrývání dluhů? Ptám se zcela pokorně, protože nejsem ekonom. Omlouvám se za závěr mimo téma. Jsem citlivý člověk a z podobných článků se mohu lehce zbláznit. Faktem je, že jakmile vlády vstoupí do obchodu s BTC (a to se děje), vždy se může najít někdo zevnitř, kdo bude mít privátní klíče. A co udělá? Nejdříve uprchne někam, kde je pro něj bezpečno, a pak použije privátní klíč, aby všechny prostředky převedl na svou peněženku, která bude samozřejmě zcela anonymní. Mohou tedy vlády a instituce vůbec do Bitcoinu investovat? Bitcoin není opravdu koncipován jinak, než jako majetek jednotlivce. Na to navazuji další otázkou: Pokud dojde k přijetí kryptoměn, mohou vůbec nějaké demokratické vlády existovat? Stejná bezpečnostní otázka platí pro budoucí instituce, zajišťující bezpečnost cizích privátních klíčů. Například fondy apod. Nesmí v tom být zkrátka lidský prvek, jinak je bezpečnost asi nezajistitelná. To je to, co mě teď trápí. Opravdu hodně to zaměstnává mou mysl. Budu rád za každý názor na toto téma…