Do daně by měl vstupovat vstup, výstup a nákup kryptem nad 200 Kč [Komentář]

13
tax daně
Zdroj: pixabay.com

V poslední době se opět otevírá otázka regulací kryptoměn. Existuje jedna skupina regulací a zákonů, které kryptoměny skutečně vyžadují a které chybí – daně.

Daně z kryptoměn potřebují regulaci

Často se hovoří o tom, jak je kryptoměnový trh neregulovaný. Politici hledají způsob, jak toto nové odvětví regulovat a zkoumají, jakou právní úpravu kryptoměny potřebují. Když se podíváte, co říkají ekonomové se znalostí kryproměn, jako je Dominik Stroukal, zjistíte, že v České republice zákonodárci prozatím nechávají více méně kryptoměny být. Nezasahují, nepomáhají, ale také neškodí.

Bývalý americký bankovní regulátor Brian Brooks svého času prohlásil, že trh kryptoměn sám ukáže, jaké regulace vyžaduje a nakonec to nebude či nemá být vláda, ale trh a uživatelé, kdo by měl rozhodnout o tom, jaká budou pravidla a stanovy. Přesně v tomto duchu je můj komentář. Kryptotrh už ukazuje, co potřebujeme. A moudrý politik či regulátor by tyto signály měl využít a vyjít trhu naproti, což v konečném důsledku podpoří tolik omílanou ekonomiku, ale také inovace a podpoří výběr daní.

Specifika kryptotrhu a daně

Současná daňová legislativa je nastavena na svět před příchodem digitálních měn. Jenže kryptoměny tu jsou a zdá se, že zde již zůstanou. Investoři a uživatelé kryptoměn jsou v zásadě průkopníci, kteří riskují mnohé, ale z hlediska ochrany na ně regulátor zatím přiliš nepomyslel. Ruku na srdce, která vláda udělala pro hráče z řad retailu na tomto volatilním a rizikovém trhu víc, než že jim připomněla, že musí platit daně? Není již na čase to změnit?

Každý kryptoinvestor a uživatel digitálních měn a DeFi protokolů nese riziko, že příjde o celou svou investici. V kryptosvětě se pro to zavedla mantra, která zní „neinvestuj více, než jsi ochotný ztratit.“ Známe ji všichni a někteří se podle toho řídí. Toto riziko je reálné a nedávný krach na trhu kryptoměn, kdy řada altcoinů ztratila až 50 % ceny během několika hodin, to jen potvrzuje.

Investoři musí mít volné ruce. Potřebují ujistit, že je nikdo nebude buzerovat, když budou pružně reagovat na trh a rebalancovat svá portfolia. Tato činnost nesmí být spojena s byrokracíí či dokonce s daní. Steně tak samotný průmysl potřebuje uživatele, kteří i za cenu rizika testují nové aspekty digitální ekonomiky a decentralizovaných financí (DeFi). I zde je na místě uvolnit uživatelům ruce a nehnat je do šedé zóny. Není možné ani únosné evidovat a danit každou směnu zvlášť, byrokraticky sledovat každý test nového protokolu, každé poskytnutí likvidity nebo jednoduše aktivitu na blockchainu.

Co se má danit? Odpověď znají uživatelé

Svět kryptoměn a celý blockchainový průmysl nesmí být vytlačován někam do šedé zóny. Lidé však nebudou každou směnu v decentralizovaném prostředí evidovat. To by možná bylo možné v rámci obchodní společnosti, která na to má tým účetních, ale drobné kryptoinvestory to nutí „podvádět.“

Nejde o samotnou daň, protože není až takový problém zaplatit 15 % z příjmů. Je ale problém, pokud to má znamenat nesmyslné množství času a práce s výpočtem a extrémně složitou evidenci, která mnohdy přesahuje možnosti samotného uživatele a ten je tak nucen jednat na základě regulace, která ještě nebyla přijata, resp. daň dokonce nezaplatí vůbec… Neudělá to schválně, ale je k tomu dohnán.

Pro jistotu připomínám, že to platí pro dlouhodobé investory, kteří zároveň aktivně využívají možnosti blockchainu a DeFi. Uvedené není relevantní pro tradery, kteří jen provádějí obchody na obchodních platformách a s reálnou kryptoměnou v podstatě ani nepříjdou do styku. Tam je situace jasná – stáhnou dokumentaci z burzy, kde jsou evidovány jednotlivé obchody, ale reálně daní zisk, který skutečně realizují (vyberou z burzy) a nemají s tím problém. Aby však totéž jednoznačně platilo pro dlouhodobé investory a uživatele kryptoměn, je pravděpodobně potřeba upravit zákon.

Danit se má výstup a nákup kryptem nad 200 Kč

V první řadě: digitální ekonomika je kompaktní ekosystém, daňový poplatník z něj nikam neuteče. Existují jen dva způsoby, jak se dá vystoupit z rizikového kryptotrhu a realizovat zisk. Jedná se o:

  • prodej, při kterém uživatel inkasuje fiat měnu za své kryptoměny, nebo
  • nákup zboží a služeb za krypto, typicky prostřednictvím kryptokaret nebo u obchodníků, kteří přijímají kryptoměnu.

To jsou body, kdy by měla nastoupit daňová povinnost. Nejde to udělat dřív. Nejde jen o nereálně složitou evidenci, která má tendenci vytvářet neřešitelné situace, krypto je extrémně volatilní a hodnota se mění ze dne na den. Dokud z trhu kryptoměn nevystoupíte, jakýkoli zisk či ztráta je pouze hypotetická.

Dokonce ani stablecoiny, tedy kryptoměny podložené fiat měnou, nejsou bez rizika, což potvrzuje nedávný případ, o kterém mluvil youtuber KryptoVláďa, kdy DeFi farmářům najednou spadl jeden z farmařených stablecoinů o 80 %. Nemluvě o volatilitě běžných kryptoměn, kdy nejsou žádnou výjimkou pohyby v řádu desítek procent denně.

Zároveň se domnívám, že bude lešpí podpořit ekonomiku a naše podniky drobnou úlevou, než se topit v tunách nesmyslné evidence. Nákup kávičky za BTC a podobné drobné transakce by si osvobození zasloužily a bylo by to velmi rozumné a praktické. Limit by mohl být například 200 Kč, případně 2000 Kč měsíčně. Takový nákup je přitom stále předmětem DPH a restaurace či kavárna také odvede daň z příjmů z prodaných nápojů a jiných drobných útrat. Navíc je to způsob, jak kryptoinvestory motivovat realizovat po troškách zisky z krypta u domácích obchodníků.

Výdaje

Daň se platí z rozdílu mezi příjmem a výdajem. Pokud jde o otázku uplatnění vstupní investice v daňových výdajích nepodnikatele, zákonodárci jistě najdou způsob, jak tuto část regulovat. Osobně se mi jako nejpraktičtější řešení jeví umožnit uživatelům kryptoměn nejprve uplatnit celou sumu výdajů (investovanou částku) v rámci prvních inkasovaných příjmů.

Jinými slovy by bylo z pohledu uživatele kryptoměn třeba dokázat, že daný výdaj sloužil skutečně k nákupu kryptoměn, ale nemusel by složitě přepočítávat v rámci přiznání daně, jaká část je zahrnuta ve které konkrétní kryptoměně, kterou prodal, prostě by výdaje uplatnil jako celek. Z pohledu státu by zaplatil plnou daň z příjmů ze zisku z kryptoměny každý, kdo na kryptoměnách vydělal nějaké peníze poté, co si z trhu vytáhl zpět svou vstupní investici. V jednoduchosti je krása.

Závěr

Trh a uživatelé kryptoměn mají odpověď na otázky regulátorů, co trh potřebuje a jak jej regulovat. Věřím, že se mi v tomto komentáři podařilo alespoň částečně a zjednodušeně tyto odpovědi zhmotnit do formy textu, který potřeby uživatelů a investorů na trhu kryptoměn odráží. Většina lidí skutečně nechce podvádět a pokud jim regulátoři vyjdou vstříc, možná budou sami překvapení, jak lidé bez problému, bez výhružek a sankcí, zaplatí daně.

 

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
13 Komentáře
nejstarší
Nejnovější S nejvíce hlasy
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře