Byl to jeden z nejtěžších burzovních týdnů letošního roku, možná i několika posledních let. Nešlo ani tak o velký čtvrteční propad jako o celkovou náladovost trhu. Přechod z klidu do euforie a následně do skepse byl stejně rychlý jako silný.
Ve středu se na Wall Street oslavovaly výsledky amerických voleb a konec politické nejistoty. O den později už bylo všechno jinak. Technologický index Nasdaq se propadl o 5,5 % a výprodeje se nevyhnuly ani bitcoinu.
Odhadnout náladu trhu a využít psychologii trhu uměl jen málokdo. Právě takové týdny připomínají, že na burze nestačí správně odhadnout vývoj ekonomiky. Investor musí také předvídat, jak budou na jednotlivé události reagovat ostatní. A to je někdy mnohem těžší.
Získejte uvítací bonus za registraci
Klikněte na otevřít účet a vložte kód KRYPTOMAGAZIN do políčka pro referenční kód. Pak klikněte na SAVE a dokončete registraci. Podmínky akce.
POZOR: Investování je rizikové.
Investice do umělé inteligence rostou rychleji než příjmy
Pro pochopení celého kontextu připomeňme, že již asi tři týdny dostává pravidelně zabrat narativ o nejsvětlejších zítřcích umělé inteligence. Výsledky největších technologických společností ukázaly především dvě věci.
První z nich je, že některé firmy investují do umělé inteligence takovým tempem, že se jejich volné cash flow dostává do záporných hodnot. Ve třetím čtvrtletí to byl případ Alphabetu, Mety nebo Amazonu. Microsoft si naopak dokázal udržet kladné volné cash flow.
Jinak řečeno, některé firmy nyní investují více hotovosti, než kolik dokážou vytvořit ze svého běžného provozu. Problém spočívá v tom, že už nyní vydělávají hodně, ale na pokrytí investic to v některých případech nestačí.
Stačí se podívat na Alphabet, který za poslední čtvrtletí investoval 51,4 miliardy USD, zatímco jeho provozní cash flow dosáhlo pouze 42,3 miliardy USD. Přitom se bavíme o jedné z nejziskovějších společností světa.
Otázkou tedy je, jak dlouho tento investiční nápor vydrží. A pokud dojde ke zpomalení investic, co to udělá s akciovým trhem?
Výdaje jedné firmy jsou totiž příjmem firmy druhé. Pokud například Amazon nebo Google omezí výstavbu datových center, projeví se to dříve či později na objednávkách dodavatelů čipů, pamětí a dalšího vybavení. Právě tyto společnosti přitom patřily v posledních letech k hlavním tahounům burzovního růstu.
AI ohrožuje tradiční byznys Googlu, Intelu i Qualcommu
Druhý problém se zatím týká pouze některých společností, například Intelu, Googlu nebo nově Qualcommu. Umělá inteligence totiž začíná měnit podmínky, za kterých tyto společnosti vydělávají peníze.
U Googlu jde především o budoucnost klasického internetového vyhledávání, přestože jeho tržby z této oblasti zatím rostou. V případě Intelu a Qualcommu je situace trochu jiná.
Obrovská poptávka po pamětech pro datová centra zvyšuje jejich ceny, což se následně promítá do nákladů na výrobu počítačů a chytrých telefonů. Dražší elektronika pak může znamenat slabší poptávku po procesorech.
Vzniká tak poměrně paradoxní situace. Technologická revoluce, která měla přinést nové zdroje příjmů, může zároveň začít poškozovat tradiční byznys některých společností. Firmy tak musí investovat obrovské prostředky do budoucnosti, aniž by měly jistotu, že jim současné zdroje příjmů vydrží.
Americké volby přinesly na trhy krátkou euforii
Do tohoto kontextu vstoupila geopolitika. První dva dny týdne byly typickým tichem před bouří. Trhy jako by zapomněly na velké otázky z předchozího týdne. Investoři vyčkávali na výsledky amerických voleb, které měly rozhodnout nejen o politické budoucnosti Donalda Trumpa, ale nepřímo také o dalším směřování války v Íránu.
Pak přišel volební den. Republikáni Donalda Trumpa utrpěli očekávanou porážku a možná dopadli ještě o něco hůře, než naznačovaly předvolební průzkumy. Demokraté získali kontrolu nad oběma komorami Kongresu.
Trhy to však vnímaly jako pozitivní zprávu. Nejistota byla pryč a Donald Trump měl být brzděn americkými institucemi. Rozdělený Washington totiž investoři tradičně nevnímají jako špatnou zprávu. Právě naopak.
Čím méně prostoru mají politici pro zásadní změny, tím lépe mohou investoři odhadovat budoucnost. Po téměř dvou letech Trumpovy nepředvídatelné politiky se určitá stabilita hodila.
Válka v Íránu se stala politickou zátěží
Dalším motorem růstu byla otázka Íránu. Po uznání volební porážky se začal hledat viník a ten byl všem jasný: válka v Íránu.
Dokonce i viceprezident JD Vance označil válku za hlavní příčinu republikánské porážky. Sám Trump připustil, že konflikt republikány poškodil, i když své rozhodnutí zahájit válku nadále obhajoval.
Nejde jen o to, že válka stojí obrovské množství peněz a představuje další ze zbytečných konfliktů, které Trump svým voličům sliboval nevyvolávat. Především však zvedla ceny energií, ropy a zemního plynu, a tím znovu roztočila kola inflace.
Právě zde se geopolitika velmi úzce propojila s finančními trhy. Vyšší ceny energií totiž neznamenají pouze dražší benzín u čerpacích stanic. Promítají se do dopravy, průmyslové výroby a postupně také do cen spotřebního zboží.
Centrální banky tak mají mnohem menší prostor pro snižování úrokových sazeb, i když by to ekonomika potřebovala. A to ve chvíli, kdy si potřebují půjčovat jak silně zadlužené státy, tak nově i technologické korporace na výstavbu datových center.
Vzniká tak nebezpečná kombinace rekordní potřeby kapitálu a jeho vysoké ceny. Právě technologické společnosti, které investují stovky miliard USD do umělé inteligence, by přitom potřebovaly pravý opak.
Prozkoumejte akcie na platformě XTB
Ropa Brent pod 100 USD: trh obchodoval naději, ne realitu
Cena ropy se po výsledcích voleb doslova zhroutila. Ropa Brent se během středečního obchodování propadla přibližně o 9 % a dostala se pod hranici 100 USD za barel.
Trhy začaly sázet na to, že politická porážka přinutí Trumpa hledat cestu k ukončení konfliktu. Tím se spustila jasná euforie podle jednoduché rovnice: levnější ropa, menší inflační tlak, a tedy možnost brzkého zastavení utahování měnové politiky centrálními bankami.
Pokud by tento scénář vyšel, znamenalo by to zároveň levnější financování státních dluhů i investic do umělé inteligence. Jednou politickou událostí by se tak teoreticky mohly vyřešit dva velké problémy současných finančních trhů.
Jenže ropa klesala bez ohledu na skutečnou situaci. Válka v Íránu neskončila, neexistovala žádná definitivní mírová dohoda a rizika spojená s přepravou ropy přes Hormuzský průliv nezmizela.
Investoři tak neobchodovali ani tolik změnu reality jako očekávání, že se realita brzy změní. Mezi těmito dvěma věcmi bývá na burze obrovský rozdíl. To samo o sobě je vždy nebezpečné.
Regulace datových center rozdělila technologické firmy
V technologickém sektoru byla bezprostřední reakce na volby rozporuplná. Demokraté totiž chtějí přísněji regulovat výstavbu datových center.
Navíc se ukázalo, že odpor proti novým datovým centrům už dávno není pouze záležitostí několika ekologických aktivistů. Lidé stále častěji odmítají stavby, které spotřebovávají obrovské množství elektřiny a vody, zatímco jejich přímý ekonomický přínos pro místní obyvatele zůstává diskutabilní.
V některých státech a městech voliči přímo podpořili omezení jejich další výstavby.
Padaly tak ceny akcií společností, které datová centra stavějí nebo jejich výstavbu plánují. Například akcie CoreWeave a Applied Digital výrazně oslabily. Investoři si totiž začali klást otázku, co se stane s jejich podnikatelskými plány, pokud se získávání stavebních a energetických povolení ještě více zkomplikuje.
Naopak rostly ceny akcií společností, které už mají datová centra postavená nebo disponují schválenými projekty. Šlo především o velké hyperscalery.
Pro ně totiž omezení nové výstavby nemusí být pouze špatnou zprávou. Pokud bude obtížnější vybudovat nové výpočetní kapacity, hodnota těch již existujících může paradoxně vzrůst. Velké technologické společnosti tak mohou získat ještě silnější postavení na trhu.
Na první pohled tedy stejná politická událost znamenala pro jedny společnosti velký problém, zatímco pro druhé příležitost k růstu. Tím se však otevřela další otázka.
Pokud omezení výstavby datových center skutečně zpomalí investice do umělé inteligence, kdo bude kupovat všechny čipy, paměti a další vybavení, s jejichž odbytem burza počítá v následujících letech?
Ve středu se investoři soustředili především na pozitivní důsledky voleb. Rizika, která s sebou stejný výsledek přinášel, zůstala na chvíli stranou.
Burza má však jednu nepříjemnou vlastnost. Dokáže velmi rychle změnit názor na událost, kterou ještě před několika hodinami považovala za dobrou zprávu.
Černý čtvrtek: Nasdaq −5,5 %, polovodiče −12 %
Americké trhy zažily jeden z nejhorších obchodních dnů od dubna 2025, kdy Donald Trump oznámil svá reciproční cla. Technologický index Nasdaq odepsal 5,5 %, širší index S&P 500 ztratil 4,4 % a Dow Jones oslabil o 3,4 %.
Ještě horší situace nastala u výrobců polovodičů. Index Philadelphia Semiconductor (SOX) se propadl o více než 12 %. Akcie Nvidie ztratily 9,3 % a AMD dokonce přes 17 %.
Z technologického Nasdaqu tak během jediného dne zmizelo přibližně 2,5 bilionu USD tržní kapitalizace.
Na první pohled se může zdát, že šlo o přehnanou reakci na americké volby. Skutečný problém byl však hlubší. Investoři si začali naplno uvědomovat, že omezení výstavby datových center není pouze otázkou jednotlivých projektů. Může totiž zpochybnit očekávané tempo růstu celého technologického sektoru.
Pokud se nyní tento motor začne zadrhávat, nebude jednoduché najít za něj náhradu. To je možná ještě větší problém než samotný čtvrteční propad.
Současné valuace mnoha technologických společností totiž počítají s tím, že boom umělé inteligence bude pokračovat ještě několik let. Pokud se investice zpomalí, bude nutné přehodnotit také očekávané budoucí zisky, a tím pádem i ceny akcií.
To, co ještě před několika týdny vypadalo jako velmi rychlý růst, může najednou působit jako soubor přehnaných očekávání.
Pak se spustil typický panický výprodej podle hesla „kdo prodá první, vyhraje“.
Výprodeje se přenesly do Asie
Výprodeje se rychle přenesly také do dalších částí světa. V pátek následoval prudký propad asijských burz. Jihokorejské a tchajwanské akcie ztrácely více než 8 %. Hlavními oběťmi byly opět polovodičové společnosti.
Pro firmy jako Samsung nebo SK Hynix je totiž vývoj investic do umělé inteligence zásadní. Americké technologické společnosti jsou jejich velkými zákazníky. Pokud se začne zpochybňovat budoucí poptávka po čipech a pamětech, nemohou asijské burzy zůstat stranou.
V pátek se situace uklidnila. Už teď je však všem jasné, že obdobný výprodej může každou chvíli přijít znovu.
Stačí, aby výprodeje zrychlovaly kadenci a akciové indexy klesaly hlouběji, až se celý trh jednou překlopí do korekce a následně do medvědího trendu.
Teprve tam se ukáže, kdo stavěl své portfolio na skále a kdo pouze na módních trendech a radách influencerů, kteří rychle zbohatli díky štěstí.
Prozkoumejte ETF na platformě XTB
Využijte časového testu ve svůj prospěch.
Akciové indexy: Asie padala, Evropa odolala
Uplynulý týden připomněl investorům, že ani umělá inteligence neruší zákony burzovní gravitace. Výprodej technologických titulů zasáhl především trhy, které se v předchozích měsících vezly na AI mánii.
Kapitál však z akcií neutekl úplně. Pouze se velmi rychle přesunul jinam.
Největší vystřízlivění přišlo v Asii. Japonský Nikkei 225 se propadl o 9,25 % a jihokorejský KOSPI odepsal dokonce 11,71 %. Právě zde byla koncentrace čipových a technologických titulů největší, a proto přišel také nejtvrdší trest.
Úplně jiný příběh nabídla Čína. Hongkongský Hang Seng posílil o 5,10 % a CSI 300 přidal 1,73 %. Asie se tak rozdělila na dva světy: přehřáté technologické vítěze a trhy, kterým se předchozí euforie spíše vyhnula.
Evropa tentokrát prokázala překvapivou odolnost. STOXX Europe 600 přidal přibližně 0,2 % a německý DAX zakončil týden prakticky beze změny. Francouzský CAC 40 dokonce vzrostl o 2,13 %, zatímco britský FTSE 100 oslabil o 0,55 %.
Absence velkých technologických jmen, která bývá dlouhodobě evropskou slabinou, se tentokrát proměnila ve výhodu.
Na Wall Street už byl účet citelnější. S&P 500 ztratil 2,68 %, Nasdaq Composite odepsal 3,37 % a Dow Jones klesl o relativně mírných 0,94 %.
Obavy z pomalejší výstavby datových center a přísnější regulace AI zasáhly zejména technologické miláčky trhu. Páteční odraz už škody za celý týden pouze kosmeticky zmírnil.
Kryptoměny: bitcoin ztratil 80 000 USD a hledá dno
V době psaní článku se cena nejslavnější kryptoměny pohybovala na úrovni 74 237 USD. To znamenalo týdenní propad přibližně o 2,28 %. Za poslední měsíc však bitcoin ztratil přes 10 %.
Optimistické scénáře o silném býčím trendu se postupně rozplývají. Nyní se spíše mluví o tom, kde bitcoin najde své nové dno. Zda to bude na 72 000, 70 000 USD, nebo ještě níže.
Bitcoinu nyní k dalšímu růstu chybí přesvědčivý pozitivní scénář. Výprodeje technologických akcií smetly i bitcoin.
Teze, že investoři, kteří utečou z těchto pozic, následně část likvidity přenesou do kryptoměn, se zatím nepotvrdila. Bitcoin se naopak minulý týden neukázal jako bezpečný přístav.
Když k tomu připočteme zákaz burzy MEXC americkými úřady, pouze tím podtrhneme skutečnost, že se na obzoru rýsují samé negativní zprávy. Dokud se nenajde silný pozitivní příběh, bude to mít bitcoin těžké.
V případě absence takového příběhu bude kralovat technická analýza a ani z tohoto pohledu není vývoj příznivý. Obrat tak může nastat až ve chvíli, kdy cena klesne natolik, že se stane atraktivní pro dlouhodobé investory. Z pohledu dlouhodobého cyklu je navíc dobré připomenout, že druhý rok po halvingu byl pro bitcoin historicky nejslabší. Cyklická analogie s minulostí tak zatím nevylučuje ani hlubší dno.
Obchodujte kryptoměny na platformě XTB
U 77 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami u tohoto poskytovatele ke vzniku ztráty.
Závěr: Co čekat od příštího týdne?
Dění okolo umělé inteligence podpoří svými výsledky hned několik firem. Tento týden zveřejní výsledky společnosti CoreWeave, Nebius, Cisco, Applied Materials a Cerebras. Hlavním testem nálady kolem AI bude úterní report CoreWeave.
Z makroekonomických dat bude hrát největší roli zveřejnění inflace. Po propadu ceny ropy v reakci na volby však bude tento údaj výrazně relativizován.
Trhy budou bedlivě sledovat také dění v Íránu. Názory Donalda Trumpa a jeho okolí se bohužel mění velmi rychle, a proto nelze nic říct s jistotou.
Investor musí být připraven na obě varianty. A to není vůbec jednoduché.
