Máme za sebou zveřejněná další inflační data za eurozónu, Spojené státy a tuzemsko. A data to samozřejmě nejsou nikterak příjemná, protože inflace pořád akceleruje a nejspíš akcelerovat nepřestane. Minimálně dva týdny tvrdím, že v Česku nás do léta čeká inflace kolem 15 %. A skutečně už guvernér České národní banky Jiří Rusnok připouští, že tyto úrovně letos atakujeme.
Velký návrat do minulosti
Tuzemská meziroční inflace již dosahuje 11,1 %, což nás dostává zpátky do 90. let minulého století. Od té doby jsme se vyjma roku 2008 k této úrovni nepřiblížili. Pro mou generaci je však něco takového docela šok, protože většina z nás byla v 90kách ještě malými dětmi. Nejsem si proto úplně jistý, zda mí vrstevníci vůbec chápou, jak je vysoká inflace vlastně ovlivňuje.
V každém případě nás ČNB dostatečně připravovala na to, že inflace se bude pohybovat kolem 10 % – jejich poslední inflační prognóza s touto hodnotou kalkulovala. Avšak nyní je zřejmé, že poslední prognóza je stejně mimo jako ta předešlá. Česká národní banka ve svých inflačních prognózách inflaci opakovaně dost podceňuje. Leč tentokrát je na jejich obranu třeba říct, že nikdo nemohl počítat s tím, že na východě vypukne válka.
V článku na ropnou krizi a v článku na ekonomické důsledky sankcí vůči Rusku jsem dostatečně vysvětlil, že růst cen ropy je obrovský nabídkový šok, který se velmi brzy inflačně projeví. Proto byl můj odhad, že nás do léta čekají úrovně kolem 15 %. Guvernér ČNB Jiří Rusnok čerstvě potvrdil, že počítají s 13 až 14 %. Čili není můj odhad asi úplně mimo.
Dovolil bych si však tvrdit, že do konce roku atakujeme i 20 %. To je takový nejčernější scénář, jehož podmínkou ovšem je, že koruna musí hodně oslabit. Vzhledem k tomu, že ČNB již na devizovém trhu intervenuje, asi se toho černého scénáře spíše nedočkáme. Ani bych to ale úplně nevylučoval. Skrze zpevnění národní měny je to jediná cesta, jak se bránit externím inflačním tlakům. Mimo jiné je vysoce pravděpodobné, že tuzemská centrální banka zvedne úrokové sazby nad 5 %.
Inflace v USA nejvyšší za 40 let
Inflace v USA dosahuje již 7,9 %, což je od roku 1982 vůbec nejvyšší hodnota. Základní úrokové sazby jsou přitom pořád na 0,25 %. Leč 16. března je jisté, že Federální rezervní banka (Fed) započne cyklus navyšování. I když ale bude Fed zvedat sazby každé zasedání, ke konci roku se dostaneme maximálně na 2,5 %.
To je pořád málo. Roku 1982 byly sazby při stejné inflaci zhruba dvojnásobné. Problém je v tom, že reálné úrokové míry jsou pořád dosti v záporných hodnotách. Je otázka, jak moc je taková ekonomika efektivní, když jsou dlouho úrokové míry v záporných úrovní.
Bohužel si Fed více jestřábí politiku nemůže dovolit. Určitě bych je proto neoznačoval za vyloženě nekompetentní. V 80. letech si to dovolit mohli, protože Spojené státy měly veřejné finance v mnohem větším pořádku. Oproti dnešku činil veřejný dluh vůči HDP asi 35 %. Nyní je to cca 130 %. Federální vláda by proto stejné sazby jako v 80. letech možná neustála.
Eurozóna má rekord
Když se podíváme do eurozóny, zde se inflace z historického hlediska úplně utrhla ze řetězu – za únor činí vzestup o 5,8 %. To je od zavedení eura historický rekord. Leč Evropská centrální banka (ECB) pořád předstírá, že problém neexistuje. ECB měla minulý týden zasedání a kromě snížení nákupů v rámci APP nechtějí absolutně nijak zasahovat.
Zmíněné APP (asset purchase programme) je kvantitativní uvolňování, které až na krátké přestávky běží dlouhodobě. Současně s tím běželo od začátku roku 2020 PEEP (pandemic emergency purchase programme). PEEP ke konci března úplně skončí.
Situace v eurozóně je tragická kvůli tomu, že ECB tvrdošíjně nechce zvedat sazby. Respektive vylučuje, že tenhle rok ke zvýšení dojde. Já z toho usuzuji, že centrální banka má starost o jižní státy eurozóny jako je Řecko, Itálie a Španělsko. Bohužel některé země eurozóny mají inflaci už dvojcifernou. To je obrovský problém, když jsou sazby pořád nulové.
Závěrem
Rychle rostoucí inflace je nesnáz, se kterou se potýká úplně celý svět. I když se některým centrálním bankám moc do zvyšování sazeb nechce, nakonec k tomu budou muset přistoupit. Federální rezervní banka s tím začne, Evropská centrální banka se zvyšování pořád vyhýbá. Bez těch měnových restrikcí se ovšem inflace nezbaví.
Ropou to opravdu není (už před xx lety byla nominálně dražší než nyní). Je to důsledek katastrofální fiskální a monetární politiky. Problém je pak pak hlavně obludný populismus vládních i opozičních stran, kdy voliči propadli dojmu, že si mohou odhlasovat, že se budou mít dobře… A jelikož v organizačně slabších zemích (jako třeba Česko) umí politici v podstatě jen zadlužování a tištění peněz, je výsledkem tato finanční katastrofa.
Mimochodem problém je už i základní zadání 2 % (plus minus 1 %). Inflace 2-3 % je totiž strašně moc, když ideál je 0-0,5 %.
Nic nove kazdy normalny vedel ako to dopadne ceny boli niekedy este vyssie ale uroky predosle krizy urcite neboli na minime ako teraz a takisto neskutocne tlacenie financii ci ecb ci fed… Ako mohli 2 roky neriesit problemy ked na to bol cas ked v krize treba restartovat sektor a nastartovat ekonomiku tak robili presny opak ze nic nevidia a ze tlacene peniaze to nejak zahladia a prave tymto postojom a neochotou nieco robit si podkopavaju system comu sa dost cudujem lebo tam nie su hlupi ludia(ekonomovia) a nesedia tam len tak nahodou…ak by boli viac dosledni inflacia mohla byt kludne polovicna 4-5%
voliči propadli dojmu, že si mohou odhlasovat, že se budou mít dobře…
Tleskám a chválim.
Nechápu sice, jak se Vám do tuctu slov povedlo napěchovat podstatu mnoha dnešních společenských problémů, ale chtěl bych Váš výrok povýšit na citát a vytesat ho do kamene.