Kvantitativní uvolňování (Quantitative easing) – jak tento nástroj centrálních bank funguje?

4.6
(19)

Zprávy a souhrny

Ing. Jaroslav Jarolím
Ing. Jaroslav Jarolím
Šéfredaktor, vystudovaný ekonom, který našel zálibu ve slavných dílech autorů jako jsou Adam Smith, David Ricardo a John Keynes. Více jak čtyři roky se věnuji technické analýze kapitálových trhů, k čemuž jsem později začal komplementárně využívat fundamentální analýzu. Zaobírám se makroekonomii, a především měnovou politikou. Jedná se totiž o zásadní disciplíny, které jsou třeba pro pochopení celého kontextu finančního trhu. Na všechna zmíněná témata už roky pravidelně publikuji. Především se snažím své čtenáře v těchto okruzích vzdělávat a poskytnout jim ucelenou myšlenkovou mapu, jak nad celým finančním světem přemýšlet. Osobně totiž preferuji komplexní znalostní základ, díky kterému může každý účastník trhu minimalizovat případná rizika.

V dnešním pravidelném vzdělávacím článku se zaměříme na kvantitativní uvolňování (quantitative easing), nebo-li zkráceně QE. Kvantitativní uvolňování slouží k navýšení likvidity na finančních trzích skrze nižší úrokové míry.

Ve Spojených státech, konkrétně Fed, uvedenému nástroji říká Large Scale Asset Purchases (LSAP). Oba pojmy ale znamenají tu samou věc. Řekneme si prvně stručnou historii pro kvantitativní uvolňování, popíšeme si jeho mechanismus a na datech si ukážeme vyplývající důsledky.

Zkuste dřívější vzdělávací článek na Volume Profile (objemový profil) – jeden z nejužitečnějších nástrojů

Ve svých analýzách a streamech mluvím o QE vcelku opakovaně a už jsem párkrát vysvětloval, jak funguje. Proto jsem se rozhodl, že nebude na škodu, když zpracuji na toto téma samostatný článek. Bohužel je téma nepřekvapivě velmi těžké a v mnoha věcech není mezi ekonomy úplná shoda, jak quantitative easing vlastně vnímat.

Kvantitativní uvolňování v Japonsku, USA a EU

Kvantitativní uvolňování se poprvé použilo roku 2001 v Japonsku. Japonsko mělo totiž problémy již v druhé polovině 90. let a splasknutí dotcom bubliny z přelomu milénia byl pomyslný poslední hřebíček do rakve. Japonská centrální banka (BoJ) totiž domácí ekonomiku už léta stimulovala skrze snižování úrokových sazeb.

Jakmile nebylo už co snižovat, přišlo se s QE. Japonsko trpělo deflací a cílem tedy bylo nakopnout domácí hospodářství. Až mnohem později se ukázalo, že kvantitativní uvolňování sice Japonsko zachránilo před ekonomickým kolapsem, ale problém nevyřešil. Riziko deflace je pořád všudypřítomné, HDP stagnuje, japonský bankovní systém je považován za jeden z nejvíce rizikových.

BoJ provádí tuto politiku do dnešních dnů, respektive se nástroj používá ve vlnách, nikoliv nepřetržitě. Už je tomu pár roků, co nakupují i akcie. Tohle se podle všeho děje pouze v Japonsku – alespoň mi není známo, že by něco podobného dělala jiná centrální banka ve vyspělé zemi.

EDIT: Pro upřesnění ještě upozorňuji, že tím myslím nákup akcií v rámci programu QE. Je mi ovšem známo, že centrální banky akcie skutečně kupují, ale mimo kvantitativní uvolňování. Dělá to například Švýcarská centrální banka a určitě není jediná. I guvernér ČNB Jiří Rusnok před lety prohlásil, že drží ve svých rozvahách akcie.

Quantitative easing na grafu
Vývoj indexu S&P 500 a kvantitativní uvolňování

Ve Spojených státech a EU se přistoupilo k QE až po finanční krizi z roku 2008. S odstupem času můžeme říct, že nástroj byl konkrétně velmi efektivní při záchraně akciového trhu. Ve spojených státech byla tato stimulace do konce roku 2014 prováděna celkem ve čtyřech vlnách. V březnu roku 2020 byl program LSAP zase obnoven.

Jak funguje kvantitativní uvolňování?

Kvantitativní uvolňování se v obecné rovině považuje za nekonvenční nástroj měnové politiky. Zkrátka se nejedná o něco, co by se využívalo každý den. Problém je však v tom, že ač je nekonvenční, centrální banky se k němu uchylují čím dál častěji. Co si každopádně pod pojmem kvantitativní uvolňování představit?

Zase v obecné mluvě se u QE kalkuluje s nákupem vládních dluhopisů, ale my díky historickým zkušenostem víme, že to zde úplně nekončí. Jak jsem již říkal, BoJ se dokonce uchyluje k nákupům akcií, což bych si klidně dovolil označit za tragédii. Dochází tedy k nákupům všech domácích aktiv od obchodních bank a nebankovních jednotek.

kvantitativní uvolňování
Jak funguje kvantitativní uvolňování. Zdroj: capital.com

Konkrétně Fed nakupuje kromě federálních dluhopisů i ty korporátní a tzv. Mortgage-Backed Securities, což lze přeložit jako hypoteční zástavní listy. Jedná se o obrovské sumy peněz, které se logicky projeví v rozvahách centrálních bank. Za posledních dvanáct let rozvahy centrálních bank nesmírně nabobtnaly, protože většinu aktiv pořád drží.

Zkuste dřívější vzdělávací článek na Risk-on a Risk-off – jak poznat sentiment trhu a proč je to užitečné?

Což je špatně, protože po ukončení programu by se toho měly zbavit. Centrální banky proto drží ve svých rozvahách naprostý odpad, který nemá vůbec žádnou hodnotu. Výsledkem je každopádně navýšení likvidity na rezervních účtech obchodních bank u centrální banky. Tudíž vytvořené „peníze“ zůstávají ve Fedu.

EDIT: Zapomněl jsem zde zdůraznit vůbec nejdůležitější věc. Vytvořené „peníze“ jsou chápany jako vytvořená likvidita. A likvidita v bankovním systému nejsou peníze. Pěnězotvorbě jsem věnoval samostatný článek.

Výnosová křivka
Výnosová křivka dluhopisového trhu. Zdroj: gurufocus.com

Cílem QE je snížení strmosti výnosových křivek. Respektive tržní úrokové míry rapidně klesnou, díky čemuž dochází k mnohem větší úvěrové expanzi (i díky vyšším rezervám obchodních bank). Roste spotřeba, mzdy, investice a HDP. Centrální vláda se taky může více zadlužovat při nízkých úrokových nákladech.

Jak vyplývá z přiloženého grafu, úroky na krátkém konci výnosové křivky (1M,3M,1Y,….) jsou téměř nulové. Fed totiž nakupuje především vládní dluhopisy s krátkou splatností a v tak velkých objemech, že jejich výnosnost je takřka žádná.

Důsledky kvantitativního uvolňování

Důsledky kvantitativní uvolňování
Rozvaha Federální rezervní banky. Zdroj: tradingeconomics.com

Jak jsme si již řekli, díky QE se až bizarně nafukují rozvahy centrálních bank. Když se podíváme na rozvahu Fedu, je až do očí bijící, jak se jim objemy aktiv v roce 2008 a 2020 rozrostly.

V podstatě každá vlna QE způsobila růst objemu držených aktiv, ale zrovna uvedené roky je to okamžitě viditelné. Pak je ještě možné snadno identifikovat nákupy z období čtvrté vlny programu quantitative easing, který byl provozován mezi lety 2013-2014.

Důsledky quantitative easing
Rozvaha Japonské centrální banky. Zdroj: tradingeconomics.com

Rozvaha japonské centrální banky působí vůbec nejhůře. Z vývoje aktiv, které BoJ drží to skoro vypadá jako by kvantitativní uvolňování provozovali těch dvacet let nepřetržitě. Jak jsem již i říkal, podstatný objem těchto aktiv jsou akcie japonských firem. Bank of Japan tak fakticky vlastní poměrně nemalou část soukromého sektoru.

Důsledky quantitative easing
Peněžní agregát M2 (USD). Zdroj: tradingeconomics.com

Dalším důsledkem je samozřejmě extrémní růst peněžních agregátů. Z toho právě vyplývají domněnky, že kvantitativní uvolňování je ryzí tisknutí peněz. Skutečně se QE občas i v odborné literatuře tak označuje, ale je to velmi pejorativní a nesprávné. Jak jsme si totiž v textu výše popsali, vytvořené „peníze“ se z Fedu nedostanou.

Vše nasvědčuje tomu, že se tato likvidita nijak v peněžních agregátech přímo neprojeví. Peněžní zásoba markantně stoupá hlavně díky úvěrové expanzi – takhle se tvoří nové peníze. A kromě toho, jak jsou úrokové míry na trhu na historických minimech, všichni sedí na dolarech jako slepice na vejcích.

Respektive se peníze kumulují na bankovních účtech, protože v období nulových sazeb, je nemá smysl investovat s minimálním úrokem. Pouze akciový trh a Bitcoin nabízí dobrý reálný výnos, který několikanásobně pokryje inflaci. Proto taky podstatná část prostředků směřuje sem.

Přijde hyperinflace po quantitative easing?

Jak jsme si již dvakrát řekli, „peníze“ vytvořené Fedem i u nich zůstávají. Tudíž nemohou mít přímý vliv na inflaci. Nepřímo však QE inflační tlaky logicky způsobuje, protože dochází k obrovskému růstu peněžní zásoby díky úvěrové expanzi. I přesto ale od roku 2009 po většinu doby inflace oscilovala kolem 2 %.

Důsledek quantitative easing
Inflace ve Spojených státech. Zdroj: tradingeconomics.com

Kvantitativní uvolňování běží již od března roku 2020 a vyšší inflace se dostavila až v dubnu 2021. Inflace kolem 5 % je již vysoká, ale k hyperinflaci má hodně daleko. Jak je to možné, když peněžní zásoba za předešlých 12 let stoupla o cca 175 %?

Důsledek QE
Obrátkovost peněz v rámci agregátu M2. Zdroj: tradingeconomics.com

Odpověď lze nalézt v obrátkovosti peněz, která je na historických minimech. Dolary se lidově řečeno netočí, takže ani příliš vysoká inflace není možná. Dokonce jsou názory, které nízkou inflaci přičítají na vrub QE. Odpověď je právě v těch historicky nejnižších úrokových mírách, takže není důvod, aby docházelo k tolika transakcím.

Peníze proto leží jako vklady na běžných účtech. Jsou s nadsázkou uvězněny a do ekonomiky se reálně nedostanou. Paradoxně tak kvantitativní uvolňování může způsobovat nízkou obrátkovost. Nízká obrátkovost peněz má zase za následek deflaci. Na jednu stranu QE působí inflačně (úvěrová expanze) a na stranu druhou deflačně. 

Záleží na ochotě ekonomických subjektů si půjčovat. V případě, že úvěrová expanze stagnuje, QE skutečně může dělat přesný opak, než by si většina lidí pomyslela. Tohle je ovšem jenom teorie. A hodně se vychází z modelového příkladu Japonska.

Závěrem

Kvantitativní uvolňování není lehce uchopitelný nástroj a je dost možné, že se s postupem času dostaneme do situace, kdy tento článek bude potřebovat revizi. Časem se mohou objevit nové skutečnosti, které pohled na téma diametrálně změní.

V zásadě je klidně možné tento nástroj pejorativně označovat za „tisk peněz“, protože se likvidita v bankovním systému skutečně vytvoří prakticky z ničeho. Ale je nutné si uvědomit, že ryzí tisknutí peněz by v takových objemech okamžitě zcela zničilo dolar. Ten mechanismus je mnohem sofistikovanější.

Reference:

JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. Praha: Grada, 2013. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-3893-2.

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6.

CHOVANCOVÁ, Božena, Peter ÁRENDÁŠ, Jana KOTLEBOVÁ a Ctibor PILCH. Analýzy na akciových trhoch. Praha: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-796-7.

Byl pro vás tento článek přínosný a dobře napsaný?

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 4.6 / 5. Počet hlasujících 19

Buď první kdo článek ohodnotí

18 KOMENTÁŘE

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
18 Komentáře
nejstarší
Nejnovější S nejvíce hlasy
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře
Petr

Pěkný, přehledně zpracovaný článek. Děkuji.

Fantom

Děkuji za pěkný článek. Zatím tu není žádná velká diskuse, přitom ona očekávaná inflace až hyperinflace je hlavní zdůrazňovaný argument pro posilování bitcoinu.

Fantom

Ještě bych měl dotaz na autora, zda by mohl vysvětlit následující tvrzení:
„Centrální banky proto drží ve svých rozvahách naprostý odpad, který nemá vůbec žádnou hodnotu. „
Konkrétně v případě FEDu. Nakoupil státní, korporátní a hypoteční dluhopisy. Největší nárůst aktiv je od roku 2020, tedy podíl nekvalitních aktiv z předchozích velkých nákupů v letech 2008 a 2013 není až tak veliký. Nepředpokládám, že by v USA mělo dojít ke státnímu bankrotu, proto by problémem měly být jen korporátní a hypoteční dluhopisy. FED tedy v podstatě „dotuje“ tyto trhy. Dá se věřit prohlášením o budoucím ukončení QE vzhledem k narůstající inflaci? Je možné v budoucnu očekávat krach akciového/hypotečního trhu nebo bude QE pokračovat neustále? Pokud ano, co lze očekávat v budoucnu? Také nákupy akcií jako v Japonsku? Ostatně pokud v Japonsku vlastní nemalou část akciového trhu stát/centrální banka, tak se vlastně jedná částečně o státní hospodářství/reálný socialismus.

Filip

Pěkný článek. Díky. Jen by bylo fajn pojmenovat osy v grafech. Hlavně teda osu y.

BronislavP

Tož to řeknu jasně a česky – QE je tisknutí peněz. To že se love tisknou ve velkým s tím souhlasí Turek,Tětek,Stroukal…jenom já jsem letadlo :).

Poslední editace 1 rok před přes BronislavP
AjRep

Článek je opravu fundovaný a oceňuji ho. Možná by nebylo od věci napsat ještě někdy něco podobného, co by se věnovalo pouze inflaci a jejím příčinám. A tím myslím reálnou inflaci, tu kterou vidím pokaždé, když si jdu do obchodu něco koupit a kterou mohu porovnat s tím, co bylo před pěti, deseti, patnácti lety. Oficiálně zveřejňovaným číslům moc nevěřím, neodrážejí totiž skutečný pokles kupní síly.

Magister peditum

Nehledě na to, že inflace se projevuje třeba i snižováním gramáže atd. Reálná čísla jsou prostě někde úplně jinde.

Jari

Pěkný článek k zamyšlení. Možná to dopadne jak u nás s konsolidační bankou. Totiž že si firmy napůjčovali miliardy s tím že je pak nikdy nesplatily (ani neměly v úmyslu). Přičemž tyto dluhy odkoupila konsolidační banka. Dále pak banka tyto dluhy (zadlužené společnosti) odprodala průměrně za 7 procent např. zpět těm kteří ty dluhy nadělali (samozdřejmě ne okatě). Jestli si pamatuju dobře tak FED je soukromá společnost. Která si tedy koupila státní dluhopis…takže si vlastbě kupuje stát. Už neumím domyslet co to přesně znamená koupit si stát… Každopádně v tom čuju zlodějinu.

Covid22

No, FED je soukromý jen z poloviny. Druhou půlku tvoří státem dosazení bankéři. Konspi webů pře je o to, kdo má větší vliv. (píšu to zjednodušeně, ale jen soukromá firma to není)

Poslední editace 7 měsíců před přes Covid22
paulusczechia
Hodnocení článku :
     

Dobrý článek, díky 😉

Libor

Dobrý edukatívny článok. Len to trochu doplním. QE sa neprejavuje v inflácii spotrebiteľských cien, ale umelo nafukuje ceny finančných aktív na kapitálom trhu, teda akciové indexy strmo rastú spolu s QE, kým ceny tovarov a služieb rastú normálne až nijako. Pričom do krypta a Bitcoinu nejdú peniaze z QE, a ak nejako, tak iba marginálne. Tam je iné tlačenie aktív, Tether a spol. A samotné krypto aktíva vznikajú z čoho ? Z ničoho, počítačový program vygeneruje „aktíva“, ktoré nie sú ničím kryté, žiadnym HDP krajiny a podobne. Sú „kryté“ len white paperom vznikajúceho krypto projektu. Satoshi si len tak zmyslel vytlačiť 21 mil. BTC bez žiadneho ekonomického krytia. Síce sa to tlačí postupne cez ťažbu do roku 2140, ale už teraz je vytlačených vyše 80% z celej emisie. Vytlačené z NIČOHO. Jeden algoritmus, jedna emisia krypta, a pri Bitcoine to nekončí, LTC a mnoho ďalších ho nasledovalo. V krypte sektore sa tlačí viac „peňazí“ ako je celé QE Fedu, ak by jedna emitovaná krypto jednotka bola rovná 1 USD. Krypto tlačenie je v podstate to isté, ako keby si súkromná firmy vyemitovala podnikové obligácie, ktoré by však neobsahovali žiadny závazok splatiť istinu, resp. by vydala akcie, ktoré by neobsahovali žiadne práva na výnosy z jej podnikateľskej činnosti. A tento „finančný nástroj by ponúkala priamo verejnosti na kúpu na kryptoburzách za USD retailu, ku ktorému sa však nedostali USD z QE Fedu. Z kapitáloveho a finačného pohľadu je krypto FAKE investičný nástroj. Krypto je PRODUKT v zmysle služby či tovaru, a nie finančný nástroj.

Richard

Ještě jednou díky za tyto ekonomické články.
Můžeš mi prosím vysvětlit, proč nízké sazby mají negativní vliv na obrátkovost M2, když právě by teoreticky měly růst investice do rozvoje podniku a do akcií (rizikovějších aktiv)?
Na dolarů, jako bezpečném přístavu, se sedí právě v dobách recese, ne? Ne, když banky hodně půjčují a ekonomika tak roste. Proč by si lidi a firmy pujcovali, kdyby nechtěli spotřebovávat a investovat? Je to snad proto, že si půjčují na nákup dluhopisů?

Jiřina

Dobrý den, článek sice vyšel již dříve, ale přesto bych se chtěla zeptat na jednu věc.
Jak rozumět následujícímu tvrzení:
„Výsledkem je každopádně navýšení likvidity na rezervních účtech obchodních bank u centrální banky. Tudíž vytvořené „peníze“ zůstávají ve Fedu.“
Nerozumím mechanismu, jak vytvořené peníze zůstávají ve FEDu. Žila jsem v představě, že FED nakoupí vládní dluhopisy tzn. vláda dostane dolary Fed cenné papíry. Potom ale vláda dolary přece použije na důchody, budování infrastruktury, zbrojení, školství, zdravotnictví atd. Zkrátka je reálně utratí a „nezaseknou se“.
Teď otázka. Jakým mechanismem vytvořené peníze zůstávají ve FEDu? Moc děkuji za odpověď.

DaveSK
Hodnocení článku :
     

Sice je to jen půl roku od napsání tohoto článku a hyperinflace pořád není, ale…
V Česku levné peníze i bez QE fungovaly jako katalyzátor ekonomiky až až. Nejsou lidi do firem, nejsou nové nemovitosti, není stavební materiál atd… Půjčovat si na potraviny většina lidí nebude, půjčovat na dům/podnikání, ale využije skoro každý.
Nemovitosti zdvojnásobily cenu každých 7 let, teď je to možná ještě rychlejší. Zdravotníci, taková střední třída, nežila celý covid, jen přesčasy a žádné utrácení a peníze se jim hromadili na účtu a najednou si kamarádka po Covidu může dovolit hypotéku na 5 milionů,… trochu si poštelovala cash flow a splnila podmínky.

Přijde mi to spíš jako takový socialismus říznutý kapitalismem… máme inflaci i prázdný trh. Kdo si chce něco koupit, musí počkat jako za komunistů a není to jen o tom že si pustí žilou na předraženém trhu.

QE drží nad vodou třeba Boeing, zombie firma co zaměstnává kolem milionu lidí v USA a váže tyto lidi mimo potřebnou výrobu/vývoj ve zdravých firmách. Kdyby jejich zaměstnanci začali dělat to po čem je zájem, tak by inflace přibrzdila.

Reklama: