V roce 2009 se na internet dostala první úspěšná kryptoměna, Bitcoin. Její základní charakteristikou je fakt, že ji nikdo nikdy nemůže vlastnit, vyrobit, zfalšovat a ovládat. Žije si svůj vlastní život. (Kdokoli může vlastnit její mince (bitcoiny), ale nikoli celou síť.) Ale jak je to možné? Každá měna přece má svou centrální banku, instituci, která reguluje množství měny v oběhu, její cenu, vzhled bankovek… Inu, s trochou představivosti můžeme říci, že centrální bankou pro Bitcoin je technologie známá pod názvem Blockchain.

Může Vás zajímat: Co je kryptoměna?

Podle definice na wikipedii je Blockchain speciální druh distribuované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak i ze strany samotných uzlů peer-to-peer sítě. Nyní trochu jednodušeji.

Jednoduché vysvětlení co je to Blockchain

Na začátek, Blockchain je databáze. V informatice se pojmem databáze označuje místo, kde se skladují informace. Například názvy a ceny produktů v e-shopu, videa na YouTube nebo Facebookové statusy. V současnosti je zažitý model takzvané centralizované databáze. To znamená, že máte jedno velké datové centrum s obrovským množstvím pevných disků a rychlým připojením, přes které neustále protéká obrovské množství informací. Problém tohoto přístupu je jasný. Zničte datové centrum a zničíte data. Samozřejmě, dnes už většina služeb využívá stovky datových center, takže pokud v jednom vypadne elektrický proud, nic špatného se nestane. Uživatelé budou jednoduše přesměrováni někam jinam. Přesto je fundamentálně nemožné vyřešit některé problémy centralizovaných databází.

Chcete-li dostávat aktuální informace ze světa kryptoměn, sledujte nás na našem facebooku.

Prvním problémem centralizovaných databází je fakt, že dávají velkou moc do rukou malé skupině lidí. V dnešním světě informace znamenají peníze. Kdo má jedno, má i to druhé. Velké společnosti je mohou využít k takzvané cílené reklamě, při které roboti sledují vaši internetovou historii a snaží se vás formou reklam zlákat ke koupi věcí, které pravděpodobně ani nepotřebujete. Horší je, pokud jsou tyto nasbírané informace o vás prodány třeba vládě. Ta je pak může využít ke špehování. Možností je mnoho a riziko zneužití vysoké.

Položme si otázku. Co by se stalo, kdyby všechny funkce Bitcoinu zabezpečovala taková centralizovaná síť? Kdyby všechny transakce, ověřování, šifrování zajišťoval nějaký centralizovaný systém? Nuže, Bitcoin by se příliš nelišil od klasických fiat peněz, na které jsme zvyklí. Tedy, až na jednu maličkost. Hodnota jednotky bitcoinu by byla nulová, protože za ním nestojí žádný stát. Nikdo by bitcoin nepřijal jako platidlo nemluvě o tom, že samotné zajištění chodu Bitcoinu by bylo velmi nákladné.

Rozdíl mezi centralizovanou, decentralizovanou a sdílenou sítí:

Řešením je decentralizace

Právě proto je Bitcoin a 99% ostatních kryptoměn distribuovaných! Funguje díky technologii známé jako Blockchain. Jde o druh distribuované databáze, která se stará sama o sebe. Neexistuje v ní žádný slabý bod. Žádné místo útoku. Nikdo ji neřídí. Nepotřebuje obrovská datacentra a velké firmy, které by technologii udržovaly v chodu. Naopak, běží na milionech počítačů vlastněných obyčejnými lidmi, „minery“, kteří těží kryptoměny.

„Blockchain je nezničitelná síť ekonomických transakcí, která v budoucnu 
může sloužit nejen finančnictví, ale v podstatě všemu, co má hodnotu.“ 
Don & Alex Tapscott, autoři knihy Blockchain Revolution (2016)

Celý koncept těžení Bitcoinu (a dalších kryptoměn) je velmi zajímavý. Blockchain je síť, ve které je bezpečnost prioritou. Veškerá data jsou v ní masivně šifrovaná hashovacím algoritmem. Pokud se chcete stát součástí sítě, nabídnete část výpočetního výkonu svého počítače. Vaším úkolem je nyní najít další blok transakcí. Jak? Musíte nějak zjistit jeho hash. Jak? Tak, že použijete svůj počítač a náhodně začnete zkoušet různé hashe. Pokud se trefíte jako první, získáte sladkou odměnu.

Bitcoin blockchain je navržen tak, aby hledání jednoho bloku trvalo ~ 10 minut. Pokud se přidají další mineři (těžaři), zvýší se i obtížnost těžby. Takže přidání nového výpočetního výkonu nezvýší rychlost sítě. Zůstáváme na jednom novém bloku jednou za deset minut.

Na co je ten blok dobrý? Jsou v něm totiž transakce. Každý uzel sítě po vytěžení nového bloku tyto transakce zkontroluje a pokud jsou všechny z nich validní, blok se přidá na nejdelší chain (řetěz). Odtud máme název – Blockchain.

Blockchain trochu složitěji

Jak fungují blockchainové transakce? V podstatě velmi jednoduše. Řekněme, že chcete poslat transakci z peněženky A do peněženky B. Každá peněženka má svůj veřejný a privátní klíč. Privátní klíč umožňuje přístup ke kryptoměně, kterou máte uloženou v peněžence.

Skvělé, pojďme tedy vytvořit transakci. Nejprve musíte najít někoho, komu chcete poslat své mince. V podstatě potřebujete adresu (neboli veřejný klíč) peněženky příjemce. Zvolíte, kolik mincí chcete na tuto adresu poslat a pomocí vašeho privátního klíče vytvoříte digitální podpis, do kterého zabudujete detaily transakce (tedy adresu příjemce a množství převáděné kryptoměny). Transakce je připravena k odeslání.

Vytěžil se další blok a je v něm vaše transakce. Gratulujeme! Nyní se na ni podívají miliony počítačů z celého světa, které musí dokázat, že není falešná. K tomu použijí váš veřejný klíč. Ten poslouží k ověření digitálního podpisu, který jste připnuli ke transakci.

Super! Transakce byla ověřena a navždy bude zapsána v blockchainu.

Celý proces krásně popisuje následující infografika:

V čem je síla blockchainu? Představte si dokument, který je tisíckrát duplikovaný po celé síti. Tato síť se periodicky aktualizuje a rozesílá dokument mezi miliony počítačů. Nyní máte základní představu o tom, jak funguje Blockchain.

Informace na Blockchainu existují jako sdílená databáze. Tento způsob využívání sítě má zajímavé výhody. Vzhledem k tomu, že všechny záznamy jsou sdíleny, neexistuje centrum, které by bylo náchylné na útoky hackerů. Jistě, je možné změnit lokální kopii dokumentu. Ten však síť okamžitě odmítne. Případný hacker by musel disponovat obrovskou výpočetní silou, aby mohl reálně ovlivnit fungování Blockchainu. Navíc všechna data jsou veřejně přístupná a transakce se provádějí transparentně.

Zamysleme se nad analogií veřejně sdíleného dokumentu. Rád bych vám závěrem ukázal úryvek knihy od Blockchainového specialisty Williama Mougayara:

„Tradiční způsob sdílení dat je dnes relativně jednoduchý. Pošlete Microsoft Word dokument příjemci (například přes e-mail) a požádáte ho, aby udělal korekci. Problém tohoto přístupu je, že musíte čekat, než příjemce pošle upravenou kopii zpět do vaší schránky. Dokument je uzamčen, dokud ho druhá osoba upravuje. Takto fungují dnešní databáze. Dva vlastníci najednou nemohou upravovat tytéž data. Takto banky uschovávají peníze a takto spravují transakce. Na chvíli uzamknou váš účet, než provedou převod, pak aktualizují druhou stranu a otevřou přístup k účtu. Blockchain umožňuje oběma stranám editovat dokument ve stejném čase, přitom ale existuje pouze jedna verze daného dokumentu. Zajímavé je, že jeden dokument může na Blockchainu spravovat neomezený počet lidí a systém to zvládne.“