Kryptosvět je plný mrtvých projektů – znáte některé z nich?

Technologie blockchain je jen nástroj, který by měl řešit nějaký problém, nemůže být cílem celého projektu.

Tip: Pojďte se s námi vzdělávat a vzdělejte i své okolí, zašlete známým tento článek s českou BTC knihou v PDF zdarma!

Decentralizace kam se podíváš

V roce 2017, kdy vše, co se týkalo kryptoměny a blockchainu, vypadalo stále svěže a zajímavě, se zdálo, že bez nového „revolučního“ projektu nebo nápadu neuplyne jediný den. Decentralizovaný finanční systém, decentralizovaný sledovač torrentů, decentralizovaný systém kancelářské dokumentace. Decentralizované, decentralizované, decentralizované.

Projekty o ničem

Nadměrné používání výrazů jako „transparentní“, „distribuované“ a „založené na blockchainu“ brzy způsobilo, že většina tiskových zpráv vypadala podobně. Čím blíže jsme se dostali k vrcholu ceny Bitcoinu na konci roku 2017, tím absurdnější byly názvy nových projektů. Ale jiné se tvářily poměrně seriózně. Níže je uvedeno několik z nich, ale ve skutečnosti jsou jich už stovky.

Telegram Open Network nebo TON

Koncem roku 2017 a začátkem roku 2018 bylo oznámeno, že Telegram plánuje spustit vlastní blockchainovou platformu a nativní kryptoměnu.

Mince TON, známé také jako gramy, měly být založeny na Telegram Open Network s blockchainem TON v jádru platformy. Ve whitepaperu projektu představili vývojáři tuto budoucí minci jako potenciální standardní kryptoměnu, kterou půjde použít pro pravidelnou výměnu hodnot v každodenním životě.

Zatímco bitcoiny (BTC) byly považovány za „digitální zlato“ a Ethereum bylo platformou pro prodej tokenů, tato nová kryptoměna TON by byla náhradou za tradiční peníze a tradiční platební systémy, jako jsou Visa a Mastercard. Podle whitepaperu postrádaly ostatní kryptoměny vlastnosti potřebné k přilákání masového spotřebitele. Na druhé straně by Telegram byl schopen implementovat systém vhodný pro hromadné použití, vzhledem k jeho odbornosti v šifrovaném distribuovaném ukládání dat, zkušenostem s vytvářením uživatelsky přívětivých rozhraní a enormní uživatelské základně.

Znělo to dobře, ale jen dokud jste si nepoložili otázky jako: Proč by Telegram měl implementovat tento nový finanční systém a ne nějakou společnost se zkušenostmi v odvětví finančních služeb? Jak by bylo možné odlišit tuto novou měnu od jiných podobných produktů? Jak by to mohlo být lepší než tradiční finanční systémy implementované velkou centralizovanou společností?

Nebyly poskytnuty žádné odpovědi. Počáteční nabídka mincí Telegramu, zahájená v roce 2018, však měla obrovský úspěch. Společnost dokázala získat 1,7 miliardy dolarů z investorských fondů ve dvou kolech prodeje soukromých tokenů, a to bylo opravdu slibné.

Ale neskončilo to dobře. 12. května 2020 Pavel Durov oznámil, že Telegram oficiálně ukončí své zapojení do projektu po dlouhém právním boji s Komisí pro cenné papíry Spojených států. Společnost zřejmě neměla právní zajištění, potřebné k realizaci takové ambiciózní myšlenky. Svou roli s největší pravděpodobností hrály také technické potíže a silná konkurence na trhu.

Wiki token

Další takový mrtvý projekt, jehož základem je nesoudržný, nepromyšlený nápad.

Wiki token (WIKI) byl token, založený na Ethereu, kompatibilní s ERC-20 a navržený k použití jako platební prostředek na takzvané Crypto University. Tato budoucí platforma postavená na projektu Bitcoin Wiki byla popsána jako zcela nezávislý, decentralizovaný vzdělávací systém bez cenzury.

Učební kurzy pro Crypto University měly být vytvářeny členy komunity tohoto projektu. Za psaní článků a vytváření kurzů by tito členové získali dříve zmíněné tokeny Wiki ERC-20. Tyto tokeny by byly uvedeny na různých kryptoburzách a mohly by být utraceny na dalších kurzech Crypto University.

Tak co bylo s tímto projektem špatně? Za prvé, jaký druh tajných znalostí existuje v průmyslu kryptoměn, že by měl být distribuován pomocí platebních systémů založených na tokenech? Jak by konkuroval jinému obsahu, který je k dispozici zdarma?

Hodnota vzdělávacího produktu obvykle závisí na pověsti jeho tvůrců. Po absolvování kvalitního vzdělávacího kurzu studenti obvykle obdrží certifikáty, uznávané společnostmi a vzdělávacími institucemi. Všechny tyto faktory zvyšují hodnotu kurzu a díky nim jsou lidé ochotni za to zaplatit.

Projekt tokenů Wiki zase nemohl nabídnout nic z výše uvedeného. Žádná spolupráce s velkými institucemi nebo renomovanými pedagogy. Zvolená vysoce specializovaná oblast odborných znalostí (kryptoměna a blockchain) navíc znamenala nepřítomnost pedagogických odborníků, kteří by potenciálně mohli vytvářet hodnotný vzdělávací obsah. Proč by to mělo být lepší než bezplatná videa z YouTube nebo snadno dohledatelné články na internetu?

To, co zde vidíme, je jen další technické provedení pochybného obchodního nápadu. Tým, který neměl ani promyšlený koncept, ani produkt, spěchal na jeho implementaci pomocí módní technologie. Výsledkem je technický obal bez obsahu a zájmu mimo blockchainovou hysterii.

Od října 2020 již web projektu není k dispozici a jeho účty na sociálních médiích jsou již několik let mrtvé.

Závěr

Výše uvedené projekty ve skutečnosti nenabízely nic kromě technického provedení, které bylo v té době módní. Prostě se úspěšně svezly na vlně popularity blockchainu, bez průzkumu trhu nebo publika, nebyly schopny nabídnout potenciálnímu zákazníkovi žádnou smysluplnou hodnotu.

Jedno z klíčových marketingových pravidel: Prodejte problém, který chcete vyřešit, nikoli produkt, který nabízíte. Vývojáři produktů by měli vždy nejprve myslet na potřeby spotřebitelů. Jinak riskují, že skončí stejným způsobem jako vývojáři výše zmíněných projektů – vytvoří pouze obal produktu, který nemá žádnou skutečnou hodnotu.