Trhy pod lupou: Inflace zkouší trpělivost investorů, cena bitcoinu pod tlakem

V polovině týdne to vypadalo, že burzovní trhy nic nezastaví. Očekávané zveřejnění údajů o inflaci dopadlo lépe, než se čekalo, a investoři se těšili na téměř jisté snižování úrokových sazeb. Na konci týdne se však objevil drobný problém v podobě vývoje cen výrobců, který vše změnil. Základní lekce pro investory zůstává stejná: v současném rozkolísaném prostředí trhů je třeba vyvarovat se dlouhodobých předpovědí.

Pro připomenutí – na začátku roku 2024 většina renomovaných analytiků vášnivě diskutovala, zda bude následovat osm, nebo dokonce dvanáct snížení sazeb v řadě. Projekce byly odvážné, ale realita, jak víme, byla jiná. Nyní není jasné, jaké budou sazby na konci roku.

Prozatím se můžeme držet projekce americké centrální banky (Fed), která předpokládá dvě snížení sazeb do konce roku. I tato předpověď se však může změnit. Závěr je tedy jasný: na nic se nespoléhejte. Jako důkaz si projdeme zveřejněné makroekonomické údaje.

Inflační rébus

Začněme u dlouho očekávané inflace. V červenci 2025 zůstala meziroční inflace ve Spojených státech stabilní na úrovni 2,7 %, což bylo mírně lepší než očekávání trhu, který predikoval 2,8 %. Na měsíční bázi růst cen zpomalil na 0,2 %.

Naproti tomu „jádrová“ inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, zrychlila na 3,1 %, což je nejvyšší tempo od jara 2025. Ve srovnání s červnem vzrostla tato složka o 0,3 %. Pro finanční trhy byla klíčová zpráva, že celková inflace dopadla příznivěji, než se čekalo.

V důsledku toho se inflační očekávání výrazně změnila. Nástroj FedWatch začal ukazovat 99% pravděpodobnost snížení sazeb, což trhy považují za téměř jisté. Jádrová inflace, která neklesá, však zůstává opomíjená.

Z makroekonomického hlediska je právě jádrová inflace problémovější, protože obecná inflace je značně volatilní, zejména kvůli kolísavým cenám ropy. Rostoucí jádrová inflace naznačuje přetrvávající cenový tlak, a to i navzdory pokračující restriktivní měnové politice Fedu.

Po zveřejnění údajů o inflaci si trhy oddechly a zažily optimistickou seanci. To ale nebylo vše. Scott Bessent v médiích nastolil otázku, proč nezkusit snížit sazby rovnou o 50 bazických bodů.

Tato myšlenka se odrazila i v nástroji FedWatch, kde se začala objevovat nenulová pravděpodobnost této možnosti. Trhy a americký prezident Donald Trump mají v tomto směru společný cíl: co nejnižší sazby. Problém však přišel se zveřejněním indexu cen výrobců, který zpochybnil dopady celkového vývoje.

Vývoj cel a dopady na trhy

Výběr cel v červenci 2025 dosáhl 29,6 miliardy dolarů za jediný měsíc, což představuje meziroční nárůst o více než 300 %. Od 2. srpna se očekává další výrazné zvýšení cel, například na švýcarské zboží ve výši 39 %. Hovoří se také o možných sektorových clech na polovodiče či léky.

Z těchto čísel plyne jediné: firmy musí přijmout strategii Donalda Trumpa, protože americký trh je pro ně klíčový a ignorovat ho není možné. V dlouhodobějším horizontu mohou hledat alternativy, jako je relokalizace výroby do USA, zvýšení produkce v zemích s nižšími cly nebo nalezení jiných trhů. V současnosti však firmy nemají jinou možnost než platit cla.

Otázkou zůstává, do jaké míry se zvýšená cla promítnou do koncových cen. Názory se liší. Klíčovým faktorem je existence americké konkurence. Pokud americká alternativa existuje, dovozci budou nuceni tlačit ceny dolů, což podporuje Trumpovo přesvědčení, že cla mohou vést ke snížení cen. Pokud však americká konkurence chybí, náklady se přenesou na spotřebitele. To se týká i výrob, které závisí na dovozu.

Firmy platí zboží dráž

Index cen výrobců (PPI) ukázal neočekávaně vysoký růst nákladů amerických firem. Ačkoli je situace předvídatelná, rostoucí náklady se dříve či později projeví ve vyšších cenách pro spotřebitele. Pokles inflace v nadcházejících měsících je proto nepravděpodobný – ceny budou nadále růst.

Tato zpráva krátce vyděsila trhy, protože rostoucí ceny signalizují nižší pravděpodobnost snížení úrokových sazeb. Nástroj FedWatch ukázal, že možnost snížení sazeb o 50 bazických bodů zmizela a mírně vzrostla pravděpodobnost zachování aktuálních sazeb. Trhy tuto možnost zatím neberou vážně, ale vše se může změnit po zasedání centrálních bankéřů v Jackson Hole.

Trhy zpočátku reagovaly nervózně, protože vysoká inflace PPI není dobrá zpráva. Krátce poté však opět rostly, díky očekávání zářijového snížení sazeb. Pokles o 25 bazických bodů však nic zásadního neřeší. Trhy pohání nezastavitelný optimismus, kdy každá negativní zpráva je rychle zapomenuta. Přesto se objevilo varovné znamení na dluhopisovém trhu.

Minulý týden byl jedním z mála, kdy současně rostly ceny akcií i výnosy amerických dluhopisů. To je neobvyklé, protože akcie a dluhopisy obvykle fungují jako spojené nádoby. Dluhopisový trh naznačuje vyšší inflační očekávání v následujících letech, zatímco akciový trh se soustředí na bezprostřední pokles sazeb.

Příčina nezdolného optimismu

Optimismus trhů má reálný základ – vysokou koncentrovanost. Dvě společnosti, Nvidia a Microsoft, tvoří přes 15 % indexu S&P 500 a mají větší vliv na jeho vývoj než 320 menších firem dohromady.

Společně s dalšími firmami z „Magnificent Seven“ dosahuje jejich váha 35 %. Index S&P 500 je pravidelně aktualizován podle tržní kapitalizace, a proto rostoucí hodnota těchto technologických gigantů zvyšuje jejich vliv.

Pro investory to znamená, že dokud bude zájem o umělou inteligenci růst, trend zůstane silně býčí. Propad trhu by nastal pouze při radikální změně pohledu na ceny technologických gigantů, i kdyby reálná ekonomika čelila problémům.

Akcie Nvidie se aktuálně obchodují s poměrem P/E 58,13, což je velmi vysoká hodnota. Někteří namítají, že růstový potenciál Nvidie je stále značný – například akcie Palantiru ukazují, že bublina se může dále nafukovat. Na druhou stranu, investoři s dlouhodobou perspektivou by již nyní měli být opatrní. Výsledky Nvidie za srpen budou klíčové.

Nikdo nepochybuje o růstu jejich tržeb, ale otázkou je, zda akcie s tak vysokým P/E neskýtají očekávání příliš ambiciózních výsledků. Probíhající výsledková sezóna ukázala, že investoři nejsou spokojeni s výsledky, které pouze splní očekávání analytiků.

I případné zklamání však nemusí mít dlouhodobý dopad – investoři Nvidii sledují s cílem nakupovat při výprodejích, což se dosud vždy vyplatilo. Ke změně trendu by byla potřeba výrazně negativní zpráva ze sektoru umělé inteligence.

Akciové indexy: Vyhlídka na nižší sazby funguje

Vývoj největších akciových indexů za uplynulý týden potvrzuje, že očekávání nižších úrokových sazeb působí na trhy jako silný stimulant. Pro investory je to dobrá zpráva, ale je třeba zůstat připraven na scénář, kdy se americká centrální banka (Fed) rozhodne jinak.

Předseda Fedu Jerome Powell nadále vystupuje velmi opatrně. Pokud na sympoziu v Jackson Hole zaujme jestřábí tón, může to signalizovat komplikace. Spoléhání se pouze na jednu variantu může být na akciových trzích rizikové.

Asijské trhy vykázaly solidní růst. Japonský index Nikkei rostl již druhý týden v řadě a minulý týden přidal 3,73 %. Šanghajská burza vzrostla o 2,02 %, zatímco hongkongská burza zaznamenala mírnější růst o 1,65 %.

V Evropě panoval střídmější optimismus. Nejvýrazněji posílila francouzská burza se ziskem 2,33 %. Německý DAX vzrostl o 0,81 %, zatímco britský FTSE přidal jen 0,47 %, což nepřekvapilo.

Americké trhy uzavřely týden silněji. Obavy z inflace nebyly natolik silné, aby odradily investory od nákupů. Technologický Nasdaq vzrostl o 0,80 %, což je významné, protože se pohybuje na rekordních hodnotách, stejně jako další americké indexy. Index S&P 500 přidal 0,94 % a průmyslový Dow Jones zaznamenal nejlepší výkon s růstem o 1,74 %.

Kryptoměny: Cena bitcoinu pod tlakem

V době psaní článku dosahovala cena bitcoinu 115 038 dolarů, což představuje týdenní pokles o 2,35 %. Vývoj potvrdil, jak silně očekávání úrokových sazeb ovlivňují kurz bitcoinu.

Po zveřejnění údajů o obecné inflaci a výrocích Scotta Bessenta o možném výrazném snížení sazeb bitcoin i další kryptoměny rostly. Když se však očekávání změnila na pouhých 25 bazických bodů a rostla pravděpodobnost zachování současných sazeb, bitcoin se dostal pod tlak.

Tento tlak posílila zpráva, že americké ministerstvo financí zatím neplánuje nákup bitcoinu do strategických rezerv. Cílem je pouze držet stávající bitcoiny a kryptoměny, což fanoušky kryptoměn zklamalo a neposílilo jejich důvěru.

Závěr: Co sledovat příští týden?

Na začátku týdne budou zveřejněny klíčové údaje o americkém trhu s nemovitostmi, které přitahují pozornost investorů i analytiků. Tyto statistiky jsou důležité zejména v kontextu varování investora Raye Dalia, který považuje realitní trh za rizikový kvůli přetrvávajícím nejistotám.

Navzdory vysokým úrokovým sazbám u hypoték, které zvyšují náklady na financování, zůstává poptávka po nemovitostech silná. Ceny domů a bytů rostou i přes klesající kupní sílu obyvatelstva, což vyvolává obavy o udržitelnost tohoto trendu. Někteří analytici varují před možným ochlazením trhu v případě zpomalení ekonomiky, zatímco jiní očekávají, že nízká nabídka bude ceny nadále tlačit vzhůru.

Ve stejném týdnu se v Jackson Hole uskuteční každoroční ekonomické sympozium pořádané Fedem. Tato událost shromažďuje centrální bankéře, ekonomy a investory z celého světa.

Největší pozornost bude věnována pátečnímu projevu předsedy Fedu Jeroma Powella, jehož slova mohou výrazně ovlivnit finanční trhy. Jestřábí tón, naznačující pokračování přísné měnové politiky nebo zvyšování sazeb, by mohl vyvolat volatilitu na akciových, dluhopisových a měnových trzích. Naopak holubičí tón by mohl trhy uklidnit a podpořit růst rizikových aktiv.

Tento týden přinese také čtvrtletní výsledky významných společností, jako jsou Palo Alto Networks, Home Depot, Analog Devices a Walmart. Tyto zprávy poskytnou cenné informace o spotřebitelském chování a finanční situaci Američanů.

Výsledky Walmartu mohou odhalit, jak domácnosti zvládají rostoucí životní náklady, zatímco Palo Alto Networks ukáže poptávku po technologiích v oblasti kybernetické bezpečnosti. Silné výsledky by mohly posílit důvěru investorů, zatímco slabší čísla by mohla signalizovat zpomalení v některých sektorech ekonomiky.