Čínské hlavní město Peking představilo doposud svůj největší blockchainový plán, podle kterého se má do roku 2022 stát blockchainových centrem. Tato informace je součástí 145 stránkového dokumentu, který mimo jiné hovoří i o vytvoření fondu zaměřeného na podporu blockchainových startupů.
Plány Pekingu
Peking tak směle pokračuje ve svých ambicích v oblasti blockchainu a představuje plány na systém řízení založený na této technologii pro jeho správu. Čínské hlavní město hodlá vybudovat systém digitální správy, vytvořit cesty pro sdílení údajů mezi agenturami a podniky a umožnit spolupráci napříč regiony.
To vše pak má probíhat na národní blockchainové platformě. Je to první malý krok k tomu, aby se Peking stal do roku 2022 globálním blockchainovým centrem.
Využití blockchainu
V tomto dokumentu bylo identifikováno celkem dvanáct případů použití. Sahají od zavádění blockchainových aplikací na letištích, přes cla až k finančním platformám pro malé podniky a obecné komunální a vládní služby pro občany.
Přístavům a celním orgánům budou data sdílena prostřednictvím centrální účetní knihy, což bude eliminovat dlouhé čekací doby spojené se současnými digitálními a papírovými alternativami. Řešení pro podnikové bankovnictví a fakturaci zajistí ověřování identity a sledování refundací.
Na základě tohoto dokumentu budou mít malé a střední podniky lepší přístup ke kapitálu pro své subjekty, zatímco věřitelé budou řídit rizika prostřednictvím účetní knihy.
Co se týče e-governance, dokument uvádí, že více než 100 vládních agentur bude provádět blockchainovou správu čehokoli od high-tech podniků až po dávky v nezaměstnanosti.
To není ale ani zdaleka všechno. V pozdějších fázích vývoje zahrnuje tento plán i výhody pro soukromé společnosti. Bude vytvořen rovněž fond zaměřený na podporu blockchainových startupů, bude vytvořen systém školení pro talenty a rovněž budou vytvořeny vývojové blockchainové parky.
Velké čínské ambice
145 stránková agenda je zatím tou největší v Pekingu. Je vidět, že toto město následuje blockchainové úsilí po vzoru dalších čínských technologických center, jako jsou Shenzhen, Hainan nebo Hangzhou.
Tento vývoj přichází asi týden poté, co čínský digitální jüan podstoupil testování v aplikaci pro sdílení jízd Didi Chuxing, který je často označován jako čínský Uber. Didi testuje digitální jüan jako platební prostředek na své aplikaci, která slouží více než 550 milionům uživatelů. Je to téměř 40% z 1,4 miliardy obyvatel Číny. Platforma Didi je jednou z prvních komerčních aplikací blockchainu v Pekingu.
Závěr
Technologie blockchainu stojí v čínském pětiletém plánu na prvním místě a dlužno dodat, že se země od svých ambicí zatím nijak neodchyluje. Od loňského projevu, ve kterém čínský prezident Si Ťin-pching vychvaloval přednosti blockchainu, zaměřila země svou pozornost právě na tuto technologii. Vždyť také čínské firmy dominují globálním blockchainovým patentovým aplikacím.
V současné době existuje v Číně více než 45 000 registrovaných blockchainových společností, přičemž ministerstvo lidských zdrojů a sociálního zabezpečení země přidalo pracovní místa v blockchainu do svého oficiálního seznamu zaměstnání.
