Základním kamenem kryptoměn je technologie blockchain, se kterou přišel jako první Bitcoin. Tato technologie vyžaduje počítačový výkon na ověřování jednotlivých transakcí. Nebo aspoň takto je nejčastěji těžba definována. Když se ale podíváme pozorněji, zjistíme, že ověřování transakcí u Bitcoinu je značně jednoduchý proces a zvládne ho bez problému i mobilní telefon. Následuje tedy otázka, z jakého důvodu je k těžbě Bitcoinu používáno obrovské množství specializovaných zařízení, které mají společně spotřebu dnes přibližně 3,93 GW za hodinu? Pro porovnání se jedná o ekvivalent spotřeby 1300 rodinných domů za jeden rok.

Těžba kryptoměn (mining) a její typy

1. Proof of Work (POW)
2. Proof of Stake (POS)
3. Masternody
4. Ostatní

První typ, Proof of Work, je právě stejným typem, jaký používá blockchain Bitcoinu. Na tento typ se používají velmi výkonná zařízení (grafické karty, ASICy), která jsou i energeticky velmi náročná. Podrobně se na tuto problematiku podíváme dále.

Druhý typ, Proof of Stake, funguje trošku odlišně. Tento typ se netěží na grafických kartách nebo asikách, ale přímo v peněženkách osob, které již tuto měnu vlastní, a velikost odměny se určuje podle počtu mincí, které daná osoba na peněžence má.

Třetí typ, Masternody, funguje jako nadstavba na současnou síť. Jeden z nejznámějších je Darkcoin, dnes znám jako DASH. Pro vytvoření maternodu potřebujete specifické množství mincí zamknuté na peněžence a používané pro anonymní transakce v dané síti. U Dashe se jedná o 1000 dashů (150 000 USD). Když pak někdo chce poslat anonymní transakci, pošle ji přes masternody, kde se rozpadnou mezi velké množství transakcí mezi masternodama, a dojde tím k vytvoření (víceméně) anonymity.

Čtvrtý typ, Ostatní, jsou spíše okrajové možnosti, jak těžit. Příkladem je plánovaný DOGE-ETH bridge, kde se budou ověřovat transakce mezi peněženkou s DOGE a ETH smart kontraktem a umožňovat přesun mincí z DOGE blockchainu na Ethereum, kde bude v podobě tokenu.  

Na čem se dá těžit kryptoměny

1. Procesor
2. Grafická karta
3. FPGA
4. ASIC

Procesor je nesmírně univerzální výpočetní jednotka. Většina měn na něm začínala. Jakmile se podařilo vytvořit program, který dokázal danou měnu těžit na grafických kartách, od těžby na procesorech se hodně ustoupilo. Následovalo FPGA a skok na ASICy, jaké známe dnes. ASIC je zařízení specializované na těžbu konkrétního algoritmu a dosahuje velmi vysoký poměr mezi spotřebovanými watty a výkonem. Nevýhodou je, že ho nelze přepínat na odlišné algoritmy.

Existují měny, které jsou CPU-only, tj. jsou jen pro procesor, a kdykoliv se objeví program na těžbu na grafických kartách, hned se měna upravuje tak, aby nebyla na grafiku vhodná. Těchto měn je ale velmi málo.

Velké množství altcoinů se dnes těží na grafických kartách. Jakmile vznikne ASIC pro danou měnu, grafické karty ustoupí nebo vývojáři dané měny provedou zásah a změní těžbu tak, aby nebyla pro daný ASIC vhodná. Příkladem je Monero, kde je již 10. verze (Monero_r).

První ASIC, na kterém jsem těžil, byl Antminer S1. Toto zařízení přestalo být ziskové přibližně měsíc po doručení k nám, a kdybychom ho zapojili o týden později, nikdy by se nám investice do něj nevrátila. Od toho okamžiku do dneška se jedná o těžítko na těžbu nevhodné (nepočítám případ, kdy by se kradla elektrická energie).

Pro zhodnocení, zda je těžba mrtvá, nebo ne, potřebujeme dvě věci

1. Pochopit jak funguje těžba
2. Podívat se na ekonomiku těžby

Pro jednoduché vysvětlení si vytvoříme vzorovou měnu s názvem Bitcoin Příklad 1 (zkratka BP1) s těmito parametry:

• Délka bloku: 10 minut
• Počet bloků za den: 144 bloků (6 bloků za hodinu * 24 hodin)
• Odměna za blok: 50 BP1
• Průměrný počet transakcí v bloku: 5
• Průměrný počet čekajících transakcí na zpracování pro každý blok: 5
• Cena 1 ks BP1: 0,1 USD
• Počet stejně výkonných počítačů v síti 99 + 1 náš (celkem 100 ks)
• Hodnota 1 počítače: 650 USD
• Spotřeba 1 počítače za den: 2,4 USD
• Stáří sítě: 1 rok (tj. existuje 52560 bloků = 144 bloků * 365 dní)
• Obtížnost těžby: hash začínající třemi nulami „000“
• Algoritmus: zjednodušený SHA256 (jako Bitcoin)

Poznámky: Počítače jsou všechny stejné, mají stejnou spotřebu, jsou na internetu, těží stejnou věc, jsou stejně nastavené. Pro vysvětlení berme, že ostatní parametry jsou všechny ve shodě.

Budoucí těžař si pořídil 1 počítač za 650 USD včetně DPH, nastavil ho a připojil k internetu. V síti již bylo dalších 99 počítačů, takže celkem pracovalo 100 počítačů. Nyní se pustíme do těžby.

Jak funguje těžba kryptoměn?

Krok 1: Ověření transakcí

Náš nově připojený počítač se podívá na transakce, které čekají na zpracování a zjistí, že jich tam je 5. Vezme si je, ověří je a dojde k závěru, že všechny transakce jsou v pořádku.

Pokud by nebyla některá z transakcí v pořádku, byla by zamítnuta a vymazána.

Krok 2: Vytvoření hashe bloku

Náš počítač následně vezme ověřené transakce, přidá k nim předchozí finální hash bloku a vytvoří nový hash.

Tento hash vypadá například takto:

66976fab6170b01c4a6544442d432389b2eaace3fd8e6d49207552

Pokud by toto byl finální hash bloku, tak by nesplňoval podmínku obtížnosti (máme ji nastavenou, že hash musí začínat třemi nulami) a počítač by musel čekat, až dorazí další transakce, kterou přiřadí ke stávajícím a vytvoří z nich nový hash a doufat, že se náhoda sejde tak, aby splňoval výše zmíněnou podmínku. Proto je sem vložen další krok, kde se k tomuto hashi přiřadí náhodné číslo nazvané nounce, z čehož se vytvoří finální hash.

Krok 3: Vložení nounce

Nyní přichází nejnáročnější část na počítačový výkon. Hledání správné nounce.

Nounce: 10215

Finální hash: 08f24525d42a1fbb819fae56c415ef92a200aa2ba6544442d43238

Tento hash nesplňuje podmínku (tři nuly), proto je zvolena jiná nounce.

Nounce: 65877742

Finální hash: 00044442d432389b2eaace3fd8e6d49207552f280026e5370cfe0e

V tenhle okamžik se povedlo najít finální hash, který splňuje podmínku. Díky tomuto hashi náš počítač obdrží odměnu ve výši 50 BP1 a hash je odeslán do sítě.

Krok 4: Další blok

Počítač se opět podívá na čekající transakce, a začne od kroku 1.

Stále Ti přijde, že je těžba záležitostí pouze ajťáků? V Crypto Kingdom našim partnerům připravujeme komplexní školení, kde těžbě, jejím rizikům a potenciálu porozumí úplně každý. Navíc se za Tebe postaráme o kompletní správu Tvých strojů a nastavení těžby.

Chci těžit s vámi!

Ekonomika těžby

První dva měsíce bude těžba vypadat následovně:

• Náš počítač je v síti 100 počítačů s stejným výkonem, takže podle statistiky a parametrů měny, náš počítač najde 1 ze 100 bloků.
• Denně se v PB1 vytvoří 144 bloků, náš počítač tedy najde průměrně 1,44 bloku denně.
• Za každý blok obdrží 50 BP1, tj. celkem 72 BP1 za den.
• Hodnota BP1 je 0,1 USD, takže celkový příjem je 7,2 USD za den. Spotřeba elektrické energie je 2,4 USD. Zisk je tedy 7,2 – 2,4 = 4,8 USD/den.
• Pořizovací cena stroje 650 USD, takže návratnost zařízení je 135,4 dní (~4,35 měsíce).

Pokud by se nic nezměnilo, tak jsou čísla velmi příznivá a nákup počítače na těžbu by byl hodně zajímavý. Problém nastane v okamžiku, kdy si této příležitosti všimne větší množství lidí a rozhodnou se investovat do počítačů. My nebudeme mít 1 ze 100 počítačů, ale třeba 1 z 200 počítačů, pak by ekonomika 3. a 4. měsíce vycházela:

• Náš počítač najde 1 ze 200 bloků.
• Denně v PB1 se vytvoří 144 bloků, náš počítač tedy najde průměrně 0,72 bloku denně.
• Za každý blok obdrží 50 BP1, tj. celkem průměrně 36 BP1 za den.
• Hodnota BP1 je 0,1 USD, takže celkový příjem je 3,6 USD za den. Spotřeba elektrické energie je 2,4 USD. Zisk je tedy 3,6 – 2,4 = 1,2 USD/den.
• Pořizovací cena stroje 650 USD, takže návratnost zařízení je 541 dní (~ 18 měsíců).

Tento stav by trval jeden měsíc a následně by se objevila technologická novinka a cena BP1 vyrostla na 0,3 USD/kus. Pak by 5. měsíc vycházel následovně:

• Náš počítač najde 1 ze 200 bloků.
• Denně v PB1 se vytvoří 144 bloků, náš počítač tedy najde průměrně 0,72 bloku denně.
• Za každý blok obdrží 50 BP1, tj. celkem průměrně 36 BP1 za den.
• Hodnota BP1 je 0,3 USD, takže celkový příjem je 10,8 USD za den. Spotřeba elektrické energie je 2,4 USD. Zisk je tedy 3,6 – 2,4 = 8,4 USD/den.
• Pořizovací cena stroje 650 USD, takže návratnost zařízení je 77 dní (~ 2,5 měsíce).

Protože návratnosti vycházejí moc hezky (2,5 měsíce) a BP1 nám stále roste na ceně (z 0,1 vyrostl na 0,3 USD) rozhodne se velké množství lidí nakoupit počítače a těžit. Počítače jsou ale nedostupné a dorazí se zpožděním 2 měsíců. V těchto dvou měsících se výrazně zhoršil sentiment okolo kryptoměn a BP1 klesla z důvodu nedodržení milníků roadmapy zpět na 0,1 USD za kus. Situace bude vypadat pro 8. měsíc takto:

• Náš počítač najde 1 ze 1 000 bloků.
• Denně v PB1 se vytvoří 144 bloků, náš počítač tedy najde průměrně 0,144 bloku denně.
• Za každý blok obdrží 50 BP1, tj. celkem průměrně 7,2 BP1 za den.
• Hodnota BP1 je 0,1 USD, takže celkový příjem je 0,72 USD za den. Spotřeba elektrické energie je 2,4 USD. Zisk je tedy 0,72 – 2,4 = – 1,68 USD/den.
• Pořizovací cena stroje byla 650 USD, takže návratnost zařízení je nikdy, zařízení je ve ztrátě.

Nyní si udělejme přehled:

Toto byl jen ukázkový příklad, na kterém se dala udělat demonstrace, jak se trh mění a že není možné počítat návratnost jen z aktuální výnosnosti.

Věděl jsi, že při těžbě s Crypto Kingdom neriskuješ, že nastanou ztrátové měsíce, protože pokud nastanou, uhradíme celou ztrátu za Tebe?

Chci těžit bez rizika ztrátových měsíců.

Udělejme si ještě jeden model, a to případ, kdy se prodá BP1 jen na elektřinu a zbytek se nechá. Pak to vychází následovně:

Pokud by se počítač pořídil na začátku 1. měsíce a mince se prodaly v 7. měsíci, celkový zisk by byl 6 120 BP1 * 0,3 USD = 1 836 USD.

Pokud by se mince prodávaly každý měsíc a žádné mince, by se nedržely, vstup opět ve 2. měsíci, zisk v 7. měsíci by byl 1 116 USD.

V obou případech je zaplacen stroj. To se nedá říct o investorovi, co do těžby vstoupí na začátku 7. měsíce. Protože byla vysoká poptávka po strojích a ty byly nedostupné, cena stroje vzrostla na 1000 USD, pro jednoduchou kalkulaci to bylo 1000 USD náklad / 252 USD zisk = 4 měsíce návratnost. Jenže od osmého měsíce bylo v síti strašně moc strojů, odměna byla malá a bylo nutné přepnout na něco jiného, co je aspoň trošku v zisku. Pokud majitel počítače držel vytěžené BP1, tak zjistil, že cena začala postupně klesat z 0,3 zpátky na 0,1 USD/kus. Takže tam, kde měl 252 USD za měsíc zisk, tj. 840 mincí, má najednou jen 84 USD/měsíc.

Nyní přišla deprese, strach, pochyby. V ulicích teče krev.

Máme konec roku 2014, těžba přestala být profitabilní, krypto končí, objevují se články, že se podíváme na 1/50 ceny a že krypto má to nejlepší za sebou. Počkat, chtěl jsem říct 2018. Ne, možná to bylo 2011? Ono se to pořád opakuje dokola, tak jeden ztratí trošku přehled.

Otázka: To všechno zní strašně hezky, ale kdy zase Bitcoin vyroste na 20 000 USD.

Výše zmíněný příklad nebyl vzhledem k BTC, ale k Ethereu. A výnosnost těžby Etherea vychází následovně:

Otázka: Počkat, ten největší růst v roce 2017/2018 byl vlastně nejmenší peak výnosnosti od roku 2016?

Přesně tak. Pokud by někdo koupil těžební počítač začátkem roku 2016 za 60 000 Kč a mince držel přesně 2 roky, a pak je prodal, celkový zisk by byl 960 000 Kč. Pokud by s tím samým počítačem mince každodenně směňoval za USD, udělal by zisk 155 000 Kč. Pokud by mince prodal dneska, zisk by měl 106 000 Kč.

Otázka: Jak vypadalo, když se lidi pustili do těžby s vidinou 4 měsíců zisku?

Kompletně to vynechalo celý jeden cyklus a těžba jen klesala.

Otázka: No jo, ale nic takového jako ETH v minulosti nebylo, takže toto srovnávat s ostatním kryptem nemá smysl, ne?

Tak se podívejme třeba na Litecoin

Nebo Vertcoin

Nebo Dash

Shrnutí

Těžba PoW náročná není, náročné je hledání správného náhodného čísla (nounce) a vytvoření finálního hashe a právě na to se spotřebovává takové množství elektrické energie.

Proti tomu ziskovost těžby má dva faktory: počet počítačů, co hledá v síti a cena za jednu minci, například 1 BTC nebo 1 ETH. To, že dnes je návratnost 2 měsíce, 1 rok, 5 let je jen zajímavé číslo, které vám řekne, jaká by byla vaše návratnost, kdyby se současná situace nijak nezměnila. S tím ale určitě nemůžete počítat. O tom, za jak dlouho se stroj doopravdy vrátí to ale neříká vůbec nic. Průměrná návratnost za posledních 5 let při velmi konzervativním přístupu je 1 rok a 3 měsíce.

Díky naší mining laboratoři a spolupráci s týmem obchodníků i analytiků jsme ale schopni tyto faktory úspěšně predikovat, a dokonce si těžbu i předem otestovat. Proto téměř instantně přepínáme na těžbu kryptoměn, jejichž výnosnost je v daný čas největší. Chceš těžit s námi?

Co číst dále?

Grin – je tohle největší těžební příležitost roku 2019?