Osamělost – Proč se stále více lidí cítí osaměle a co s tím dělat

5
(5)

Občas se každý cítí osaměle. A je to normální věc. Osamělost je univerzální lidská emoce, kterou někdy prožívá každý. S postupem doby ovšem osamělých lidí stále přibývá a pocit osamělosti se stupňuje. Proč tomu tak je a co se s tím dá dělat?

Osamělost je v pořádku

Osamělost není samota. Člověk může být obklopen lidmi a cítit se osaměle. A pokud se cítíte osamělí, tak jste osamělí. Můžete být sami doma zavřeni s knihami a filmy a cítit se úžasně a stejně tak můžete být na party s přáteli a cítit se osaměle. Osamělost je čistě subjektivní pocit jako hlad. Pokud toužíte po blízkém kontaktu s lidmi, cítíte se osamělí a pokud vaše tělo potřebuje jídlo, dostanete hlad. Potřeba blízkosti ostatních lidí je základní biologická potřeba člověka.

Moderní výzkumy ukazují na fakt, že bezprecedentní procento populace se cítí velmi často osaměle. V Británii to je přes 60 % lidí ve věku od 18 do 34 let. V Americe zase proběhl výzkum, který zjistil, že ještě v roce 1980 měl běžných američan tři blízké přátele a v roce 2017 už to byli pouze dva blízcí lidé.  Ve Spojených státech se osaměle cítí 46 % celé populace.

Ačkoliv je osamělost běžná věc, tak její charakter se proměnil. Osamělost totiž u mnoha lidí přechází do chronické fáze, kdy se cítí osaměle téměř bez přestání. Ve společnosti se replikují mýty, že veselý člověk nemůže být osamělý, že lidé s dobrými sociálními schopnostmi tento problém nikdy nepotká, a že je omezen pouze na sociálně neschopné jedince. Jenže podle výzkumů se ukázalo, že sociální schopnosti v podstatě neovlivňují počet vztahů, které máme.

Osamělost na rovině hladu

Jak bylo řečeno na začátku, tak osamělost je jako hlad. Je to biologický ukazatel, že jedinci něco chybí. V jednom případě to je jídlo a v druhém jsou to blízké vztahy k ostatním lidem. Ale proč vlastně u lidí vzniká pocit osamělosti.

Jako druh jsme se vyvíjeli miliony let a jednou z našich největších zbraní byla spolupráce. Člověk byl slabší než mamut nebo šavlozubý tygr. Ale společně lidé dokázali přemoci jak tygra, tak i mamuta. Největší ohrožení pro lid dob minulých se neskrývala v přírodě, ale právě v jejich společnosti. Pokud vás vaše skupina odvrhla, tak byl váš osud zpečetěn.

Kryptoměnové projekty v problémech – Coinhive končí svou činnost pro nedostatek financí

A tak se vytvářel mechanismus v lidském mozku, který říkal, že pokud jste mimo skupinu lidí, budete se cítit špatně. Budete osamělí. Je to evolučně vytvořený pocit, který má zabránit lidem v tom, aby zůstali sami a zemřeli. A tak se stalo, že z lidí vyrostly sociální bytosti. Nutnost propojení s ostatními se tak stala součástí naší vlastní biologie.

Pro pochopení problematiky osamělosti je důležité pochopit, jak žili naši předci. Jedinec se obvykle narodil do skupiny čítající 50 – 150 členů. A s těmi následně strávil celý svůj život. Lov, péče o děti, budování příbytků nebo obrana vyžadovaly koordinaci mezi členy skupiny. Samotný člověk by nikdy nebyl schopen přežít natož se reprodukovat. A tak se reprodukovali ti, kteří nejlépe zapadali do společnosti. To mělo za následek např. rozvoj empatie, která je potřebná pro udržení větších společenských celků.

Pokud člen takového společenství nedokázal dobře číst náladu a sociální “vibe” daného společenství, mohl z něj být vyloučen. Toto vyloučení následně začalo působit bolest, která funguje jako prevence toho, aby člověk zůstal sám a zranitelný. Je to v podstatě varovný systém, který předchází tomu, aby byl člověk izolován.

Dnes už je vše jinak

Výše jsem popsal v hrubých obrysech, jak se vyvíjela osamělost (bolest z osamění) u lidského druhu. To by samo o sobě nebyl problém. Ten nastal až při překotném rozvoji společnosti. Kořeny našeho problému můžeme hledat v pozdní renesanci. Lidé pro sebe začali budovat nový svět, který se diametrálně odlišoval od toho tradičního. A do centra pozornosti se dostala vyzdvihovaná individualita člověka, která zastínila význam rodiny či vlastní sociální skupiny.

Komunity, které se budovaly stovky let, se začaly rozpadat. Tento posun významně urychlila industriální revoluce. Lidé se hromadně začali stěhovat do anonymních měst. A najednou je problém na světě. Lidé se potkávají stále méně a velká část vztahů se přenesla do odosobněného prostoru digitální komunikace.

A tady se dostáváme k našemu problému. Vznik chronické osamělosti se může přihodit téměř každému a to úplnou náhodou. Hodně studujete či pracujete, máte spousty povinností a přátelé a blízké odložíte na druhou kolej, protože je to jednodušší než např. změnit práci nebo odejít ze školy. Také musíte shlédnout seriály na Netflixu, videa na Yuotube a přečíst si zprávy a to vše sám. Jednoho dne pak zjistíte, že se cítíte osaměle a izolovaně.

V dospělém věku je ovšem relativně těžké nacházet nové, blízké přátele. A brzy se můžete dostat do spirály chronické osamělosti, ze které je nesmírně těžké odejít. Ale proč? Protože lidé kolem sebe začnou budovat bariéry, aby zabránili další bolesti. Fakticky jsou naše mozky stále téměř stejné jako před 50 000 lety, kdy se zformovaly do dnešní podoby.

Osamělost je nebezpečná

Stres z osamělosti je pro nás jako pro sociální bytosti velmi nebezpečný. Podle výsledků studie, která se věnovala problému osamělosti, se ukázalo, že je takováto dlouhodobá emoční zátěž nebezpečnější než obezita či kouření (podle studie se rovná nebezpečnost krabičce cigaret denně). Zrychluje se biologické stárnutí, nemoci se stávají nebezpečnějšími a imunitní systém slábne.

Hlavní problém je, že pokud se osamělost stane chronickou, tak přejde do fáze, kdy je schopna udržovat sama sebe v chodu. Sociální bolest působí na mozek jako hrozba. A pokud je člověk ohrožen, tak se spustí ochranné mechanismy. Najednou vnímáte své okolí jako něco nebezpečného. Přestanete věřit lidem okolo sebe a nebo ještě hůře… budete je považovat za hrozbu a očekávat od nich zlé úmysly.

Ethereum update – Analýza ETH/USD po forku Constantinopol

Dostanete se do obranného módu, který pozmění vaše vnímání světa. Podle studie Johna Cacioppa, který se zabývá epidemiologií, začnou chronicky osamělí lidé věnovat podstatně více času tomu, jak se druzí chovají. Zároveň ale ztratí schopnost správně interpretovat akce a pocity druhých lidí. To má za následek další prohlubování osamělosti, protože přestanete rozumět svému okolí.

Váš mozek přestane také dobře rozeznávat výrazy obličeje. Následně pak interpretuje neutrální výrazy ostatních jako útočné či nebezpečné. A to má opět za následek aktivaci obranných mechanismů a následné prohloubení osamělosti. A najednou je na světě neprostupný cyklus směřující k zásadním problémům.

Co dělat, když se cítíme chronicky osamělí?

Každý se tak někdy cítí, a pokud je to zřídkakdy, tak se nic neděje. Pokud se tak ovšem cítíte pořád, tak je potřeba s tím něco dělat. Osamělost se dá řešit mnoha způsoby. Ozvat se starým přátelům, snažit se trávit více času s lidmi, zlepšit svůj vztah s rodinou. Každý jsme jiný a každému bude sedět jiný přístup. Důležité je si problém uvědomit a pokusit se s ním pracovat.

Chronická osamělost může vést až k depresím a silným úzkostem. Pokud se někdo dostane do takového stavu, tak již nemusí být schopen si sám pomoci. A pak je na čase navštívit odborníka. Ať se jedná o terapeuta, psychologa či psychiatra. Stále bohužel existuje stigma okolo návštěv odborníků na psychiku, které mnohým zabrání ve vyhledání pomoci. Jenže najít si pomoc není nic špatného a rozhodně to není známka slabosti, nýbrž je to velmi statečná a odvážná věc. Stejně jako to bylo v případě souboje s mamutem, i v souboji s depresí potřebuje člověk pomoc ostatních.

Internetové komunity jsou problémem osamělosti ohroženy dvojnásob (trojnásob v případě kryptokomunity). Nejenže je internet emocionálně chladné místo, ale každý fanoušek kryptoměn jistě zažil situaci, kdy si nemůže promluvit už ani se svými přáteli o svém nadšení pro kryptoměny, zatímco rodina se obává, že přijdete o všechny peníze. I proto je právě kryptokomunita ohrožena osamělostí. Pokud se vás to tyká, nezoufejte si. Vždy se dá něco dělat. A pokud cítíte, že je vám opravdu špatně, vyhledejte odbornou pomoc nebo se alessoň poraďte s přáteli… prostě na to nebuďte sami!

Bitcoin (BTC)

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hlasujících 5

Buď první kdo článek ohodnotí

Přihlásit k odběru
Upozornit na
guest
8 Komentáře
nejstarší
Nejnovější S nejvíce hlasy
Zpětná vazba na text v článku
Zobrazit všechny komentáře
Fero

Je to smutný, prakticky jediní, kdo se u nás na ulicích vyskytuje v hloučku či skupině jsou Cigáni. My bílí chodíme většinou po jednom, občas po dvou, zakabonění a nevšímaví. Jasně, že je to dáno naším středoevropským klimatem, které nás formovalo mnohem delší dobu, než ex-kočovníky ze slunné Indie, ale stejně. Chovali se naši předci před sto-dvě stě lety a dál, stejně jako my dneska, nebo taky byli víc společenští? Každopádně v tomhle Cigánům trochu závidím, ti asi samotou moc netrpí.

Chose

U tých cigánov to presne vidieť ako je rodina dôležitá a to je presne to proti čomu tento systém brojí

tanja

Zvláštní jsem v osamněni rada. Nigdy se nenudim a rychle my beži čas.Problem nastava když jdu do společnosti(práce) to mně neskutučnym spůsobem výčerpava. 8 hodinová doba my pšípada jako věčnost. Akorát jsem u sebe všimla že pšestavam mluvit,ale víc gestikuluji. Mam trochu obavu z demenci.Chtěla bych zjistit jak to mají lide stejného raženi jako já. Pšedem děkuji.

North

Ťažko Vám môžem poradiť, nakoľko Vás nepoznám, 8 hodinová pracovná doba vie byť ale fakt veľa :-).
Možno by stačilo zmeniť prácu alebo skúsiť home office, ak je to možné.

Supermoto

Tak důležité téma a nakonec reklama na zasrané bitcoiny??? Jebe, ne?

samslav84

rozhodne nie reklama. TOto je stránka o kryptomenách a držíme sa tu témy 😉

spot_img