Blockchainová technologie se stále nachází ve velmi raném stádiu. Rozvíjející se průmysl kryptoměn a blockchainových produktů je z valné části založen na spekulacích o tom, jak je vlastně možné tento technologický pokrok reálně využít. Přesně v takovém terénu se z ničeho nic mohou objevit nápady, které potenciálně změní celou scénu.
Enter MimbleWimble
MimbleWimble je nejen slovíčkem, na kterém si v posledních pár týdnech řady krypto nadšenců lámala jazyk, je také velmi zajímavou a potenciálně nadějnou technologií, která by se teoreticky mohla dočkat úspěchu buďto samostatně, nebo alespoň jako „přídavek“ Bitcoinu.
První zmínky o MimbleWimble probíhaly neméně zajímavým stylem. Jednoho dne se na IRC chat roomu, kde se schází většina Bitcoin vývojářů, objevil neznámý uživatel pod nickem Tom Elvis Jedusor (francouzský anagram pro „Je suis Voldemort“). Hned na to odeslal link na Tor doménu a následně zmizel jako pára nad hrncem.
K překvapení uživatelů se pod linkem skrýval PDF dokument, ve kterém byl kompletně zformulovaný popis technologie MimbleWimble. Fanoušci Harryho Pottera ví, že se název shoduje s kouzlem, které bylo v čarodějnické sérii používáno k zauzlování jazyka nepřátel. Zde se však jedná o referenci ke schopnostem technologie MimbleWimble v oblasti zachování soukromí.
V čem spočívá naděje technologie MimbleWimble?
Tak za prvé, kryptografie, která podkládá tuto technologii, je něčím, co lze považovat za opravdový „cutting-edge“ a frontovou linii hranic moderní matematiky.
O opravdu hluboké vysvětlení veškerých aspektů technologie MimbleWimble se zde snažit nebudeme, technicky však nahlédneme alespoň na základní pilíře samotného MimbleWimble a také dvou nejdůležitějších projektů na něm postavených.
Pokusíme se tedy alespoň částečně vysvětlit, co může MimbleWimble blockchain scéně nabídnout a jak ji může změnit.
První zmínkou by dozajista měly být, alespoň ve srovnání s Bitcoinem, zcela odlišné funkce v oblasti soukromí.
MimbleWimble používá k dosažení absolutně anonymních transakcí hned několik kryptografických triků. Ve výsledku tedy nelze zjistit, kdo s kým transakce provádí a kolik jednotek měny bylo mezi uživateli vyměněno.
Nekonečná škálovatelnost MimbleWimble?
Dalším revolučním konceptem je v případě technologie MimbleWimble možnost „zahodit“ předchozí stavy a záznamy transakcí. MimbleWimble je schopen zachovat kompletní informace o síťovém řetězci i v případě, že jsou hotové transakce takřka smazány (MimbleWimble je schopen informace efektivně komprimovat a uvolňovat tak místo).
Ve výsledku se tedy jedná o mnohem menší blockchain, který je schopen zachovat soukromí uživatelů. Navíc MimbleWimble by v budoucnu mohl fungovat i jako sidechain (vedlejší řetězec) Bitcoinu, čímž by teoreticky snížil technické nároky pro uživatele, kteří chtějí na blockchainu operovat pod zástěrkou anonymity.
Mohlo by vás zajímat: Jak používat Bitcoin anonymně? Detailní návod pro rok 2019
Blíže se tedy můžeme podívat na dva zásadní pilíře, jehož výhodami MimbleWimble blockchainové nadšence zaujal:
- Neomezená škálovatelnost
- Anonymní transakce
Anonymní transakce pomocí MimbleWimble
Protokol MimbleWimble nepoužívá během transakčního procesu UTXO adresy, jako tomu je v případě Bitcoinu. Namísto toho zde během všech vstupů a výstupů dochází k vytvoření takzvaných „multisignatures“ (multipodpisů transakcí). MimbleWimble tento proces nazývá Confidential transactions.
Pokud chce tedy Pepa poslat Peťovi pár coinů, bude oběma stranám vytvořen multipodpisový klíč, s jehož pomocí si obě strany mohou ověřit správnost transakce.
Soukromé transakce na systému MimbleWimble využívají takzvaného Pedersenova schématu, kde neexistují žádné dané adresy. Namísto adres spolu transakční strany sdílí „zaslepující faktor“. Zaslepující faktor během transakčního procesu enkryptuje veškeré vstupy a výstupy, spolu s veřejnými i soukromými klíči obou stran.
Zaslepující faktor oběma stranám slouží také jako rozeznávací nástroj, který si je pro zachování anonymity transakce pochopitelně vhodné nechat pro sebe. Navíc, tím, že tento rozeznávací nástroj vlastní pouze transakční strany, dochází k situaci, kdy o existenci transakce neví nikdo kromě odesílatele a příjemce. Tím dochází k vytvoření opravdu vysoké úrovně anonymity.
Podívejme se blíže na to, v čem spočívá klíč k pochopení Pedersonova schématu.
Plné nody MimbleWimble blockchainu nejdříve odečtou předem zašifrované částky na straně vstupu i výstupu transakce, načež dojde k výpočtu vybalancovaného čísla tak, aby bylo možné dokázat, že žádná z použité měny během transakce nemůže být duplikována. Navíc, během celého procesu se konkrétní transakční částku nedozví ani plné nody sítě.
Výpočet lze zjednodušeným způsobem znázornit následovně:
- 5 + 5 = 10 — 5 + 5 − 10 = 0
Tento příklad ukazuje výpočet, který prokazuje, že nedošlo k vytvoření žádných nových coinů – indikuje tedy, že čistý zůstatek je nula.
2. 5(10) + 5(10) = 10(10)
Zde je do výpočtu přidán zaslepující faktor – (10). Ten je vynásoben všemi proměnnými rovnice, čímž dojde k zatemnění původních hodnot.
3. 50 + 50 = 100
V této rovnici jsou již původní hodnoty i zaslepující faktor (10) zachovány v anonymitě, zatímco je stále možné prokázat fakt, že během transakce nedošlo k „vytisknutí“ falešných coinů.
Zaslepující faktor je v systému MimbleWimble konkrétně kombinací veřejného a soukromého klíče. Tímto způsobem jsou taktéž obě strany schopny prokázat, že jsou opravdovými vlastníky svých klíčů.
Škálovatelnost MimbleWimble a „Cut Trough“ systém
Nejdůležitější funkcí MimbleWimble ve vztahu ke škálovatelnosti je takzvaná „Cut Trough“.
Jednotlivé bloky blockchainu jsou tvořeny stovkami zapsaných transakcí a informací, které je nutné na síti zachovat. Nicméně, technologie MimbleWimble umožňuje tyto bloky komprimovat a ověřit pomocí funkce „Cut Trough“, během které v podstatě dochází k vynechání ověření nepotřebných informací a dojde pouze k rychlému „proseknutí“ nezbytnými daty. Vynecháním ověření určitých informací navíc nedochází ke snížení bezpečnosti sítě.
Podívejme se na jeden z příkladů:
1. Pepa pošle Peťovi 1 Bitcoin.
- Peťa pošle 1 Bitcoin Anně.
Během tohoto příkladu bude daný blok potřebovat dvě UTXO adresy. První UTXO bude obsahovat informace o vstupu jednoho BTC, které vysvětluje, jak se BTC původně dostalo k Pepovi. Výstup prvního UTXO dále reflektuje výstup transakce, který zároveň osvětluje, jak se BTC dostalo k Peťovi. Druhé UTXO obsahuje výstup prvního UTXO, které se nyní zároveň stává jeho vstupním UTXO. Druhé UTXO bude dále obsahovat výstup popisující transakci jednoho BTC k Anně.
Pokud si teď připadáte, jako by na vás někdo seslal kouzlo razantně snižující IQ, nebojte se, nejste sami.
MimbleWimble tímto způsobem dosahuje stavu, kde je eliminována informace o výstupu první transakce a vstupu transakce druhé. Takže ve výsledku budeme mít jen jedno UTXO u vstupu a výstupu, namísto obvyklých dvou.
Pomocí snížení objemu potřebných dat k vykonání transakcí tedy dochází k zmenšení velikosti celého blockchainu, a tedy i jeho náročnosti na skladování dat.
První projekty a implementace založené na MimbleWimble
Když přijde řeč na MimbleWimble, většině znalejších krypto nadšenců se vybaví dva projekty: Grin (GRIN) a Beam (BEAM). Oba projekty jsou momentálně již v plném proudu na vlastním MimbleWimble blockchainu. Cenu Beamu můžete momentálně sledovat na Coinmarketcapu.
Grin (GRIN) vs. Beam (BEAM)
První implementací technologie MimbleWimble je projekt Grin, jehož kódování započalo již roku 2016. Během března 2018 do konkurence nastoupil projekt Beam založený v Izraeli. Beam oproti Grinu k využití MimbleWimble přistupuje z malinko jiného úhlu.
Grin k věci přistupuje ze značně cyberpunkového směru a ideologie. Zakladatelé Grinu nepořádali žádné ICO, nerozdávali předem těžené coiny a většinu zúčastněných tvoří dobrovolníci.
Oproti tomu Beam hned zpočátku vyhledával rizikové kapitalisty a snažil se sehnat placené kódery. Ve výsledku byl Beam schopen odstartovat projekt rychleji.
Malé odlišnosti v designu nám poukazují na základní rozdíly ve filozofiích obou projektů. Zatímco Grin se drží přístupu „komunitní decentralizace“, Beam nedá dopustit na ostrý byznys přístup.
I přes znatelné rozdíly však oba projekty udržují vzájemnou pozitivní notu. Zatímco komunity projektů během dosavadního vývoje již projevily známky tribalismu, ze strany vývojářů jde spíše o zdravý smysl pro konkurenci a zejména uznání toho, že v ideální budoucnosti budou moci oba projekty nejen fungovat bok po boku, ale navíc se i vzájemně doplňovat.
Dříve jsme o Grinu napsali:
Nová hvězda na poli kryptoměn – Podívali jsme se na zoubek projektu GRIN
Historie projektů Grin a Beam
Hrdost Grinu spočívá zejména v jeho silné komunitě. Projekt je ve vývoji již od roku 2016 a je pochopitelné, že má v tomto aspektu oproti Beamu napřed.
Mezi hlavní zakladatele a primární vývojáře patří Antioch Peverell, Gary Yu, Hashmap, Ignotus Peverell, Quentin le Sceller a Yeastplume.
Jiskra, která celý projekt odstartovala, byla zažehnuta hned poté, co se technologie MimbleWimble mysteriózně zjevila na výše zmíněném IRC chat roomu.
Hlavní nevýhodou Grinu je podle jednoho z vývojářů technologie, Alexe Romanova, pomalost, která pramení z faktu, že se v podstatě jedná o výzkumný projekt. Vývojáři se Grinu z valné většiny věnují ve volném čase a celá věc je financována dotacemi.
Již během počátků projektu Beam se komunita Grinu ozývala s nevrlými komentáři. Nejistota fanoušků Grinu v tu dobu pramenila zejména z faktu, že Beam nebyl zprvu open-source projektem. Uzavřený start jakéhokoli v projektu v krypto světě je pochopitelně důvodem k obavám.
Nyní se však již situace zklidnila. Beam běží jako plnohodnotný open-source a oba projekty si navzájem pomáhají.
„Naše projekty mají rozdílný přístup. I přesto jsme však otevřeni spolupráci a denně si vyměňujeme nápady. Věříme, že tímto přístupem urychlíme vývoj MimbleWimble technologie, což by mělo být naším hlavním cílem,“
komentoval situaci na Twitteru jeden z vývojářů Grinu, Yeastplume, října minulého roku.
Řízení krypto projektů Grin a Beam
Kromě startovního přístupu je mezi Grinem a Beam také mnoho rozdílů ve výsledném řízení nebo vedení jejich ekosystémů.
Například, Beam si bere značné množství inspirace od známějšího projektu Zcash. To znamená, že dodržuje klasickou korporátní strukturu a část výdělků z těžby nových bloků využívá k financování vývoje.
Uživatelská základna: Grin vs. Beam
Beam se snaží dosáhnout zejména uživatelské přívětivosti a snížení bariér pro použití. Za jednu z primárních kvalit Beamu lze považovat jejich jednoduchou peněženku, použitelnou i naprostými laiky.
„Schopnost poskytnout uživatelům jednoduché rozhraní dostupné na stolním počítači i mobilu je dle našeho názoru velmi důležitá. Přístupnost ve výsledku zvyšuje adopci a adopce Beamu pochopitelně následně zvyšuje celkovou privátnost oblasti kryptoměn,“
vysvětluje jeden z vývojářů Beamu, Corem, v rozhovoru pro Coindesk.
Navíc peněženka Beam je podporována na všech mainstreamových operačních systémech: Windows, Linux i MacOS.
Oproti tomu peněženka Grin je momentálně dostupná pouze ve verzi využívající rozhraní příkazového řádku. Pro laiky je tedy pochopitelně téměř nepoužitelná.
„Náš projekt je zaměřen primárně na technicky znalé publikum a nějaký čas se bude jednat o projekt typu ‚použijte na vlastní nebezpečí‘,“
přibližuje momentální stav Grinu jeden z jeho vývojářů, Yeastplume.
Design kódu: Grin vs. Beam
Další rozdíly můžeme pozorovat v typech použitého kódovacího jazyka. Beam je naprogramován v C++, zatímco Grin využívá modernějšího kódu zvaného Rust.
Rozdíly v architektuře projektů jsou však nejvíce znát v jejich účelu. Beam je dle jeho zakladatelů hlavní funkcí zaměřen jako „store of value“, tedy jako úložna hodnoty. Tomu nasvědčuje i jeho těžební model a design podobný Bitcoinu.
Oproti tomu monetární politika Grinu je neomezená a počet coinů není předem zazátkovaný. Momentálně vznikají nové Grin coiny každou vteřinu. Zakladetelé Grinu věří, že tímto způsobem dosáhnou stabilní hodnoty kryptoměny.
Tato situace však v případě Grinu není koncová a zakladatelé nově hovoří o periodickém snižování frekvence vydávání nových coinů. Jednat by se mělo o desetileté periody.
„Chceme, aby se z Grinu stala měna, ne trezor nebo investiční vozidlo. To samozřejmě v tomto šíleně volatilním trhu může znamenat mnoho různých věcí,“
vysvětluje dále Yeastplume.
Závěr
Jak technologie MimbleWimble, tak nově vzniklé projekty Grin a Beam prokazují nadějný potenciál. Jedná se o něco, co by mohlo skolit samotný Bitcoin? Prozatím určitě ne.
Jednat by se však potenciálně mohlo o důležitou součást celé blockchainové skládačky, která by teoreticky mohla pomoci vyřešit problémy privátnosti nebo škálovatelnosti.
Ve scéně kryptoměn se člověk nikdy nenudí a mysteriózní vznik a průnik technologie MimbleWimble je toho zářným příkladem.
Nyní nezbývá než se zaujetím pozorovat, jak se bude celá problematika vyvíjet dál. Stíhat každodenní vývoj krypto scény není snadné, vězte však, že s námi v obraze zůstanete.
Co je to “investiční vozidlo”?
koupis a jedes