Nedávný výzkum upozorňuje na možný významný dopad navrhovaných celních opatření Spojených států na světovou ekonomiku.
Prezident Donald Trump oznámil 25% clo na zboží z Kanady a Mexika a dalších 10 % na čínské produkty. Kromě toho plánuje zavést 25% daň na veškerou ocel a hliník dovážený do USA.
Pokud budou tato opatření plně realizována, výše cel dosáhne nejvyšší úrovně od Velké hospodářské krize, upozornila analytická platforma Bravos Research ve svém příspěvku na síti X.
Dopad amerických cel
Podle analýzy Tax Foundation by průměrná celní sazba v USA mohla vzrůst na 17,7 %, což by znamenalo zásadní obrat v dosavadní obchodní politice. Opatření by mohla zvrátit desetiletí liberalizace obchodu a globalizace.
Během posledních 70 let se cla postupně snižovala v souladu s růstem obchodních dohod a globálních dodavatelských řetězců. Nová opatření by však znamenala návrat k protekcionismu na úroveň, jaká tu nebyla od 30. let minulého století. Tarify tradičně slouží k ovlivňování hospodářské politiky a jejich cílem je podpořit domácí výrobu tím, že zdraží zahraniční zboží a zvýší konkurenceschopnost amerických produktů.
Bravos Research poukazuje na to, že Spojené státy zaznamenaly výrazný úbytek pracovních míst v průmyslu, zejména od roku 1980, což se časově shoduje s rostoucím dovozem.
Rostoucí příjmová nerovnost
Ekonomové zároveň upozorňují, že přesun výroby do zahraničí přispěl k rostoucí příjmové nerovnosti. Od roku 1980 vzrostly mzdy střední třídy jen o 73 %, zatímco u nejbohatších příjmových skupin se zvýšily o 326 %. Zvýšení cel by tento trend mohlo zvrátit, ale dopady by se projevily až v delším časovém horizontu.
Tarify mají také významnou fiskální roli. Při současném rozpočtovém schodku 1,5 bilionu dolarů za čtvrtletí by cla mohla do státní pokladny přinést až 3,7 bilionu dolarů během příští dekády, což odpovídá přibližně 10 % celkového amerického dluhu.
Důsledky pro globalizaci
Ačkoli by Spojené státy mohly dlouhodobě z nových opatření těžit, dopady na globalizaci by byly zásadní. Mezi lety 1980 a 2010 se globální obchodní propojení výrazně prohloubilo, což umožnilo americkým firmám expandovat a zvyšovat zisky díky přesunu výroby do zahraničí.
I když finanční krize v roce 2008 a pandemie COVID-19 dočasně zpomalily globalizaci, nezastavily ji. Zavedení Trumpových cel by však mohlo představovat bod zlomu, který by přerušil dekády ekonomické provázanosti.
V následujících měsících se ukáže, jakým směrem se obchodní politika USA vydá. Nejistota už nyní zvyšuje volatilitu na finančních trzích, což naznačuje, že investoři pozorně sledují další vývoj.
Prozkoumejte akcie na platformě XTB
