Zatímco Bitcoin hrdě drží pozici světově první kryptoměny zdá se, že v jeho sféře nedochází k až tak velkému pokroku jako u konkurenčních měn, kterým však cestu otevřel právě Bitcoin. Jednou takovou měnou je například Ethereum, jež Bitcoinu už nějakou chvíli šlape na paty. Jak se však dokáže tvůrce ETH Vitalik Buterin poprat se škálováním?
Co stojí blockchainu v cestě za globální adopcí?
Již mnohokrát jsme psali o potenciálu blockchainu a jeho možnostech využití po celém světě. Nabízí se tedy otázka, pokud se jedná o tak úžasnou technologii, proč se s ní ještě nesetkáváme na každém kroku našeho běžného života? Jednou z odpovědí je nedostatečná dostupnost a pomalý vývoj aplikací pro integraci blockchainu. Na tom se však již pracuje. Z technického hlediska však představuje největší problém škálovatelnost.
Získejte profesionální analýzy a exkluzivní pohled na kryptoměny na trading11.com
Škálovatelnost se týká schopnosti zpracování transakcí, respektive jejich maximálního počtu za vteřinu. Ty jsou omezeny zpravidla velikostí a frekvencí jednotlivých bloků v blockchainu. Mezi ty nejrychlejší se dnes řadí například blockchainy STEEM, který je schopen zpracovat až 180 000 transakcí, či EOS. Ten jich zvládá na 50 000. Naopak Bitcoin se může zdát poněkud zaostalý, s pouhými třemi, maximálně sedmi transakcemi za vteřinu.
Mohlo by vás zajímat: Jen pár dní dělí EOS od ostrého startu a stále se potýká s problémy
“Ethereum je v současnosti schopné zpracovat zhruba pět transakcí za vteřinu. Dosáhne-li šesti a více, pak je dosaženo maximální kapacity. Na druhou stranu, Uber udělá v průměru 12 jízd za vteřinu, PayPay v řádu stovek, Visa v řádu tisíců … a v případě IoT (Internet-of-Thing) mluvíme o stovkách tisíců transakcí za vteřinu,” prohlásil Buterin na konferenci Disrupt SF v minulém roce.
Plasma a jeden milión transakcí za vteřinu
K problému se škálovatelností se na začátku roku vyjádřil Vitalik Buterin, zakladatel Etherea, tedy druhé nejsilnější kryptoměny na trhu, jehož blockchain pohání tokeny ERC-20. Cesty ke zlepšení škálovatelnosti jsou dvě – sharding a takzvaný “Layer 2”, se kterým souvisí Lightning Network, jež má za cíl zlepšit škálovatelnost Bitcoinu. Podle Buterina však není tou správnou cestou pouze jedna z nich, nýbrž je považuje za navzájem doplňující. Říká, že kombinace obou dokáže zvýšit škálovatelnost Etherea až desettisíckrát.
Buterin se také podílel na vytvoření Plasmy, což je obdobou Lightning Networku, a to ve spolupráci právě s vývojářem Josephem Poonem, který pracoval právě na LN. Plasma má na starosti zpracovávání mikroplateb v rámci blockchainu Etherea. Principiálně funguje tak, že vytváří sítě menších řetězců uvnitř blockchainu. Tím dojde k urychlení celého procesu zpracování informací bez ohrožení bezpečnosti a zranitelnosti vůči potencionálním útokům.
“Dostaneme-li stonásobné navýšení díky Shardingu a další stonásobné zvýšení díky Plasmě, pak dosáhneme 10 000 x vyšší škálovatelnosti a řetězec bude dostatečně silný na to, aby zvládl většinu aplikací,” dodává Buterin.
IoTA a neomezený počet transakcí. Teoreticky
Bavíme-li se o škálování, pak bych rád zmínil také IoTA, tedy token pohánějící IoT – Internet-of-Things. Ten využívá velmi specifický blockchain, který se nazývá Tangle, jenž pracuje na takzvaném DAG (Directed Acyclic Graph), což je zkratka pro řízený acyklický graf. Unikátní je v principu schvalování transakcí. Ke schválení určité transakce dojde až poté, co jsou pomocí algoritmu ověřeny dvě jiné transakce. Ty spolu nesmí být v rozporu a zároveň samy nemohou schvalovat konfliktní transakce. Pro jednotlivá schválení je třeba, aby uzel vyřešil náhodnou kryptografickou hádanku, která se generuje podle určitého algoritmu. Výhoda tkví v tom, že v teorii nabízí tento protokol neomezenou škálovatelnost. A to díky tomu, že škálovatelnost a vesměs celý tento blockchain je závislý na počtu transakcí, které přes něj proudí. Nevýhodou bohužel je, že jeho síť je často přetěžována.
Více se o IoTA dozvíte v našem separátním článku o kryptoměně IoTA
Závěr
Škálovatelnost je v současnosti nejpalčivějším problémem technologie blockchainu. Aby bylo možné tuto technologii dále implementovat do běžného života, je třeba zajistit, aby bez chyb zvládala až enormní počet transakcí. Výzkumný tým Vitalika Buterina na tomto problému trpělivě pracuje. Nezbývá tedy jen, než jim držet palce a bedlivě jejich progres sledovat.
Naše nejnovější video:
Hoši, vždyť to vysvětlení Tanglu takhle nikdo nepochopí, a blockchain v každodenním životě stále není protože především se pramálo líbí vládám, ale jinak přece za 9 let co tu je sklízí obrovský úspěch a používá jej nespočet firem takže úspěch má a neustále se šíří, to je hlavní, vlády už jdou dnes do pozadí a troufám si tvrdit, že se jejich moc neustále snižuje, což je určitě ku prospěchu věci.