Alphabet dá do AI až 205 miliard USD, akcie Tesly padly o 17 %. Kdo za AI zaplatí?

Aktuální trhy trpí schizofrenií. Oscilují kolem dvou zcela nesouvisejících témat. Tento nesoulad tvoří dichotomii a investoři se s ní velmi složitě vyrovnávají.

Prvním tématem je umělá inteligence (AI). Kapitál do ní teče historicky bezprecedentním tempem. Žádná jiná inovace nevzbudila tak masivní zájem.

Pro takový příliv peněz potřebují trhy obrovský optimismus. Nejde jen o pouhé financování pokroku. Investoři bezmezně věří, že budoucí zisky a přínosy překonají naše současné představy.

Zde vzniká hlavní paradox. Kdybychom znali přesný komerční dosah AI, mohli bychom její přínos snadno spočítat. Investoři by se pak řídili jasnými tržními očekáváními.

Nic takového ale neexistuje, a proto současná očekávání nemají limity. Právě tady hrozí případné vystřízlivění a tvrdý náraz. Dokud ale neznáme strop potenciálu, ceny akcií v tomto sektoru mohou vesele růst.

Dluhopisový trh varuje: pojištění dluhu Oracle na rekordu

Tento růst má pochopitelně překážky. Dnes je ztělesňuje hlavně technologický gigant Oracle. Cena pojištění jeho dluhu minulý týden zlomila rekordy. Překonala dokonce i hodnoty z dob poslední finanční krize.

Dluhopisový trh pochybuje, zda Oracle svou obří sázku na datová centra vůbec zaplatí. Zdražení těchto úvěrových derivátů ale automaticky neznamená blížící se bankrot.

I kdyby Oracle padl a jeho akcie prudce klesly, příběh AI zdaleka nekončí. Jeho datová centra a kontrakty by okamžitě převzal jiný hráč. Hlavní je, že kapitál nadále silně proudí do AI a trhy si udržují svůj absolutní optimismus.

Blízký východ tlačí nahoru ropu i evropský plyn

Na druhé straně spektra stojí situace na Blízkém východě, který je v posledních dvou týdnech opět v plamenech. Cena ropy v reakci na geopolitické napětí rostla raketovým tempem. Ještě hůře jsou na tom ceny zemního plynu v Evropě, jež se již nyní obchodují blízko svých maximálních hodnot.

Evropské firmy musí urychleně naplnit zásobníky plynu na nadcházející zimu, a to i navzdory současným vysokým cenám. V této fázi již zkrátka není možné čekat, taktizovat a spoléhat na to, že se cenová hladina opět posune směrem dolů.

Během celé íránské krize vykazují trhy pozoruhodnou odolnost. Ta je živena především všudypřítomným nadšením z technologického pokroku. To však neznamená, že technologické vize dokážou potlačit fyzickou realitu trhu; mění pouze její bezprostřední vnímání. Nebýt boomu kolem AI, globální ekonomika by se nacházela v silně pesimistické náladě.

Zmíněný pesimismus se v současnosti odráží zejména na trzích s vládním dluhem. Výnosy dlouhodobých státních dluhopisů stabilně rostou, což zrcadlí nejen zhoršená inflační očekávání, ale také prohlubující se obavy z rozpočtových deficitů a dalšího zadlužování vyspělých států.

ECB sazby nezvýšila, tón zasedání byl přesto jestřábí

Centrální banka napříč Evropou i Amerikou tak bude nucena udržovat restriktivní měnovou politiku po mnohem delší dobu, než investoři ještě donedávna sebevědomě předpokládali.

Tento trend se jasně potvrdil i na posledním zasedání Evropské centrální banky (ECB). Ta sice tentokrát nepřistoupila k dalšímu plošnému zvyšování úroků, část jejích členů však chtěla o dalším měnovém utažení minimálně diskutovat.

Evropská centrální banka zároveň otevřeně varovala, že dražší energie mohou brzy znovu roztočit inflaci. Radu guvernérů zatím uklidňuje pouze skutečnost, že se tyto cenové tlaky ještě výrazněji nepropsaly do mzdových požadavků zaměstnanců.

Celkové vyznění nedávného zasedání tak bylo jednoznačně jestřábí. Toto odhodlání ECB ovšem paradoxně odhalilo, že evropským bankéřům v podstatě chybí ucelená dlouhodobá vize. Frankfurtská instituce nadále zůstává v zajetí amerického Fedu a svou politiku striktně podřizuje pouze příchozím makroekonomickým datům.

Hormuzský průliv: nejde jen o ropu, ale i o hnojiva a helium

Zveřejňovaná data jasně dokazují, že současná ekonomická i geopolitická situace je extrémně nečitelná. Zcela zásadní vliv na budoucí vývoj cenových hladin má dění v Hormuzském průlivu, které ovšem představuje obrovskou neznámou.

Navzdory drsné rétorice se totiž obě znesvářené strany, i přes neustálou eskalaci konfliktu, pokoušejí v pozadí najít diplomatickou dohodu. Dosavadní jednání však v praxi slouží spíše jako taktická přestávka pro odpočinek, rychlejší dozbrojování a preciznější zaměřování strategických cílů.

Případná blokáda Hormuzského průlivu by se navíc zdaleka netýkala jen ropy a plynu. Zahrnovala by i klíčové komodity, jako jsou zemědělská hnojiva, helium či síra. Výpadky v jejich dodávkách budou postupem času silně tlačit cenové hladiny vzhůru, a to dominantně v průmyslovém a zemědělském sektoru.

Když k těmto inflačním tlakům připočteme fakt, že i tolik oslavovaný rozvoj AI má svou stinnou stránku v podobě exponenciálního růstu cen nezbytných paměťových komponentů, je zřejmé, že hrozba, jíž představuje ničivá inflační spirála, ještě zdaleka není zažehnána.

I pokud by v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců cena ropy klesla díky nově podepsaným mezinárodním dohodám, trhy by neměly zapomínat na křehkost podobných memorand. Stejně jako v případě technologického boomu i zde platí, že globální situace zůstává natolik nepřehledná, že se v dohledu zatím nerýsuje žádné spolehlivé řešení.

Strategický region Blízkého východu se tak s vysokou pravděpodobností bude i nadále zmítat v krizích a chronické nestabilitě. Z pohledu makroekonomických analytiků může toto turbulentní období trvat ještě velmi dlouho.

V uplynulém obchodním týdnu však tržní sentiment neformovaly jen teoretické úvahy nad geopolitikou. Investoři konečně obdrželi i první tvrdá finanční data od technologických gigantů. Jako první z nich reportovala své výsledky společnost Alphabet (mateřská firma Googlu), jež významně napověděla, kam se mohou vrtnout sledované akcie Google.

Alphabet: zisk 40,8 mld. USD, ale 98 miliard přišlo z přecenění

Společnost Alphabet vykázala tržby ve výši 119,8 miliardy USD, což představovalo silný meziroční růst o 24 %. Provozní zisk následně vzrostl o 30 % na 40,8 miliardy USD. Ještě působivěji ovšem vypadal zisk na akcii ve výši 9,11 USD, zatímco analytici očekávali pouhých 2,88 USD.

Jak je možné vysvětlit tak markantní rozdíl? Mýlili se analytici až tak zásadně? Ve skutečnosti se zde porovnávaly dvě zcela odlišné metriky. Oficiální zisk Alphabetu totiž citelně zvýšily nerealizované zisky z podílů v dalších společnostech.

Celkově firma zaúčtovala ostatní výnosy ve výši téměř 98 miliard USD. Šlo především o účetní růst hodnoty jejích investic, nikoliv o reálnou hotovost, kterou by tvůrce vyhledávače Google získal jejich fyzickým prodejem.

Nebylo by však správné označit to za pouhý účetní trik. Alphabet musí své podíly přeceňovat podle platných účetních pravidel, i když je ve skutečnosti ještě neprodal. Stejně rychle, jako tyto nerealizované zisky hospodářské výsledky nafoukly, je může případný pokles hodnoty investic v některém z dalších čtvrtletí zase stáhnout dolů. Pro posouzení skutečného výkonu firmy je proto mnohem spolehlivějším ukazatelem provozní zisk.

Cloud Alphabetu vzrostl o 82 %, vyhledávání zatím AI odolává

A právě čistý provozní zisk ukazuje, že se Googlu daří mimořádně dobře. Především ostře sledovaná cloudová divize zvýšila tržby o 82 % na 24,8 miliardy USD. Její ziskovost se přitom více než ztrojnásobila z 2,8 na 8,8 miliardy USD.

Právě v tomto segmentu se začíná naplno projevovat skutečný obchodní potenciál umělé inteligence. Alphabet už na ní nevydělává pouze nepřímo skrze zadávání reklamy, ale prodává firemním klientům přímo samotnou výpočetní kapacitu, infrastrukturu a konkrétní AI řešení.

To je naprosto klíčové zejména ve chvíli, kdy investoři s obavami sledují obrovské kapitálové výdaje Googlu a ptají se, zda se tyto peníze vůbec někdy vrátí. V případě cloudu už na tuto otázku postupně dostávají kladnou odpověď, jelikož rychlý růst tržeb je doprovázen ještě rychlejším růstem zisku.

Dobře si nicméně vedly i tradiční segmenty firmy. Tržby z vyhledávání vzrostly o 17 % na 63,3 miliardy USD, příjmy z reklamy na platformě YouTube stouply o 13 % a celkové reklamní tržby dosáhly úctyhodných 81,6 miliardy USD. Reklama se tedy nadále stabilně prodává, což je zároveň uklidňujícím indikátorem toho, že globální ekonomika zatím funguje poměrně spolehlivě.

Především se však prozatím nenaplňují apokalyptické předpovědi, že by vyhledávač Google po masivním nástupu umělé inteligence zamířil do starého železa. Děje se spíše pravý opak. Nové AI funkce podle vyjádření vedení zvyšují počet vyhledávacích dotazů, a tržby z vyhledávání tak dál rostou zdravým dvouciferným tempem. Umělá inteligence tedy hlavní byznys Googlu neničí, nýbrž mu pomáhá dál růst.

Cena za AI: kapitálové výdaje Googlu míří na 205 miliard USD

Ale ani tato na první pohled solidní čísla zjevně nestačila. Když byly hospodářské výsledky oznámeny, akcie Google ztratily přes 4 % své hodnoty. Důvod tohoto poklesu se skrývá v investičních výdajích, jejichž celoroční plán vedení Alphabetu znovu sebevědomě navýšilo.

V letošním roce chce firma utratit masivních 195 až 205 miliard USD. Jen během posledního čtvrtletí dosáhly kapitálové výdaje 44,9 miliardy USD, v důsledku čehož Alphabet vůbec poprvé od svého vstupu na burzu vykázal záporný volný peněžní tok. Ten dosáhl hodnoty minus 5,9 miliardy USD.

Samo o sobě by to ještě nemuselo představovat fatální problém, jelikož Google disponuje obrovskými hotovostními rezervami a jeho hlavní byznys nadále silně generuje zisk. Investory ovšem znepokojuje širší tržní kontext.

Pokud své výdaje takto masivně zvyšuje Alphabet, jeho velcí konkurenti v čele s akciemi Microsoft, společností Meta nebo gigantem Amazon, rozhodně nebudou chtít zůstat pozadu. Závody ve výstavbě rozlehlých datových center a drahém nákupu čipů tak naberou ještě vyšší obrátky.

Umělá inteligence sice již přináší první velké výnosy, ale zatím zdaleka není jasné, zda tyto příjmy porostou stejně rychle jako astronomický objem prostředků, které do ní technologičtí lídři aktuálně sypou.

Tesla: marže spadla na 16 %, zisk na akcii 33 centů místo 55

Druhou zásadní firmou, která v uplynulém týdnu zveřejnila své výsledky, byla Tesla pod vedením Elona Muska. Popravdě řečeno, samotná automobilka dnes trh zajímá snad o něco méně než Muskova hvězdná vesmírná společnost SpaceX.

Zároveň je ale naprosto evidentní, že pokud se příběh Tesly začne vyvíjet výrazně nepříznivě, bude to představovat systémové riziko i pro další Muskovy podniky. Jejich vysoké tržní ohodnocení totiž stojí na identickém fundamentu: na nezlomné víře, že tento vizionář vidí budoucnost mnohem dříve než všichni ostatní.

Tesle jakožto výrobci elektromobilů se přitom relativně daří, i když někdejší plán dvaceti milionů prodaných vozů v roce 2030 už dnes působí spíše jako nostalgická vzpomínka na lepší časy. Ve druhém čtvrtletí dodala automobilka přibližně 480 tisíc aut, což je meziročně o 25 % více, a znatelně tak překonala očekávání analytiků.

Jenže průměrná prodejní cena vozu klesla oproti předchozímu čtvrtletí téměř o dva tisíce USD. Automobilová marže bez započtení emisních kreditů tak dosáhla pouhých 16 %, zatímco Wall Street očekávala přibližně 19 %.

Finální hospodářský výsledek tak pro investory vyzněl poněkud rozpačitě. Tržby sice vzrostly na 28,2 miliardy USD a překonaly odhady, provozní zisk se však propadl na pouhých 398 milionů USD, ačkoliv analytici vyhlíželi sebevědomých 1,7 miliardy.

Zisk na akcii nakonec činil 33 centů oproti původně očekávaným 55 centům. Jinými slovy, Tesla sice na trh dodala více automobilů, než se předpokládalo, ale celkově na nich vydělala podstatně méně peněz.

Robotaxi a Optimus: capex vzrostl o 142 % na 5,8 mld. USD

Pokud jde o bedlivě sledovaný projekt robotaxi, to už je zcela jiná a mnohem složitější kapitola. Autonomní vozy měly po amerických silnicích jezdit už dávno, v současnosti se však stále nacházíme jen ve fázi omezeného testovacího provozu.

Obdobná nejistota panuje také u projektu humanoidního robota Optimus, u kterého znovu slýcháme především velkolepé sliby. Ty by samy o sobě možná tolik nevadily, koneckonců investoři si na ně u Muska během let již zvykli. Skutečným problémem je, že tyto futuristické vize pohlcují obrovské množství drahého kapitálu.

Kapitálové výdaje Tesly vzrostly meziročně o alarmujících 142 % na 5,8 miliardy USD a za celý letošní rok chce automobilka proinvestovat přibližně 25 miliard. Jen výdaje na výzkum a vývoj dosáhly za jeden jediný kvartál masivních 2,3 miliardy USD. Po Alphabetu zde tak máme další technologickou firmu, která musí ve jménu umělé inteligence obrovsky investovat ještě předtím, než začne být jasné, jakou reálnou návratnost tyto náklady skutečně přinesou.

V případě Tesly je však situace o poznání palčivější. Její tradiční automobilový byznys už zkrátka nedisponuje tak štědrými maržemi, aby mohl donekonečna a bez problémů dotovat další Muskovy nákladné vize. Investoři tento varovný signál vzali velmi vážně.

Od zveřejnění výsledků ztratily akcie Tesly přes 17 % své hodnoty. To jasně ukazuje krok k tvrdé realitě – tentokrát už totiž samotné sliby o obřích flotilách robotaxi a armádě humanoidů Optimus Wall Streetu jednoduše nestačily.

Akciové indexy: Technologický sektor ztrácí dech, zbytek světa drží krok

Obchodní nálada na asijských trzích byla překvapivě odolná. Japonský index Nikkei 225 solidně vzrostl o 0,39 %, hongkongský Hang Seng si připsal 0,30 % a čínský Shanghai Composite posílil o rovných 1,60 %.

Ještě razantnější růst zaznamenal jihokorejský burzovní ukazatel KOSPI s úctyhodným ziskem 3,68 % a tchajwanský index, který zpevnil o 2,84 %. Asijské trhy tedy nepostupovaly zcela jednotně, nicméně alokovaný kapitál zde rozhodně nepanikařil a potvrdil v regionu převládající býčí trh.

Starý kontinent působil ze všech hlavních investičních regionů nejklidnějším dojmem. Celoevropský index Euro Stoxx 50 vzrostl o 0,86 %, německý DAX přidal 1,02 % a britský FTSE 100 vyskočil dokonce o nadprůměrných 2,01 %.

Evropský trh tak protentokrát zafungoval jako vítaná bezpečná investice, kde portfolio manažeři nehledali technologické příběhy, nýbrž relativní stabilitu.

Na americké Wall Street již byla situace o poznání méně komfortní. Průmyslový Dow Jones sice mírně přidal 0,21 %, avšak širší benchmark S&P 500 odepsal 0,42 % a technologicky laděný Nasdaq se propadl dokonce o citelných 2,09 %. Index menších společností Russell 2000 pak uzavřel slabší rovněž o 0,42 %.

Největší prodejní tlak logicky směřoval na technologický sektor, kde sentiment zhoršilo nečekaně chladné přijetí čerstvých hospodářských výsledků korporace Alphabet. Na první pohled sice nejde o burzovní drama, detailní pohled však prozrazuje, že trh začíná být extrémně citlivý na sebemenší zakolísání velkých technologických titulů.

Bitcoin pod 65 000 USD: trh čeká, jestli přijde poslední pád

V době finalizace tohoto komentáře (neděle 26. července) se nejznámější kryptoměna, tržní lídr Bitcoin, obchodovala poblíž úrovně 64 495 USD. Za uplynulých sedm dní tak ztratila 2,43 % své hodnoty. Na rozdíl od klasických akcií či komodit se nyní digitální aktiva pohybují v typicky ospalém letním tempu.

Zásadní otázkou pro investory zůstává, zda nás před dalším růstem čeká ještě jeden hluboký propad, nebo zda již má tento segment to nejhorší definitivně za sebou. Vývoj cenových grafů nyní připomíná spíše únavné existenciální čekání na konec medvědího trhu.

Tato býčí teze samozřejmě platí pouze za předpokladu, že stále dlouhodobě fungují tradiční halvingové cykly. Většina tržních aktérů již netrpělivě vyhlíží podzimní oživení. Jedinou nezpochybnitelně pozitivní zprávou současnosti tak paradoxně zůstává prostý fakt, že máme za sebou další bezpečně přečkaný týden.

Osobně bych ale s oslavami ještě počkal. Pokud by se měl zopakovat rytmus předchozích cyklů, chybí ceně od maxima kolem 126 000 USD zhruba poslední třetina propadu. Klidně se můžu mýlit a scénář „this time is different“ se naplní, ale objemy posledních týdnů zatím vypadají spíš na nerozhodnost než na kapitulaci.

Důležitou fundamentální vzpruhou pro sektor by se mohlo stát definitivní schválení amerického zákona CLARITY Act (navazuje na dřívější návrh FIT21). Cílem této přelomové legislativy je konečně nastavit jasnější pravidla pro rozdělení dohledu nad kryptoměnami mezi jednotlivé regulační úřady.

Tento návrh již úspěšně prošel Sněmovnou reprezentantů i příslušným senátním výborem. K jeho formální finalizaci však bohužel stále chybí to nejdůležitější: hlasování celého amerického Senátu.

Pravděpodobnost, že se legislativní proces stihne úspěšně uzavřít ještě před zahájením letní přestávky Kongresu, se každým dnem rychle tenčí. Pokud na politické scéně nedojde k hmatatelnému posunu do 10. srpna, další reálná příležitost k odhlasování se investorům naskytne nejdříve po návratu zákonodárců v polovině září.

Co čekat: Fed ve středu, PCE ve čtvrtek, Microsoft, Meta, Apple a Amazon

V nadcházejících dnech budou investoři i nadále bedlivě sledovat výbušnou geopolitickou situaci na Blízkém východě. Na začátku týdne jsme sice byli svědky výrazného poklesu cen ropy, jelikož komoditní trhy začaly sázet na deeskalaci napětí, k opětovnému zažehnutí paniky ovšem stačí překvapivě málo.

Z pohledu makroekonomických událostí převezme hlavní pozornost americký Fed. Tamní centrální banka oznámí své klíčové rozhodnutí již ve středu 29. července. Mnohem důležitější než samotné nastavení úrokových sazeb však bude následná tisková konference a rétorika guvernéra Jeroma Powella.

Analytici budou detailně zkoumat oficiální postoj banky k drahé ropě, hrozivému růstu dluhopisových výnosů a celkovému budoucímu směřování měnové politiky. Výstupy z tohoto stěžejního zasedání pro vás budu posléze podrobně analyzovat společně s Jaroslavem Jarolímem na portálu Kryptomagazín, k jehož sledování vás tímto srdečně zvu.

Tím ovšem datová smršť nekončí. Hned ve čtvrtek trhy obdrží ostře sledované předběžné údaje o americkém HDP za proběhlé druhé čtvrtletí a rovněž klíčový inflační index PCE. Ve stejný den zasedá také měnový výbor britské Bank of England a v pátek vydá své rozhodnutí japonská centrální banka (BoJ). O silné impulzy tak rozhodně nebude nouze.

Zlatým hřebem programu se však bezpochyby stane vrcholící výsledková sezona. Již ve středu odhalí svá kvartální čísla technologičtí obři Microsoft a Meta. U obou společností se bude ostře sledovat především tempo růstu cloudových služeb a dynamika dalšího zvyšování výdajů na vývoj umělé inteligence.

Ve čtvrtek přijdou na řadu neméně důležité firmy Apple a Amazon. V případě Applu bude pro trh zásadní zjištění, zda dokáže přesvědčit akcionáře, že v globálním závodu o dominanci v AI nezaspal. U Amazonu se pozornost tradičně upře hlavně na ziskovou divizi AWS a na objem prostředků alokovaných do nových datových center.