Máme za sebou jeden z nejkritičtějších týdnů na finančních trzích. Hrozby, že umělá inteligence může vyhladit lidstvo, a proto by bylo dobré zpomalit její vývoj, trhy příliš neotřásly. Následovalo hned několik zasedání centrálních bank včetně amerického Fedu.
Zvýšení amerických úrokových sazeb se stalo realitou. Trhy tak musely spolknout hořkou pilulku v podobě dalšího důkazu, jak nejisté jsou předpovědi ze začátku roku. Mnozí experti totiž očekávali až tři snížení sazeb.
Trhy jako by zapomněly klesat
Na úvod bych však zdůraznil úplně jinou myšlenku než omylnost ekonomických expertů. Přes všechny uvedené události a zvýšenou volatilitu trhy dál rostly. Je to, jako by zapomněly klesat. Dokážou nyní prakticky všechny události absorbovat a následně pokračovat vzhůru.
Jde o velkou anomálii, na kterou je potřeba dávat pozor. Obezřetní by měli být především začínající investoři, kteří vstoupili na trh během posledních tří let. Tento vzorec chování nemusí platit navždy.
Dnes se růst přičítá především fenoménu umělé inteligence. I s tímto vysvětlením bych však byl velmi opatrný. Právě na začátku týdne totiž přišla pro celý sektor zpráva, o které jsme již mluvili, a přesto výprodeje technologických akcií trvaly jen krátce.
Navíc jsme byli svědky zajímavé sektorové rotace. Pochopitelně rostly akcie společností zabývajících se kyberbezpečností. Překvapivě se však dařilo i klasickým softwarovým firmám, které už mnozí odepsali.
Zpomalení vývoje umělé inteligence bude mít dva následky. Firmy, které zaostávaly, mohou své zpoždění dohnat. Zároveň konečně rostly společnosti, jež byly jejím vývojem nejvíce ohroženy, tedy především výrobci klasického softwaru a poradenské IT firmy.
Proč tedy trhy rostou? Odpověď je jako vždy stejná: na trhu je více kupujících než prodávajících. Hlavní důvod tak spočívá spíše v burzovní psychologii.
Investoři jsou stále přesvědčeni, že trhy porostou, protože v posledních letech tomu jednoduše nebylo jinak. Jde spíše o sentiment než o racionální úvahu. Jak je známo, nálada investorů se může velmi rychle změnit. Proto je dnes potřeba být více než obezřetný.
Investujte do bitcoinových ETF na platformě XTB
Fed zvýšil sazby, ale nejistotu neodstranil
Zlatým hřebem týdne bylo zasedání americké centrální banky. Když se člověk ohlédne zpět, dopadlo pro trhy pravděpodobně nejlépe, jak mohlo.
Připomeňme si dvě krajní varianty. První spočívala v tom, že by Warsh neudělal nic. Tato možnost by se nejvíce líbila Donaldu Trumpovi. Podle jeho ekonomické vize by totiž Amerika měla mít nejnižší úrokové sazby. Kdyby k tomu skutečně došlo, důvěra v nezávislost Fedu by byla citelně podlomena.
Druhou extrémní variantou bylo, že Fed zaujme silně jestřábí postoj a představí výhled na další roky, během nichž budou sazby pouze růst.
Ani jeden scénář se nenaplnil. Fed zvýšil sazby o 25 bazických bodů a s největší pravděpodobností nás čeká minimálně ještě jedno zvýšení do konce roku. Výhled na rok 2027 byl optimistický. Pokud se tedy Fed bude držet svého dot plotu, mělo by jít o velmi krátké období restriktivní měnové politiky.
Má to však háček. Dot plot není jízdní řád a u Warshe to platí dvojnásobně.
Argument Fedu lze shrnout jednoduše. Americká ekonomika je na tom dobře a nezaměstnanost zůstává stabilní. Problémem je inflace, a proto centrální banka zvyšuje úrokové sazby.
Důležitý posun nastal také v rétorice. Warsh nezmiňoval ani situaci na Blízkém východě, ani Ukrajinu, kterou Donald Trump viní z vyšší ceny nafty kvůli jejím útokům na ruský zpracovatelský průmysl. Důvodem zvýšení sazeb je podle Fedu inflace.
Tisková konference přinesla další otázky
Na první pohled se zdálo, že vše proběhlo hladce. Trhy reagovaly na zvýšení sazeb klidně, což naznačovalo, že s touto variantou počítaly. Problémy však začaly během tiskové konference, kdy je každé slovo šéfa Fedu pečlivě zkoumáno.
Další vlnu nejistoty spustil Warshův výrok, že Fed „odebral jednu dávku akomodace“. Zároveň uvedl, že by současné finanční podmínky jen těžko označil za restriktivní a že podobný názor široce sdílejí také ostatní členové výboru.
Trhy tak pochopily, že jedno zvýšení sazeb nemusí stačit. Projekce Fedu sice počítá ještě minimálně s jedním zvýšením v letošním roce, není však jasné, jak daleko bude chtít centrální banka nakonec zajít. Právě tato nejistota trhy děsí.
Warsh ještě přiložil polínko do ohně, když se ho jeden z novinářů zeptal na rozdíl mezi projekcí Fedu, podle níž se inflace vrátí přesně ke dvěma procentům až v roce 2029, a jeho rétorikou o rychlejším návratu k inflačnímu cíli. Bez zaváhání odpověděl, že to nejsou jeho prognózy.
Stejně jako při poslední projekci totiž šéf Fedu odmítl přidat svůj vlastní bod do takzvaného dot plotu. Warsh zůstává konzistentní v tom, že nechce trhu poskytnout jasnou předpověď dalšího postupu Fedu. Právě tím však nechává investory v nejistotě.
Výnos amerického desetiletého dluhopisu se proto během tiskové konference znovu vyšplhal nad hranici 5 % a den zakončil na 5,003 %.
Trump ustoupil před ekonomickou realitou
Všechny samozřejmě zajímala reakce Donalda Trumpa. Ta byla typicky trumpovská. Trump sice nezačal mluvit o Warshovi jako o nejhorším guvernérovi Fedu v historii ani mu nevymyslel nelichotivou přezdívku, ale svalil vinu rovnou na celou radu Fedu.
Podle Trumpa je vůči němu většina rady nepřátelská. Warshovi proto údajně řekl, že ji nedokáže přesvědčit, takže mu je jedno, pro co bude hlasovat. Trumpa nezarazilo ani to, že všech 12 členů rady zvedlo ruku pro zvýšení sazeb. Z jeho pohledu šlo pouze o dočasnou spolupráci s nepřáteli.
Mnozí komentátoři se pozastavovali nad tím, že by Warsh během jednání telefonoval Trumpovi. Za normálních okolností by se to dít nemělo.
Trump ví, že toto byla pro trhy prakticky nejlepší možnost. Jak jsem uvedl výše, nezvýšení sazeb by znamenalo riziko prohloubení nedůvěry v centrální banku jako instituci. Trump se proto tentokrát raději stáhl. Bitvu s ekonomickými zákony totiž vyhraje jen těžko.
Všichni vědí, že k trvalému obratu inflace je potřeba pokles ceny ropy. Bez výraznějšího zlevnění bude možné inflaci porazit jen obtížně. Právě zde má Trump možná o něco realističtější očekávání od Warshe, který by po odeznění inflačních rizik mohl pružněji reagovat a poslat sazby dolů. Bez levnějších energií to však půjde velmi těžko.
Japonská centrální banka trhy nepřesvědčila
U měnové politiky ještě zůstaneme. Na konci týdne zasedala také Bank of Japan. Očekávalo se zvýšení sazeb, které s absolutní jistotou předpověděl americký ministr financí Scott Bessent.
Problém Japonska spočívá v tom, že Spojené státy si sice nemohou dovolit snížení sazeb, zároveň ale chtějí, aby byl dolar v mezinárodním obchodě konkurenceschopný. Jinými slovy, USA tlačí na posilování ostatních měn vůči dolaru.
Trnem v oku je především velmi slabý japonský jen. Japonská ekonomika je navíc silně exportně orientovaná a slabá měna ji podporuje. Spojené státy proto chtějí, aby se situace obrátila v jejich prospěch.
Není to však jednoduché. Kvůli carry tradu si nemohou dovolit, aby japonský jen posílil skokově. Ideálním vývojem by bylo jeho velmi pozvolné a trvalé zhodnocování.
Bezprostředně po zvýšení sazeb jen skutečně posílil, ale euforie trvala jen krátce. Důvodem byla váhavost centrální banky ohledně dalšího zvyšování. Nebyl stanoven přesnější harmonogram a hlasování navíc nebylo jednomyslné.
Japonská inflace se současně drží pod dvěma procenty, takže bude obtížné zvyšovat sazby z čistě ekonomických důvodů. Po Fedu tak musel Bílý dům přijmout další porážku.
Akciové indexy: Technologie drží trh, zbytek ztrácí dech
Začátek týdne přinesl poměrně neobvyklé varování. Představitelé velkých společností působících v oblasti umělé inteligence upozornili, že AI může v krajním případě ohrozit celou lidskou civilizaci.
Burzy tuto apokalyptickou vyhlídku přijaly překvapivě klidně. Nasdaq vzrostl a index volatility VIX klesl o 6,5 %. Zničení lidstva je tedy pro trhy zřejmě přijatelným scénářem. Hlavně když u toho rostou technologické akcie.
Akciové trhy jinak prožily týden dvou rychlostí. Zatímco technologické indexy v Asii i Spojených státech pokračovaly vzhůru, tradiční průmyslové tituly a většina Evropy zamířily do červených čísel. Nešlo však o útěk investorů z akcií. Nervozita zůstává překvapivě nízká.
Prozkoumejte ETF na platformě XTB
Využijte časového testu ve svůj prospěch.
Asii táhly technologické trhy
V Asii se znovu dařilo především technologicky orientovaným trhům. Japonský Nikkei 225 posílil o 3,08 % a tchajwanský index přidal 2,16 %.
Čínské pevninské burzy rostly mírněji. Shanghai získal 0,61 % a index SZSE Component 1,26 %. Hongkongský Hang Seng naopak odepsal 0,22 %.
Kapitál se tak do Asie vrací velmi selektivně. Technologie ano, širší sázka na čínské oživení zatím příliš přesvědčivá není.
Evropa zaostala
Evropa tentokrát zaostávala. DAX oslabil o 1,03 %, Euro Stoxx 50 o 1,41 % a francouzský CAC 40 o 1,40 %. Britský FTSE 100 se s růstem o 0,08 % udržel těsně nad nulou, žádný velký důvod k oslavám to však není. Evropským akciím zkrátka chyběl motor.
Wall Street opět zachránily technologie
Podobný rozkol byl patrný také ve Spojených státech. Nasdaq vzrostl o 0,72 %, zatímco S&P 500 nepatrně klesl o 0,08 %. Dow Jones odepsal 1,69 % a index menších společností Russell 2000 ztratil 1,50 %, zde se projevil efekt drahých peněz.
Technologičtí miláčci Wall Street tak znovu zakryli slabší výkon zbytku trhu. Investoři se rizika nevzdávají, pouze ho koncentrují do stále užší skupiny vítězů. Dokud technologie rostou a volatilita klesá, může tato hra pokračovat. Konec civilizace očividně počká.
Kryptoměny: Odolný bitcoin
V době psaní článku činila cena bitcoinu 85 000 dolarů. To samo o sobě představuje velmi dobrý výsledek. Když však vezmeme v úvahu, že růst přišel po neúspěšném hlasování o zákonu CLARITY Act, je tento výkon ještě zajímavější.
Nejprve si musíme vysvětlit, co vlastně nevyšlo. Senát 15. září nehlasoval přímo o přijetí zákona. Šlo o procedurální hlasování, které mělo umožnit, aby se návrhem vůbec začal zabývat. K tomu bylo zapotřebí 60 hlasů.
Pro pokračování hlasovalo pouze 49 senátorů, zatímco 50 bylo proti a jeden senátor nehlasoval. CLARITY Act tak ani nedostal příležitost postoupit do další fáze.
Republikáni mají v Senátu 53 křesel, takže od začátku potřebovali část demokratických hlasů. Nakonec nezískali ani jeden. Proti navíc hlasovali republikáni Susan Collinsová, Josh Hawley a Jerry Moran. Thom Tillis změnil svůj hlas na „ne“ z procedurálních důvodů, aby mohl později požádat o nové hlasování.
Spor vyvolaly Trumpovy kryptoměnové aktivity
Za krachem dohody nestál jediný problém. Největším kamenem úrazu se stalo osobní zapojení Donalda Trumpa a jeho rodiny do kryptoměn.
Demokratičtí vyjednavači požadovali přísnější pravidla, která by prezidentovi a dalším vysokým představitelům zabránila profitovat z kryptoměnových aktivit během výkonu funkce. Do návrhu se na poslední chvíli dostaly další etické pojistky, demokratům však nestačily.
Ještě den před hlasováním přišli s protinávrhem, který mimo jiné požadoval možnost povinného odprodeje prezidentových kryptoměnových aktiv nad určitou hranici. Dohodu se již uzavřít nepodařilo.
Bitcoin rychle smazal počáteční ztráty
Bezprostřední reakce byla negativní. Když začalo být jasné, že návrh potřebných 60 hlasů nezíská, bitcoin během dne výrazně oslabil a kryptoměnové akcie utrpěly ještě větší zásah. Coinbase i Circle během obchodování ztrácely kolem 10 %.
Výprodej však dlouho nevydržel. To je možná nejdůležitější informace z celého týdne.
Trh si poměrně rychle uvědomil, že neúspěch CLARITY Act neznamená zákaz kryptoměn ani návrat do situace před několika lety. Zákon nebyl definitivně zamítnut. Pouze se nepodařilo zahájit jeho projednávání.
SEC a CFTC mohou i bez něj pokračovat ve vytváření pravidel v rámci svých současných pravomocí. Pro kryptoměnové společnosti je zákon důležitý především proto, že by pravidla zakotvil v legislativě a zajistil jim větší trvalost. Regulace vytvořená pouze prostřednictvím úřadů se totiž může s nástupem další administrativy znovu změnit.
Právě zde se možná ukazuje rozdíl mezi bitcoinem a zbytkem kryptoměnového světa. CLARITY Act je podstatně důležitější pro burzy, stablecoiny a projekty pohybující se na hranici mezi cenným papírem a komoditou než pro samotný bitcoin. Proto nebylo překvapivé, že akcie Coinbase reagovaly na neúspěšné hlasování podstatně hůře než největší kryptoměna.
Pro bitcoin bude velmi důležitá rezistence na úrovni 82 200 dolarů. Pokud ji v blízké budoucnosti překoná, může přijít další vlna zájmu investorů a rychlý růst.
I kdyby se tak nestalo a cena bitcoinu zůstala nad 80 000 dolary, stále by šlo o příznivý vývoj. Bitcoin by si tím budoval pozici pro trvalejší změnu trendu.
Prozkoumejte akcie na platformě XTB
Závěr: Co sledovat příští týden?
Investory tento týden nečekají žádná zásadní makroekonomická data ani zasedání velkých centrálních bank. Po minulém týdnu, kdy zasedaly Fed i Bank of Japan, bude makroekonomický kalendář podstatně klidnější. Hlavní pozornost se přesune ke geopolitice.
Během návštěvy čínského prezidenta ve Spojených státech se chystá setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga. Na stole budou především obchodní vztahy mezi oběma zeměmi, cla, vzácné zeminy a technologická omezení. Jednání se však dotknou také umělé inteligence a širších geopolitických otázek.
Pro trhy bude důležité především to, zda schůzka přinese další uklidnění obchodních vztahů, nebo naopak připomene, že soupeření mezi USA a Čínou nikam nezmizelo.
Trhy jsou velmi citlivé na jakékoliv zprávy o clech nebo omezení vývozu technologií. Ještě výraznější reakci by mohly vyvolat vzácné zeminy, v jejichž případě má Čína vůči Spojeným státům jednu z nejsilnějších vyjednávacích karet.
Důležité však bude sledovat totéž co prakticky každý týden v poslední době: cenu ropy a vývoj na amerických dluhopisech. Ropa nám bude dál ukazovat, jak trh hodnotí geopolitická rizika a situaci na Blízkém východě. U amerických dluhopisů bude zase klíčové, zda se výnos desetiletého dluhopisu dokáže vzdálit od pětiprocentní hranice.
Právě dluhopisový trh může být nakonec důležitější než všechna politická prohlášení. Pokud budou výnosy dál růst, tlak pocítí akcie, kryptoměny i samotná americká ekonomika. Jejich uklidnění by naopak trhům po velmi hektických týdnech poskytlo trochu prostoru k nadechnutí.
Kalendář tedy bude na první pohled prázdnější. Rozhodně to však neznamená, že nás čeká klidný týden.
