Trhy pod lupou: Dow Jones i S&P 500 na nových rekordech. Bitcoin je 310 dní v medvědím trhu

Léto 2026 je opravdu horké. A to nejenom teplotně, ale především na akciových trzích. Máme tu popravdě nečekaně nové historické rekordy, a to jak na průmyslovém indexu Dow Jones, tak na širším S&P 500.

Je to překvapivé především vzhledem k aktuálnímu ekonomickému kontextu, u kterého bychom měli naši analýzu začít.

Trhy zavírají oči před Íránem. Dluhopisy ne

Lze už poněkolikáté zopakovat, že po celou dobu íránské krize trhy raději odvracely zrak. Místo toho, aby sledovaly, kolik běžný Američan zaplatí na benzinové pumpě, upřely svou pozornost raději na fenomén umělé inteligence (AI).

Dlouhodobě vysoké ceny benzinu se přitom nevyhnutelně propíší do inflace, což se následně objektivně objeví v makroekonomických statistikách. Zatím se sice zdá, že po příchodu Kevina Warshe do vedení americké centrální banky (Fedu) tato instituce inflaci ignoruje. Přesněji řečeno se o ní mluví, ale nic konkrétního pro její potlačení se reálně neděje.

Kdo však inflaci rozhodně neignoruje, je americký dluhopisový trh. Zde rostoucí inflační očekávání ženou výnosy dlouhodobých dluhopisů do nevídaných výšin. Dluhopisový trh tak zatím jako jediný toto riziko nepodceňuje.

Samotné riziko ještě neznamená jistotu, ale je nezbytné být připraven na to, že k eskalaci může dojít. Další vývoj inflace bude nyní záviset především na vyhrocené situaci v Íránu.

Írán, Hormuz a americká munice. Proč dohoda dává smysl oběma stranám

Právě na Blízkém východě se odehrává hlavní zápletka týdne. Od začátku minulého týdne americká média přinášela zaručené zprávy o tom, že na stole leží nová dohoda mezi Íránem a USA. Írán sice formálně popíral, že by nějaká jednání probíhala, jeho představitelé však možnost budoucích rozhovorů nevyloučili.

Navíc vyšlo najevo, že se Írán dohodl s Ománem na budoucnosti provozu v klíčovém Hormuzském průlivu. Trhy si tento vývoj vyložily tak, že bychom se dohody skutečně mohli dočkat. Optimismus přetrval i přesto, že ještě minulou neděli Donald Trump vyhrožoval íránskému režimu pomyslným stětím.

Renomovaná agentura Reuters následně přišla se zprávou, že Americe chybí munice na pokračování útoků v dosavadním měřítku. Bílý dům tuto informaci razantně popřel s tím, že nejmocnější armádě na světě přece nemůže chybět vůbec nic. Experti se nicméně prakticky shodují, že u některých typů munice americké zbrojní sklady skutečně zejí prázdnotou.

Americké velení tak stojí před těžkou volbou. První možností je uzavřít konečnou nebo alespoň dočasnou dohodu, která poskytne nezbytný čas k doplnění zásob. Druhou variantou je změnit formu dosavadních vojenských úderů.

Obě řešení mají svá úskalí. Írán navíc s těmito scénáři amerického chování zcela jistě kalkuluje. Z taktického hlediska tak může uzavření diplomatické dohody představovat i dočasný americký vojenský cíl.

Volby, cena benzinu a Fed. Proč Trumpovi vyhovuje deeskalace

Druhým klíčovým faktorem je domácí politická agenda. Čas do amerických voleb rychle utíká. Pokud se trvale nesníží cena benzinu, Donald Trump může snadno ztratit důležité hlasy voličů.

Případný pokles ceny ropy by zároveň výrazně ulehčil pozici šéfa Fedu, který by mohl svou pasivitu ohledně úrokových sazeb protáhnout. Veškeré tyto okolnosti tak silně nahrávají postupné deeskalaci konfliktu.

Z íránské strany je rovněž patrná snaha dohodnout se alespoň na komerčním provozování Hormuzského průlivu. Během jednání se Teherán nepochybně pokusí prosadit výběr poplatku z každého průjezdu. Spojeným státům to může být lhostejné, protože jich se tento krok přímo nedotkne.

Největší zátěž by naopak nesly ostatní země Perského zálivu a spotřebitelé v Evropě či Asii. Výjimkou by pravděpodobně byla pouze Čína, na kterou by se poplatková povinnost nevztahovala. Odhady naznačují, že by si íránská ekonomika díky těmto clům mohla polepšit o desítky miliard USD ročně, což představuje naprosto zásadní finanční injekci.

Lze předpokládat, že k určité částečné dohodě nakonec dojde. Hned po listopadových volbách v USA bychom se však mohli dočkat dalšího kola nátlaku, vojenských úderů a opětovného blokování průlivu. Pokud v nadcházejících týdnech výrazně klesne cena zemního plynu obchodovaného v Amsterdamu, vznikne investorům velmi atraktivní příležitost vytvořit si portfoliovou pojistku pro případ, že geopolitický konflikt po amerických volbách opět naplno propukne.

Microsoft ukázal cestu: investovat do AI, ale zároveň vydělávat

Investoři se však prozatím rozhodli geopolitiku dočasně upozadit, takže i my musíme následovat hlavní trend finančních trhů. Tím i nadále zůstával příběh umělé inteligence. Akcie výrobců paměťových čipů a dalších firem navázaných na tento sektor se v posledních týdnech dostaly pod značný prodejní tlak.

Symbolický zvrat přinesly až hospodářské výsledky společnosti Microsoft. Ta svou umírněností ohledně budoucích investic ukázala ostatním cestu. Microsoft nadále mohutně investuje do AI, ale jeho klíčové divize zároveň utěšeně generují zisky. Právě tento opatrnější a vyvážený přístup je přesně tím ukotvením, které dnes roztěkané trhy hledají.

Fond za 250 milionů USD skončil nuceným výprodejem do rukou Citadelu

Změna celkového sentimentu však byla mnohem hlubší a souvisela také s pádem spekulativního fondu Situational Awareness. Za tímto projektem stál teprve čtyřiadvacetiletý Leopold Aschenbrenner, bývalý výzkumník z institutu OpenAI. Své portfolio začal budovat v roce 2024 s počátečním kapitálem zhruba 250 milionů USD.

Jeho investiční teze byla přímočará: AI se rozvine rychleji, bude masivnější a bude vyžadovat podstatně více kapitálu, energie i infrastruktury, než si hlavní proud vůbec uvědomuje. Tato masivní sázka mu dlouhou dobu vycházela až neuvěřitelně přesně.

Aschenbrenner se nezaměřil pouze na nejznámější výrobce čipů. Aktivně vyhledával tzv. úzká hrdla, jako jsou elektrická energie, datová centra nebo paměťová úložiště. Do jeho portfolia tak patřily infrastrukturní společnosti jako Bloom Energy, Nebius, SanDisk či SK Hynix. Některé z těchto spekulací vynesly stovky procent a fond se v letošním roce dostal až do zisku převyšujícího 400 %.

Do svého obchodování však Situational Awareness postupně zapojil extrémně vysokou finanční páku a nakumuloval nadměrné pozice v technologických titulech. Část jeho agresivní strategie navíc stála na složitých derivátech. Dokud tržní ceny rostly, model fungoval bezchybně. Jakmile se ale AI akcie nečekaně otočily směrem dolů, pákový efekt začal pracovat stejnou rychlostí proti fondu.

Z dosud vítězného obchodu se prakticky přes noc stal fatální problém s likviditou. Fond byl donucen urychleně prodat velkou část veřejně obchodovaného portfolia, které nakonec s výrazným diskontem převzala obří instituce Citadel.

Samočisticí mechanismus

Nucené výprodeje zaplavily burzu obrovským množstvím akcií v momentě, kdy o ně nebyl absolutně žádný zájem. Jakmile však byla tato nabídka absorbována, prodejní tlak polevil. Pro zbytek investorů to byl paradoxně velmi pozitivní signál – trh se dozvěděl, že jeden z nejagresivnějších hráčů AI boomu konečně kapituloval.

Krach nadměrně úvěrovaného fondu zafungoval jako úlitba burzovním bohům. Trh si našel svou oběť, spálil nebezpečně nahromaděnou páku a obchodování mohlo zdravěji pokračovat dál. Téma potenciální investiční bubliny sice nezmizelo, ale ztratilo na bezprostřední naléhavosti.

Proběhl tak klasický samočisticí mechanismus. Obětí se stal mimořádně úspěšný jedinec, který jednoduše podlehl staletému burzovnímu pokušení neúměrně riskovat. Situace kolem umělé inteligence se díky této katarzi alespoň na čas stabilizovala.

Palantir: tržby +93 % a akcie +40 % za týden

K celkovému zklidnění situace zásadně přispěly také nad očekávání dobré hospodářské výsledky softwarové společnosti Palantir. Ta totiž patřila k technologickým titulům, které od začátku letošního roku výrazně krvácely.

Před samotným reportem se akcie obchodovala s téměř třetinovou roční ztrátou a zhruba 40 % pod svým listopadovým maximem. Hlavním důvodem tohoto propadu byla napjatá valuace. Palantir zůstává fundamentálně velmi drahým aktivem, takže jakýkoliv stín pochybností dokáže jeho cenu na trzích tvrdě srazit.

Jenže samotný byznys tentokrát žádné slabé místo neukázal. Tržby za druhý kvartál vzrostly meziročně o 93 % na 1,94 miliardy USD. Segment amerických komerčních klientů vyskočil o neuvěřitelných 149 % a objem vládních zakázek posílil o skvělých 90 %.

Upravený zisk na akcii dosáhl 41 centů, čímž s přehledem překonal odhady Wall Street na úrovni 34 centů. Firma navíc opětovně zvýšila celoroční výhled tržeb na více než 8,15 miliardy USD. Extravagantní ředitel Alex Karp tak mohl oprávněně označit uplynulé čtvrtletí za „mimozemské“ – a tvrdá data mu plně dávají za pravdu.

Reakce investorů na sebe nenechala dlouho čekat. Během několika dní po vyhlášení čísel akcie posílila o více než 35 % a týden uzavřela s téměř čtyřicetiprocentním ziskem. Titul, který ještě nedávno symbolizoval plošný výprodej softwaru, se obratem vrátil na výsluní jako jeden z hlavních vítězů AI boomu.

Firma Palantir tak vzala pochybovačům vítr z plachet a ukázala, že poptávka po jejích řešeních v reálném světě silně roste. Nic to ovšem nemění na zmíněném základním problému. Výborná firma automaticky neznamená výbornou investici za každou cenu. U podobně naceněných titulů zůstane hranice mezi fenomenálním úspěchem a tvrdým propadem vždy nesmírně tenká.

Insulet -20 % za jediný den. Trh netoleruje ani drobné zaváhání

Příběh Palantiru však nereprezentuje celou výsledkovou sezonu za druhý kvartál. Naopak se naplno ukazuje, jak málo dnes stačí k brutálnímu ztrestání akcií. Typickým příkladem je AMD.

Tento polovodičový gigant zveřejnil velmi solidní čísla. Tržby vzrostly meziročně o 50 % na rovných 11,5 miliardy USD a klíčový byznys datových center poskočil dokonce o úctyhodných 107 %. Ani tato dynamika ale rozmlsanému trhu nestačila.

Investoři požadovali ještě lepší marže a hlavně jasnější důkaz, že firma dokáže své největší konkurenci, společnosti Nvidia, ukrojit podstatnější podíl na koláči umělé inteligence. Jakmile se na trhu objevily další zprávy favorizující právě Nvidii, akcie AMD dostaly další hlubokou ránu.

Ještě přísnější metr nasadila burza u softwarové platformy AppLovin. Společnost vykázala tržby 1,92 miliardy USD, čímž zaostala za odhady (1,95 miliardy) o pouhá a bezvýznamná dvě procenta. Zisk na akcii minul tržní konsenzus o jediný cent. Ačkoliv nešlo o naprosto žádnou katastrofu, akcie se po výsledcích zřítila o 20 %.

Téměř identický scénář potkal i firmu Insulet, významného výrobce inovativních inzulinových pump Omnipod. Tržby za druhý kvartál činily 801,7 milionu USD (meziroční růst o 23 %) a upravený zisk dosáhl 1,66 USD na akcii. Obojí zcela bezpečně překonalo analytická očekávání.

Vedení však pouze kosmeticky snížilo výhled růstu svého vlajkového produktu z původního pásma 22–24 % na 21–23 %. Tento drobný detail stačil k tomu, aby akcie během jediné seance zaznamenala dvacetiprocentní propad, což znamenalo její absolutně nejhorší den za posledních sedmnáct let.

Z letošní výsledkové sezony tak plyne jednoznačné varování: investoři jsou extrémně nároční. Nestačí pouze generovat dobré výsledky a solidně růst. U prémiově oceněných akcií musíte bezpodmínečně drtit očekávání a současně jednoznačně slíbit, že příště to bude ještě o řád lepší. Sebemenší zaváhání se trestá nemilosrdným výprodejem, a osud poražených firem tak jasně ukazuje rizika současných valuací.

Nikkei +4,89 %, Nasdaq +3,00 %, Evropa v závěsu

Uplynulý burzovní týden se jednoznačně nesl ve znamení návratu rizikového apetitu. Největší dynamiku nabídly asijské trhy společně s americkým technologickým sektorem, zatímco evropské parkety rostly spíše konzervativním, spořádaným tempem.

V Asii suverénně dominoval japonský Nikkei 225 se ziskem 4,89 %. Investory uklidnila koordinovaná devizová intervence Tokia a Washingtonu na masivní podporu slábnoucího jenu. Nejednalo se o přímou dohodu centrálních bank, nýbrž o bezprecedentní vládní zásah, jenž vyslal jasný signál o připravenosti tvrdě bránit nekontrolovaným tržním výkyvům.

Washington navíc k nákupu japonské měny účelově prodával eura, přičemž Evropskou centrální banku (ECB) o tom zjevně informoval až po provedení samotné transakce. Tento diplomaticky nepříjemný detail bohužel jen podtrhuje, jak Evropa nadále ztrácí globální vliv, a to jak geopoliticky, tak ekonomicky.

Zelená čísla se propisovala také do pevninské Číny – index Shenzhen posílil o robustních 5,18 % a burza v Šanghaji vzrostla o 3,63 %. Výjimkou byl ovšem hongkongský Hang Seng, který naopak nepatrně odepsal 0,68 %. Čínská tržní rallye tedy nepůsobí jako plošný trend, ale představuje spíše taktický návrat kapitálu do velmi úzce specifikovaných částí trhu.

Evropské akcie se k růstu připojily, avšak žádný burzovní sprint se nekonal. Frankfurtský DAX přidal 1,22 % a britský FTSE 100 posílil pouze o 0,40 %. Starý kontinent sice spolehlivě vydělává na rostoucím trhu, výkonnostně ale jednoznačně zůstává ve stínu asijských draků i domovské Wall Street.

Ve Spojených státech do svých rukou znovu převzaly otěže technologie. Technologický Nasdaq připsal rovná 3,00 %, širší S&P 500 zpevnil o 2,07 % a tradiční Dow Jones o 1,61 %. Zatímco S&P 500 a Dow Jones bezpečně zdolaly svá absolutní historická maxima, Nasdaq se k tomuto milníku pouze výrazně přiblížil.

Býčí nálada se tentokrát nevyhnula ani menším podnikům, o čemž svědčí zdravý růst indexu Russell 2000 o 1,76 %. Následný pád „indexu strachu“ VIX o 6,05 % jen krystalicky potvrzuje hlavní pointu týdne: panika z trhů ustoupila a kapitál opět hladově hledá výnosy.

Bitcoin 310 dní v medvědím trhu. Dno se čeká mezi zářím a listopadem

Nejznámější světová kryptoměna se v úterý 11. srpna obchodovala v blízkosti 64 000 USD, což představovalo spíše zanedbatelnou týdenní ztrátu. Cenový vývoj tak jen ilustruje klasickou fázi vyčerpání.

Bitcoin má za sebou aktuálně přes 310 dní únavného medvědího trhu a 842 dní od předchozího halvingu. Z analytického srovnání s předchozími cykly let 2014, 2018 a 2022 nám poměrně exaktně vyplývá, že by nejpravděpodobnější finální tržní dno mělo nastat mezi 25. zářím a 18. listopadem.

Zásadní otázkou zůstává, zda přijde ještě onen očekávaný poslední cenový propad (drop), který by ukázkově dokonal historickou analogii do posledního písmene. Kryptoměnové trhy k němu přitom v nedávné době obdržely ideální politickou příležitost. Regulační zákon CLARITY Act totiž 7. srpna americkým zákonodárným sborem schválen nebyl. Velmi optimistický scénář, jenž mohl trh fundamentálně poslat výš, tak na nějakou dobu definitivně padl ze stolu.

Ani tato studená sprcha však na masivní kapitulaci nestačila. Bitcoin se nezhroutil a závěrečný výplach zatím nepřišel. A právě to je z analytického hlediska momentálně asi tou nejzajímavější proměnnou. Pokud by se měla historie naprosto přesně opakovat, trhu pořád chybí onen očistný šok, jenž by stlačil cenu pod 60 tisíc USD a zformoval odrazové strukturální dno.

Zda tento poslední otřes reálně dorazí v druhé polovině srpna, v září, nebo k němu nakonec vůbec nedojde, je čistě otevřenou záležitostí. Burzovní trhy mají totiž jeden velmi nepříjemný zvyk: kopírují minulost s železnou přesností pouze do chvíle, kdy v její nevyhnutelnost uvěří příliš velký dav lidí.

Doplňkově k tomu sedí i můj vlastní pohled na cyklus: průměrná délka medvědího trhu napříč lety 2014, 2018 a 2022 vychází kolem 391 dní, což by dno posouvalo spíš ke konci října. Osobně mi v tomto cyklu pořád chybí ta poslední, nejbolestivější vlna dolů — beru to ale jako pravděpodobnost, ne jako jistotu.

Co čekat příští týden: americká inflace ve středu a další vlna výsledků

Bezkonkurenčně nejdůležitějším makroekonomickým údajem budou chystaná čísla americké inflace ve středu 12. srpna. Aktuální vedení Fedu sice opatrně mlží o tom, jakou metodiku měření bude ve své nové strategické éře vlastně brát v potaz, ale výraznější cenový výkyv směrem nahoru by pro trhy znamenal tvrdý náraz do zdi.

Pracovní trh v USA totiž nezpochybnitelně zamrzá. Naprostá většina investorů se proto upíná k přesvědčení, že centrální banka na svém zářijovém zasedání (Fed watch) úrokové sazby už nezvedne. Nepříjemně vysoká čísla inflace by však tento bezpečný předpoklad mohla v mžiku rozcupovat.

Výsledková sezona absolutních technologických gigantů (Magnificent Seven) je sice z větší části za námi a investoři napjatě vyhlížejí už jen stěžejní report společnosti Nvidia, to ovšem neznamená, že příští dny nepřinesou zajímavá korporátní čísla.

Během aktuálního týdne svá hospodářská data zveřejní velmi sledované firmy jako CoreWeave, Super Micro, Cisco, E.ON či Applied Materials. O silné tržní impulzy i burzovní volatilitu tak rozhodně nebude nouze.