Trhy pod lupou: Medvědi vymřeli a vše roste. Jak umělá inteligence přepsala pravidla burzy?

Při pohledu na to, jak se situace na trzích vyvíjí, musí každý dojít ke zjištění, že medvědi naprosto vymřeli. Ať se děje, co se děje, trhy prostě rostou a neplatí už žádné klasické poučky.

Když uvážíme, že je provoz největšího obchodního uzlu na světě již prakticky deset týdnů omezen na minimum (od května je počet lodí, včetně těch, jež nemají zapnuté signální zařízení, minimální; jde pouze o jednotlivá plavidla) a trhy přitom dosahují rekordních hodnot, není prakticky možné, aby takto reagovaly bez hlubší změny svého fungování.

Dříve platilo, že ropa za více než 100 dolarů představuje hrozbu recese, a trhy v obavách z ní začaly preventivně klesat. Zvýšená inflace znamenala riziko růstu úrokových sazeb, což trhy rovněž posílalo dolů. Nyní nic takového neplatí, přestože výnosy státních dluhopisů obecně rostou. Finanční trhy si užívají euforii.

Na trzích se totiž minulý týden udála předpokládaná situace. Trhy od začátku krize i nadále táhne investiční bublina kolem umělé inteligence. Zářným příkladem jsou akcie společnosti Intel, které zaznamenaly fenomenální růst jak po zveřejnění svých hospodářských výsledků, tak po zprávě agentury Bloomberg, že je na spadnutí rozsáhlá spolupráce mezi Intelem a Applem.

Hlavním motivem této spolupráce by měla být především výroba čipů na americké půdě. To jistě potěší akcionáře Intelu, potažmo i Bílý dům. Nekritický přístup k umělé inteligenci je tak hlavní příčinou toho, že se trhy nacházejí na rekordních hodnotách. Jsou to právě polovodičové firmy, které táhnou celý peloton vzhůru.

Doporučujeme si pustit i záznam středečního streamu, ve kterém naši analytici Jaroslav Jarolím a Kamil Pošvic rozebrali aktuální situaci na trhu.

Geopolitická naděje a rychlé vystřízlivění

Do této euforické atmosféry navíc přišla zpráva, že se mezi Íránem a USA rýsuje dohoda. Sice jsme to slyšeli již několikrát, ale tentokrát mělo jít o vskutku realistický posun.

Z dočasného příměří se mělo stát období vyjednávání o podobě mírové smlouvy, s jejímž hrubým náčrtem obě strany již předběžně souhlasily.

Cena ropy klesla o 8 % během jediného dne a všechny akcie s výjimkou ropného sektoru silně povyskočily. Tentokrát trhy táhly vzhůru finanční akcie, protože konec války by znamenal především návrat k normálu.

Inflace ani stagflace by nebyly na pořadu dne a centrální banky by se mohly vrátit k rokování o snížení úrokových sazeb. Tento efekt tak způsobil, že trhy působily jako na steroidech a prakticky během jediného dne vymazaly desetitýdenní konflikt v Íránu.

Vše se zdálo být růžové. Jedinou skvrnou na kráse byla skutečnost, že Izrael z tohoto vývoje neměl radost a zahájil útok na Bejrút. Tato událost předznamenala neúspěch celé dohody.

Během víkendu pak došlo k americkým útokům, které podle Donalda Trumpa nebyly porušením příměří, nýbrž pouze odvetou. Toto vysvětlení však íránskou stranu uklidnit nedokázalo. S největší pravděpodobností nás tak čekají další tanečky na burze; tentokrát cena ropy půjde nahoru a trhy patrně dolů, ovšem s jistotou to předvídat nelze. Možná trhy opět jen porostou.

Stín podezření a otázky pro regulátory

Co se však nezměnilo, byla skutečnost, že vyhlášení memoranda znovu předcházel podezřelý insider trading v objemu 1,7 miliardy dolarů na ropě, a to ve čtyři hodiny ráno.

Je vskutku zvláštní, že burzovní autority v takových chvílích nezasahují. Situace je sice komplikovaná, protože jde o komoditní trh, nicméně takových podezřelých obchodů proběhlo již několik. Bylo by tedy žádoucí detailně zmapovat, zda nejde o opakující se mechanismus a jednu konkrétní skupinu lidí, která disponuje privilegovanými informacemi primárně z Bílého domu.

Strukturální nedostatek ropy a tenčící se zásoby

Pořád platí to, co jsem psal v předchozích lupách. Je důležité sledovat počet lodí, které proplují. Pokud se jejich počet bude i nadále počítat na prstech obou rukou, krize neskončila.

V tomto ohledu je potřeba připomenout slova generálního ředitele společnosti Shell, který minulý týden prohlásil, že výpadek způsobený uzavřením Hormuzského průlivu již vyvolal nedostatek ve výši jedné miliardy barelů ropy. To odpovídá zhruba deseti dnům celosvětové denní spotřeby.

Každým dnem konfliktu tento strukturální nedostatek narůstá. To znamená dvě věci: soustavný tlak na ceny ropy a následně i to, že každý den navíc výrazně oddaluje návrat k normálním cenám a vyrovnanému trhu.

Doteď se celá krize jeví jako velmi malá, protože svět žije ze zásob, ale ty se pomalu a jistě tenčí. A i jestli celý konflikt skončí dříve, než se vyčerpají, budou je muset jednotlivé státy doplňovat.

Obezřetnost centrálních bank v kontrastu s tržní euforií

I když se trhy absolutně netrápí aktuální situací, nedá se to říci o centrálních bankách. Naše ČNB sice ponechala sazby na původních úrovních, ale výhled inflace byl navýšen.

Inflace by měla v roce 2026 dosáhnout 3 % a pak se znovu zklidnit. Osobně na mě odhad ČNB působil dost optimisticky.

České HDP pořád solidně roste, a tak si mohli představitelé centrální banky dovolit zvýšit sazby preventivně. Pro tento krok se naopak rozhodla australská centrální banka, která se nebála sazby zvednout.

Odborníci se shodují, že po tomto utažení sazeb si dá banka následně přestávku. V každém případě ale nikdo nebude obviňovat australskou centrální banku z toho, že něco podcenila.

Americký pracovní trh drží

Americký Fed má jako centrální banka dva hlavní úkoly: zajistit stabilitu cen a udržet v kondici americký pracovní trh. Minulý týden jsme viděli, že americká inflace pomalu, ale jistě roste.

Nyní jsme se dozvěděli i čísla z amerického pracovního trhu. Míra nezaměstnanosti zůstává stabilní na úrovni 4,3 %. A to je dobrá zpráva. Tedy ne pro trhy v tom smyslu, že by rostoucí nezaměstnanost mohla rozvířit debatu o snižování sazeb.

Americký pracovní trh se zatím drží velmi solidně. Umělá inteligence zatím masivně nenahrazuje lidi, alespoň podle těchto čísel z amerického pracovního trhu. A to i přesto, že řada firem pravidelně oznamuje propouštění svých zaměstnanců právě z důvodu AI. Zatím se to však na těchto datech neukazuje.

Americký pracovní trh zůstává rovněž silně odolný vůči šoku způsobenému íránskou válkou. Čísla o americké nezaměstnanosti nám tak dokládají, že efekty celé krize se v americké ekonomice ještě neodrážejí.

Otázka za miliony dolarů zní, jestli se projeví časem a s jakým zpožděním, anebo se projeví jen minimálně. Na tuto odpověď si musíme ještě několik týdnů, ale možná i měsíců počkat.

AMD v roli hladového vyzyvatele

Z výsledkové sezóny minulého týdne byl nejzajímavější výrobce čipů AMD. Ten pouze potvrdil trend, že se investoři nyní obracejí k „druhořadým“ hráčům.

Intel i AMD mají co dohánět, aby smazaly náskok Nvidie, avšak karta se obrací. Zatímco Nvidia nyní dosahuje nejnižšího růstu v porovnání s indexem SOXX a její dnešní cena vzhledem k fundamentům sice vychází nejlépe, trh již hladoví po alternativě.

Společnost AMD tuto roli hladového vyzyvatele přijala se vším všudy. Čísla za první kvartál mluví jasně: tržby ve výši 10,3 miliardy dolarů a masivní padesátisedmiprocentní skok v segmentu datových center dokazují, že Lisa Su už Nvidii nekouká na záda z takové dálky, jak si mnozí mysleli.

Akcie na to zareagovaly razantním osmnáctiprocentním růstem, který firmu katapultoval k historickému milníku tržní kapitalizace ve výši 600 miliard dolarů. AMD tak v přímém přenosu deklasuje staré titány typu ExxonMobil a dává jasně najevo, kde leží nové centrum ekonomické moci.

Odvrácená strana agresivního růstu

Tato dramatická jízda má však i svou odvrácenou stranu, jež potvrzuje mou tezi o dohánění lídra. Aby společnost AMD urvala tržní podíl, musí jít s kůží na trh, a to doslova.

Provozní marže v datových centrech na úrovni 28 % mírně zaostaly za očekáváními, což je zjevná daň za agresivní cenovou politiku a snahu o diverzifikaci dodavatelských řetězců velkých hráčů.

Lisa Su navíc vsadila vše na jednu kartu, kterou je spojenectví s Meta Platforms a OpenAI, jimž rozdala warranty na stovky milionů akcií. Je to vysoká hra o trůn na poli umělé inteligence, ve které AMD sází na to, že orchestraci budoucích „agentních systémů“ ovládnou její procesory.

Při pohledu na valuaci se však musí každý střízlivý investor pozastavit. Zatímco trh do AMD propisuje obrovská očekávání a vyhnal ukazatel P/E na extrémních 140, Nvidia se při svém P/E kolem 43 paradoxně jeví jako mnohem konzervativnější sázka na jistotu.

AMD sice agresivně roste, ale za tento růst si dnes nechává platit prémii, která nepromine žádné budoucí zaváhání.

Infrastruktura jako nová sázka na AI

Na rychlý přenos informací bude v datových centrech zapotřebí speciální optika. A právě v tomto bodě začíná být příběh Nvidie širší než jen pouhé vyprávění o grafických čipech.

Čím větší jsou AI clustery, tím více se ukazuje, že úzkým hrdlem nemusí být pouze výpočetní výkon, nýbrž také schopnost přesouvat obrovské objemy dat mezi čipy, servery a racky dostatečně rychle a energeticky efektivně.

Jinými slovy zkrátka nestačí mít nejvýkonnější motory, pokud mezi nimi nevede dostatečně široká dálnice.

Investice do společnosti Corning proto naznačuje, že další fáze AI boomu se může postupně přesouvat od samotných grafických procesorů k okolní infrastruktuře, tedy k napájení, chlazení, síťování a optickému propojení.

Corning v tomto dodavatelském řetězci nepředstavuje exotickou technologickou sázku, ale etablovaného výrobce jednoho ze základních fyzických předpokladů budoucích AI továren, jímž jsou optická vlákna a konektivita. Nvidia si tak nezajišťuje jen dalšího dodavatele, ale posiluje svou kontrolu nad částí ekosystému, bez níž by její vlastní růst mohl brzy začít narážet na limity.

I v Evropě se najdou zajímavé tituly

To je důležité i pro investory hledající další deriváty AI příběhu. Po pamětech typu HBM se pozornost trhu může stále více obracet k firmám, které umožní datovým centrům přenášet data rychleji, levněji a s nižší spotřebou.

Vedle Corningu do této mozaiky nepřímo zapadá i francouzský Soitec. Ten sice nevyrábí optická vlákna, dodává však speciální polovodičové substráty pro křemíkovou fotoniku, tedy technologii propojující svět čipů a optiky.

Že trh tento posun začíná chápat, bylo vidět i na akciích Soitecu, které po zprávách o napojení na optickou infrastrukturu pro AI datacentra prudce vystřelily. Lze to vnímat jako možný první signál, že investoři začínají hledat další vrstvu vítězů AI boomu i mimo samotné výrobce čipů. Pokud má být umělá inteligence skutečně novou průmyslovou infrastrukturou, pak jejími vítězi nebudou jen výrobci procesorů, ale i společnosti dodávající „datové tepny“, jimiž tento nový organismus bude muset dýchat.

Akciové indexy: Trhy v roce 2026 znají jediný směr

Při pohledu na výkonnost světových indexů by nezkušeného investora možná napadlo, že svět zažívá nějakou masivní ekonomickou konjunkturu, ale není tomu tak. Burzovní psychologie nyní funguje zkrátka tak, že trhy neustále rostou vpřed.

Analytici z banky Goldman Sachs tento fenomén nedávno výstižně pojmenovali. Trhy rostou, protože se vše odvíjí od kapitálových výdajů (CAPEX) do umělé inteligence. Dokud budou do rozvoje datových center plynout stovky miliard dolarů, bude vše v pořádku.

Pokud svět nyní zažil úspěšný týden, nikoho nepřekvapí, že jihokorejská burza musela zaznamenat extrémní růst. Index KOSPI přidal za pouhý týden 13,63 %, což představuje neuvěřitelnou výkonnost. Dříve by takový zisk stačil na to, aby se dal celý rok na jihokorejské burze hodnotit jako velmi úspěšný.

Dařilo se i japonskému trhu, který si připsal 5,38 %. Na tomto výborném výsledku japonské burzy nic nemění ani fakt, že tamní dluhopisový trh zůstává pod tlakem. Burza v Šanghaji vzrostla o 1,65 % a hongkongský Hang Seng předvedl rovněž solidní výkon, když posílil o 2,39 %.

Jedině Evropa nedokázala z euforie na trzích profitovat. Německý DAX přidal skromných 0,19 %. Francouzský CAC 40 se ocitl lehce v červených číslech s poklesem o 0,03 % a britský FTSE oslabil o výraznějších 1,26 %. Tím se jen potvrdil trvale inverzní vztah mezi Londýnem a kontinentálními evropskými trhy.

V zámoří trhy naopak rostly. Nejlépe reagoval technologický Nasdaq se ziskem 4,51 %, zatímco širší index S&P 500 posílil o 2,33 %. Průmyslový Dow Jones rostl nejskromněji a připsal si pouze 0,22 %. Důvodem bylo právě oslabování ropného sektoru, který má v tomto indexu stále velmi silné zastoupení.

Kryptoměny: Bitcoin se drží a Solana nabírá tempo

V době psaní tohoto článku se hodnota bitcoinu pohybovala na úrovni 81 974 dolarů. To představovalo lehce kladnou týdenní výkonnost ve výši 0,63 %. Jde o velmi důležitý údaj, protože se zdá, že prakticky od února směřuje vývoj bitcoinu do strany.

To je známkou toho, že zatím relativně dobře odolává prodejním tlakům. Podle historických údajů by měl nastat ještě minimálně jeden pokles, ten však zatím nepřichází.

Jestliže bitcoin těmto prodejním tlakům odolá až do začátku prázdnin a jeho cena se bude nadále pohybovat v pásmu 75 000 až 82 000 dolarů, tlaky na prodej začnou slábnout. Trh naopak začne sázet na to, že bitcoin změní svůj dosavadní trend.

Výše uvedenou hypotézu navíc tento týden svým výkonem podpořila Solana. Tato kryptoměna je mnohem méně robustní než bitcoin a právě za minulý týden se jí podařilo posílit o 9,22 %.

Na dohled se tak ocitla psychologická hranice 100 dolarů. Pokud se z této úrovně v blízké době stane silný support, mohou to investoři vnímat jako důkaz probíhajících příprav na změnu trendu.

Závěr: Co sledovat příští týden?

Trhy budou s napětím vyhlížet schůzku mezi zástupci Číny a USA, která začne na konci týdne. Je možné, že se Donald Trump bude snažit z tohoto setkání vytěžit pro trhy co nejvíce pozitivních zpráv, aby zamaskoval svůj neúspěch v Íránu. Zde se totiž zdá, že se situace vrací o několik týdnů nazpět.

Z hlediska makroekonomických dat bude nejdůležitějším dnem úterý, kdy se dozvíme údaje o vývoji americké inflace za měsíc duben. Celková inflace by měla podle odhadů zrychlit až na 3,7 %. Takto vysoké číslo prakticky znemožňuje snížení úrokových sazeb, ať už bude v čele Fedu kdokoliv.

Výsledková sezóna ve Spojených státech se přehoupla do fáze, kdy všichni primárně očekávají zveřejnění hospodářských čísel společnosti Nvidia, k němuž dojde až 20. května. Do té doby si zkrátíme čekání sledováním výsledků firem, jako jsou Siemens Energy, Cisco, Allianz, Merck, E.ON, Porsche a Applied Materials. Další výsledkový program je tak již poměrně chudý.