Naše pravidelné shrnutí trhu začněme u makroekonomiky. Hlavní pozornost investorů byla totiž soustředěna na čísla červencové inflace. Meziroční míra inflace v USA v červenci 2026 druhý měsíc po sobě zpomalila na 3,4 % z červnových 3,5 %, podle očekávání. To je nejdůležitější, nejednalo se o nějaké nepěkné překvapení jako v květnu, když inflace dosáhla 4,2 %.
Trhy reagovaly na tuto zprávu pozitivně, protože stejně to znamenalo, že americká centrální banka nemá záminku zvedat sazby na zářijovém zasedání. Nejde o to, že by se sazby snížily. Trhy se radují, když existuje možnost toho, že Fed nebude muset sazby zvedat.
Podle nástroje Fed Watch Tool pravděpodobnost vyšších sazeb klesla na 33 %. Inflace spolu s čísly z amerického trhu z minulého týdne vzala vítr z plachet těm, kteří si mysleli, že makroekonomická čísla zařídí zvýšení sazeb. Když se však podíváme na problém hlouběji, zjistíme, že vše je daleko komplikovanější.
Benzin zdražil, CPI hlásí pokles. Statistický paradox inflace
Mě osobně zarazilo při letmém pohledu na čísla inflace, že dobrého výsledku bylo dosaženo především díky poklesu ceny benzinu, který meziměsíčně klesl o 2,9 %. Jelikož křivku ropy sleduji prakticky denně, tak červenec byl měsíc, kdy se pokles zarazil a z důvodu obnovené blokace Hormuzského průlivu cena ropy rostla.
Samozřejmě ani v USA nekorelují ceny benzinu na pumpě a ropy na burze dokonale. I když ve státech díky nižšímu zdanění je cena benzinu daleko víc ovlivněna komoditními trhy. Když se člověk podívá přímo na data z agentury EIA, tak zjistí, že na začátku měsíce stál galon benzinu 3,78 USD, na konci měsíce už přes 4 USD.
Jak je tedy možné napsat, že inflace v USA klesla díky poklesu ceny energie, a to hlavně benzinu. Výpočet CPI totiž operuje s průměrnou cenovou hladinou. Vznikne nám tak statistický paradox. Benzin během července zdražuje, ale výpočet celkové červencové inflace hlásí jeho pokles.
V podstatě problém drahého benzinu nezmizel, ale pouze se přesunul. Jestli budou čísla stejná, tak naopak při srpnovém výpočtu inflace se to projeví. Takže nás možná čeká nepříjemné překvapení.
Trochu se potvrzuje stejné podezření jako u čísel z amerického pracovního trhu. Úředníci Bureau of Labor Statistics (BLS) mají totiž v živé paměti, jak dopadla šéfka Erika McEntarferová, kterou Trump odvolal 1. srpna 2025.
Osobně si nemůžu pomoct, ale působí to tak, že úřad teď čísla dodává spíš v tom směru, který Bílý dům chce slyšet. A přání Bílého domu pod Trumpem je jasné. Sazby se nemají zbytečně zvyšovat a naopak se mají, jak to hned půjde, snížit. A tohle zadání je splněno. Důkaz pro manipulaci s daty ale nemám, vnímám to tak z kontextu.
Prozkoumejte akcie na platformě XTB
Dvouprocentní cíl Fed neplní pět let. Je ještě reálný?
Celkově při pohledu na vývoj inflace v USA vidíme, že za posledních pět let se nepodařilo splnit cíl 2 %, ani přes snahu Fedu. Powell nebyl dostatečně razantní při restriktivní měnové politice.
Warsh sice na svém posledním vystoupení mluvil o tomto problému, že inflace se nikdy nedostala pod 2 %, ale zároveň pro zvýšení sazeb nezvedl ruku. Takže je otázka, nakolik centrální banka bere tento cíl opravdu vážně.
Osobně si myslím, že celou situaci lze elegantně vyřešit tím, že se jednoduše posune inflační cíl na 3 %. A tomu se všechno přizpůsobí. Jak fungování politiky růstu mezd, tak hypoteční trh, tak i dluhopisový.
Írán: USA mění taktiku z memorand na sankce
Při výpočtu inflace v nadcházejících měsících bude velmi klíčová cena ropy a posléze všech energií. I na poli vztahu mezi Íránem a USA jsme se dočkali nové strategie. Už se nemluví o podpisu dalšího memoranda. Tato strategie se zdá už nepoužitelná.
I íránské vedení upozorňuje na to, že tato snaha sloužila pouze k manipulování kurzem ropy. USA nyní chtějí boj přesunout do ekonomické roviny. Scott Bessent mluví o přísných sankcích. Je pravda, že pro USA je inflace velký problém s ohledem na měnovou politiku, ale to nic nemění na tom, že situace v Íránu je horší. Inflace dosahuje 70 %. Při tak velké inflaci je těžké udržet svoji populaci v klidu.
USA minulý týden ukázaly, jak můžou tlačit cenu ropy dolů. Napřed investoři byli vyděšení tím, že strategické rezervy SPR klesly o 6,1 milionu barelů za poslední měsíc na 298 milionů barelů. Což je nejnižší úroveň za posledních čtyřicet let.
USA podpořily rozpuštěním zásob cenu ropy, aby se nedostala na krizové hodnoty. Avšak o den později byly zveřejněny komerční zásoby ropy, které vzrostly o 17,4 milionu barelů na 424,2 milionu barelů.
To jen potvrdilo dlouhotrvající mechanismus, že státní strategické rezervy se přelévají do komerčních. To však není všechno, nárůst komerčních zásob je tak obrovský, že to ukazuje, že Americe se daří zvedat příliv ropy ze světa. Není jasné odkud, ale pro trhy jsou právě důležité zásoby.
Jinak řečeno Amerika má dostatek ropy, aby cena ropy vydržela v aktuálním pásmu. Sice strategické rezervy mají technickou úroveň, kdy přestanou fungovat, okolo 180 milionů barelů, ale k této hladině chybí hodně. A když připočteme, že v červenci opravdu pohyb lodí Hormuzským průlivem byl minimální, tak americké zásoby by dokázaly ještě držet cenu ropy dole po několik měsíců.
Do listopadových voleb mají investoři vítr v zádech
Zde je jádro americké strategie. Až do listopadových voleb může cena ropy lehce klesat. Tím pádem opadne i tlak na zvýšení sazeb.
Kevin Warsh má spoustu času na to, aby našel důvody, které zvýšení sazeb před volbami odloží. Mimochodem může i říct, že nechce zasahovat do jejich průběhu a nastaví americkou měnovou politiku až po nich.
Pro investory se tak otvírá zajímavé okno. Až do voleb budou mít vítr na své straně. V každém případě americká administrativa má vše potřebné, aby to zajistila.
Trh přestal poslouchat makro. Sleduje jen AI
Kdo dočetl až sem, tak může říct, že to je všechno moc pěkné, ale reakce na čísla o inflaci anebo na dění v Íránu byly minulý týden velmi malé. Trh sleduje pouze jednu jedinou věc a tou je dění kolem umělé inteligence.
Právě umělá inteligence je tak velký gamechanger, že události jako ropa nebo měnová politika, které trhy ovládaly ještě před třemi roky, by dnes za normálních okolností takto upozaděné nebyly.
Nvidia ručí za 25 % z 500 miliard USD pro AI datacentra
Nejdůležitější zprávou bylo partnerství Nvidie se šesti velkými americkými finančními institucemi Apollo, BlackRock, Blackstone, Brookfield, Goldman Sachs a KKR na mobilizaci 500 miliard USD pro financování datových center a dalších AI struktur.
Tahle zpráva vzbudila oprávněné obavy, protože u umělé inteligence se často mluví o kruhovém investování. Velké kontrakty mezi sebou uzavírají velké firmy, které jsou mezi sebou propojené. AI boom tak udržuje pouze několik firem.
Nvidia tak není pouze výrobce čipů, ale investuje do svých zákazníků. Vedení Nvidie však kritiku kruhového financování odmítá. Právě pro Jensena Huanga je důležité, že o půjčkách budou rozhodovat nezávislí jednatelé na trhu, rozuměj banky.
Jenomže Nvidia slouží jako garant 25 % půjčených peněz. Takže instituce nejsou až tak nezávislé, když při poskytování úvěrů vědí, že za nimi stojí jedna z nejvýnosnějších firem na světě.
Trh s dluhopisy na tuto zprávu reagoval zajímavě. CDS na společnost Nvidia, tedy pojištění proti tomu, že Nvidia nedostojí svým závazkům, vzrostly dvojnásobně. To neznamená, že by Nvidia mohla reálně zkrachovat, ale jde spíš o zajímavý signál.
Problém kruhového investování v umělé inteligenci bude tématem pro příští měsíce.
86 % firem z S&P 500 překonalo odhady. Poptávka po AI je reálná
Na závěr ještě dodejme, že trhům pomáhá velmi dobrá výsledková sezona. Více než 86 % reportujících firem z S&P 500 překonalo odhady zisku na akcii. To je výrazně nad pětiletým průměrem 78 %.
Umělá inteligence se tak pomalu, ale jistě propisuje do čísel. Roste efektivita napříč ekonomikou. To dokládají i výsledky hospodaření firem přímo spjatých s tímto sektorem.
Výsledky CoreWeave ukázaly, že poptávka po výpočetní kapacitě zatím rozhodně neumírá. Čtvrtletní tržby dosáhly 2,58 miliardy USD a backlog vystoupal na 104 miliard USD.
Akcie po výsledcích prudce rostly a další den spolu s CoreWeave vyskočily zhruba o 19 % také Super Micro, zatímco Nebius přidal kolem 34 %. Reálná poptávka existuje.
Prozkoumejte ETF na platformě XTB
Využijte časového testu ve svůj prospěch.
Akciové indexy: KOSPI +11,5 %, Hang Seng −2,2 %. Asie se rozdělila
Akciové trhy mají za sebou týden plný kontrastů. Zatímco MSCI World přidal 0,43 %, skutečná akce se odehrávala v Asii. Nešlo však o plošnou rally. Investoři si vybírali velmi pečlivě.
Jihokorejský KOSPI vyskočil o 11,49 %, japonský Nikkei 225 přidal 3,83 % a tchajwanský index 3,58 %. Jinak řečeno výrobci paměťových karet byli znovu v kurzu. Umělá inteligence neztrácí dech tak, jak si mnozí škarohlídi přejí.
Čína naopak zůstala stranou. Hang Seng odepsal 2,15 %, Shanghai klesl o 0,33 % a China A50 o 0,64 %. Kapitál tedy Asii neopouští, pouze se vyhýbá čínskému trhu.
Evropa přešlapovala na místě. DAX vzrostl o 0,46 % a Euro Stoxx 50 o 0,24 %, zatímco CAC 40 ztratil 0,90 % a FTSE 100 dokonce 1,38 %. Mnohem lépe si vedla střední Evropa.
Wall Street žádný ohňostroj nepředvedla. S&P 500 přidal 0,36 %, Nasdaq 0,14 % a Dow Jones klesl o 0,56 %. Russell 2000 však posílil o 1,12 %, což může naznačovat postupný přesun kapitálu od největších titulů k menším firmám.
Pokles indexu VIX o 4,36 % zároveň ukazuje, že nervozita investorů zůstává nízká. Rallye pokračuje, jen už dávno není rovnoměrná.
Bitcoin drží 63 000 USD, Strategy už ale prodává
V době psaní článku se nejslavnější kryptoměna obchodovala za 63 094 USD. To představovalo zápornou týdenní výkonnost na úrovni 2,27 %. Bitcoinu tentokrát nepomohla ani vyhlídka na nezvyšování sazeb díky přijatelné inflaci.
Ceně bitcoinu neprospěla zpráva o dalším prodeji bitcoinu ze strany Michaela Saylora. Nejde o velké množství, jen se potvrzuje, že Strategy přechází na aktivní řízení svého portfolia.
Na druhou stranu většina trhu už očekává konec medvědího cyklu, takže je otázka, proč si Saylor nepočkal dva až tři měsíce, aby prodal část svých aktiv.
Nyní z pohledu teorie halvingových cyklů se řeší otázka posledního dropu. Nejsilnější argument proti dropu zní tak, že kdyby už žádný výrazný pokles nebyl, tak konec medvědího cyklu by nastal již prvního července. Tedy nezvykle brzo.
Někdo tvrdí, že to není možné. Někdo naopak vidí, že je to dobré znamení, protože aktuální halvingový cyklus má vždy nějaké překvapení. A zrovna nečekaný krátký medvědí cyklus by byl dobrý adept.
Konkrétní čísla to rámují líp než dohady. Po vrcholu 2014 přišel propad −86 % za 417 dní, po roce 2018 −84 % za 372 dní a po roce 2022 −77 % za 384 dní. Průměrná délka medvěda tak vychází na 391 dní. Aktuální cyklus je při 63 000 USD zhruba −50 % a od maxima uběhlo přes 310 dní, takže z pohledu hloubky i délky by většina poklesu měla být za námi. Čtyři vzorky ale nejsou statistický důkaz, každý cyklus si nese svoje specifikum.
CLARITY Act 14. září a Fed o den později mohou odstartovat býčí trend
Nyní se rýsuje velmi pravděpodobný pozitivní scénář, který počítá s tím, že američtí zákonodárci by mohli hlasovat o CLARITY Act 14. září.
Následně 15. září bude mít zasedání americký Fed, kde pravděpodobnost zvyšování sazeb trvale klesá, tak by tyto dvě události mohly velmi dobře odstartovat očekávaný býčí trend.
Jediné, co tomu chybí, je právě finální drop. A ten by mohl přijít právě v nadcházejících dnech.
Nervozita a očekávání i přes horka a letní klidový režim na trhu jsou velká. Osobně si myslím, že trhům by stačil i menší propad někde k 60 000 USD. Nemusí přitom jít o prodejní paniku, která by atakovala silný support na 52 000 USD.
Pro dlouhodobé investory a zastánce halvingových cyklů se však pomalu, ale jistě krátí čas na budování velkých pozic.
Osobně mi z průměrné délky předchozích propadů vychází dno spíš někdy ke konci října 2026 než v nejbližších dnech. Je to ale odhad z historie, ne predikce, a klidně se může ukázat, že tenhle cyklus skončil dřív.
Investujte do bitcoinových ETF na platformě XTB
Závěr: Co sledovat příští týden – zápis Fedu a výsledky Nvidie
Co se týče makroekonomických dat, tak nás čeká poměrně klidný týden. Během týdne má být zveřejněn zápis z minulého jednání Fedu. Vzhledem ale k nově nastolenému kurzu minimální komunikace se nečeká nějaká zvláštní informace, která by ovlivnila náladu na trhu.
Čekají nás tak spíše údaje z méně důležitých ekonomik. Dozvíme se, jak veliká je inflace v Kanadě, ve Velké Británii a v Japonsku. Zvláště pak čísla z Japonska by mohla přitáhnout větší pozornost investorů. Růst inflace by znamenal větší pravděpodobnost zvýšení sazeb.
Mimochodem japonský jen se zachoval přesně podle očekávání. Po intervenci ze strany japonské centrální banky, ale i amerického ministerstva financí se znovu začal oslabovat. Spekulativní investoři znovu ženou cenu japonského jenu nízko, aby otestovali, zda japonská centrální banka bude znovu intervenovat, nebo ne.
Co se týče výsledkové sezony, tak nyní hlavním tématem je čekání na zveřejnění hospodaření společnosti Nvidia, kterého se dočkáme až 26. srpna. Tento týden nám však toto čekání zpestří firmy jako Analog Devices, Home Depot, Target a Walmart.