V prvním dílu jsme si vysvětlili, co to je prokrastinace, ve druhém dílu jsme se podívali na dva nástroje, které nám mohou pomoci ji překonat a v posledním dílu našeho mini-seriálu o tom, jak přemoci prokrastinaci, si řekneme něco o výstupech a objektivitě.
Výstupy
Vize+akce = výstupy. I přes každodenní pokroky při naplňování své vize se občas stane, že nás něco rozhodí a my pociťujeme nespokojenost. Příčinou může být ztráta pocitu flow při některých činnostech, ačkoliv ty jsou v souladu s naší vizí. Nebo naopak můžeme vyjít z flow, protože jsme se z nějakých důvodů nemohli věnovat činnostem, které nám flow přinášejí.
Pokud se nám to stane, Petr – na základě analýzy psychologických výzkumů – nabízí takové způsoby myšlení, které nám pomohou tento stav překonat.
Zvýšená orientace na budoucnost
Jedním z nich je zvýšená orientace na budoucnost. Psychologové, kteří pracovali s válečnými veterány, zjistili, že se až příliš zabývají svou negativní minulostí, takže prvním krokem bylo přeorientovat jejich myšlení na budoucnost. Dalším krokem byla změna úhlu pohledu na válečné hrůzy, které vojáci prožili. Výzkumníci vedli veterány ke snaze najít ve své hrozné minulosti smysl. Například v tom, že pokud o svých zkušenostech budou hovořit, mohou dalším generacím předat zkušenost, jak je válka ničivá a tak aspoň trochu přispět k tomu, aby se neopakovala.
Tento přístup vychází ze závěrů a zkušenosti Viktora Frankla, který přežil pobyt v koncentračním táboře Osvětim. Frankl se stal průkopníkem teorie svobodné reakce na okolní podněty. Tak se i na první pohled velmi negativní zkušenost může doslova přetavit v pozitivní, pokud k ní přistoupíme konstruktivním způsobem. Jak praví Shakespeare: „Neexistuje nic dobrého a nic špatného, to jen naše myšlení způsobuje tento rozdíl.“
Petr jako jeden z nástrojů osobního růstu doporučuje si vytvořit tzv. Flow-lístek. Technika spočívá v tom, že si každý den večer zapisujeme tři nejvíce pozitivní věci, které se nám během dne udály. Tak přeorientováváme svůj mozek na myšlenky o pozitivním a kultivujeme dobrou náladu, která nám častěji přináší flow.
Objektivita aneb jak se naučit vidět naše nedostatky
K tomu, abychom rostli, potřebujeme vidět, kde jsou naše slabiny. K tomu, abychom je vůbec zahlédli, musíme být k sobě upřímní a pokud možno objektivní. Petr naši možnou míru neobjektivity ukazuje na bankovním lupiči, který vykradl banku poté, co si obličej pomazal šťávou. Vážně si myslel, že jej šťáva ochrání před identifikací obličeje. Dokonce nevěřil ani kamerovým záznamům, které ho z loupeže usvědčovaly. To je extrémní míra neobjektivity. Každý máme jinou míru neobjektivity, ale je dobré o ní vědět a pracovat na jejím odstranění. Jak? Například tím, že žádáme okolí o zpětnou vazbu. Může se stát, že si myslíme, že něco děláme skvěle, ale naše okolí to může vidět úplně jinak. Měli bychom mít v sobě natolik nadhledu a zároveň moudré lásky, aby nám umožnily podívat se na sebe i z pohledu druhých.
Závěr
Jedním z klíčových faktorů, které hrají roli v překonávání prokrastinace nebo jakékoliv jiné životní výzvy, je opakování a dlouhodobost. Jak často se nám stalo, že jsme se pro něco rozhodli a neudělali to? Nebo udělali, ale po určité době počátečního nadšení nám došla síla? Jedině dlouhodobé používání nástrojů, které Petr ve své knize uvádí – nebo nějaký jiný systém seberozvoje – nám zaručí úspěch.
