FATF připravila zprávu o varovných indikátorech, která má finančním institucím, vyšetřovacím agenturám a regulačním orgánům pomoci při odhalování zneužití virtuálních aktiv k praní peněz, financování terorismu a dalších trestných činů.
Virtuální aktiva, která zahrnují také kryptoměny, jsou definována jako digitální reprezentace hodnoty, kterou lze digitálně obchodovat nebo převádět a lze ji použít pro platební nebo investiční účely. Ve zprávě se dále uvádí, že i když nejsou široce využívány veřejností, uchytilo se jejich používání mezi zločinci.
Kryptoměny v rukách zločinců
Zveřejněné ukazatele vycházejí z více než stovky případových studií z let 2017 – 2020, důvěrné zprávy FATF o finančních vyšetřování zahrnujících virtuální aktiva z června 2019 a dalších zpráv.
Většina trestních činů (souvisejících s kryptoměnami) se týká praní špinavých peněz. Ve zprávě se dále uvádí, že zločinci je také používají k vyhýbání se finančním sankcím, získávání finančních prostředků na teroristické aktivity, páchání podvodů, provádění daňových úniků, počítačové kriminalitě, vykořisťování dětí či obchodování s lidmi.
Jaké jsou tedy ty varovné signály?
Mezi varovné signály (red flags) patří strukturování transakcí s virtuálními aktivy v malých částkách nebo v částkách pod prahovými hodnotami pro vykazování. Dále transakce s vysokou hodnotou v krátkém sledu po sobě nebo opakující se transakce prováděné podle pravidelného vzoru.
Pozornost by měl také vzbudit okamžitý převod virtuálních aktiv na více poskytovatelů služeb, zejména těch, kteří jsou registrováni v jiné jurisdikci se slabými předpisy proti praní peněz, rychlé vklady a výběry bez další směnárenské činnosti či převod na více typů virtuálních aktiv bez logického vysvětlení. Další činnosti, vzbuzující podezření, jsou otevření nového účtu s velkým počátečním vkladem (v rozporu s profilem zákazníka), rychlé zahájení obchodování s celkovou částkou nebo s její velkou částí a pak také okamžitý výběr nebo převod celé částky.
Další „red flags“ už jen telegraficky:
- příchozí transakce z mnoha nesouvisejících peněženek s následným převodem do jiné peněženky či směnou za fiat
- směna kryptoměn za fiat měnu se ztrátou
- převod velkého množství fiat měny na kryptoměny
- převod velkého množství jednoho typu virtuálních aktiv na jiné typy (bez logického vysvětlení)
- vložení (nebo vybrání) prostředků s přímými či nepřímými odkazy na známé podezřelé zdroje, jako je darknet, mixery, pochybné hazardní weby a nelegální aktivity (ransomware apod…)
- používání více IP adres, častá změna identifikačních údajů nebo nedostatečné KYC údaje
Jak poznat oběť?
Profilu potenciální oběti odpovídají nejvíce osoby, které nejsou příliš obeznámeny s technologií virtuálních aktiv nebo s používáním online peněženek. Zpráva dále uvádí, že pokud jsou uživatelé výrazně starší, než je průměrný věk uživatelů platformy a provádějí velké množství transakcí, může se také jednat o potenciální oběti podvodu či „bílé“ koně.
Závěr
No, vypadá to, že to FATF vzal opravdu z gruntu a vznikl z toho poměrně slušný a obsáhlý seznam. Souhlasíte s výborem v jejich závěrech? Nebo vám tam ještě něco chybí, či naopak přebývá? Budeme rádi za všechny vaše komentáře.
