Vysokou inflaci nadále trápí evropské domácnosti a podniky. Centrální banky v regionu zatím nedokázaly vyhlásit vítězství při jejím snižování na cílovou úroveň.
Září však znamenalo změnu tónu v jejich sděleních, protože některé centrální banky po téměř dvou letech přerušily zvyšování úrokových sazeb. Jiné se zdály být na pokraji maximálních sazeb. To obrátilo pozornost trhu k tomu, jak dlouho budou sazby drženy na současné úrovni. To vše při napětí, které vyvolává hospodářský růst.
Rozhodnutí z tohoto měsíce ukázala, že:
Všechny centrální banky se vyrovnávají se stejným trojím dilematem: jak vybalancovat mezi zpomalujícími ekonomikami, stále příliš vysokou inflací a zpožděným dopadem bezprecedentního zvyšování sazeb.
– Carsten Brzeski, globální šéf v nizozemské bance ING. Zdroj: cnbc.com
„Dalším společným tématem je samozřejmě to, že ve všech regionech jsou úrokové sazby velmi blízko vrcholu, což výše popsané dilema komplikuje.“ dodal Carsten Brzeski.
Také zmínil, že další problém představuje nedávný prudký nárůst cen ropy. Ten může potenciálně podpořit inflaci a zároveň brzdit hospodářský růst. Díky tomu je ještě obtížnější rozhodovat o budoucích úrokových sazbách.
Pauza ve Spojeném království
Bank of England se po 14 zvýšeních úrokových sazeb v řadě rozhodla pozastavit jejich pohyb a ponechala svou hlavní úrokovou sazbu na úrovni 5,25 %.
Bylo to těsné rozhodnutí, když pět členů Výboru pro měnovou politiku hlasovalo pro ponechání sazby a čtyři byli pro další zvýšení o 25 bazických bodů. Rozhodnutí mohlo být ovlivněno nižší než očekávanou srpnovou inflací, která vykázala celkovou meziroční inflaci ve výši 6,7 %. To je výrazně nad 2% cílem BOE, ale pod 7% prognózou.
Centrální banka také zaznamenala známky uvolnění na trhu práce, stabilitu růstu mezd a slabší hospodářský růst pro druhé pololetí. Britská ekonomika v červenci poklesla o 0,5 %, když počet opožděných splátek hypoték vyskočil na sedmileté maximum.
Výbor bude pozorně sledovat, zda je zapotřebí dalšího zvyšování.
– Guvernér BOE Andrew Bailey, zdroj: cnbc.com
Mnozí ekonomové však uvedli, že očekávají, že tato sazba bude pro banku představovat maximum.
Paul Dales je hlavní britský ekonom společnosti Capital Economics. Uvedl, že stejně jako americký Federální rezervní systém, který v září rovněž držel sazby na stabilní úrovni, i BOE „chce, aby trhy věřily v dlouhodobě vysokou úroveň“.
Banka nechce, aby trhy rozhodly, že po vrcholu sazeb bude brzy následovat jejich snížení, což by uvolnilo finanční podmínky a podkopalo její snahu potlačit inflaci.
– Paul Dales, hlavní britský ekonom společnosti Capital Economics. Zdroj: cnbc.com
Capital Economics předpokládá, že ke snížení sazeb dojde koncem roku 2024 a bude „další a rychlejší, než se všeobecně očekávalo“. Naopak ekonomové HSBC v horizontu 15 měsíců žádné snížení nevidí. Simon French je hlavní ekonom společnosti Panmure Gordon. Domnívá se, že je příliš brzy na to, aby bylo možné spolehlivě hovořit o načasování prvního snížení úrokových sazeb. Především vzhledem k nedostatku „parametrů pro uvolnění“.
Regionální situace
Swiss National Bank se poprvé od března 2022 rozhodla pro pauzu. Ve svém prohlášení uvedla, že „výrazné zpřísnění měnové politiky v posledních čtvrtletích působí proti přetrvávajícím inflačním tlakům“.
Inflace ve Švýcarsku dosáhla v srpnu 1,6 %, což je v rámci národního cílového rozpětí 0-2 %.
Guvernér SNB Thomas Jordan však pro CNBC uvedl, že „válka s inflací ještě neskončila“. Dodal, že švýcarská centrální banka bude inflační tlaky nadále sledovat. To by mohlo zahrnovat další zpřísnění v prosinci, zdůraznil Jordan.
Analytici označili poslední rozhodnutí SNB za přestávku „jestřábího rázu“. Vzhledem k této přetrvávající opatrnosti a bez náznaku snižování sazeb na obzoru, přestože švýcarská ekonomika ve druhém čtvrtletí stagnovala. Předpokládá se, že ekonomika země zaznamená za celý rok průměrný růst ve výši 1 %.
SNB vidí, že v letech 2023 a 2024 dosáhne švýcarská meziroční inflace v průměru 2,2 %. V roce 2025 pak 1,9 %, a to za předpokladu, že její základní úroková sazba zůstane na současné úrovni 1,75 %.
Naopak Evropská centrální banka byla některými označena za „holubičí krok“, když 14. září zvýšila sazby o 25 bazických bodů. Zároveň naznačila, že možná dosáhly svého vrcholu.
Rada guvernérů se domnívá, že klíčové úrokové sazby ECB dosáhly úrovně, která při jejich udržení po dostatečně dlouhou dobu významně přispěje k včasnému návratu inflace k cíli. Sazby budou nastaveny na dostatečně restriktivní úrovni tak dlouho, jak bude třeba.
– Prohlášení ECB, zdroj: cnbc.com
ECB očekává v letošním roce v eurozóně pouze 0,7% růst. V příštím roce 1% růst, zatímco v USA se v roce 2023 předpokládá téměř 2% růst.
Tržní ceny naznačují negativnější ekonomický výhled a očekávání, že centrální banka může být následně dotlačena ke škrtům do poloviny příštího roku.
Euro se vůči americkému dolaru tento měsíc zatím propadlo o 1,7 %, což představuje jeho nejhorší výkon od února. K poklesu došlo navzdory tomu, že zvyšování úrokových sazeb obecně zvyšuje hodnotu měny.
Skandinávská inflace
V severní Evropě se Norsko a Švédsko ve čtvrtek rozhodly pro zvýšení sazeb a naznačily, že by mohlo dojít k dalšímu zpřísnění. I v těchto rozhodnutích se však našel náznak vrcholných sazeb.
Pravděpodobně dojde k jednomu dalšímu zvýšení sazeb, nejspíše v prosinci. Pravděpodobně bude potřeba udržet přísný postoj ještě nějakou dobu.
– Ida Wolden Bacheová, guvernérka norské Norges Bank. Zdroj: cnbc.com
Celková míra inflace v Norsku dosáhla v srpnu 4,8 %, přičemž jádrová inflace činila 6,3 %.
Prognóza Norges Bank nyní uvádí základní úrokovou sazbu ve výši 4,5 % do roku 2024, což je více než současných 4,25 %.
Stejně jako ostatní centrální banky upozornila na nejistotu ve svém výhledu s tím, že inflační tlaky a slabá koruna by ji mohly přimět k dalšímu zvýšení sazeb. „Výraznější zpomalení“ ekonomiky nebo rychlý pokles inflace by se mezitím mohly promítnout do snížení sazeb.
Švédská Riksbank samostatně uvedla, že inflace je stále příliš vysoká a že je třeba dále zpřísnit měnovou politiku. Uvedla tak, že zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu na 4 %.
Švédská koruna se v posledních několika měsících dostala vůči euru na rekordně nízké hodnoty. Švédská centrální banka ve čtvrtek uvedla, že zajistí část svých devizových rezerv, aby řešila problém, který považuje za podhodnocení.
Švédsko také zažilo výrazný pokles trhu s bydlením. Riksbank předpokládá, že národní hospodářství letos poklesne o 0,8 % a v příštím roce o 0,1 %. To vedlo společnost Capital Economics k předpovědi snížení sazeb před polovinou příštího roku. Tedy „dříve a rychleji“, než švédská centrální banka naznačila.
Brzeski z ING však poznamenal, že dvojí síla inflačních tlaků a slabšího růstu může vzhledem k obtížnosti rozhodování všech centrálních bank v budoucnu vygenerovat jiný výsledek.
Centrální banky, které se nejvíce obávají o svou důvěryhodnost a dlouhodobý dopad na inflační očekávání, jako ECB a Riksbank, by nakonec mohly pokračovat ve zvyšování sazeb.
– Carsten Brzeski, globální šéf v nizozemské bance ING. Zdroj: cnbc.com
Nezapomeňte se pro více informací přidat také na náš oficiální Discord server KRYPTOMAGAZIN CZ.
