Noelle Acheson, autorka CoinDesku, vyjádřila svůj názor na centrální banky, nároky, které na ně veřejnost klade a na jejich budoucnost, která může být zachráněna při spolupráci s kryptoměnami.
První centrální banka se objevila v Evropě v 17. století ve formě švédské Riksbank, která měla být centrálním věřitelem a clearingovým střediskem. Ve stejném období vznikla Bank of England, založená jako akciová společnost pro nákup vládního dluhu. Federální rezervní systém USA byl vytvořen před více než 100 lety, aby spravoval peněžní zásobu a působil jako věřitel poslední instance.
Obecně přijímanou úlohou centrálních bank bylo v poslední době řízení měny země a úrokových sazeb. Od 80. let 20. století se postupně rozšiřovala i na kapitálové toky, trhy a zdraví bankovního systému.
Poté, co se centrální banky při poslední krizi snažily udělat vše, co bylo možné, aby podpořily zchátralé ekonomiky snížením sazeb a „tisknutím“ peněz, očekávali jsme, že budou řídit ekonomiku.
Je třeba si uvědomit, že to není jejich původní role. A toto očekávání je částečně to, co nás vedlo k nepořádku, ve kterém se dnes nacházíme.
Role odpovědného rodiče
Podle Noelle se dnes Centrální banky nachází v roli „odpovědného rodiče.“
„Vzhledem k obecnému vnímání, že nás vytáhly z poslední krize, očekáváme, že znovu udělají totéž. Jejich nejdůležitějším nástrojem však byla naposledy schopnost drasticky snížit úrokové sazby. Tentokrát to nemohou udělat – sazby jsou historicky nízké a v některých regionech dokonce záporné.“
„Možná mohou stimulovat poptávku tiskem většího množství peněz? To však nefungovalo dobře, přestože do ekonomiky byly čerpány biliony. A co ovlivnění inflace? Vzhledem k nejistotě, která vede k potenciálnímu hromadění, a centrálním bankám, které jsou spokojeny s vytvářením nových fiatových fondů bez důsledků, je tato fáze nastavena na útěkovou inflaci, kterou lze v nejlepším případě obtížně kontrolovat.“
Co tedy budou centrální banky dělat?
Krok ke kryptoměnám
Centrální banky po celém světě zkoumají možnosti kryptoměn ve prospěch potenciálního vývoje současného systému. Některé dokonce již s tímto experimentují a oznámení Facebooku o projektu Libra, urychlilo plány téměř všude.
Pokud tedy někdy nastal čas, aby centrální banky provedly odvážné kroky, je to dle Noelle právě nyní.
„V dobách extrémní nejistoty by měla být pochopitelně stěna odporu nižší… Touží po jakékoli změně, která by mohla přinést naději na novou cestu rozvoje.“
Mohly by se vrátit ke své původní roli, manažerovat měnu, spíše než spravovat celou ekonomiku. Nedůvěra v platební a vypořádací systémy, která přišla v roce 2008, dosud nebyla opravena – nyní může být vhodný čas ji znovu vybudovat. A zavedení nového typu měny by snad mohlo vyřešit některé ze systémových zranitelností, které se v posledních desetiletích zvyšovaly.
Takové kroky by dle Noelle vyžadovaly rekonfiguraci komplexního zapojení, které spojuje trhy, ekonomiku a politiku, což může trvat i desetiletí.
Závěr
Úloha centrálních bank se však musí i nadále vyvíjet. Nejde o záchranu ani záplatu minulých chyb. Jde o přežití v době změny. Musíme upřímně doufat, že se centrální banky nestanou v tomto rozvíjejícím se dramatu „padouchy,“ pod tíhou nepřiměřených očekávání ze strany veřejnosti.