Bubliny mohou začít praskat, varuje ekonom

Ekonom Henrik Zeberg nedávno varoval, že svět je na pokraji hospodářského propadu, který může překonat finanční krizi z roku 2008. Podle Zeberga je současná situace výsledkem desetiletí uvolněné měnové politiky, rostoucího vládního a firemního dluhu a inflace, která je vyšší, než by měla.

Výsledkem má být určitá stagflace. Ceny základních komodit rostou, zatímco zaměstnanost slábne, růst se zpomaluje a domácnosti pociťují dopad na reálný příjem.

Nafukování bublin

Zeberg poukazuje na dlouhodobé měnové uvolňování, kdy nízké úrokové sazby, množství likvidity a kvantitativní uvolňování pokračují už přibližně 17 let, tedy od konce finanční krize. Toto dlouhé období růstu podle něj vytvořilo falešný pocit bohatství, kdy ceny nemovitostí, akcií a dalších aktiv rostly bez odpovídající podpory fundamentů.

Každé prodloužení cyklu podle Zeberga zvýšuje riziko dramatického propadu, když začnou vyplouvat na povrch skutečné ekonomické slabiny.

Realitní trh v ohrožení

Zejména realitní trh podle Zeberga poskytuje první známky praskání bubliny. Dostupnost bydlení výrazně poklesla. Ceny domů jsou o cca 20 % vyšší než před pěti lety a růst mezd dalece zaostává.

Prodeje existujících domů padají na minimum za mnoho desetiletí a mnoho majitelů by mohlo čelit riziku exekucí, pokud by nezaměstnanost vzrostla.

Co bude dál?

Zeberg předpovídá, že ekonomika vstoupí do fáze stagflace. Jedná se o období kombinace vysoké inflace a slabého či záporného hospodářského růstu. Zatímco míra nezaměstnanosti může být nízká, růst mezd zřejmě nepokryje rostoucí náklady. Nerovnováha pravděpodobně povede k poklesu reálného příjmu domácností.

Varování je jasné: současné ekonomické prostředí nese značné riziko, které nelze bagatelizovat. Pokud se bubliny nafouknuté dlouholetou stimulací začnou vyfukovat, můžeme čelit krizi, jejíž rozsah může překonat tu z roku 2008. Takový scénář by znamenal hlubokou recesi, propad realitního trhu a velký dopad na životní úroveň obyvatel.

Závěr: opatrnost je na místě

Investoři by měli rozumně rozložit portfolio. Dává smysl diverzifikace do aktiv, která mají potenciál uchovat hodnotu při turbulentních časech, jako je například zlato, dluhopisy nebo defenzivní akcie.

Bude také klíčové sledovat politiku centrálních bank, vývoj dluhu a inflace, protože tyto faktory mohou rozhodnout o tom, zda se krize rozvine v krátkodobou korekci, nebo dlouhodobou bouři.