Velká Británie zažila dluhopisovou krizi, kterou její vláda nakonec neustála. Celé dění ukázalo, kdo ve skutečnosti rozhoduje a jak mocnou pákou může být růst výnosů ze státních dluhopisů. Nakonec to dopadlo „dobře“ jen pro trhy, protože britská vláda tlak neustála a vše se vrátilo do bodu před nástupem Lizz Trussové. Její vláda tak byla nejkratší v britských dějinách, trvala 45 dní.
Síla dluhu
Celá aféra začala snahou britského ministra financí Kwasi Kwartenga vyřešit situaci tak, že na jednu stranu občanům pomůže skrze energetický balíček a zároveň sníží daně pro bohaté. Tím by se přispělo k větší kupní síle této skupiny, která by pak více utrácela doma. Oba kroky mají jistou logiku, ale byly vnímané jako moc radikální. A zde je jádro problému. Jak stávajícím, tak budoucím politikům se bude jen velmi těžko hledat jiná cesta než ta, kterou jim určí finanční trhy. Jakmile se politik snaží najít jiný způsob řešení problému, bude okamžitě sankcionován vysokým růstem výnosu na svém státním dluhopisu. Jednalo se o stejný postup jako v případě Řecka, ale s tím rozdílem, že Velká Británie mohla být díky vlastní měně odolnější. Nestalo se tak a Lizz Trussová podala demisi.
Dobrá otázka je, jakou politiku vlastně chtějí trhy po politicích. V minulosti to byla vždy přísná rozpočtová kázeň. Ta ale nikam nevede, což vidíme v případě Itálie, kdy navzdory kladnému primárnímu státnímu rozpočtu je zátěž státního dluhu pro ekonomiku tak velká, že jsou italské finance v červených číslech. Ani šetření o jedno nebo dvě procenta ročně problém nevyřeší. Trhy tak mají jediný zájem, aby se státy rok od roku zadlužovaly čím dál více a zároveň nedošlo k jejich krachu. To však bude při současném růstu zadlužení opravdu těžké. I kdybychom zvládli energetickou, ekonomickou a měnovou krizi, ještě před námi bude ta dluhová.
Výsledková sezona v plném proudu
Zatím to z pohledu výsledkové sezony vypadá dobře. Většina firem publikuje výsledky nad očekávání analytiků. Velmi pozitivním překvapením bylo hospodaření Netflixu, který mnoho investorů již odepisovalo s tím, že ho konkurence převálcuje. Počet předplatných však vzrostl a cena akcií Netflixu vystřelila nahoru. Investorská důvěra je zpět.
Analytici v mnohých případech odhadovali, že to podniky budou mít těžké kvůli velké inflaci a růstu úrokových sazeb. To se prozatím neděje. Neznamená to, že by světová ekonomika neměla problémy. Jde do jisté míry o burzovní iluzi. Svoje hospodaření zveřejňují největší firmy v sektorech. Díky své velikosti mohou dokonce v první chvíli ze ztížených podmínek profitovat tím, že budou přejímat část trhu po zkrachovalých menších firmách. Pravdu o kondici společností tak daleko víc prověří poslední čtvrtletí. Avšak můžeme zachytit i varovné signály.
Svoje čísla zveřejnila světoznámá kosmetická firma L‘Oréal. Tržby překonaly odhady o 500 milionů dolarů a dosáhly 9,58 miliard. To by se mohlo zdát jako důvod k radosti, L‘Oréal patří k velmi defenzivním a oblíbeným titulům. Přestože akcie od začátku roku ztratila okolo 27 %, i nadále patří k rodinnému stříbru, které se jen tak neprodává. I přes velkou ztrátu od začátku roku je PER na 36,13, cena akcie tak zůstává pořád vysoká. Investoři si však velmi pozorně přečetli publikované výsledky. I přes nárůst tržeb z nich jasně vyplývá, že zákazníci L‘Oréal začali nakupovat masivně levné kosmetické značky namísto luxusních jako Lancome Paris či Ralph Lauren. L‘Oréal má pochopitelně mnohem menší marže na běžných řadách. Trhy tuto skutečnost ocenily poklesem 6 % za jeden den. V každém případě bychom neměli výsledky této společnosti ignorovat, protože hrozí, že spotřebitelé budou v dalších měsících ještě víc šetřit.
Výsledková sezona se pozitivně projevila na světových indexech
Jedinou výjimkou akciových indexů, kterým se naopak nedařilo, byly asijské a zejména ty čínské. Dvacátý sjezd čínské komunistické strany investory neujistil. Čínský prezident obhajoval svoji politiku zero covid. V budoucnu tak znovu hrozí, že čínská vláda opět uzavře města nebo rovnou celé regiony, jakmile se objeví několik případů koronavirové nákazy. Index Hang Seng oslabil o 2,27 %, burza v Šanghaji ztratila 1,08 % a japonský Nikkei odepsal 0,74 %.
V Evropě byl sentiment o mnoho lepší. I přes odstoupení britské premiérky a nejistotu ohledně jejího nástupce britský index FTSE 100 přidal 1,62 %. To opět potvrzuje, že britské finanční trhy demisi ocenily. Francouzský CAC 40 navzdory pádu ceny akcií L‘Oréal, které mají v indexu silné zastoupení, dosáhl týdenního růstu 1,74 %. Německému Daxu pomáhá výrazný pokles cen zemního plynu, index tak přidal 2,36 %.
Pozitivní vývoj byl díky dobrým výsledkům patrný v zámoří. Index S&P500 přidal solidních 4,74 %, průmyslový Dow Jones dokonce vzrostl o 4,85 %. Nejlépe však dopadl technologický Nasdaq s růstem 5,22 %.
Bitcoin znovu uhájil hranici 18 800 dolarů
Již trochu nudný a předvídatelný vývoj na bitcoinu se znovu opakoval, ten se během týdne přiblížil hranici 18 800 dolarů. Investoři již předpokládali, že se po dlouhé době dostane níže. Kryptoměna se ovšem zotavila a vystoupala zpět do neutrálního pásma okolo 19 400 dolarů. Situace tak připomíná čekání na Godota. Už několik týdnů se očekává průlom, který může být na obě strany. Mnoho komentátorů upozornilo na fraktálovou podobnost s rokem 2018, ze které vyplývá, že bitcoinu hrozí propad. Pokud by k němu došlo, mohl by se bitcoin zastavit až na další důležité hranici 13 500 dolarů.
Závěr: Výsledková sezona a centrální banky
Příští týden bude na ekonomické události velmi bohatý. Výsledková sezona v USA dosáhne vrcholu, což znamená zveřejnění čísel těchto společností: Alphabet, Visa, Coca-Cola, Twitter, Microsoft, eBay, Apple, Amazon, McDonald‘s, Intel, Exxon a Chevron. Týden před námi je tedy opravdu nabitý.
Do toho ve čtvrtek přijde zasedání ECB, kde se vyhlásí nové úrokové sazby na euru. Očekává se, že bude kopírovat americký Fed a zvedne je o 75 bazických bodů. Je ale možné, že kvůli zadluženým státům jako Itálie nebo Francie ECB sazby zvýší pouze o 50 bazických bodů, a to navzdory vysoké inflaci v eurozóně. V pátek pak zasedne Bank of Japan. Dočkáme se konečně v Japonsku změny měnové politiky? Japonská centrální banka má sice hodně velké devizové rezervy, takže může intervencemi podporovat kurz japonského jenu, ale toto řešení je krátkodobé a ve výsledku pomalu ale jistě rozpouští devizové rezervy. Nechme se tedy překvapit, zda Japonsko udělá za levnými penězi taktéž čáru.
